Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Nafrněná píše:
Já se divím kolik ženských by mávnutím ruky změnilo jméno svému dvouletému dítěti… já bych tohle mamce jen tak neodpustila, že kvůli nějakému chlapovi, respektive kvůli jeho děcku, mi změnila jméno…
Asi tak. Jako rozvedená matka bych tohle nikdy, NIKDY, neudělala a už jen to, že o tom matka přemýšlí, je pro mě nepochopitelný ![]()
A když už partner jednu dceru má, tak nechceš dceři změnit i pohlaví? Chlapeček vám chybí. Jenže pak může přijít další a další vztah… no co, dcera se zase přizpůsobí. Jako sorry, je to ujetost. Mám stejně starou dceru. Má svoje jméno, povahu, vzhled… neměnila bych na ní absolutně nic.
Pochopila bych přidání druhého jména, kvůli poště, dokladům a takovým věcem. Ale dceru bych jinak oslovovat nezačala. Ve dvou letech dítě ví jak se jmenuje a ví to i lidé kolem něj.
@Nafrněná píše:
Já se divím kolik ženských by mávnutím ruky změnilo jméno svému dvouletému dítěti… já bych tohle mamce jen tak neodpustila, že kvůli nějakému chlapovi, respektive kvůli jeho děcku, mi změnila jméno…
přebrala bych si to úplně stejně a určitě by to můj vztah k máme jedině vylepšilo ![]()
@Bublina3 píše:
Naprosto chápu zakladatelku. Ja byt v její situaci, rozhodně udělám totéž. Malá princezna si toho ani nevšimne a chápu, ze chce „konečně“ mít rodinu, bez nějakých"extravaganci". Neumím se vyjádřit, ale zkrátka rozumím tomu a klidně bych jméno změnila úplně. Nebo dala dvě, je to jedno, stejně bude používat to nové. Mám syna, miluju jeho jméno…ale na druhou stranu, je to jen jméno
Jako vážně, nevšimne? Tvoje děti nevěděly, jaké mají jméno? Moje dcera má dva roky za čtvrt roku a svoje jméno si uvědomuje už dlouho. A ona „rodina“ je krásná věc, jenže nikde není řečeno, že to s tím chlapem vydrží…možná to zní krutě, ale je to realita.
Taky bych neměnila. Jak jsi psala to s tou adopcí, tak se změna jména doporučuje jedině u miminek, u starších dětí spíš výjimečně. A je to logické. Dvouleté dítě už si své jméno dobře uvědomuje, nepovažuju za dobrý nápad mu ho měnit.
Dobře, díky všem. Trochu mě mrzí, jak tu na to někteří nahlížíte, ale i o to mi šlo. Podívat se na to z více úhlů, tedy děkuji za všechny ohlasy.
Dcera biologického otce v rodném listě nemá, protože ode mně odešel za jinou a poslal mě na potrat. Tak proč by měl být někde zapsaný jako otec? Malá je moje dítě a čistě moje rozhodnutí ji mít i přes okolnosti, které nastaly. Mimochodem měli jsme dlouholetý a z mého pohledu funkční a šťastný vztah, ale bohužel to vše byla jenom přetvářka. Tedy vím, že i takové věci se stávají. A mohou se stát i v dalším vztahu, i když věřím a doufám, že to tak nebude. Rozhodnutí změnit jméno není rozhodně z partnerovi hlavy, první jsem s tím přišla já. On by to ode mně nežádal - bere malou jako vlastní. Hledáme jenom to nejvhodnější řešení. Upřímně naprosto žádná varianta se mi nezdá úplně správná - nějakou však vyhodnotíme jako nejmenší zlo. Nevím, proč říkáte, že je to přetvářka pro okolí. Vždyť okolí ví, jak to je. A pochybuju, že starší Sofinka bude někde říkat, že jsem její máma já. Ona má oba rodiče a ví, jak to vše je. Zatím mi říká teto - tedy těžko si budeme někde před někým na něco hrát. Ale kvuli holkám a právě nejbližší rodině mi přijde lepší je odlišit i tím jménem. Aby se vědělo, o kom se mluví. Aby měla každá z holčiček vlastní identitu a nebyl v tom pořád jenom guláš, kdo je kdo. Nepřijde mi, že změnou jména vezmu dítěti identitu, pokud to bude jméno buď hodně podobné, nebo přidám ještě jedno jméno. Jak tady bylo zmíněno, nechci ze Sofie udělat Kláru. Nejspíše uděláme opravdu to, že oběma přidáme ještě jedno jméno. S tím, že starší si ho může vybrat, pokud nebude chtít, zvážíme to ještě jinak.
