Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi to líto ![]()
asi šok, pak to příjde, třeba na nákupu a nepujde to zastavit
drž se ![]()
Je mi to moc líto, upřímnou soustrast. Ono to ještě přijde, teď se tomu tvoje psychika brání vytěsněním a je to jako bys sledovala cizí příběh. Ono to přijde po pohřbu, nebo až se budeš dotýkat maminčiných věcí. Drž se, všichni se toho bojíme, až to přijde a taková ztráta myslím bolí celý život ![]()
Příspěvek upraven 29.10.22 v 20:13
@Anonymní píše:
Ahoj všem. Před pár dny mi náhle zemřela maminka, byla hospitalizovaná s celkem banální věcí a zemřela, na normalnim pokoji, zřejmě ve spánku. Nevím zatím přesnou příčinu. Problém je v tom, že jsem zatím uronila jen pár slz. Vsichni ostatni kolem me jsou zhroucení. Maminka byla moje vse. V kontaktu denne i s mymi detmi. Nechapu co to se mnou je. Jestli si to stale neuvědomuju, nebo mi to mozek nejak blokuje. Mozna to prijde az budeme vyrizovat pohreb. Nevim a Nechapu a mam o sebe strach jestli mi nepreskocilo. Mate nekdo prosim zkušenost? Mame bylo 50. Moje sestra je úplně na dne a ja ziju jakoby se nic nestalo…
Každý vnímá pocit smutku jinak. Neřešil bych. Někdo nepláče a teskní, někdo srdceryvný pláč jen předstírá.
Upřímnou soustrast, je mi to vážně líto, mladá ženská, to není věk na umírání ![]()
Mému muži to trvalo rok a pul, pak potoky slz ![]()
Asi se tělo nějak brání. nevím.
Uprimnou soustrast. Tvoje reakce je takova, jakou asi potrebujes. Netrap se navic jeste tim, jestli s tebou neco neni, jak pises. Je dobre, ze se nehroutis, opravdu je to mozna tim, ze musis drzet nad vou sebe, deti, sestru. Az vse zaridis, opadnou naroky na tebe, zacnes se treba citit jinak.
Upřímnou soustrast
Mně šok prvních pár dní taky v podstatě nedovolil pláč, jela jsem na autopilota, hlava mi to nepobírala. Musela jsem zařídit ty praktické věci kolem toho, jela jsem nějakou setrvačností. Spousta lidí kolem si myslela, že to zvládám skvěle a já se s odstupem úplně zhroutila. Neporovnavej se s nikým. Hodně sil.
@citlivaduse píše:
Upřímnou soustrastMně šok prvních pár dní taky v podstatě nedovolil pláč, jela jsem na autopilota, hlava mi to nepobírala. Musela jsem zařídit ty praktické věci kolem toho, jela jsem nějakou setrvačností. Spousta lidí kolem si myslela, že to zvládám skvěle a já se s odstupem úplně zhroutila. Neporovnavej se s nikým. Hodně sil.
Az opadne ta bezprostredni zatez, budes plakat. Je to mechanismus urcenej k preziti. Urcite se citis takova otupela vid…
Sok, celkem bezny stav. Jsi naprosto normalni, plac prijde casem. ![]()
Najdi si faze truchleni. Jsi ve fazi Popirani. Tvoje bolest je takova, ze ji tvoje telo bloklo. Prijde to. Nic si nevycitej a ber to prakticky, jsi ted ten kdo je schopny fungovat a vyrizovat potrebne, az odpadnes ty, prevezme to nekdo kdo bude uz zase jinde
Mámě nedavno zemřela sestřenice se kterou vyrůstala, zvládala to skvěle, vyrizovala pohreb, byla racionální a téměř bez emocí udělala co bylo potřeba. Po pohřbu to na ni všechno dopadlo a dva týdny nevylezla z postele. Jedes na autopilota, smutek přijde až bude správná chvíle. Upřímnou soustrast.
@Anonymní píše:
Ahoj všem. Před pár dny mi náhle zemřela maminka, byla hospitalizovaná s celkem banální věcí a zemřela, na normalnim pokoji, zřejmě ve spánku. Nevím zatím přesnou příčinu. Problém je v tom, že jsem zatím uronila jen pár slz. Vsichni ostatni kolem me jsou zhroucení. Maminka byla moje vse. V kontaktu denne i s mymi detmi. Nechapu co to se mnou je. Jestli si to stale neuvědomuju, nebo mi to mozek nejak blokuje. Mozna to prijde az budeme vyrizovat pohreb. Nevim a Nechapu a mam o sebe strach jestli mi nepreskocilo. Mate nekdo prosim zkušenost? Mame bylo 50. Moje sestra je úplně na dne a ja ziju jakoby se nic nestalo…
Upřímnou soustrast.
Nikde není psaný, že musíš vybrečet moře slz. Možný je, že to na tebe přijde déle a to se velmi pravděpodobně stane, zřejmě ti to opravdu ještě nedošlo.
Nevím, jestli ti to pomůže, ale já začala s manželem chodit 2 měsíce po tom, co umřela jeho maminka, taky nebyl kdo ví jak smutný a přitom maminku miloval.
Asi sok a prijde to casem. Ja se to dozvedela po telefonu a v tu ranu jsem se zhroutila a vyrovnavala jsem se s tim hodne dlouho, ale mela jsem v te dobe hodne zivotnich zmen.
Před pár týdny mi umřel manžel a fakt mám výčitky, že jsem ho dostatečně,,neoplakala" Byla jsem v takovém šoku, že se mi zdálo, že se to všechno odehrává nějak mimo mne. Kdo nezažil nepochopí a fakt nezměří bolest pozůstalých podle větších nebo menších potoků slz. Uplynulo už pár týdnů a je mi mizerně, dušičkové období i blížící se Vánoce to opět jitří.
Ahoj všem. Před pár dny mi náhle zemřela maminka, byla hospitalizovaná s celkem banální věcí a zemřela, na normalnim pokoji, zřejmě ve spánku. Nevím zatím přesnou příčinu. Problém je v tom, že jsem zatím uronila jen pár slz. Vsichni ostatni kolem me jsou zhroucení. Maminka byla moje vse. V kontaktu denne i s mymi detmi. Nechapu co to se mnou je. Jestli si to stale neuvědomuju, nebo mi to mozek nejak blokuje. Mozna to prijde az budeme vyrizovat pohreb. Nevim a Nechapu a mam o sebe strach jestli mi nepreskocilo. Mate nekdo prosim zkušenost? Mame bylo 50. Moje sestra je úplně na dne a ja ziju jakoby se nic nestalo…