Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bude lépe. Hlavně si ho přestaň idealizovat, nebyl to ten pravý.
Přesně. Moc si ho idealizuješ. Pro mě je to sviňuch, co to táhnul na dvě strany. Jako mně se taky stalo, že jsem se zamilovala jinde. Dokonce 2×. Jednou jsem to ustála, podruhé už jsem se rozešla, ale nikdy jsem toho dotyčného nepodvedla. Navíc, ty bys chtěla být s někým, kdo tě nemiluje tak, jako ty jeho? Víš jaky by to bylo utrpení?
To se lehko řekne - já ho znám totiž dlouho a tak mi přijde ze žádné růžové brýle nemám
on je opravdu skvělý. Ano teď reknete ze není když podváděl svou přítelkyni, ale zůstal s ni, podle mě se taky trápil, jen udělal to co je správné a zůstal s ni
Taky si myslím, že nebyl ten pravý. Kdyby byl, opustil by tu druhou. Neboj, někdo se objeví.
@Anonymní píše:
@sediza když já si myslela, ze mě miluje
No nemiluje, manipuloval tě a využil toho, že si zřejmě moc hodná na to, abys to té jeho slečně řekla. Jsi zamilovaná, ale přejde to. Jen to bude trvat. Každopádně bych ty růžové brýle sundala a nenalhávej si, že je nemáš. Právě proto, že se znáte dlouho by ti mělo být jasné, že tě jen zneužil, aby si zpestřil nudu všedního dne s dlouhodobou partnerkou.
@Martha03 píše:
No nemiluje, manipuloval tě a využil toho, že si zřejmě moc hodná na to, abys to té jeho slečně řekla. Jsi zamilovaná, ale přejde to. Jen to bude trvat. Každopádně bych ty růžové brýle sundala a nenalhávej si, že je nemáš. Právě proto, že se znáte dlouho by ti mělo být jasné, že tě jen zneužil, aby si zpestřil nudu všedního dne s dlouhodobou partnerkou.
Přesně tak.
Byla jsi asi naivní no. Ale buď ráda, že jsi na to přišla docela brzy. A pokud opravdu není šance se potkat - i náhodně - tak je to jenom dobře. Chce to čas. Holka, kdyby tě miloval, šel by za tebou. ![]()
Víš, z vlastní zkušenosti, kdyby tě opravdu miloval, šel by za tebou, ať by to stálo cokoliv. Buď bylo pohodlnější zůstat s ní a miluje hlavně sám sebe a nebo prostě pochopil, že ji nechce ztratit. Možná tě daleko víc bolí, že jsi ho ztratila jako přítele. Taková jizva totiž zůstává otevřená daleko déle. Ale i tu čas zacelí. Pokud opravdu myslíš, že to sama nezvládneš, vyhledej odbornou pomoc. Nebyla by jsi první ani poslední ![]()
Ahoj,
chápu, že teď jsi zlomená, vsadilas na něco, co sis myslela že pomůže a přišla jen deziluze…
Ale věci v životě chodí tak nějak sami od sebe a stanou se ve chvíli, kdy se stát mají. Možná je potřeba, abys napřed dala dohromady sama sebe, abys zjistila, že to co k životu doopravdy potřebuješ jsi jen ty sama, která se nebude utápět v minulosti, ale bude hledat spokojenost teď.
Jinak hele nebál bych se. Je potřeba si říct, co od partnerství očekáváš (že je partner ženatý a není ideální startovací stav…) a pak si vždy vyhodnotit, zda to ten druhý splňuje, a zda život s ním je lepší, než bez něj. Pokud dojdeš k závěru, že je lepší, pak je to ten pravý.
@Anonymní píše:
To se lehko řekne - já ho znám totiž dlouho a tak mi přijde ze žádné růžové brýle nemámon je opravdu skvělý. Ano teď reknete ze není když podváděl svou přítelkyni, ale zůstal s ni, podle mě se taky trápil, jen udělal to co je správné a zůstal s ni
Né, není skvělý. Kdyby byl, nic by si s tebou nezačínal, mohlo ho napadnout, že ti zlomí srdce a tím ublíží. A i kdyby mu to ujelo. Ve chvíli, kdy ty jsi to s ním chtěla skončit, měl tě respektovat a né si tě znovu a ještě víc namotavat. Je to egoistický sobec.
Ahoj holky,
nechci ať to vyzni hystericky, ale už nevím, jak dal.
Zamilovala jsem se do zadaného chlapa. Věděla jsem to, tu pusu jsem si nabila právem, ale bohužel tomu neslo už zabránit. Pomohl mi v době kdy mi bylo těžko a pomalu jsem se do nej zamilovala až to najednou prerostlo v oboustranný “vztah”. Naivně jsem si myslela, ze by nám to vyšlo. Ano, asi si to zaslouzim.
Po 3 měsících jsem se rozhodla to ukončit, protože to nikam nevedlo a já se neustále trápila. Prvně mě zkoušel zlomit, řekl mi ze se do mě zamilovaná, ale pokaždé následovalo to “ale”.
Nemají žádné závazky, nejsou svoji, nemají děti, nemají byt (teda bydlí spolu ale v najmu), jsou spolu 4 roky. Vím ze tohle by šlo lehce “opustit” kdyby chtěl. Proto jsem se rozešla.
Ale teď to zásadní. Je to dva měsíce zpět a já jsem na tom jen hůř. Přišla jsem totiž i o kamaráda, kterým mi byl leta predtim. Objednala jsem se i k psycholozce, ale myslím ze mi to nepomůže. Nevidame se, ob nepoužívá sociální sítě takže v tomto směru je kontakt přerušen. A já se denně budím a brecim, nechce se mi ani vstát, spím 2h denně a začíná to byt fakt už průšvih, zhubla jsem 6 kilo což u moji váhy není ok a jem úplně v koncích. Založila jsem si tinder a to to cele ještě zhoršilo.
Myslím si ze lepšího chlapa už nikdy nepotkam a z celého srdce ho miluju. JAK mám tohle zvládnout? Prosím nepište ze dobře mi tak atd - ano věděla jsem to, ale proste jsem se do nej zamilovala