Císařský řez

O svém porodu jsem psala už dřív, ale dnes se mi dostal do ruky článek o císařském řezu, nedalo mi to a prošla jsem si tady pár diskuzí na toto téma. Malému jsou teprve necelé 4 měsíce, ale další dítě bych časem chtěla (zhruba za 3 až 4 roky). Jsem po císařském řezu, neplánovaném, bez varování, bez informací předem (jsem člověk, který rád vše zjišťuje předem, někdy je to sice na škodu, ale už jsem holt taková), a protože mi nikdo nic neřekl ani poté, jen jak cvičit a nenosit nic těžšího než 4 kg (moc vtipné, jen syn měl 4,5kg) a myslím si, že mě to bude čekat znovu u dalšího dítka, začala jsem sama dodatečně pátrat.

Nebudu zapírat. Přesto, že jsem se porodu nebála (upřímně), tak jsem měla a mám hrůzu z nástřihu, hemeroidů a vůbec změn tam dole. Po císaři jsem vlastně ve skrytu duše toužila, ale protože vím, že se na požádání nedělají a u mě nebyl podle těhu důvod, nepokoušela jsem se nikdy nikomu zmínit. Jen jsem věděla, že když se dělá, jsou dvě možnosti umrtvení, celkové a lokální (to byl můj případ, měla jsem epiduralku). Nevím, kdy se dává celkovka a jaké jsou pocity po probuzení po celkovce (jestli se pak opravdu hůř hledá ten vztah k miminku), ale já si nemohu stěžovat, bylo to jako kdybych rodila normálně. Miláčka jsem slyšela plakat hned, jak byl venku, viděla jsem ho za pár minut (tatínka k němu zavolali taky hned, setrval, dokud to vypadalo na klasický porod, na císař si netroufl, ale čekal hned vedle sálu) a citovou vazbu jsem nemusela řešit už vůbec. Je sice pravda, že povinné dvě hodiny, co prý bývají po klasickém porodu, nejsou a hned člověka vezou na JIP, ale mě to snad ani po těch 14 hodinách pokusů porodit klasicky, nevadilo, a přiznejte si, která z vás by taky radši hned nešla spát, aby nabrala sílu. Kojit jsme taky začali bez problémů.

A teď k jizvě. Opravdu bolí (nečekané, že…), ale každého asi podle citlivosti a schopnosti překonat se. Já jsem měla problém zvyknout hned první ráno, že všechny pohyby jsou problém. Vstát z postele je manévr na 15 minut (radí a učí vás přes bok, ale to mi nešlo, tak prostě zdvihnete postel do sedu), chůze mi nevadila. Pak je ještě celková slabost, ale to je asi po každém porodu. Prní den vám dítko jen nosí na kojení, tak se máte čas seznámit se svou novou tělesnou situací. Já jsem byla už druhý den schopná a celá natěšená starat se sama o syna a mít ho u sebe. Cvičení na jizvu s námi provedla „krotitelka“ jen jednou, a pak už se nikdo neukázal (já jsem necvičila ty cviky nikdy, v přívalu novinek nebyl čas). A mazání je podle mě nejlepší modrou indulonou (ale nesmíte být líné jako já, naštěstí i tak to mám velmi pěkné). A co se týče sexu, nebyl problém, nepřipadala jsem si jako panna, jak tu píší některé z vás, ale ani jsem to neměla jako vjezd do tunelu jako po klasickém porodu, prostě jako předtím, což si myslím, že je pro ženský požitek důležité, a to mi taky můj gynekolog potvrdil. Pro shrnutí, česká lékařská komora asi dobře ví, proč se nerodí císařem na počkání, že je to nebezpečné, ale pro ty z vás, které to čeká nebo tak rodily, myslím, že nejde o nic strašného, jak jsem se tu také mnohokrát dočetla, a co je pro koho lepší je individuální.

A proč celý tento deníček hlavně píši? Po přečtení pár jiných deníčků jsem s hrůzou zjistila, že ty maminky, které takhle císařem rodily (hlavně akutním), si připadají méněcenné, že nedokázaly porodit klasicky (záměrně nepoužívám celou dobu výraz normálně, pro vaginální porod, protože co je v danou chvíli při růžných okolnostech normální?), a to je hrozná hloupost. Je jedno jak se miminko narodí, ale odvaha je do toho jít, a to je hlavní. Všechny ženy, které porodili (jakkoliv), jsou hodné úcty, tak se nepodceňujme.

