Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj, je mi to moc líto…Nám umřel Venoušek 21.12.2007 také při porodu,věř že nikdy nezapomeneš,nikdy to nepřestane bolet,nikdy se nepřestaneš ptát proč,proč se to stalo zrovna Vám,nikdy na něj nepřestaneš myslet…jen se to časem otupí ale u Vás v srdíčku bude mít místo napořád…skoro ti závidim že jsi ho mohla vidět,mě ho neukázaly,že jsi ho mohla pohladit,rozloučit se s ním…je z něj teť andílek a věřím že bude tam ze zhora na Vás dávat pozor a brzy Vám pošle další mimi,my jsme se dočkaly 4 měsíce po úmrtí Venouška jsem našla // a teť tady máme skoro dvouletýho Vendelínka ![]()
Hlavně breč,křič,piš…cokoly co ti pomůže a uleví se ti,nedusto v sobě,mě to moc pomáhalo…
Jedna maminka tady mi tenkrát napsala že život ti naloží jen tolik kolik uneseš,takže jsi silná,statečná ženská a zvládneš to,moc na Vás myslím
venousek - ahoj, stalo se mi to same co tobe, mela jsem ukazkovy tehotenstvi a najednou ve 38tt jsem prestala citit pohyby. Na pricinu neprisli, miminko bylo uplne zdrave a ja taky. Do dneska to nechapu i kdyz uz je to 9 mesicu. Snazim se ted znova otehotnet, ale ani to nejde. Nejhorsi pro me byli prvni 3 mesice. Nechtela jsem vubec chodit ven mezi lidi, zadny navstevy.. Ucila jsem se vlastne pak postupne znovu zit. Moc mi pomohly stranky anjeliky.sk a taky dlouhacesta.cz, nasla jsem si tam kamaradku ktera prisla o miminko ve stejnou dobu jako ja a tudiz jsme meli i stejny pocity a hodne pomaha, kdyz vis ze na to nejses sama. Na dlouhy ceste je sloupek prazdna kolebka, kterou vede Lucie, s tou jsem si taky chvili psala. Preju hodne sily a chapajici okoli a ver ze jednoho dne bude zase lip. Hlavne o tom mluv, to je to nejdulezitejsi, jinak se ty bolesti nezbavis.
Holky, je mi moc líto, čím jste musely projít. Je to moc smutné, taková zrada v životě. Je to šílený, proč se tohle děje.. Já sama měla ve 38tt horší monitor, naštěstí to v Podolí nepodcenily a hned mi dělali císaře, prý byly špatné průtoky v pupečníku. A já dodnes koukám na to svoje zlato a říkám si, co se mohlo stát.. A vám se to stalo. Je to neuvěřitelný, kolik lidí toto zažije
Kéž by se to nestávalo.. Ne na konci těhu.. To je snad největší zrada.. Moc Ti přeji, aby ses z toho nějak dostala, i když to bude moc těžké. Venoušek bude koukat z nebíčka a střežit Tvůj další osud, brzy vám jistě pošle další miminko. Bude jeho andělem strážným.. A jak tu někdo psal, breč, křič, nedus to v sobě.. Drž se. A přeju Ti, aby brzy byly // a miminko, které z části tuto velkou ztrátu zahojí..
Čtu a nemůžu přestat brečet, přeju hodně sil a aby vše přebolelo. Nevím co více napsat, je mi to hrozně líto. Přeju ti z celého srdce, aby jsi brzy poznala takovou radost, jako teďka bolest.
Opět je to tady, ach jooo..proč se tohle děje? Není odpovědi ![]()
Přeji vám, ať vás brzy potká štěstíčko a vy se znova radujete z každého dne, i když to asi nikdy nepřebolí…
Držte se!! ![]()
Tak to je skutečně strašně smutné. Přeji hodně sil! Když si to uvědomím, že jsem se 11 dní po termínu nechala už zavřít do porodky, protože jsem měla už strach a doktoři dost času a druhý den monitor špatný, rychlý porod, ale kluk má dodnes problémy s řečí, ale jinak je naštěstí zdravý a OK. Ale kdybych to nepodnikla tak nevím, protože já se cítila pořád stejně, tak bych doma nic nepoznala.