Nechala bych si dvě Sofie… nevidím na tom nic divného… prostě se to tak zvláštně sešlo…
nedovedu si představit, že bych svému dítěti změnila jméno… ![]()
@Anonymní píše:
Dobře, díky všem. Trochu mě mrzí, jak tu na to někteří nahlížíte, ale i o to mi šlo. Podívat se na to z více úhlů, tedy děkuji za všechny ohlasy.Dcera biologického otce v rodném listě nemá, protože ode mně odešel za jinou a poslal mě na potrat. Tak proč by měl být někde zapsaný jako otec? Malá je moje dítě a čistě moje rozhodnutí ji mít i přes okolnosti, které nastaly. Mimochodem měli jsme dlouholetý a z mého pohledu funkční a šťastný vztah, ale bohužel to vše byla jenom přetvářka. Tedy vím, že i takové věci se stávají. A mohou se stát i v dalším vztahu, i když věřím a doufám, že to tak nebude. Rozhodnutí změnit jméno není rozhodně z partnerovi hlavy, první jsem s tím přišla já. On by to ode mně nežádal - bere malou jako vlastní. Hledáme jenom to nejvhodnější řešení. Upřímně naprosto žádná varianta se mi nezdá úplně správná - nějakou však vyhodnotíme jako nejmenší zlo. Nevím, proč říkáte, že je to přetvářka pro okolí. Vždyť okolí ví, jak to je. A pochybuju, že starší Sofinka bude někde říkat, že jsem její máma já. Ona má oba rodiče a ví, jak to vše je. Zatím mi říká teto - tedy těžko si budeme někde před někým na něco hrát. Ale kvuli holkám a právě nejbližší rodině mi přijde lepší je odlišit i tím jménem. Aby se vědělo, o kom se mluví. Aby měla každá z holčiček vlastní identitu a nebyl v tom pořád jenom guláš, kdo je kdo. Nepřijde mi, že změnou jména vezmu dítěti identitu, pokud to bude jméno buď hodně podobné, nebo přidám ještě jedno jméno. Jak tady bylo zmíněno, nechci ze Sofie udělat Kláru. Nejspíše uděláme opravdu to, že oběma přidáme ještě jedno jméno. S tím, že starší si ho může vybrat, pokud nebude chtít, zvážíme to ještě jinak.
Jsi rozumná a milá, snažíš se najít řešení pro všechny. Já bych jméno neměnila, maximálně přidala druhé. Ale nemyslím si, že, když se Sofie bude Sofie Anna, tak se z toho zhroutí a bude nenávidět nevlastní ségru.
@Anonymní píše:Ale kvuli holkám a právě nejbližší rodině mi přijde lepší je odlišit i tím jménem. Aby se vědělo, o kom se mluví. Aby měla každá z holčiček vlastní identitu a nebyl v tom pořád jenom guláš, kdo je kdo.
Řešíš blbosti. Máš kočku? A říkáš jí pořád tím jménem, jaké jste ji dali jako kotěti? A s dětma je to stejné. Každému se stejně říká nějak jinak, jinou zdrobnělinou nebo zkratkou nebo odvozeninou, která se navíc časem a s věkem mění. Myslím, že tvé obavy o jejich identitu jsou úplně mimo. Podle toho, že jsi nenechala otce dcery zapsat do rodného listu („že jsi z něj byla zklamaná“) soudím, že se moc necháváš ovládat emocemi, čímž jsi ovšem dceru poškodila - minimálně výpadkem potenciálních alimentů. Neopakuj to ![]()
Zapeklita situace.
