Zvýšení laktace

31
10.6.13 15:28

Zvýšení laktace

Ahoj, prosím o radu jak zvýšit laktaci. Mám syna, za dva dni mu budou 3 měsíce, již od narození se potýkám s nedostatkem laktace, takže již v porodnici jsem dokrmovala UM. Doma jsem se zkoušela rozkojit a to tak, že jsem přikládala co 2-2,5 hod a hodinu po kojení ještě odsávala, což mě devátý den po porodu dovedlo opět do nemocnice kvůli vyčerpání, z kterého mi stoupl tlak.

Již od porodu jsem najela na homeopatika Ricinus a Laccaninum, pila jsem litr čaje pro kojící matky, dále 1,5l vody a 2× denně i gravimilk. Dělala jsem si polívky s jíškou a silné vývary, jedla jsem chřest a dělala si i čaj z čerstvého zázvoru. Bohužel nyní jsme ve fázi, že malej se nechce skoro přisát, rostou nám zoubky a zdá se, že vypuzovací reflex je opožděný (dle odsávačky, kdy musím nejdříve obě prsa nastimulovat, protože z nich nic neteče a teprve po cca minutě se mléko spustí).

Dle laktační poradkyně jsem již vyčerpala všechny možnosti.

Nemáte ještě nějakou radu, jak udržet alespoň to málo (ráda bych kojila alespoň částečně do 6. měsíce).

Děkuji moc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
26010
10.6.13 15:40

@Kika09 ale dítku to taky trvá než se reflex spustí a začne mléko téct..to jsou ty rychlé pohyby, teprve až začne sát pomalu a táhle, tak pořádně pije. Navíc odsávačka není tak dokonalá jako dítě.
Pití je fajn, ale když je ho moc, tak se přirozené hormony příliš naředí a může to být problém, takže s pitím nepřehánět.
Odstříkat rukou trošku před kojením, nahřát prsa, vyzkoušet různé polohy, během kojení pít horký nápoj..to jste asi zkoušeli že?
Jinak klidně kojit častěji (i co hodinu, pokud mu to nebude dělat problém), ve 3měsících může být spurt a jinak než častějším kojením se asi nepřekonává. v tomto věku už jde o nabídku a poptávku, čím častěji se kojí, tím víc mléka je, čím víc se dokrmuje, tím méně se ho tvoří. prsa dostanou signál, že tolik mléka netřeba.
Místo kojení co 2-2,5h a hodinu odsávání bych kojila prostě co 1-1,5h..malé miminka nemají takovou sílu, pijí méně ale často.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4737
10.6.13 15:42

Vyzkoušela jsi opravdu hodně, já taky pořád pojuji, ale už jsem za třetím měsícem, tak se snad laktace ustálila.
Jediné, pořád zkoušet přikládat k prsu. Já kojím, co dvě hodiny a teď jak bylo vedro, tak si cucne i mezi tím.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1174
10.6.13 15:44

Nepsala jsi, zda zkoušíš nahřívat před každým kojením. Já nahřívala max. teplou vodou co jsem snesla alespoň 5 minut. Pokud se malej nechce přisát, tak zkus odsávat všechno a dej mu zatím z lahve. Tak to alespoň dělám já, protože mě malej pil zase bez problémů v šestinedělí, kdy bylo mléka habaděj a pak, když se ustálila laktace a musel víc tahat, tak ho moc nebavilo se na to soustředit, dělal u toho kraviny a pak měl brzo hlad a navíc spolykal hodně vzduchu a měl bolení bříška. Vzhledem k tomu, že jsem kojila skoro 3/4 hodiny dohromady z obou prsou a pak ještě odsávala a když jsem najela jen na odsávání, tak jsem odsávala tak 30 min. obě prsa a krmení z lahve zabralo max. 10 minut, byla jsem na tom časově i líp. Musíš mít ale dvoufázovou odsávačku, nejlépe Medela Swing, ta podpoří laktaci a vytáhne z prsu opravdu snad všechno.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1174
10.6.13 15:48

Jinak hodně dělá i stres, takže pokud si s tím hodně lámeš hlavu, tak té laktaci moc nepřispíváš. Ale to se dobře radí, ale v praxi je těžké si s tím nelámat hlavu, když chceš kojit a ono to nejde.

