Bylo to nečekané
- Porod
- kub-peťulín
- 13.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Termín porodu měl být 16. 5. 2012. Dne 30. 4. 2012, když jsem ráno v půl 8. vstala, bylo vše normální. Pořád jsem měla velký pupek, hrozné otoky, ani kotníky mi vidět nebyly, a 25 kg navrch.
Když jsme se ráno s přítelem probudili, bylo ještě všechno dobré. Nasnídali jsme se, vyčistili si zuby, oblékli se, prostě normálka
O hodinu později už bylo hůře, začala jsem cítit tvrdnutí břicha a bolest, po chvilce přišli stahy po 12 minutách. To jsem si ještě říkala, že to je docela v pohodě, jo bolelo to, ale nebylo to nejhorší. Přítelova ségra s maminkou chtěli jet do obchoďáku nakoupit, a tak jsem řekla, že pojedu s nimi
Chtěla jsem dělat k obědu květák na mozeček s bramborem
, jenže…
Když jsme přijeli domů, stahy začaly sílit a intervaly se začaly zkracovat. Květák na mozeček jsem dělala asi 2,5 hodiny, hrůza, není nad to vařit oběd, když má člověk stahy a má rodit
Doma do toho přítel boural zeď, připravoval novou kuchyň. Když už jsem oběd po 2,5 hodinách konečně dodělala, šla jsem do vany. Říkala jsem si, že buď se to natvrdo rozjede, nebo to přestane.
Po půl hodině jsem vylezla z vany a situace byla stále stejná, tak jsme se šli najíst. Přítel mi říká: „Jak ti je?" Já jsem odpověděla: „Jak by mi asi bylo, když mám stahy po 8 minutách", hrůza, po dalších 10 minutách se intervaly zkrátily na 5 minut, a to už jsem věděla, že to přichází. Bylo po 13:00 hodině, když jsem říkala Vaškovi (příteli): „Miláčku, asi pojedeme“.
Oblékla jsem se, vzali jsme tašky, nasedli do auta a jeli jsme
Jenže to jsem ještě netušila, co mě čeká
Když jsme přijeli do porodnice, natočila mi sestřička monitor. Po 20 minutách mi přišla zkontrolovat křivky na monitoru a povídá: „U vás ty stah nejsou úplně rozjetý", přemýšlela jsem, co tím myslí, „jak nejsou rozjetý?“, nechápala jsem.
Když jsem přešla vedle na křeslo, přišel doktor, že se na mě podívá. „Něco se mi nezdá, jak dlouho máte ty otoky?„, říkala jsem, že už asi 2 měsíce, "no, to není dobrý, povídá doktor“. Sestřička mi změřila tlak, který sem měla 177/145, jenom kroutila očima. Vzali mi moč, kde zjistili bílkovinu, což taky nebylo v pořádku.
Doktor povídá: „Slečno, do 2 hodin budete muset jít na císařský řez“. Jen jsem vykulila oči, co se děje
Dozvěděla jsem se, že jsem na 70 % v ohrožení života a na 30% můj maličký brouček v bříšku. Doktor mi oznámil, že mám těžkou preeklampsii a že malej musí ven.
Sestřička mě odvedla vedle na hekárnu, dali mi kapačky (magnézium), vzali krev a změřili znovu tlak (200/156) a než sem se stačila vzpamatovat, tak během 2 minut přišel doktor znovu: „Jdeme na sál okamžitě“.
Byla jsem hrozně vyděšená, o příteli ani nemluvím, začala jsem brečet, co se děje. Pan doktor mi řekl, že prcka musíme ihned vyndat, že to pro mě není dobré, dali mi cévku, odvezli na sál, píchli epidural a šlo se na to. Měla jsem hrozný strach. Byla jsem při vědomí a oni do mě řezali. Asi po cca 20 minutách vytáhli mého prďolku
, jenže, nebrečel. Lekla jsem se, proč nebrečí? Ptala jsem se doktorů a oni říkali, že bude… po chvilce jsem slyšela řev a ulevilo se mi ![]()
Asi po 5 minutách mi ho přinesli jenom ukázat, protože mi zrovna šili pupík
Na tu chvilku nikdy nezapomenu! Nejhezčí okamžik mého života! Ten nádherný uzlíček štěstí, kterému jsem mohla dát alespoň pusinku, neuvěřitelný pocit
♥
Po tu dobu, co mi zašívali břicho, byl náš drobeček přitisklý u tatínka, oba zabalili do deky a tatínek klokánkoval
Pak jsem byla 2 hodiny na Áru na dospáváku. Po dvou hodinách mě dovezli na pokoj, sestřička mi přinesla Davídka ♥ a já byla jako v sedmém nebi ![]()
Druhý den mi ráno sestřička oznámila, že jak mile se o sebe budu umět postarat (dojít si sama na wc, vysprchovat a tak), tak nechají prcka u mě
Do půl hodinky jsem ho měla u sebe
Sice mě břicho hodně bolelo, ale ten malej mi za to stál, chtěla sem ho mít jenom a jenom u sebe
Odpoledne mi doktorka oznámila, že mám v háji ledviny a játra, na játra sem dostala dvoje prášky a ledviny se prý musí dát časem do kupy samy, další šok.
S Davídkem bylo vše OK, krásně se přicucnul, krásně papal
Byl takové moje zlatíčko
Jestli bude druhý porod stejně zajímavý jako tenhle, tak se už teď děsím.
Ledviny se mi srovnaly po 8 týdnech po porodu, ale cítím je doteď, i játra už mám od šestinedělí v pořádku ![]()
Nakonec jsem rodila 37+2tt a malý Davídek měl 2580 g a 48 cm
Je to náš poklad ♥
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1397
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 812
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1415
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 589
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 358
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19719
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2559
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2806
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2533
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1697
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Tak gratuluji k narození krásného chlapečka. Jsi šikovná, že jsi to tak zvládla. Jen doporučuju změnit gynekologa. Když nepoznal, že máš vysoký krevní tlak a otoky na nohou. Kontrola je každý měsíc a tys měla problémy už dva měsíce, tak toho si měl všimnout. Švagrová taky měla stejný problém, ale ji to zjistili brzo a hlídali ji. Je to nezodpovědný doktor, ten tvůj gynekolog.