Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ztracené Vánoce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.12.22 08:40
@JancaS84 píše:
Asi jsem to blbe napsala. Manžel nám dělá každý ráno dvě konvice čaje když jde do práce pak až se vypijí tak to dělám já. Když jsem byla nemocná tak pro mě byla priorita ať vypadne s dětmi pryč ať se můžu vyspat, tak sem si čaj udělala sama. On skákal kolem tří dětí, sama vím co to je tak mě to že si udělám sama čaj nezabije. Dva dny sem se vyležela kdy se o ně staral, ale bohužel neumí uvařít tak jsme udělala něco rychlyho já. Další den už musel do práce, ale to už mě bylo celkem dobře.
Mám to uplně stejně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 08:53
„nechal mě v těhotenství nosit těžké věci“
Zlato, dost na to, že nosím v břiše mimino, můžeš tuhle postýlku vzít ty? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 09:27
A stoletý bordel po týdnu nemoci? Hnije vám zeď, za ten týden? Přeháníš. Asi jako všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 09:34
@Anonymní píše:
Mě už je trochu lépe, něco připravit zvládnu. Dnes byl muž nakoupit, tak snad bude i z čeho vařit. Stromek a ozdoby máme na chalupě, chtěli jsme tam přes Vánoce být, ale v tomhle stavu to nemá smysl. Takže zítra manžel stráví celý den na chalupě, kterou máme hodinu cesty od domu. Jenže on si rád pospí a pospíchat také dvakrát nebude. Takže přijde v noci a 24 budeme honit stromek, jídlo atd. Dárky zabalené nemám. Mrzí mě to celé kvůli dceři. Hrozně moc. Sama jsem z neúplné rodiny. Nechtěla jsem, aby musela malá prožívat to co jsem prožívala já.
Hele tady tě trochu zarazim. Stromek zdobime taky 24,jak jako honit, zabava i pro malou na 2 hodiny. Naklepat řízek a uvařit brambory-hodina práce. Dárky zabal dnes večer až malá usne. Od manžela pryč, bez debat, ale měla by ses taky trochu vzchopit a ne nad vším nechci říct fnukovat, prostě se tak hroutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 09:35
Uf tohle je těžké, a nemá to moc budoucnost. Děti potřebuji vidět lásku mezi rodici, a mezi Vama to není. On ti nevyhovuje a je takovej pasivní, ani se moc nesnaží, nepečuje o tebe, když to potřebuješ. To by mi vadilo taky. Hlavně dcerka tohle opravdu nemá vidět, jinak si muže podvědomě najít stejného hulváta.
Odejit s jedním dítětem je jednodušší než s více, vyuzij toho. To co mas doma vážně nepotřebujete ani jedna. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 09:55
Přikláním se k tomu, že vinu nesete oba. Ty hysterka, on flegmatik.
Jestli chlap není zvyklý vařit, tak ho asi nenapadlo, že by měl vařit jídlo když tě přiveze z porodnice. Měla jsi mu to říct, že chceš, aby doma bylo navařeno, až přijdeš, nebo ať jídlo objedná. To samé to mléko, jak tu někdo psal, jako tos měla řešit už v porodnici, zaúkolovat ho, ať zajde do lékárny a sežene to, nadiktovat jaký typ apod. Jako řešit to po příchodu z porodnice, že nemám čím nakrmit děcko, to je tak trochu i tvoje chyba. Ty těžké věci v těhotenství - prostě myslím, že on je ten typ, co ho to nenapadne, musíš mu to říct.
Jinak se mi zná jako chlap normální, je s nemocným dítětem doma a postará se o něj, ty základní věci udělá a zařídí.
Ty si myslíš, že by měl kmitat víc, ale až od něj budeš pryč, tak budeš sama úplně na všecko. Nauč se víc a jasně a předem formulovat, co chceš.
Myslím, že bys měla dost zapracovat i na sobě a smířit se s tím, že sis vzala člověka s nějakým nastavením, vážila sis ho kvůli určitým věcem, které ty teď neoceníš a chceš po něm něco, čeho on asi nikdy nebyl schopný. Chyba byla už od začátku i u tebe, žes tohle nevnímala a najednou z něho chceš mít někoho jiného, než koho sis vybrala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 10:33
Ja tu treba nevidim “vinu” ani u jednoho 
. Prijdete mi jen ze jste proste nekompatibilni do zivota a neumite komunikovat tak, abyste se navzajem chapali a fungovalo ku spokojenosti obou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 10:47
@Anonymní píše:
Ahoj, spíše se jdu vypovídat. Ale kdyby mi někdo chtěl napsat nějaký slušný či povzbudivý komentář, zlobit se nebudu.
Jsme rodina o 3 členech (dcera, já a manžel) s manželem se známe a jsme spolu 12 let, manželé jsme 6 let, dceři jsou 4. Na manželovi jsem obdivovala jeho rozhled a to jak dokáže diskutovat bez urážení nebo házení do jednoho pytle. Na vše měl vždy pohled z více stran. Byl spolehlivý, měli jsme společné zájmy, byly jsme podobné povahy (introverti). Proto jsem se rozhodla, že s ním záložním rodinu. On to měl, dle jeho tehdejších slov, podobně. Dítě se nám narodilo z IUI, protože manžel nikdy nebyl schopný při styku ejakulace.
První náznaky „problémů“ ve vztahu začaly cca v mém 6. měsíci těhotenství. Chtěla jsem už pomalu připravovat zázemí pro miminko (myslím tím místo na spaní, přebalování atd.). Nikdy jsem od něj nevyžadovala, aby se podílel na vybavicce atd. V 6.mesici jsme začali připravovat pokoj, nechal mě tahat těžké věci.Ale ok, těhotenství bylo prosperující. Nic ho jinak nezajímalo. Na velké utz šel se mnou, dobrovolně. U porodu byl také. A velký sestup nastal po příchodu z porodnice. Přijeli jsme kolem oběda, neměl připravené vůbec žádné jídlo a divil se, že mám hlad a chtěla bych se najíst. V tom do mě vešel vztek a začala jsem na něj křičet. On mě pak několikrát uhodil do zad. Měla jsem problémy s kojením, v porodnici mi řekli že mám malé dávat HA, to jsem doma neměla. Byla jsem v nervech čím miminko nakrmim. Obvolala jsem nejbližší lékárny nikde to um neměli. Byla jsem bezradná. Zklamaná z manžela a z toho, že nemám pro miminko mléko. On pak odešel a mléko někde sehnal. Život se dál, o miminko se dokazal postarat, řekla bych, že se staral velmi pěkně. Snažila jsem se na našem vztahu pracovat. Večer, když malá spala dívali jsme se na filmy atd. Od něj ale vůbec nepřicházely žádné něžnosti apod. Zkrátím to. Když byly malé 2 roky rozhodla jsem se pro manželskou poradnu. Manžel mi řekl, že on nic nepotřebuje, že psychopat jsem já. Už tenkrát jsem zvažovala odchod. Jenže jsem neměla odvahu, práci a nikoho, kdo by mi aspoň trochu pomohl. V současné době je vztah totálně v háji. Malá onemocněla na Mikuláše a od té doby se v tom stále plácá. Manžel může pracovat z domova, takže je s ní doma, já chodím do práce. Za to jsem mu vděčná a ví o tom. Před týdnem jsem onemocněla já. Horečky, bolest celého těla. Z jeho strany naprostý nezájem. Čaj a vše jsem si musela dělat sama. Jednou v noci, když jsem měla horečky a nemohla jsem se zvednout, on seděl v obýváku a koukal na tv, jsem mu napsala SMS, jestli by mi udělal octový zábal. Bez reakce. Takhle se chová celý týden. Je mi špatně, bolí mě celé tělo a on řeší, jakto, že na rtg plic nic nenašli. Jsou dva dny do Vánoc. Ještě když mi bylo relativně dobře, jsem se snažila aspoň trochu uklidit (myslím takový ten stoletý bordel), no to už samozřejmě není vidět.Všude špína, nepořádek a jemu to nevadí. V kuchyni nám hnije celá zeď, on to nevidí (nevím, zda nechce či skutečně nevidí), ale nemám ani sílu mu to říkat a dohadovat se. Už jsem mu to jednou říkala, jeho reakce - Hmm. Na vánoce nemám připraveno nic. Kdyby šlo jen o mě neřeším to. Ale dcerka se na Ježíška těší. Já se desim, že bych měla s manželem sedět u jednoho stolu a přetvařovat se, abych nezklamala dceru. Příští rok chci řešit rozvod. Bude to náročné, ale nechci, aby v tomhle dcera vyrůstala a vzala si z toho vzor. Díky všem, kdo dočetl až na konec. Pěkné Vánoce všem.