Ještě to zkus, ale když to nepůjde, tak se prostě začni dokrmovat. Za mě bych ale odsávala a dávala alespoň tu trochu MM do toho 6.tého měsíce, aby měl ty protilátky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4737
10.6.13 15:50

@Ijaa tu pravděpodobně má, když prsa stimuluje a pak odsává…

Fakt přikládat, přikládat, přikládat, někdy je to fakt o hubu a já už taky nedělala skoro nic jiného. Četla jsem jeden super článek, na faceboku - stránky Kontaktní rodičovství, zkusím jej najít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4737
10.6.13 15:51

Proč africké děti nepláčou.

Narodila jsem se a vyrůstala v Keni a na Pobřeží Slonoviny.
Od patnácti let jsem žila v Británii. Vždycky jsem však věděla, že chci své děti (až je budu mít) vychovávat doma v Keni. A ano, předpokládala jsem, že děti mít budu. Jsem moderní Afričanka, se dvěma
univerzitními diplomy, v rodině čtvrtá generace zaměstnaných žen – ale pokud jde o děti, jsem typická Afričanka. Stále v nás zůstává
přesvědčení, že bez nich nejsme celé; děti jsou požehnáním, které by bylo bláznovstvím odmítnout. To prostě vůbec nikoho nenapadne.
Otěhotněla jsem v Británii. Touha porodit doma byla ale tak silná, že jsem během 5 měsíců prodala svou praxi, založila nový podnik a přestěhovala se. Jako většina těhotných matek v Británii jsem hltavě četla knihy o dětech a výchově. (Později mi babička řekla, že miminka nečtou knihy a jen co mám dělat je „číst“ svoje děťátko.) Opakovaně jsem četla, že africké děti pláčou méně
než evropské. Byla jsem zvědavá proč.
Když jsem se vrátila do Afriky, pozorovala jsem matky a děti. Byly všude až na ty nejmenší do šesti týdnů, ty byly většinou doma. První, čeho jsem si všimla bylo, že navzdory jejich všudypřítomnosti, je vlastně velmi těžké opravdu „vidět“ keňské děťátko. Obvykle jsou neuvěřitelně dobře zabalena než si je matka (někdy otec) na sebe připoutají. I větší batolata připoutaná na záda jsou chráněna před počasím velkou pokrývkou. Máte štěstí, když zahlednete ruku nebo nohu, o nosu
nebo oku vůbec nemluvě. Obal je jakousi napodobeninou lůna. Kojenci jsou doslova zakuklení před stresy okolního světa, do kterého vstupují.
To druhé, co jsem pozorovala, byla kulturní záležitost. V Británii se předpokládalo, že miminka pláčou. V Keni to bylo úplně naopak. Předpokládá se, že děti nepláčou. Když pláčou, musí být něco hrozně v nepořádku; je nutno to okamžitě řešit. Moje anglická švagrová to trefně
shrnula takto: „Tady lidi opravdu neradi slyší dětský pláč, že?“
Všechno to dávalo větší smysl, když jsem konečně porodila a přišla na návštěvu babička z
vesnice. Po pravdě řečeno moje děťátko plakalo poměrně hodně. Rozčílená a unavená jsem někdy
zapomněla všechno, co jsem četla a plakala s ním. Ale pro mou babičko bylo řešení jen: „Nyonyo“ (koj ji). To byla její odpověď na každé pípnutí.
Někdy šlo o mokrou plenku, nebo jsem ji položila, nebo potřebovala říhnout, ale hlavně prostě chtěla být u prsu – ať už se krmila, nebo jen hledala potěšení. Už jsem ji většinu času nosila na sobě a spaly jsme spolu, tak že šlo jen o přirozené rozšíření toho, co jsme už dělaly.
