Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky jsme tehdy měli krizi. Pomohlo jen, že jsme si oba uvědomili, hlavně tedy muž, že nechceme, aby to krachlo, že se začne snažit i on. Viděl, jak se mu v práci rozpadá jedno partnerství za druhým a to on nechtěl. Pomohlo o nás mnohokrát mluvit v klidu otevřeně, ale kdyby jedna strana vztah zachraňovat nechtěla, šanci by to nemělo. Když chcete oba, tak to šanci přece má.
Toto většinou není bezdůvodné.
Ono je sice hezké, že víš, že se k němu nechováš dobře, ale pokud je to jen tak, tak asi nejsi psychicky v pořádku a pokud to má důvod, tak se s tím dá samozřejmě něco dělat jednodušeji.
Nebo ses jednoho dne vzbudila a od té doby se chováš nehezky?
Takze sis nechala udelat dite, do porodu vse ok. Pak ses stala matka a od te doby venujes vetsinu pozornosti synovi a chlap ti je k nicemu, protoze sperma ti uz dal? Nebo jako co se po porodu stalo? Co udelal?
Především se zkuste domluvit. Musíte se vy dva domluvit, jeslti se chcete domluvit a chcete opravit to co jste si na vztahu vzájemně udělali (každý máte 50% viny) a pak hledat společné řešení. A nebo se domluvte že se vám nechce nic opravovat, že by to stálo moc sebereflexe, moc odvahy přiznat si vlastní chyby, moc energie vydané na starost o toho druhého. To je legitimní, ale pokud to chcete udělat čistě, tak se na tom domluvte.
Pokud se vám nedaří komunikovat s manželem tak, abyste se nedostali hned do konflitku, zkuste zvážit metodu nenásilné komunikace https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993 https://uloz.to/!FuiyEcWo4/nenasilna-komunikace-ocr-pdf
Pro usnadnění procesu změny je společná párová psychoterapie ideální, nebo tedy i pár setkání v poradně pro rodinu -tedy psycholog.
Šarlatánské metody vás nepovedou k porozumění a k nácviku lepšího přístupu k sobě samé a těm druhým. Maximálně vám tak dají alibi - já se tak snažím, tady rozprašuju olejíčky, utrácím prachy za semináře a ty mi na to kašleš. To ale není sebereflexe a snaha projít krizí a proměnit vztah k tomu, aby vyhovoval vám oběma - to je jen další nátlak, abyste donutila muže dělat to, co chcete vy. Bez toho abyste tak nějak věnovala pozornost jeho potřebám a očeávání.
Pokud jen tak odejdete, tak v příštím vztahu se téměř jistě dostanete do stejné situace. Jen už budete rozvedená, s dětmi s předchozího manželství a se vší tou zátěží, co to spolu nese.
Co si najít práci, abys musela myslet i na jiné věci než na muže, dítě a domácnost? A přesunula se do ložnice. Nevěřím, že do porodu to bylo vše OK. Jestli jsi jen neodpočatá, tak nech dítě s někým jiným a spi a spi. Buď hodně venku, ne třeba v posilovně
Najděte ještě něco společného a buďte jen spolu vy dva. Protože syn odroste a zase budete „jen“ vy dva. Vztah musí být pevný už před dítětem. Mimísek ho nevyspraví.
@Dudlak Víš......pokud není láska, zabíjí se jen roky. Vztah musí být láska, štěstí, touha, těšení se na sebe. Pokud to není je to utrpení…
Máš jo aspoň trochu ráda? Jestli jo, běžte do párové terapie. Buď se spolu naučíte být jako rodiče i jako partneři, anebo vám to aspoň může pomoci k civilizovanému rozchodu, který za sebou zanechá minimum zlomených. A běžte ASAP, nový rok je ideální čas pro nové začátky
@terka33pol píše:
@Dudlak Víš......pokud není láska, zabíjí se jen roky. Vztah musí být láska, štěstí, touha, těšení se na sebe. Pokud to není je to utrpení…
Laska je ale cinnost, ne jen pocit. Musi se udrzovat a nekdy i tvrde makat, aby byla.
A co ti vlastně chybí, ? Dokážeš to napsat, popsat, jak si to představuješ ? To soužití v manželství ? Možná máš jen nerealistická očekávání. Zamilovanost si pleteš asi se skutečnou láskou, v manželství většinou se nevznášíš na obláčku, tomu se musí hodně dávat.
Doporučuji rodinné konstelace. Tam získáš ten náhled.
@Verun83 píše:
Takze sis nechala udelat dite, do porodu vse ok. Pak ses stala matka a od te doby venujes vetsinu pozornosti synovi a chlap ti je k nicemu, protoze sperma ti uz dal? Nebo jako co se po porodu stalo? Co udelal?
tak tak.
a ještě chodit spat k synovi do pokojíčku, no to potěš kostě. to bude zas mamYnka. nechápu, proč takové … mají normální chlapy.
Potřebuješ zřejmě adrenalín. Tvůj muž je moc hodný a ten adrenalín ti může dát jen nějaký kretén. Ty si nedokážeš vážit toho, co máš. Proč se tak k němu chováš? Proč jsi k němu ztratila tu náklonost?
@rozand píše:
Laska je ale cinnost, ne jen pocit. Musi se udrzovat a nekdy i tvrde makat, aby byla.
Tvrde makat?
Hlasuju jednoznacne pro znicit vztah. ![]()
Ne, to byl zert, ale nadepsala jsi to zajimave.
Nikde jsem nevycetl co ten dela chlap spatne. Z toho co pises mam dojem, ze ten problem je jen ve tve hlave. Jsou lidi, kteri problemy vytvori i tam kde nejsou. Anebo se proste nudis a pali te dobre bydlo. ![]()
Hele, já nevím, z takhle vágního popisu moc radit ani radši nechci. Najdou se tu fóra, kde ženská vidí problém u sebe, když se objektivně chová otřesně chlap (viz nedávno ta, co se mu omluvila poté, co se on choval děsně). No a jiná zas přizná svoji chybu, ale třeba méně nebo v něčem úplně jiným, než kde je u ní hlavní problém (jako že řekne, že mu vyčetla, že byl na pivu do půlnoci, a už neřekne, že celkově chorobně žárlí, takže není divu, že jí má plný zuby). To musíš vědět sama, jak moc kdo z vás nese vinu a v čem je ta tvoje, snaž se se na to dívat víc objektivně a říkat si, jak uvažuje i ten druhej. Ono nejde jen o to, že se k němu nechováš hezky, to je důsledek, ale otázka je čeho. Nevím, jestli ti na partnerovi vadí něco konkrétního a jestli to něco konkrétního není třeba jen o špatné komunikaci, nepochopení druhého… nebo ti vadí prostě „něco“ anebo chyby vyloženě hledáš. Můžeš mít klidně ponorku a být otrávená ze stereotypu s dítětem, ale je možné, že jeden z vás nebo oba opravdu děláte něco blbě. Že funguje jako táta a že funguje v provozních věcech, to je super, ale to je přece jenom část vztahu, ty teda chodíš spát do pokojíčku, takže něco tam bude hodně blbě… Tak se zamysli, kdy to začalo a čím a kdy vám spolu naposledy bylo fajn. Takhle bez znalosti vašich problémů bych řekla, že když máte potíže, měli byste je probrat, a pak to začít řešit, klidně přes tu terapii, pokud oba chcete, a že vám možná opravdu chybí čas pro sebe (zvlášť i pro sebe jako pár) a zasekli jste se v módu „rodiče“.
Promluvte si. Je škoda kvůli blbostem ničit vztah. Máte asi ponorku a nebo co. Nebo nějakou tu poradnu. Mnoho lidí si myslí, že rozchod/rozvod všechno vyřeší. Opak je pravdou. Pokud je doma něco patologického, tak určitě. Ale jinak je to prohra pro všechny Přeju dobré rozhodnutí.