Děkuji všem, které jste to přečetly, a doufám, že to vyznělo tak jak mělo, jako informace a ne jako propagace.

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
  • PenelopaW
  • 16.05.26
  • 582

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Valuska
19.1.12 11:47

moc hezký deníček , naprosto s vámi souhlasím …konečně někdo kdo jsem něco takového napsal :potlesk:

  • Upravit
Kataska
94
19.1.12 12:17

Ahoj, já taky rodila císařem, plánovaným pod epiduralem a z jistých důvodů půjdu /pokud bude druhé mimi/ zase. Jo pak to bolí, ale dá se to s přehledem vydržet a navíc motivace je ohromná. Mně ani o cvičení nikdo nic neříkal a mažu sporadicky. Někdy, když někomu říkám, že jsem rodila, trochu mi to přijde divné, protože jsem vlastně nerodila tou „běžnou“ cestou, ale máš pravdu, je to stejný porod jako jakýkoliv jiný. To bychom za chvíli mohli blbě koukat na ty co rodí v sedě nebo ve vodě, či jinak. Je dobře, že se ti vše zahojilo :potlesk: a mrnousek at se má k světu :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
lleennttiillkkaa
27259
19.1.12 12:17

MOc hezky napsaný deníček. Já patřím k těm, které s císařem a okolnostma kolem narození dítěte nejsou a nebudou nikdy smířené. Nicméně věřím, že spoustu mamin, který se císaře bojí a mají tyhle pocity i potom, tvůj deníček potěší a pomůže.

  • načítám...
  • Zmínit
Iwi
3379
19.1.12 12:31

pekne i ja mam za sebou cisare a uplne v pohode, mam krasne vzpominky :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
janickakr
6562
19.1.12 12:31

pekne napsane:)Ja mam podobne pocity…I kdyz me trochu mrzi,ze jsem si miminko neuzila hned. Ale hlavni je,co je potom,ze nas ceka cely zivot s miminkem :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Ivča1982
492
19.1.12 12:34

Ahoj, rodila jsem klasicky, ale ráda jsem si přečetla tento deníček, jen… Rozhodně nemám „vjezd do tunelu“ :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
vevertka
229
19.1.12 12:36

Moc hezké! Děkuju!

  • načítám...
  • Zmínit
Mysanda
192
19.1.12 12:54

Já teda rodila tak i tak (císař byl horor ale ne kvůli jizvě). Vjezd do tunelu :mrgreen: tak to jsem neměla ani po jednom, já byla spíš případ panny :mrgreen: . Jinak s tím pocitem, že jsem nezvládla jsem se potýkala taky. Šla jsem s tím, že to tak nejspíš dopadne - velké dítě + konec pánevní, ale slova jedné doktorky „kdyby paní trochu spolupracovala určitě by to šlo i normálně“ si pamatuju do teď. Doktor co mě vyšetřoval, mě uklidňoval (a říkal to i té doktorce) že mám dítě přes 3,5 kg , jsem prvorodička, voda odteklá, všechno mluví pro císaře. Tak mě nechali rodit, dokud to nebylo akutní a pak mě fofrem uspali a během pěti minut byl prcek na světě. Když jsem se probrala na JIP, nebyla mi sestra schopná říct ani pohlaví, natož zdravotní stav dítěte , manželovi zase neřekli jak na tom jsem já :cert: Přístup fakt úžasný. Nicméně jizva po sc se hojila dobře mám tam jen tenoulinkou bílou čárku v ochlupení.

  • načítám...
  • Zmínit
lumama
75
19.1.12 13:07

:potlesk: Hezký deníček.Taky jsem po neplánovaném císaři v celkové anestezii,malou mi donesli po 3 hod.po zákroku na krmení a paráda :) .Taky jsem si pár měsíců vyčítala že jsem to nedokázala „normálně“,ale to už je pryč,hlavně že jsme obě v pořádku a když čtu některé popisování „normálních“porodů tak si říkám zlatý císař :lol: dnes má malá 22 měsíců,už zkoušíme další mimčo a uvidíme jak dopadne porod,sama jsem zvědavá :) …

  • načítám...
  • Zmínit
zzuzzinda
274
19.1.12 13:15

Taky jsem rodila císařem - prvního kllučíka akutním, naštěstí v epidurálu, takže jsem ho aslyšela ještě když ječel v bříšku :)a tatínek ho dostal hned do tuky, a druhou slečnu plánovaným pro konec pánevní a stav po předchozím císaři. To byl tatínek s námi na sále. Po prvním mi bylo dost děsně, všechno mě bolelo (taky jsem za sebou měla přes 12 hodin kontrakcí po 5-3 minutách), ale po druhém jsem byla hned fit (kromě omdlívací epizodky při prvním spršení, ale s tlakem 80/50, co by kdo chtěl, že? :) )Bylo mi líto, že jsem „nedokázala“ porodit normálně, ale zdraví dětí je přednější.
Tvůj deníček mi udělal radost, doufám, že si ho přečtou všechny „císařovny“ a budou cítit líp, jestli mají nějaké špatné pocity.
Našim prdckům je teď 3,5 roku a skoro 6 měsíců a nikoho nezajímá, jak se narodili a jsou oba zdraví a čiperní :) A to za tu bolest po císaři rozhodně stojí :)

  • načítám...
  • Zmínit
Natael
2697
19.1.12 13:16

Super. Já jsem taky rodila neplánovaným císařem a že bych se cítila méněcenná, to rozhodně ne! Jak jsi psala bolí to jako čert o tom žádná se sexem jsem trochu problém měla, já jsem si jako panna připadala, ale už je to lepší ;-) a že bych neměla citový vztah k mému miminku to už vůbec ne !! Takže smekám k tomuto deníčku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
prima vera
19.1.12 14:04

vjezd do tunelu ???

ahoj, deníček je fajn, až na to, že z něj vychází, že všechny maminky co rodily vaginálně mají vjezd do tunelu - což samo o sobě je docela hanlivé a navíc si nemohou už užívat sex se všemi prožitky jako předtím, což je docela nehezké a především nepravdivé

  • Upravit
pukacu
558
19.1.12 14:07

Bohužel jsem i já po císaři, a to akutním - v celkové anestezii. Píšu „bohužel“, ale ne proto, že bych si připadala jakkoliv méněcenná, ale proto, že svého synáčka jsem viděla až po deseti hodinách po porodu a díky tomu, že se o to postaral tatínek. Kojila jsem až po dvou dnech - tvrdili mi, že malý se hodně nalokal plodové vody a nemá hlad. Doteď nevím,jestli jim to mám věřit. :-( :(

  • načítám...
  • Zmínit
giraffe11
4441
19.1.12 14:10

Pěkně napsané, ale já teda žádný pěkný zážitek z císaře nemám. Ale jak píšeš, je to individuální. Jinak patřím taky k maminkám, jako psala výše Lleennttiillkkaa. Ale jsem ráda, že je více maminek, které to prožívaly hezky (a bez komplikací na rozdíl ode mě).

Příspěvek upraven 19.01.12 v 14:10

  • načítám...
  • Zmínit
Chmelda
1032
19.1.12 14:12

Tak já se taky přidávám k těm, co rodily své dítko císařem, i když u nás to bylo hodně dramatické, šli jsme na vyvolání porodu, kdy mě nechali 9 dní přenášet - paráda - po druhém čípku na vyvolání mě nechali 45 minut na boxu bez monitoru, pak si na mě vzpomněli, že tam jsem a asi už budu rodit, tak mě natočili na monitor a zjistili, že srdeční funkce zaostávají za kontrakcemi. To už jsem měla v nose napíchnutý kyslík, protože jsem nemohla dýchat ani já, ani malý, v tom stavu jsem měla volat manžela, aby přišel a rychle mě navlékali do punčoch a vedli na sál. Jelikož mám špatnou krevní srážlivost, tak můj císař byl v celkové anestezii a malého jsem poprvé viděla až 6 hodin po porodu. Malý byl přiškrcený pupeční šňůrou a 6 minut nám ho křísili. Já to naštěstí neviděla, ale manžel ano, jak bezvládné tělíčko nesli na sál a říkal, že to byl pro něj nejhorší zážitek v životě - mít na jednom sále rozřezanou manželku a na druhém bezvládné dítě. Jizva samozřejmě bolela, ale už od druhého dne jsem se snažila kvůli malému co nejvíce fungovat, jizva se mi ale hojí špatně, občas pobolívá ještě teď, 3 a půl měsíce po porodu, méněcenná se kvůli císaři necítím, jen naštvaná na porodnici,že ten můj porod tak odflákli a dopadlo to úplně jinak, než jsem si představovala. S následkem kříšení u malého se potýkáme dodnes, musíme cvičit Vojtovku, aby byl malý úplně v pořádku a v důsledku všech těch výše popsaných stresů jsem přišla o mléko, takže jsem skončili s kojením po 2 a půl měsících. Takže kdybych mohla volit, volila bych klasický porod, ale za mě to rozhodli, bohužel, druzí svým lajdáctvím a nezodpovědností. :pocitac:

  • načítám...
  • Zmínit
helbell
581
19.1.12 14:22

Ahoj holky děkuji za vaše kladné ohlasy, ale předem se omlouvám za výraz „vězd do tunelu“. Postě když koukám na fotky našeho syna po porodu říkám si to prostě nejde aby něco takového prošlo spodem… a můj průběh porodu mě o tom jen přesvědčil :mrgreen: . A taky švagrové zkušenosti, mě usvědčují v tom, že rodit za každou cenu klasicky není žádná výhra (je žokejka a tito sportovci kvůli svalstvu pánve rodí vědšinou cisařem).Jí ale nechali zhruba 30hodin trpět (nechápu to do dnes ale byla jsem u toho) až opravdu porodila klasicky, následky na jejím přirození si umíte domyslet a kdybych se jí zeptala jestli má lepší pocit asi bych dostala do zubů. :cert: A když se nad tím zamyslím proč se vžilo, že vše krom klasického porodu je nenormální? Napadá mě, dřív císaře nikdo nějdřív neznal a pak ho používala jen honorace, to až dnes je tak "populárníů . Ale kolik maminek a miminek zbytečně umřelo nebo trpělo… Tak spíš buďme rády, že doba postoupila. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
modelis
141
19.1.12 14:58

Já rodila plánovaným císařem, kvůli komplikacím, ale mrzelo mě to, že nemůžu normálně. Celou dobu jsem si říkala, ale jo to půjde a pak mě dr. sjela, jestli jsem normální, že to v žádnem případě nepůjde, ano bulela jsem, měla jsem jiné představy o těhu a taky o porodu. Když ležíte pořád v nemocnici a nemůžete si užít bříško máte depky, já kvůli tomu nemohla ani kojit, nešlo to, stres a hlavně úzkost ze dne kdy jsem porodila svého syna, jedné mamince co ležela vedle v pokoji zemřelo dítě a druhé během 2 let… Jak mě vezli na sál já byla špatná, protože než mě tam odvezli šla se rozloučit, že malý ráno zemřel, že to nezvládl a to ležela několik týdnu v nem. a měla normálně císařem rodit za 10 dní. Pocity děsný, já se klepala zimou, ale i strachem. Byla jsem rozhodnutá epiduralem -chyba… Napíchli mě popvé a dalo by se říct dobře, ale už při výkonu jsem cítila bolest, jsem řvala a ptali se mě zda chci uspat a já ne, nechci, chci vědět co to bude (jsme si to nenechali říct co čekáme) dávali mi kyslík, něco do žil a já řvala při každém ohybu co tam dělali, pak jsem nemohla už vydržet, nevěděla jsem co dělat v ten moment se mě ptali znovu a v ten samý okamžik dr. řekl, že mají hlavičku a já odpověděla ne, to zvládnu a jen jsem ucítila takovou úlevu a slyšela jsem máte kluka, pak jsem byla jakoby mimo, opravdu, bolelo mě to dál, dali mi zas cosi do žíly ale já to nevnímala a jen sestřička zda si ho chci pohladit a já že jo, pak jen vím že mě odvezli na jipku a do noci jsem byla mimo a druhý den drsný, ale šlo to a odpoledne jsem lítala po oddělení a hlavně jsem se šla podívat za holkama o patro níž a hleděli co tam dělám, ano 24 hod. po operaci jsem se cítila fajn, jen jsem si nesla ten prázdný břuch co bolel :)) Takže sice jsem si říkala nikdy, ale za pár let jdu znovu a pak se uvidí ..díky malému člověk zapomene :)

  • načítám...
  • Zmínit
x-juliet
605
19.1.12 15:18

ja jsem hrda na to,ze jsem syna porodila cisarem,byl to planovany CS a vim,ze me na 99% ceka dalsi(pri dalsim tehotenstvi). Je to jen jiny druh porodu a opravdu se necitim menecenna!

  • načítám...
  • Zmínit
Genovesa
11620
19.1.12 15:35

Děkuju za deníček! Taky mi bylo líto, že jsem nemohla porodit normálně eh klasicky :mrgreen: , ale zdraví nejen dítěte, ale i mé je přednější. Měla jsem císaře naplánovaného, nakonec z toho byla akutní sekce. A tak pěkně rozjetý porod to byl :roll: :lol: . Já už bych to i dorodila klasikou, při kontrakcích co 3 minuty už mi to bylo jedno, ale paní doktorka i manžel naštěstí zůstali při smyslech a nechtěli ani slyšet :mrgreen: . Malou mi přivezli ukázat hned kolem 7-8 ráno (narodila se ve 3:20), kojení se rozběhlo po drobných problémech taky v poho. Kvůli akutnímu stavu jsem měla plnou narkozu, což mě mrzelo (pocity typu tak to je prý to moje dítě :mrgreen: ), ale velice rychle to přešlo. Hormony jsou holt potvory, no :mrgreen: :mrgreen: . Jediný nedostatek porodnice byl ten, že mi sestry neřekly nic o stavu mimíska už v noci, když jsem se vzbudila při kontrole tlaku. :cert: .

Příspěvek upraven 19.01.12 v 15:36

  • načítám...
  • Zmínit
ildiko
58
19.1.12 15:55

Můj cs byl vesměs super zážitek, moc ráda na narození naší malé vzpomínám já i manžel. Problémy jsem neměla žádné, všechno bylo skoro bez bolestí a i návštěva stomatologa je pro mě větší hrůza než to, co císaři předcházelo a co bylo po něm. Deníček je opravdu hezký :kytka:
A ani já se necítím méněcenná, že jsem nerodila vaginálně. Naopak jsem byla klidná, že se dítě dostane ven včas atd atd.
Přeji všem mamkám pohodové porody, ať už jde miminko ven přirozeně nebo sekcí. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
wikinka
439
19.1.12 16:32

Ahojda, opravdu hezky napsáno. Také jsem rodila neplánovaným císařským řezem v celkové narkóze, bohužel akutním kvůli nepostopujícímu porodu (vyvolávaného 40+5). Pravda jak píšeš, opravdu se to dá přežít…ano, jizva bolí, ty první hodiny, poprvé vstát z postele a tak…je to něco šíleného, ale myslím, že se do dá vydržet..co bychom pro ty miláčky naše přece neudělaly :-) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
marketpospisil
1309
19.1.12 16:37

Hmmm,tak tohle je deníček zrovna tak pro mě…Sedím v křesle,se zánětem v prsu a navíc s částěčně vytaženými stehy ze 14dní starého Císařáku.. :,(
5.1:jsem se chystala porodit svého třetího syna a ani ve snu by mě nenapadlo jak se to může zvrtnout..Čekala jsem normální porod jako u předchozích porodů..Bohužel..Po 14h bolestí zazněl během minuty verdikt-okamžitá sekce!Ještě ted to slyším a chce se mi brečet.. :,(
Necítím se méněcenná to vůbec-naopak si myslím že jsem dobrá že jsem něco takového vůbec zvládla protože můj císařák byl to největší peklo co jsem kdy zažila..A to nepřeháním bylo to peklo,peklo a ještě jednou peklo!!
Jizva-obrovská-bolestivá-navíc s vrostlými stehy-dle mudr to snad časem vypadne samo..Kojení se nerozjelo,místo toho beru již 2!!!!!antibiotika a mám šílený zánět prsu..Vztah k malému to naštěstí nijak nepoznamenalo..Je to 14 dní a já se cítím tak zle jako ani v těhu ne..celkově se mé tělo nemůže vzpamatovat a mě to mrzí hrozně moc,každé ráno se budím s naději že ode dneška to bude dobrý ale nééé..není.. :,(
Už nikdy bych to nepodstoupila a i když jsem si strašně přála dceru-mám 3 kluky-a plánovala jsem si že bych snááád ke 40tce si pořídila benjamínka-tak po tomhle už nikdy v životě…!!Nikdy nikdy a nikdy!!!
Nechci tímto vystaršit čekatelky na císaře protože tak jako může být normální porod krásný i těžký tak je to i u tohoto..Je to individuální-já to bohužel vyžrala neskutečně.. :,( Amaminky co to zvládají a hned druhý den se starahí i o prcka obdivuju já si pobyla na jipce na vlastní žádost ještě o den déle.. :?

  • načítám...
  • Zmínit
kubina01
3226
19.1.12 18:55

ahoj tak já měla po 16ti hodinovejch bolestech nakonec akutní císař s celkovou anestezii i přesto že sem měla epidurál,celková je prostě rychlejší,mimino sem nemohla vytlačit i přesto že na mě skákalo hejno doktorů,tak sem si musela zmordovaná dojít na sál na sekci,po zákroku sem se nemohla probrat s citovou vazbou ani kojenim sem problém neměla..jen mě bolelo moje zmordované tělo po porodu+císaři a to jak jí ze mě rvaly a rukama šahali..no sex sem nemohla mít hodně dlouho a to my dolem to dítko neprošlo :( ufff děsnej zážitek ..3měsíce po, sem měla bolesti a jizvu rudou,krevní výron atd zkrátka sem si to vybrala se vším..ted čekám druhé a zatim na to nemyslim ale strach teda sakra mám :| ale méněcená si teda rozhodně nepřipadám

  • načítám...
  • Zmínit
Seska
110
19.1.12 18:58

Děkuji za tento deníček, v pondělí mi bylo řečeno, že mi „hrozí“ císař, tak jsem z toho měla rozporuplné pocity. Tento článek mě celkem uklidnil :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
igracek
2639
19.1.12 20:27

ahoj, já rodila akutním císařem 3 týdny před termínem, neměla jsem ani jeden stah, ani jedny poslíčky, prostě nic a musím říct že jsem s touhle situací absolutně spokojená :mrgreen: vůbec si nepřipadám méněcenné, spíš se mi ulevilo :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
orchideika
776
19.1.12 20:58

I já jsem rodila plánovaným císařem kvůli konci pánevním. Měla jsem celkovou anestezii(kvůli migrénám) a pamatuju si u malé jen růžovou čepičku, když mi jí přinesli na první přisátí a pak tu strašnou bolest(kyčle) na JIPce, kde jsem jim říkala, ať mě něco dají, že to strašně bolí. No a druhý den, no no coment, ve sprše jsem se jim složila, a vstát z postele, přesně, jak tu popisujou jiné maminky, byl to nadlidský výkon. Malé je nyní 8.měsíců a dodnes mě jizva občas bolí, mám jí takovou vystouplou,tak jí občas namažu měsíčkovou mastí, jinak neřeším, protože když se podívám na to svojí malou kočku, co teď spinká v postýlce, tak si říkám, že to všechno za to stálo :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
dablikolik
2066
19.1.12 21:16

Ahoj i já rodila císařem. V 41tt jsem šla na vyvolání a když jsem po 11h byla otevřená jen na 4cm tak jsme se rozhodli pro císaře s lokálním umrtvením. Napíchnutí bolelo, ale šlo to. Byla jsem nešťastná, že jsem nedostala Klárku na břicho a neměla jí hned u sebe. Kojení se s malými problémy rozběhlo a na ší princezně je už 15 měsíců. Pořád mi vadí, že jsem nerodila normálně a tajně doufám, že druhý porod bude jiný. Jinak jizva bolí pouze občas. A sex je jako poprvé. Prý to je hormony v těle tak uvidíme

  • načítám...
  • Zmínit
ezelva
80
19.1.12 21:19

Mám velmi podobnou zkušenost a souhlasím s Vámi! Děkuji za Váš deníček! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jjelena
19.1.12 22:28

Ahoj, mám taky obě zkušenosti, císař byl poprvé, neplánovaný,pod epidurálem, vyplývající ze situace. POcity méněcennosti mě nenapadly nikdy. Kojila jsem hned druhý den a svojí dceru zbožnovala od první chvíle. Jizva mě nebolela snad nikdy a nebo jsem to už zapomněla, ale v porovnání s tím, co slyším od kamarádek, byl můj císař asi opravdu procházka rájem.
Vaginální porod měl taky co do sebe. A pokud budu ještě někdy rodit, bude mi úplně jedno, jakou cestou to bude. :palec:

Příspěvek upraven 19.01.12 v 22:31

  • Upravit
Anael
7797
20.1.12 14:17

Ahoj, já měla akutní císař v celkové narkóze a syna jsem viděla sice až po sedmi hodinách po porodu :( :( , ale milovala jsem ho hned jak mě vzbudili a řekli, že máme nádherného syna, manžel mi ho ukázal na fotce a bylo to :srdce: . Sice jsem o hodně přišla, ale hlavně, že jsme oba v pořádku. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
20.1.12 23:12

AHojky mamka rodila tři děti vaginálně a jako vjezd do tunelu to neměla-prej, prej se to vrátí do původního stavu :nevim: No a císař v celkové…probuzení odpornej humus, ale jakmile mi dcerku donesli ukázat, okamžitě to přeskočilo a byla prostě MOJE! :srdce: To jen odpověď na to jak to můžou mít ženský po „celkovce“.