Konečně jsem pochopila nepříliš těžké tajemství radostného pokoje afrických dětí. Byla to souhra uspokojených potřeb, která vyžadovala naprosté zapomenutí na to, co by mělo být a soustředění na to, co se v daném okamžiku děje. Výsledek byl, že se moje děťátko hodně krmilo; mnohem častěji, než jsem kdy vyčetla z knížek a nejméně pětkrát častěji než doporučovaly některé přísnější programy.
Asi ve čtvrtém měsíci, když většina městských matek začala zavádět pevnou stravu, jak nám
bylo doporučeno, vrátila se moje dcera k novorozeneckému přístupu a dožadovala se kojení každou
hodinu, což mne naprosto šokovalo. Během předcházejících měsíců se totiž čas mezi krmením
pomalu prodlužoval, dokonce jsem začala přijímat občas pacienty, aniž by mi ukapávalo mléko nebo
mě přerušovala dcerčina chůva, aby mě upozornila, že chce malá pít.
Většina matek ve skupince, do které jsem chodila, už pilně přikrmovala své děti rýží a všichni
odborníci, kteří měli co dělat s našimi dětmi – lékaři a dokonce i duly, říkali, že je to tak v pořádku. I
matky si potřebují odpočinout. Chválili nás, že jsme už podaly obdivuhodný výkon, když jsme
výhradně kojily 4 měsíce a ujišťovali nás, že budou děti v pořádku. Něco mi nesedělo a i když
jsem váhavě zkusila namíchat pawpaw (ovoce tradičně používané v Keni při odstavování) s odsátým
mlékem a nabídla směs své dceři, odmítla ji.
Tak jsem zavolala babičku. Se smíchem se mě zeptala, jestli jsem zase četla knihy. Pak mi
vysvětlila, že kojení je všechno jen ne přímočaré. „Ona ti poví, až bude připravená jíst jídlo a její
tělo také.“ „Co mám do té doby dělat?“ zeptala jsem se dychtivě. „Dělej to co dosud, pořádně koj.“ Tak se můj život zase zpomalil. Zatím co se mnohé mé
současnice těšily jak od té doby co přikrmují rýži a postupně zavádějí další jídla, jejich děti déle spí,
budila jsem se se svou dcerou v noci každou hodinu nebo dvě a vysvětlovala ve dne pacientům, že to
s mým návratem do práce nevychází tak úplně podle plánu.
Brzy jsem se bezděčně stala neformální poradnou pro jiné městské matky. Předávaly si mé
telefonní číslo a často jsem během kojení slyšela sama sebe jak odpovídám do telefonu: „Ano, jen
ho/jí dál kojte.“ Ano, i když jste je právě nakrmila. Ano, možná se dnes nestihnete ani převléknout z
pyžama. Ano, stále ještě potřebujete jíst a pít jako kůň. Ne, teď asi nebude vhodná doba k návratu do
zaměstnání, pokud si můžete dovolit nejít.“ A nakonec jsem matky ujišťovala: „Postupně to bude
snazší.“ To poslední tvrzení byl z mé strany výraz naděje, protože pro mne to v té chvíli ještě nijak
lehčí nebylo.
Asi týden před tím, než bylo mé dcerce 5 měsíců, jsme jeli do Británie na svatbu a také,
abychom ji představili příbuzným a přátelům. Protože jsem měla málo jiných povinností, nedělalo mi
potíže dodržet její plán krmení. Přes všechny rozpačité pohledy mnoha cizích lidí, když jsem kojila
svou dceru na různých veřejných místech, nedokázala jsem používat veřejné místnosti určené pro
kojení, protože byly většinou spojeny s toaletami.
Lidé, s kterými jsem na svatbě seděla u stolu poznamenali: „Máte spokojené
miminko – ovšem hodně často pije.“ Mlčela jsem. A jiná dáma dodala: „Však jsem někde četla, že
africké děti moc nepláčou.“ Neudržela jsem smích.
Moudré rady mé babičky:

  1. Nabídni prs pokaždé, když je dítě neklidné, i kdybys je před tím právě nakrmila.
  2. Spi s ním. Často můžeš nabídnout prs dříve, než se dítě naplno probudí a to mu umožní rychleji


znovu usnout, a ty budeš víc odpočinutá.

  1. Vždy měj v noci při ruce láhev s vodou, abys mohla pít a měla dost mléka.
  2. Kojení chápej jako svůj prvořadý úkol (zvláště v obdobích náhlého zrychlení růstu) a dovol


lidem kolem sebe, aby pro tebe dělali co nejvíce mohou. Je málo věcí, které nemohou počkat.

  1. Čti své miminko, ne knihy. Kojení není přímočaré – jde nahoru a dolů a někdy v kruzích. Na


potřeby tvého dítěte jsi ty ta největší odbornice.
J. Claire K. Niala

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2659
10.6.13 15:52

@Kika09 Děláš toho opravdu hodně, jediné, co mě ještě napadá, je přikládat ještě častěji, já jsem si první dva měsíce často se synem zalezla do peřin, přikládala jsem ho, jak chtěl, mezitím jsme pospávali, zpívala jsem mu atd. Taky mi hodně pomohlo šátkování a společné spaní s miminkem v posteli, mám pocit, že se pak jakoby na dítě víc naladím a že i tělo cítí, že mám dítě a je třeba tvořit mléko :) Takže bych se trochu víc zaměřila na tohle a na Tvoji psychiku, nevím teda, jestli už nemáš starší dítě, o které se musíš starat, ale jestli ne, tak si prostě na celý den zalez s miminkem do postele, o nic se nestarej, ideálně o víkendu Ti může partner uvařit nebo Ti alespoň nachystat ráno jídlo, užívejte si s miminkem blízkosti a přikládej klidně třeba každých pět minut.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4737
10.6.13 15:56

Jinak Ijaa má pravdu, nestresovat, být v klidu miminka to poznají, já stresovala s tím, že malý asi málo pije, někdy (pije pravidelně co dvě hoďky) odmítal prostě prso a já byla na nervy, že se nechce přisát, že musí mít hlad, ani další hodinu nechtěl… ale prostě nechtěl on a já stresovala, že už nechce prsa… Teď už rozeznám jeho signál, že nemám nabízet :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31
10.6.13 16:19

Děkuji Vám moc za rady, mám 4 letou dceru, ale více méně chodí do školky (poslední dobou spíš tedy méně, každou chvíli je nastydlá, takže jí mám doma a moc času na sebe taky nemám, jsem účetní na volné noze, takže od papírů jsem si odpočala jen v porodnici). Pediatr mi taky říkal, že to je vše v hlavě, a že zřejmě chci tak moc kojit, až to nejde. Jenže ono se to ostatním říká! Malej je i dost spací miminko, v noci se mi budí jen 1× (po UM holt je dost zasycenej). No zkusím přikládat a uvidíme, zda se udrží alespoň něco.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3622
10.6.13 16:50

@Kika09 taky jsem kvuli kojeni delala psi kusy (v podstate vycet sedi s tim, co jsem zkousela sama), ale nic mi moc nepomohlo, v jednom prsu se mi to temer nerozjelo, druhe je jaks taks v pohode, ale u me je velkej problem, ze malej si to prso nevezme, kdyz ho zkusim prilozit, tak jeci jak sirena. Ze zacatku jsem mu davala UM pres prst, pak u prsa pres cevku a pak jsem z toho byla tak hotova, ze jsem mu dala Calmu a to asi byl problem. Takze uz si ani nedelam nadeje, ze ho budu nekdy kojit. Dam mu flasku, saje o stosest, zkusim dat prst (tak jak jsem davala kdyz pil pres strikacku) tak ten taky saje, ze by mi ho snad i urval, zkusim dat prso a hned zacne jecet, pritom mliko tece hned :nevim: Trpelivost jsem s tim mela opravdu dlouho, ale ted posledni dva dny na me dolehla nejaka krize, emocni, hormonalni, co ja vim…rikam si na jednu stranu, ze jsem mu uz dala maximum, takze bych s tim mohla seknout, ale zase kdyz mam mliko na castecne pokryti jeho potreby, sice ho dostava zprostredkovane pres flasku, ale ma ho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31
10.6.13 19:10

@michee taky si říkám, že bych s tím občas ráda praštila, protože to za tu námahu a stres nestojí, pak se uklidním a říkám si, dokud aspoň něco málo teče, tak mu to dám. Pořád si dokola opakuji, už se na to vykašlu, to samé mi říká i manžel, že je důležitější, abych já se dostala do klidu a nemusela brát pořád prášky na vysoký tlak, jenže mně to nedá. Dceru jsem nekojila, ta se nepřisála vůbec (měla při narození 1,8kg, takže měla problém i vysát flašku, jak z toho byla unavená), takže je mi líto tohle vzdát, i když bojuji každým dnem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1197
10.6.13 20:12

Mam podobny problem, az na to, ze nemam ztasoby sveho mlika a na jedno kojeni mi po pulhodine z obou prsou vytahne max. 20ml. Podotykam, ze je ji 2 a pul mesice a tahle situace trva uz skoro mesic :-(( Driv jsem odsala i 180ml a ted horkotezko 20-40 z obou celkem. Mala mi stoji uz tri tydny nha stejne vaze… Ale - ona chce prso normalne po trech hodinach, nijak extra hlady nerve. Proste uz si zvykla, ze vic nevytahne a tak nerjak se s tim asi smirila. Anorekticka moje :-( No a ted babo rad! Prikladam ji po 2-3 hodinach i kdyz si jeste nerekne. A zadne zlepseni. Doktorka mi samozrejme cpe umelou… asi mi nic jineho nezbyde. Sice mala vystresovane nevypada, ale fakt, ze nedostava dostatek zivin atd by se mohl projevit v budoucnu a to tky nechci… :-((

