Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potřebovala bych se svěřit a možná i poradit…bylo mi teď v březnu 40 a uplně mi připadá, že mi došly baterky
Než se mi narodil syn, do 36let jsem si připadala neskutečně mladá, nic nebylo problém, pořád někde po výletech, pařbičky, dovolený…ale teď? Připadám si, že mám starosti a stavy jako bych už byla stará bába. Jsem se synem sama a je to dost vyčerpávající, ale přece není normální, abych měla každou chvíli závratě, mám docela nízkej tlak, ale dřív mi to nevadilo, mám staženej žaludek a vůbec je mi tak nějak divně po těle, hůř vidím… Začalo to loni na podzim a u doktorky jsem byla uplně se vším a jsem zdravá jako rybička…a tak mě poslala k psychologovi
Sice tam chodím, ale nic moc to nepomáhá, nevím, jestli je možné, že má psychika takový vliv na tělo, mám pocit, že jsem ok, ale najednou to na mě skočí a jsem tak „vyřízená“, že se sotva plazím. Těšila jsem se na to, jak budu s malým chodit na výlety, pořád někde něco podnikat, ale místo toho mě někdo vytáhl ze zásuvky ![]()
@PHS007 věřím, že to může být psychika… máš nějaké koníčky nebo zájmy? Chtělo by to asi dobíjet baterky… a nebo se donutit na ty výlety, já se vždy parádně dobíjím někde v horách, v lese… nebo na cvičení… třeba to přijde, musíš to vyzkoušet… deprese se musí rozpustit v endorfinech a čerstvém vzduchu…
Čtyřicet mi bylo už před lety… hahahaha… ale nevidím rozdíl předtím a potom… žádný závratný milník to není, je to jen v našich hlavách… nebo mě možná děti nenechají, prtě bude mít tři, tak jsem v jednom kole… spíš bojuji s tím, že nestíhám všechny aktivity, které bych chtěla… den je moc krátký… nemáš kamarádku, která by tě i s malým někam vytáhla?
@Regina Hero já právě ty kamarády postupně ruším, protože mě se stává, že něco podniknu, „přečerpám příděl energie“, pak se vrátíme a já jsem TAK vyřízená, že mám co dělat, abych zvládla vůbec základní věci při obstarání sebe a syna
Je mi pak strašně příšerně a cítím se ještě mnohem hůř, místo aby mě to dobilo, tak mě to vyřídí…
Stejné pocity jsem měla donedávna, a bylo to tutově tím, že jsem prostě byla doma a starala se o děti. Mě naopak psycholožka řekla, že já prostě nesjem ta matka dosahující orgasmu poté, co jí dítě vybryndá polívku na čerstvě vytřenou podlahu -a by jí mohla vytírat znova. Já mám naopak pocit, že mi život teprve začal - jsem před čtyřicítkou - když jsem se vrátila do normálního pracovního provozu a mezi „normální lidi“.
@Lucink-a na kontrole jsem byla také a také vše ok…i když teď tam mám jít na podzim znovu a řeknu jí, že se cítím fakt na prd, jestli je to opravdu vše ok…
@Emilie já už mám po rodičovské, takže do práce chodím, občas i naši hlídaj, takže si mám jak odpočinout, sice ne tehdy, když to potřebuju, ale tehdy, když se to hodí jiným, ale aspon něco. Jenže přijdu z práce a začíná další směna, jdeme na hřiště, večeře…já vím, že to tak mají všichni, jen je mi divný, že já tak padám na hubu a ostatní se zdají, že ne. Tak nevím, jestli je to holt realita, nebo věk, nebo blbá organizace, nebo…to právě nevím
@PHS007 Mne prjde, ze by to mohlo mit neco spolecnyho se zdravim. Prijde mi to zvlastni, byt az tak moc unavena. Delali ti testy na boreliozu?
Ale jinak moje mama mela prvni dite ve 23 a me pak az ve 38 a rikala, ze to byl strasnej rozdil, ze uz toho vubec tolik nezvladala a mela na me malo energie ![]()
Podle mě je to o psychice. Jinak je člověku když se má na co (někoho) těšit a jinak když je sám ![]()
Vidím to na sobě. Když je partner dlouho mimo, jsem unavená, nic mě nebaví a zvládám toho o hodně míň než když přijede. A je taky pravdou, že když si aspoň 3× týdně dopřeju sport, mám pak strašně moc energie.
Víš jak, 100 x nic by utahalo i vola. Do práce, domů, ven s dítkem, večer, spát…a pořád do kola ![]()
@Lucink-a píše:
Ale jinak moje mama mela prvni dite ve 23 a me pak az ve 38 a rikala, ze to byl strasnej rozdil, ze uz toho vubec tolik nezvladala a mela na me malo energie
No nevím, já měla prvního v 25, druhýho v 32..táhne mi na 40 a zvládám toho víc, než když jsem měla jen jedno dítě. Jako nevydržím pařit celou noc
, ale při nemocech jsem byla naprosto funkční, i když jsem nespala.
@PHS007 píše:
Potřebovala bych se svěřit a možná i poradit…bylo mi teď v březnu 40 a uplně mi připadá, že mi došly baterkyNež se mi narodil syn, do 36let jsem si připadala neskutečně mladá, nic nebylo problém, pořád někde po výletech, pařbičky, dovolený…ale teď? Připadám si, že mám starosti a stavy jako bych už byla stará bába. Jsem se synem sama a je to dost vyčerpávající, ale přece není normální, abych měla každou chvíli závratě, mám docela nízkej tlak, ale dřív mi to nevadilo, mám staženej žaludek a vůbec je mi tak nějak divně po těle, hůř vidím… Začalo to loni na podzim a u doktorky jsem byla uplně se vším a jsem zdravá jako rybička…a tak mě poslala k psychologovi
Sice tam chodím, ale nic moc to nepomáhá, nevím, jestli je možné, že má psychika takový vliv na tělo, mám pocit, že jsem ok, ale najednou to na mě skočí a jsem tak „vyřízená“, že se sotva plazím. Těšila jsem se na to, jak budu s malým chodit na výlety, pořád někde něco podnikat, ale místo toho mě někdo vytáhl ze zásuvky
si pis, ze to muze byt psychika… nemoc duse je mnohem horsi nez nemoc tela… jestli bys treba nepotrebovala i nejake AD, podle me ti proste dosly baterky a nic te nenaplnuje.
pomaha ti s nim nekdo? abys mela chvili cas na sebe, podniknout neco jen ty, bz ditete…
Souhlasím s psychikou a přidávám ubíjející stereotyp - do práce, z práce, obstarat potomka… než bych přistoupila na medikamety typu AD, tak bych spíš zkusila pozměnit a zpestřit každodenní stereotyp - o koníčky, které jsi vždy chtěla dělat, ale nedostalo se na ně, kurzy, které tě lákají a myslíš, že na ně nemáš (např. talent), výlety do neznáma, sportovní activity, domácí mazlíček. Mnohdy jsou to jen určitě období, kdy člověk hledá a stagnuje a neví co si se sebou počít a je třeba se zaměřit na konkrétní I třeba absurd vypadající cíl - např. uběhnout 10km nebo namalovat první obraz
Pouze popisuji vlastní zkušenosti ![]()
@PHS007 píše:
@Regina Hero já právě ty kamarády postupně ruším, protože mě se stává, že něco podniknu, „přečerpám příděl energie“, pak se vrátíme a já jsem TAK vyřízená, že mám co dělat, abych zvládla vůbec základní věci při obstarání sebe a synaJe mi pak strašně příšerně a cítím se ještě mnohem hůř, místo aby mě to dobilo, tak mě to vyřídí…
zkusila bych se dobít magnézkem, přílišná únava a pocit vyčerpanosti může být i z toho… a pak by ti možná hodně pomohlo dát dítě někomu hlídat a udělat si čas jen pro sebe… jestli jsi na malého sama, tak to může být samo o sobě dost vyčerpávající… a když se vrátíš z výletu a jsi unavená, tak si to nevyčítat, ale prostě padnout a vyspat se z toho… nevím, s kým a kam chodíš, nemůže to být třeba i blbý pocit z toho, že oni jdou třeba ve dvou, oba rodiče a ty jsi na dítě jen sama?
@Regina Hero díky moc za rady, já už magnézko i vitamín B užívám, občas zobnu něco s třezalkou, když mám úzkosti, spím jak dřevo 8hod denně minimálně…a stejně. A líto mi není, že někdo je ve dvou a já ne, sice se mi líbí, když ten chlap pomáhá a stará se, ale když pak zase slyším o těch negativních věcech, tak mi připadá, že by se mi to ani „nevyplatilo“…tak nevím, připadám mi spíš, že jsem nějaká asi přecitlivělá a moc si všechno beru a tak pak na mě všechno takhle strašně působí a já jsem z toho všeho zvadlá ![]()
Ahoj holky obnovuji diskuzi, bude mi za par 40 a mam nejakou depku, co vy 40? Prijde mi min energie vlasy mi vic sedivy plech ochabuje jak jste na tom vy?