Já přišla o mimi ve 13tt a bylo to hodně těžké, natož Tvůj případ, to je kruté
. Moc a moc držím palce, snaž se překonat šestinedělí, to bude nejhorší. Vyplakej se, počti si na zdejším fóru a jinde, mě to tenkrát moc pomohlo. Venouška budeš mít před očima pořád
. Snaž se otěhotnět co nejdříve, ať máš náplat na dušičce.....
Moc mě mrzí co tě potkalo…něco podobného se stalo mému bráchovi…tedy jeho přítelkyni…Adámek se narodil o měsíc dřív…doktoři v nemocnici nedoporučovali mimi vidět…tak ho brácha zahlédl koutkem oka…měl strašně moc vlásků…vlastně nevím proč umřel.....večer kopal jak o život a druhý den se narodil mrtvý…vím jak to bolelo mě jako tetu a co teprve tebe jako mámu…mám malou dcerku a ta bolest musí být hrozná…upřímně mě to mrzí…je mě z toho smutno…chudáčci andílci ani nedostali šanci… ![]()
Je mi moc líto co se stalo. Budu vám držet palečky aby se zase brzo zadařilo.
Já měla něco podobného v neděli 16.8.09 jsem byla u doktora a ten mi řekl, že je moje maličká v pořádku. druhý den jsem jela s bolestma doporodnice. tam udělali akutního císaře. malá se narodila 3850 g a 53 cm. Bohužel po 10 hodinách zemřela.
Minulý pátek jsem zjistila, že jsem zase těhotná tak teď už to snad dopadne jen a jen dobře.
holky,pani skrátka vi všichni co se jim něco takového přihodilo,čtu vaše příběhy se slzama v očích a nechápu jak život může být tak krutý!asi stejně tak jak někdy neskonale krásný.pro mě ste neuvěřitelné hrdinky že vůbec dokážete žít dál ikdyž velmy hořce těžko.je to fakt k neuvěření co někteří musejí vytrpět.neumim si představit jak hrozná bolest to musí být ztratit dítě.pro mě to je nemyslitelný.sice sem potratila kdysi ale v 5tt což bylo smutné a lítostivé ale děje se to poměrně často.ale vidět miminko porodit a pak aby zemřelo,nebo ho cítit kopat a pak zjistit že je mrtvé.to prostě já nedávám.ste neuvěřitelné hrdinky klobouk dolůůůů.doufám že vaše dan už byla dána a přeju všem zdravé děti i samy sebe…
taky asi jako skoro vsem,kdo si tento pribeh precetli,mi tecou slzy,neumim si ani predstavit,co prozivas…Zivot je jen na chvili pujceny dar…Venousek ho mel opravdu na kratickou chvilicku,ted je v nebi a je mu dobre a Tobe preju mnoho sily,aby se Ti to prazdne mistecko brzy vyplnilo necim krasnym,ach boze,jak musis byt silna…
ahoj maminky podle toho co čtu jste si prožily to nejhorší ztrátu co se mamince může stát, těžké radit, jedniné co říkají maminky které si tím prošly je žít dál, mám znínou té zemřel chlapeček při porodu a za rok rodila opět,ale nikdy to už nebude ono, stále má o holčičku strašný strach. Další známé zemřela holčička v 6ti letech přecházela a auto nedobrzdilo,také to měla moc těžké a nyní má další holčičku. Jinak co mohu poradit je nesoustředit sse na další těhu, můžete se zablokovat. Jinak si dejte maminky čas a rozlučtě se s těmi které jste nosily pod srdíčkem, Soucítím s vámi a přeji hodně sil a hlavně podporu tatínků a celé rodiny! Určit se vám zadaří a budete mít spoustu krásných zdravých dětiček!
Protože mi hodně posíláte SZ - tak já děkuju za podporu. Je pravda, že jsem to tu nikde nepsala veřejně, jen na zamčené diskusi, ale pro ty z vás, které nás znají, tak příběh tu: http://www.mimiangel.cz/…/co_bude_dal
Je to ta nejtěžší zkouška v životě, ale jak již bylo řečeno, osud nenakládá tolik kolik bys neunesla. Také jsem musela něco unést, mám svůj příběh v deníčku. Tobě chci poslat sílu, protože to je to, co právě nejvíce potřebuješ. A s novým miminkem neotálej, už víš, co je to být matkou a jistě brzy poznáš, že je ta pravá chvíle začít se těšit z nového života. Přeji Ti, aby to bylo třeba už zítra!
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.