Jedine přidat druhé jméno, ale úplně bych neměnila.
Tuším že ta ex manželka od R. Genzera, má teď partnera a taky mají děti stejného jména jsem někde cetla, takže i ona i on mají Matyáše, tak mají dva doma.
To hned každý nemá
.
Já mám taky dcerku, která má ted cerstve dva roky a jmenuje se Sofie. A nedokážu si predstavit, že bych ji zmenila jmeno.Ona už na to slyší, sama si říká, že je Sofinka, že je to Sofinčino…Je to už její identita, už k ní jeji jmeno patri. Takže kdybych byla ve tvé situaci, nemenila bych.Doma se mužete domluvit, že jedné budete rikat Sofi, druhé Sofinko…Nebo co já vím…Blízcí lidé o situaci určite ví a ostatním do toho muže být šumák…Pokud ale jsi rozhodnutá, tak bud bych jako nejsnadnejsi cestu volila dát dve krestní, tedy k Sofii jeste další jmeno..
@Anonymní píše:
Dobře, díky všem. Trochu mě mrzí, jak tu na to někteří nahlížíte, ale i o to mi šlo. Podívat se na to z více úhlů, tedy děkuji za všechny ohlasy.Dcera biologického otce v rodném listě nemá, protože ode mně odešel za jinou a poslal mě na potrat. Tak proč by měl být někde zapsaný jako otec? Malá je moje dítě a čistě moje rozhodnutí ji mít i přes okolnosti, které nastaly. Mimochodem měli jsme dlouholetý a z mého pohledu funkční a šťastný vztah, ale bohužel to vše byla jenom přetvářka. Tedy vím, že i takové věci se stávají. A mohou se stát i v dalším vztahu, i když věřím a doufám, že to tak nebude. Rozhodnutí změnit jméno není rozhodně z partnerovi hlavy, první jsem s tím přišla já. On by to ode mně nežádal - bere malou jako vlastní. Hledáme jenom to nejvhodnější řešení. Upřímně naprosto žádná varianta se mi nezdá úplně správná - nějakou však vyhodnotíme jako nejmenší zlo. Nevím, proč říkáte, že je to přetvářka pro okolí. Vždyť okolí ví, jak to je. A pochybuju, že starší Sofinka bude někde říkat, že jsem její máma já. Ona má oba rodiče a ví, jak to vše je. Zatím mi říká teto - tedy těžko si budeme někde před někým na něco hrát. Ale kvuli holkám a právě nejbližší rodině mi přijde lepší je odlišit i tím jménem. Aby se vědělo, o kom se mluví. Aby měla každá z holčiček vlastní identitu a nebyl v tom pořád jenom guláš, kdo je kdo. Nepřijde mi, že změnou jména vezmu dítěti identitu, pokud to bude jméno buď hodně podobné, nebo přidám ještě jedno jméno. Jak tady bylo zmíněno, nechci ze Sofie udělat Kláru. Nejspíše uděláme opravdu to, že oběma přidáme ještě jedno jméno. S tím, že starší si ho může vybrat, pokud nebude chtít, zvážíme to ještě jinak.
Ono to vážně vypadá jako hra na okolí a myslím, že to i hra je, jen si to nechcete připustit
. Já bych nepřejmenovala ani psa, kor dítě. Není to panenka, ale živý tvor a jméno si už opravdu v tomto věku uvědomuje ![]()
Zakladateko - své dítě jsi nepojmenovala Anička, Maruška, dala jsi ji „top“ jméno, a teď by jsi zní udělala Žofku?
Sama mám adoptivní dítě, ale jméno jsem ponechala, chtěla jsem aby mělo alespoň to jméno od své maminky. Příjmení se mění automaticky.
Přikláním se k názoru, jméno neměnit a přidat další. Třeba Nella Sofie a bude mít jméno jako celebrita - dcera od Gottů. ![]()
Já se divím kolik ženských by mávnutím ruky změnilo jméno svému dvouletému dítěti… já bych tohle mamce jen tak neodpustila, že kvůli nějakému chlapovi, respektive kvůli jeho děcku, mi změnila jméno…