Žena dokáže ublížit druhé ženě víc než muž. Proč mi vadí zaručené ezo rady na léčbu neplodnosti?

Ženské tělo v kapitalistické společnosti

Ráda bych začala tím, co je bezpochyby pravda: dnešní doba ženám, které chtějí zůstat v pracovním procesu, opravdu neumožňuje žít v souladu s tím, co bychom mohli považovat za jejich přirozené tempo. Někteří by to označili za život v patriarchální společnosti, jiní zase v konzumní, kapitalistické společnosti, kde je kladen důraz na výkon a rychlost. Tlak na dosažení co nejlepších výsledků za každou cenu a dlouhé pracovní dny od pondělí do pátku rozhodně nejsou v souladu s „ženským principem“.

Jak by řekl můj oblíbenec Erich Fromm, dnešní společnost je daleko více v „pólu mít“ než v „pólu být“. Výsledkem je, že se vytrácí čas na meditaci, zpomalení a vnitřní rovnováhu – v korporátním slangu známé jako well-being.

Místo klidného odpočinku, cyklického času a péče o tělo se spíše učíme zvládat vlastní úzkosti a neustálý stres. Jen málo z nás našlo cestu, jak žít jinak, nezávisleji a klidněji.

Jednoduchá řešení neprospějí nikomu

A právě v této situaci se objevují příspěvky, které se snaží nabízet jednoduchá řešení, například doporučení „sundat boty a chodit v trávě” jako způsob, jak zlepšit zdraví a hormonální rovnováhu. Takové rady vycházejí z naivního předpokladu, že vnější příznaky ženského těla, jako jsou poruchy reprodukčního cyklu, jsou pouze důsledkem moderního životního stylu a právě nedostatečného kontaktu s ženskou přirozeností. Tyto rady však ignorují skutečnost, že mnoho problémů má své kořeny v genetice, hormonálních poruchách nebo jiných zdravotních komplikacích, které nelze vyřešit tím, že si udělám volný víkend a sundám boty.

V online prostoru se nevyžádané rady objevují stále častěji. Muž v podcastu s lehkým úšklebkem zjednodušuje: „Ženy ve vysokých pozicích, které plní tradičně mužské role, si akorát uženou endometriózu a nakonec neplodnost." Další příspěvek, žena oblečená v beránkové kůži, sdílí svůj pohled na přírodu: „Zapomněli jsme, že příroda nejsou jen svázané květiny, ale také tlející kompost a vůně čerstvě prolité krve. Pokud nepřijmeme tuto divokou část přírody v sobě…“ ano, hádejte co… neotěhotníme.

Jsem si vědoma toho, že ženská energie je hluboká a silná a že žijeme ve světě archetypů, které do našeho života vstupují s větší silou, než si chceme připustit. Přesto si myslím, že náš styl života nestojí za všemi našimi zdravotními problémy. Stejně jako si nevybíráme pohlaví, výšku nebo barvu očí, do naší genetické výbavy nám může být přidělena i řada zdravotních predispozic… Jednou z nich je i diagnóza neplodnosti nebo podobná genetická zátěž.

Neplodnost někdy není jen otázkou životního stylu. Zdroj: Canva

Naše mysl nemá ráda, když nezná odpověď

Celá situace je matoucí, protože se jednotlivé úrovně překrývají. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku „způsobil/a jsem si tuto diagnózu sám/sama?“ A právě proto může být jednoduché a zkratkovité tlumočení, jako „vyléčení je pouze ve tvých rukách“, tak bolestné. Měli bychom všichni hledat rovnováhu mezi tím, jak žijeme a jak se o sebe staráme. Ale říct pacientovi s rakovinou, že si svou nemoc vybral, nás staví do role guru Duška, který sice vidí do zákonů vesmíru a života, ale někde po cestě ztratil to nejdůležitější – empatii a pospolitost.

Mluvíme-li o neplodnosti, endometrióze, PCOS nebo neprůchodných vejcovodech, nemůžeme si dovolit zjednodušovat tyto problémy na úroveň životního stylu nebo nedostatku kontaktu s divokou přírodou. Naopak, je důležité nechat prostor pro otevřené diskuse, naslouchání a možná i odpovědi nevím. Nevím, jestli za to může tvůj životní styl, nebo ne. A pak už není od věci poradit: „mně pomohlo…“, nebo připustit, že se člověk musí vydat do rukou medicínské péče.

Když už vzýváme ženskou energii, nezapomínejme, že v jejím základu leží především péče o sebe sama. Podstatou této energie je intuice a naslouchání vlastnímu tělu.