A čas běží dál
- Rodičovství
- Aletheia
- 15.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Od mého porodu uběhly už téměř čtyři měsíce. Všechno krásně pokračuje, jsme zdraví a já jsem opravdu šťastná. Mám to ale malé ale, které mi občas sebere úsměv.
O mém porodu už jsem deníček psala. Myslím, že jako uvědomění si, co všechno se stalo, mi ohromně pomohlo. Čas se nedá vrátit a já jen vím, že příště tam nemůžu být sama. Samota je špatná, v tomhle uspěchaném světě rvát se za vás nemá kdo rvát. Samota dovolila, aby doktoři mého syna pojmenovali jinak, i když věděli, že chci Honzíka, a dovolila jim i utrousit poznámky, které by neměli.
Určitě mně ovlivňovali hormony a obrovská únava. Přesto vím, že se nechovali správně. Je to pryč, syna jsem přejmenovala, a můžu jít dál. Jen si na to občas vzpomenu a je mi ouzko.
Opravdu je věk tak důležitá věc a ovlivňuje lásku matky k dítěti? Není. Syna jsem milovala od okamžiku, kdy jsem zjistila, že je součástí mě. Celé těhotenství jsem byla opravdu šťastná. Nenervovala jsem se, když už jsem měla po termínu, věřila jsem, že to příroda zařídí tak, jak to má být. Nebála jsem se porodu. Do porodnice jsem šla a s naprostou důvěrou jsem se odevzdala personálu. Přijala jsem vše tak, jak bylo a i přes poznámky personálu jsem stále věděla, že budu silná a všechno to dělám pro něj.
Nedopadlo to nejlépe. A kdo za to může? Možná doktoři a to jejich vyvolávání, možná nikdo. Možná to tak jenom mělo být.
Často tady na eMiminu čtu, že maminky děkují za krásný porod a píší, že věří, že byl tak hladký díky jejich dobrému naladění. A v tu chvíli posmutním, znamená to snad, že všichni, kteří neměli hladký porod, si za to můžou tím, jakou měli náladu? Víte, každý kdo mně zná tak ví, že se ráda směji, mám ráda život. Jsem věčný optimista a na porod jsem se svým způsobem těšila, jako asi každý ke konci kdy je to těhotenství opravdu „otravné“
Všechno, co přišlo jsem tak brala, ale přesto to nedopadlo.
Naladění není všechno a já chci říci, že špatný porod není ničí vina, není to o tom, jak je kdo statečný. Je to jenom tak, jak to mělo být.
(Záměrně nezmiňuji porody prokazatelně zkažené lékařským zásahem)
A na závěr?
Myslím, že vyvolávání porodů pokud to není nutné, je zbytečné. Myslím, že držet se termínu, a když mine, hned jít na vyvolávání není vždy nezbytné. A myslím, že dnešní moderní společnost je až moc pohodlná. Mít přesné datum porodu, rovnou jít na císařský řez a necítit bolest. Musí to být fajn, ale opravdu to takhle příroda chtěla?
Ukamenujte mě, nadávejte mi, ale já vždycky vnitřně věřila, že příroda ví, co dělá. Možná jednou narazím, ale zatím mě nechte snít…
Přečtěte si také
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1514
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2102
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1191
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1110
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1297
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 4022
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 3120
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 2186
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 2429
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1959
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...