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
204
10.6.13 22:04

Ahojky, na mlíčko mám vyzkoušené super účinné a 100%přírodní, české kapičky -Emulips, ale nejdou koupit v lékárně…,měla jsem také problémy u malé,.Používala jsem je sama asi od 3 měsíců a fakt byl úžasný nástup tvorby mlíčka. Měla jsem rozbité bradavky a kojila jsem přes kloboučky, ale nešlo to. Mazala jsem, větrala, ale nic moc efekt-začalo to už v porodnici…Bolelo to, jak čert, nakonec mi nasadili asi v 4,5měsících ATB, měla jsem tam stafylokoka, když jsem si vyžádala stěr-jsem zdr. sestra…I přes to- odstříkávala jsem -většinou na začátku ručně-odsavačkou to nešlo, protože šla i krev a bolelo to, ale ručně OK, odstříkávala jsem do 11 měsíce úplně bez problémů-mlíčka bylo fakt dost. Měla jsem v jednom prsu minimum, ale druhé to dohnalo…Brala jsem 10–15 kapek Emulipsu 1– 2× denně, podle potřeby. Může to na někoho působit projímavě, ale já problémy neměla, naopak se mi upravilo vyprazdňování…cho­dila jsem denně-to před tím tak 1× týdně…
Teď zrovna jsem posílala na zkoušku jedné holčině, která má doma 6 týdenní mimčo a je po císaři a měla problémy s mlíčkem, psala mi, že už ho má dost, že jsou už jen na jednom UM v noci a to už také odbourává…neznáme se osobně, reagovala také na mojí nabídku…O to více mi to těší. Jinak hodně pij, často přikládej, a pomáhají i kojící čaje-mě nejvíc vyhovoval od Lerosu, a buď v klidu. Klidně napiš, jestli chcete podrobnější info dejte vědět na mail kotlabova@seznam.cz

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31
10.6.13 22:54
@andrea74 píše:
Ahojky, na mlíčko mám vyzkoušené super účinné a 100%přírodní, české kapičky -Emulips, ale nejdou koupit v lékárně…,měla jsem také problémy u malé,.Používala jsem je sama asi od 3 měsíců a fakt byl úžasný nástup tvorby mlíčka. Měla jsem rozbité bradavky a kojila jsem přes kloboučky, ale nešlo to. Mazala jsem, větrala, ale nic moc efekt-začalo to už v porodnici…Bolelo to, jak čert, nakonec mi nasadili asi v 4,5měsících ATB, měla jsem tam stafylokoka, když jsem si vyžádala stěr-jsem zdr. sestra…I přes to- odstříkávala jsem -většinou na začátku ručně-odsavačkou to nešlo, protože šla i krev a bolelo to, ale ručně OK, odstříkávala jsem do 11 měsíce úplně bez problémů-mlíčka bylo fakt dost. Měla jsem v jednom prsu minimum, ale druhé to dohnalo…Brala jsem 10–15 kapek Emulipsu 1– 2× denně, podle potřeby. Může to na někoho působit projímavě, ale já problémy neměla, naopak se mi upravilo vyprazdňování…cho­dila jsem denně-to před tím tak 1× týdně…
Teď zrovna jsem posílala na zkoušku jedné holčině, která má doma 6 týdenní mimčo a je po císaři a měla problémy s mlíčkem, psala mi, že už ho má dost, že jsou už jen na jednom UM v noci a to už také odbourává…neznáme se osobně, reagovala také na mojí nabídku…O to více mi to těší. Jinak hodně pij, často přikládej, a pomáhají i kojící čaje-mě nejvíc vyhovoval od Lerosu, a buď v klidu. Klidně napiš, jestli chcete podrobnější info dejte vědět na mail kotlabova@seznam.cz

Ahojky, v tom výčtu jsem na tyhle kapičky zapomněla, taky je mám doma, od 6. týdne beru 1× denně 10 kapek. Zkusím zvýšit dávku na 2× denně. Prý může trvat zvýšení tvorby i dva měsíce, tak uvidím, kdy a zda mi to začne zabírat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat