Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zamotaný kruh
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.6.18 16:06
A ta nova nabidka je prace i o vikendech? Nejak jsem to z toho nepochopila? S malym ditetem si musis hledat prece neco, co neni na smeny a je to idealne jen do 14-15h 
Ze je hodne nemocny je mi lito 
nezkusilas jineho dr? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 16:49
@Anonymní píše:
Zdravím Vás všechny, kdo právě čtete mou zpověď.
Píšu sem, protože se se potřebuju vypsat a zároveň vyslechnout názor někoho nestranného.
Ono se to vcelku asi může zdát banální a možná blbý, ale já si přijdu jak v bludným kruhu, často brečím.Jsem rozvedená, mám tříletého prcka, ale zároveň mám před svatbou se skvělým mužem.
Jsem téměř dva roky zaměstnaná v jedné firmě, ale bohužel se moc nedaří, práce není mnoho a spíš mě to velmi psychicky vyčerpává, je to docela frustrující a není to tím, že bych byla líná a nechtěla pracovat. Strašně moc bych chtěla odejít, ALE:Tím, že jsme se se synem přestěhovali do jiného města, nemám hlídací babičky a ani nikoho, kdo by mi mohl pomoci. Babičky bydlí 50km daleko, jednu malý vídá, když je u táty a k druhé jedeme max na hodinku na návštěvu. Partner má časově náročné zaměstnání. Není to můj sponzor. Nájem teda neplatím a výlety také platí on
, ale hradím si své platby a náklady na jídlo, drogerii atd. V podstatě mi z výplaty nic nezbývá, spíš bývám v mínusu..
Syn je po nástupu do školky opakovaně nemocný. Týden ve školce, měsíc doma rekonvalescence. Je alergik a nejspíš i astmatik, takže to prostě trvá dlouho, je permanentně na kortikoidech a alergolog vyslověně řekl, že hold předškolní zařízení není pro moje dítě a ať si to nějak zařídím, páč pokud ho tam budu dávat, nemocný bude a čím víc bude, tím víc léků se do něj bude muset cpát…
Já prostě nevím, jak z toho ven. Vím, že je logické zůstat tam, kde jsem, ale zároveň mě ta představa děsně nervuje.
A takto pořád od loňského října doposud. Moje zaměstnání mi umožňuje práci z domu. Což je super, ale přece jen běhat kolem dítěte, které si vyžaduje tu pozornost, pak zajišťovat chod domácnosti, nákupy atd a na plný uvazek pracovat a vlastně i na pár hodin denně - s tím nemocným dítětem - docházet do kanclu…no prostě po těch x měsících toho mám tak akorát dost.
Takže jsem si vzala očr, ale zas přicházím o peníze. Můj plat je nízký - jsme hodnocení základem + provizí, jenže jak jsem psala - ta práce není, zakázky ubývají a já vlastně ani nemohu tu práci dělat natolik, abych si třeba něco vydělala.
A vlastně nedělám ani jednu věc pořádně.
Přišla mi skvělá pracovní nabídka, kde bych se mohla konečně realizovat a vydělat si, byla jsem strašně nadšená a odhodlaná..ale pak jsem si zase začala uvědomovat - při tom, jak je to s dítětem, pracovní víkendy a svátky - jde o práci v hotelu - jak můžu sakra udělat nějaké rozhodnutí??.. Pan ředitel mi už volá, chce vědět, jak jsem se rozhodla a já jsem ale docela v háji, protože opravdu nevím, co dělat. Mám mu zavolat, ale nevím, co říct. Já vím, že spousta z vás řekně, že dítě je středobod vesmíru, ale já jsem asi z těch matek, co své děti sice milují, ale potřebují se realizovat a že to mateřství není to jediné, co naplňuje jejich život.
A poslední věc je ta, že je v plánu další dítě po svatbě - jenže to nikdo neví, můžu otěhotnět hned a nebo to potrvá..Partner by chtěl jistě, protože svou dceru bohužel u sebe nemá. A je to tak nějak další krok v našem vztahu.