No, to sis ale udělala sama, nic si po něm nevyžadovala, tahala si těžké věci, místo toho, abys mu řekla aby to udělal, když se k tomu sám neměl. Vůbec spolu neumíte komunikovat, ty od něj pořád něco očekáváš, ale neřekneš to nahlas. On vidí, že ti je blbě, ale je mu to fuk. Zvládla si s břichem tahat těžký věci, tak zvládneš přece i tohle Prostě se k sobě nehodíte. Zítra jsou vánoce, malá se určitě nemůže dočkat. Tak hodˇna pár dní za hlavu starosti, a snaž se, aby je měla krásný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
23.12.22 11:26
@Blue2 píše:
Mě tam nějak nesedí to, že jste spolu tak dlouho a jednou za celou dobu tě praštil a zrovna když si přišla z porodnice domů, je to takové podivné.
Chlap nakonec v podstatě všechno zařídil, stará se o malou vkuse už 3 týdny a ty řešíš, že neuklidil.
Ona pod hormonama, on pod vlivem z oslavy. To ho sice neomlouvá, ale tak nějak to vidím.
- Citovat
- Upravit
23.12.22 12:11
Asi tomu emiminu nějak přestávám rozumět.. 
Tak včera ve vedlejší diskusi (s názvem „Situace u nás doma“), dostane ženská „sprdunk“ a jak se má snažit zachránit manželství a kdesi cosi, přitom by mě zajímalo kolik z těch kritizujících osob by dokázalo žít v „nefunkčním“ vztahu. A nefunkční není jen proto, že se dotyčná „šprajcla“ a dál neudělá ani krok. Ale ani ten chlap do toho vztahu zas až tak moc nedává. To že se ona snaží z nefunkčního manželství vycouvat všemi možnými i nemožnými způsoby (i za cenu ne příliš rozumných) je jen důsledek jejich situace. Ono je ve finále jedno, kdo se sekl první a kdo pak, výsledkem je, že jeden v manželství nechce setrvat, je ze stávající situace nešťastný, funguje na autopilota. Tak proč tu agonii prodlužovat??
A tady holčina je lehce (víc jak lehce) hysterická, a dostává se jí chápajících komentářů. A že já to dokážu posoudit, protože sama mám sklony k přehánění a hysterii. To s tím mlékem - to jako neumí zavolat a říct chlapovi - hele nejde mi kojit, řekli mi že si mám koupit takové a takové mléko, můžeš to zařídit. A nevím jak jinde, ale třeba tady u nás funguje nemocniční lékárna jako poslední záchrana (tzn. při nějakém nedostatečném zásobování jistého léku, je v nemocniční lékárně největší šance pro jeho sehnání) Dále ten oběd - to je více než úsměvné - to je takový problém říct, hele já mám hlad, objednáš mi něco? A tak dále a tak dále…
Přijde mi, že zakladatelka dělá ze všeho oooobr problém, přitom by stačilo otevřít pusu.. Ano chlap působí jako salámista, ale tak salámistou se snad nestal přes noc ne??
Jako nevím, ale já osobně z toho příspěvku nemám pocit, že chlap je neschopný lenivec, který nic neumí zařídit. Spíš mi přijde, že ať chlap udělá, co udělá, furt to bude málo a ještě špatně. Neříkám, že chlap je svatý a bez chyby (to není nikdo), a že nikdy neudělal „botu“, ale tak snad máme pusu, se kterou umíme mluvit, ne? Řekla bych že víc jak půlka popsaných problémů by se vyřešila komunikací.
Toť můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.22 23:20
@Anonymní píše:
Mě už je trochu lépe, něco připravit zvládnu. Dnes byl muž nakoupit, tak snad bude i z čeho vařit. Stromek a ozdoby máme na chalupě, chtěli jsme tam přes Vánoce být, ale v tomhle stavu to nemá smysl. Takže zítra manžel stráví celý den na chalupě, kterou máme hodinu cesty od domu. Jenže on si rád pospí a pospíchat také dvakrát nebude. Takže přijde v noci a 24 budeme honit stromek, jídlo atd. Dárky zabalené nemám. Mrzí mě to celé kvůli dceři. Hrozně moc. Sama jsem z neúplné rodiny. Nechtěla jsem, aby musela malá prožívat to co jsem prožívala já.
Neboj je to tezke ale zvladla jsi to ty a tvoje dcera to zbladne jeste lip protoze ma tebe. Chlapi mizerny! Nezaslouzej si nas!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.22 18:35
@Anonymní píše:
Mamku už nemám. Otce jsem viděla naposledy v mých 16 letech, kdy se se mnou soudil o můj sirotčí důchod po mámě. Nevlastní sourozence mám v zahraničí.
Ufff..těžká situace ale rozhodně bych ho opustila.. bílý kruh bezpečí nebo nějaký azylový dům a příště začít od nuly pokud možno..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