Nemůžeš mít všechno. Pořídila sis dítě, tak se musíš starat. Navíc chceš další, tak jak můžeš přemýšlet o budování kariéry 
Nějak jsem nepochopila, v čem je ten začarovaný kruh..mně to přijde jasné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 16:57
Tohle není o tom, že by bylo dítě středobodem vesmíru, ale když je takhle hodně nemocné a je to náročné, tak je přece jasné, jaké jsou priority a jak se máš rozhodnout… Tím spíš, když uvažujete o druhém… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 17:10
Nejdřív napíšeš, že budoucí manžel je časově zaneprázdněný, hlídací babičky nejsou a pak bys chtěla jít pracovat do téměř nepřetržitého směnného provozu? Trochu mi v tom uniká logika…
Buď ráda, že s takto malým dítětem máš možnost HO a brát si ho kdyžtak s sebou. Hledala bych dal, myslím že dokud nebude chodit sám do školy a ze školy, tak budeš muset hledat pouze ranní směny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.6.18 18:55
Díky všem, kdo reaguje. Jojo, já z toho rozumového hlediska vím, že je odpověď naprosto jasná a že v tom žádný problém nebo bludný kruh nevidíte. Že mám dítě, musím se starat a hledět na něj a podřídit se a že ta práce - byť je taková jaká je, mi dává možnosti než kdybych pracovala kdekoliv jinde. Já to vím moc dobře. Ale na druhou stranu je tu ta pocitová stránka, která je u mě vždy dost silná. Ta se bije s tou rozumovou a já jsem pak z toho nešťastná. Nová práce je na hotelu-je to něco, co mám ráda, v čem mám zkušenosti a vím, že se v tom prostředí cítím dobře. Asi by byla možnost domluvit z velké části jen ranní směny, ale víkendy a svátky bych asi nějaké odpracovat musela. Navíc bych měla víc peněz a nemusela bych se každý měsíc třást, jestli vyjdu nebo ne. O peníze si partnerovi říkat nechci..A nedělám to. Jo, je to normální, ale asi bych se musela do země propadnout…Možná se to po svatbě změní?
Já vím, že je nesmysl odcházet ze současného zaměstnání, když uvažujeme o dítěti, ale zároveň si říkám, že nikdo neví, jak dlouho to bude trvat..prostě by to byl minimálně další rok v současné práci a v takovém nastavení a já cítím, že to tak nechci. Vím, že už žádnou extra kariéru v životě neudělám. Možná proto mám asi pocit, že jsem něco „nestihla“. Já nevím, jsem asi hloupá a marná. Mám pocit, že nedělám nic dobře. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.6.18 19:12
@Káťa19 píše:
A ta nova nabidka je prace i o vikendech? Nejak jsem to z toho nepochopila? S malym ditetem si musis hledat prece neco, co neni na smeny a je to idealne jen do 14-15h
Ze je hodne nemocny je mi lito
Nejprve se to řešilo s obvodní a pak nás poslala na alergo. On má hrozně oslabenou imunitu, takže jakmile kolem něj něco proletí, hned to chytí. A to když je ve školce, jezdím pro něj hned po obědě, takže tam zas tak dlouho není a zbytek odpoledne jsme u mě v práci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.6.18 21:25
Já nechápu, že si chceš vzít chlapa, kterému je jedno, že si vlastně nucená si hledat lépe placenou práci, na úkor svého malého nemocného synka, protože nevycházíš. Snad jste rodina, ne? Jednou si vybral ženskou s dítětem, tak by tě měl podporovat. Já sama mám dítě z předešlého vztahu a když jsem se dala s manželem dohromady, byla jsem na rd. Pro něj bylo automatické, že nás bude živit. Rozhodl se tak. Když by malého nebral, vůbec bych s ním nebyla. Já být na tvém místě, budu s malým doma, aby se z toho vyhrabal. Práce x nepráce. Zdraví dítěte je jen jedno. Nechápu, že je ti to jedno a fakt přemýšlíš o nové práci.
- Citovat
- Upravit
4.6.18 21:35
Taky moc nechapu, ze nechces rict budoucimu manzelovi o penize co budes delat na matersky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 21:36
Co jsem zacala bydlet tehdy s pritelem, hned pro nas byly finance spolecne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 21:57
Nechápu nespolečne finance s člověkem, kterého si chceš vzít. Naivní doufání, že „se to“ po svatbě změní mi přijde už úplně šílené. Přečti si tu pár diskuzi žen, kde finance nejsou společné ani v manželství, jak pak nemají na rodicaku ani vindru a chlap je děsně udiven, že ze 6 nebo 7 tisíc nezvládnou financovat komplet výdaje včetně benzínu a účtu za telefon.
Nechápu potřebu dohánět kariéru ve chvíli, kdy ti doktor doporučí dítě do školky ze zdravotních důvodu vůbec nedávat. Vždyť to není na věky, dítě za tři čtyři roky půjde do školy, bude to o něčem úplně jiném.
A pokud bys v tom hotelu měla pracovat tak, že není možné si brát práci domu, budeš si kvůli každé nemoci muset brát OCR. Jak dlouho to asi bude zaměstnavatel tolerovat?
Myslím, že na tebe to mateřství trochu dolehlo, že máš možná trochu splín, pocit, že bys měla něco změnit, ale přijde mi, že sis vybrala fakt špatnou chvíli a špatný způsob.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 22:31
U tebe to ale není o tom, zda dítě je či není středobodem vesmíru, zda se mu podřídit nebo že by ti někdo upíral právo se realizovat v práci, která tě baví. Když tvůj syn školku ze zdravotních důvodů nedává, tak jak to chceš jinak udělat? Leda by sis vydělala tolik, že zaplatíš soukromé hlídání, ale tak výhodná ta pozice asi zase není. A sice se na to neptáš, ale taky bych ti doporučila probrat s mužem, jak budete řešit finance na rodičovské. Můžeš si myslet, že to třeba po svatbě bude jiné, ale víš jak se to říká, myslet znamená h** vědět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím Vás všechny, kdo právě čtete mou zpověď.
Píšu sem, protože se se potřebuju vypsat a zároveň vyslechnout názor někoho nestranného.
Ono se to vcelku asi může zdát banální a možná blbý, ale já si přijdu jak v bludným kruhu, často brečím.
Jsem rozvedená, mám tříletého prcka, ale zároveň mám před svatbou se skvělým mužem.
Jsem téměř dva roky zaměstnaná v jedné firmě, ale bohužel se moc nedaří, práce není mnoho a spíš mě to velmi psychicky vyčerpává, je to docela frustrující a není to tím, že bych byla líná a nechtěla pracovat. Strašně moc bych chtěla odejít, ALE:
Tím, že jsme se se synem přestěhovali do jiného města, nemám hlídací babičky a ani nikoho, kdo by mi mohl pomoci. Babičky bydlí 50km daleko, jednu malý vídá, když je u táty a k druhé jedeme max na hodinku na návštěvu. Partner má časově náročné zaměstnání. Není to můj sponzor. Nájem teda neplatím a výlety také platí on
, ale hradím si své platby a náklady na jídlo, drogerii atd. V podstatě mi z výplaty nic nezbývá, spíš bývám v mínusu.. 
Syn je po nástupu do školky opakovaně nemocný. Týden ve školce, měsíc doma rekonvalescence. Je alergik a nejspíš i astmatik, takže to prostě trvá dlouho, je permanentně na kortikoidech a alergolog vyslověně řekl, že hold předškolní zařízení není pro moje dítě a ať si to nějak zařídím, páč pokud ho tam budu dávat, nemocný bude a čím víc bude, tím víc léků se do něj bude muset cpát…
A takto pořád od loňského října doposud. Moje zaměstnání mi umožňuje práci z domu. Což je super, ale přece jen běhat kolem dítěte, které si vyžaduje tu pozornost, pak zajišťovat chod domácnosti, nákupy atd a na plný uvazek pracovat a vlastně i na pár hodin denně - s tím nemocným dítětem - docházet do kanclu…no prostě po těch x měsících toho mám tak akorát dost.
Takže jsem si vzala očr, ale zas přicházím o peníze. Můj plat je nízký - jsme hodnocení základem + provizí, jenže jak jsem psala - ta práce není, zakázky ubývají a já vlastně ani nemohu tu práci dělat natolik, abych si třeba něco vydělala.
A vlastně nedělám ani jednu věc pořádně.
Přišla mi skvělá pracovní nabídka, kde bych se mohla konečně realizovat a vydělat si, byla jsem strašně nadšená a odhodlaná..ale pak jsem si zase začala uvědomovat - při tom, jak je to s dítětem, pracovní víkendy a svátky - jde o práci v hotelu - jak můžu sakra udělat nějaké rozhodnutí??.. Pan ředitel mi už volá, chce vědět, jak jsem se rozhodla a já jsem ale docela v háji, protože opravdu nevím, co dělat. Mám mu zavolat, ale nevím, co říct. Já vím, že spousta z vás řekně, že dítě je středobod vesmíru, ale já jsem asi z těch matek, co své děti sice milují, ale potřebují se realizovat a že to mateřství není to jediné, co naplňuje jejich život.
A poslední věc je ta, že je v plánu další dítě po svatbě - jenže to nikdo neví, můžu otěhotnět hned a nebo to potrvá..Partner by chtěl jistě, protože svou dceru bohužel u sebe nemá. A je to tak nějak další krok v našem vztahu.
Já prostě nevím, jak z toho ven. Vím, že je logické zůstat tam, kde jsem, ale zároveň mě ta představa děsně nervuje.