Souhlasím s tebou že je jedno, jak dítě přijde na svět, hlavně že jsou oba-máma i dítě- v pořádku :dance: Jenže vysvětluj to ženám, které vnitřně cítí, že si to prostě potřebují vyčítat že to „nedokázaly“…to si musí každá mamka v sobě srovnat hold sama :?

Jinak osobně budu u druhého kopat za to, aby šel plánovaným císařem(nebudu obhajovat proč, to je na dlouho)-dělají se i když k tomu není v těhu důvod(KP, velké dítě atp.), buď se to zaplatí nebo máš známé :mrgreen:

edit:
Jo a k tomu sexu, já mám pocit, že jsem panna celý můj život, takže netuším jestli je po císaři nějaká změna :P :lol:

Příspěvek upraven 20.01.12 v 23:16

  • načítám...
  • Zmínit
jezevčice
402
21.1.12 01:57

Milá helbell, asi Vás zklamu a zklamu, všechny přítomné, které nechápou, jak se někdo může cítit bezvýznamný, méněcenný a neužitečný. :,( Já ano.
Rozumem vzato, si ale myslím, že u mne to nezpůsobil „jen“ neplánový císař, ale vůbec celý průběh těhotenství a následně i mateřství.
Nejdříve jsem si myslela, že už mít děti nikdy nebudu a náhle jsem zjistila, že jsem těhotná tak, že mi bylo strašně, ale strašně zle několik dní za sebou a přestože jsem slabé a krátké měsíčky před tím měla, tak jsem si intuitivně udělala těhotenský test. Přestože vyšel pozitivně, tak mi sestra na gynekologii po telefonu řekla, že mě objedná až za 14 dní a ať si radši ještě pár dní dělám testy, že to může být někdy zkreslené a těhotná být vůbec nemusím. :?: :! Takže jsem cca dalších 14 dní zvracela a měla děsné bolesti, protože jsem se bála jít k jinému doktorovi (pohotovost, obvoďák), dokud jsem neměla jistotu, zda jsem nebo nejsem těhotná (přestože testy stále vycházely pozitivně na graviditu). Bohužel, zvracela jsem pak ještě další 4 měsíce a přitom mě posílali po všech možných vyšetřeních (bylo parné léto 2010! :cert: ). Když už mi začalo být lépe, ale to jsem stále neměla chuť k jídlu a už mi bylo „jen“ na zvracení, tak mi oznámili, že mi vyšly špatně triple testy a já šla na plodovku, takže jsem pak týdny prožila ve stresu, jestli nepůjdu na předčasný porod (nelze to srovnat s miniinterubcí, ale podrobnosti tady raději psát nebudu… :( . Pak přišli Vánoce a já se těšila, že si po Novém roce začnu připravovat výbavičku pro malého, kterého jsem měla rodit někdy kolem poloviny března. Jenže ouha, při další novoroční kontrole v poradně mi doktorka řekla, že mám bílkoviny v moči a hrozně vysoký tlak a nekompromisně mě poslala do nemocnice (ihned - bez možnosti zajet si domů pro věci). V nemocnici se pak pokoušeli dostat mi tlak (kolem 200! :? ) dolů a když se jim to více jak týden nezdařilo, tak mi oznámili, že musím jít na předčasný porod (byla jsem ve 33+4 t.t.). Rodila jsem v plné anestezii a malého jsem viděla až 3. den v inkubátoru. Přiznám se, že jsem tiše záviděla (v dobrém) druhé mamince na JIPce, když jí přinesli miminko k přisátí, já to svoje ještě ani neviděla. :,(
Když jsem pak chodila za malým na jeho JIPku, tak mi ho sestry nechtěly ani dát pochovat, že prý pak „jíká“. Dnes, jak ho znám, tak to plakal, protože chtěl, abych ho právě držela, byla s ním… :,( S kojením jsme pak měli problémy a museli jsme začít brzo přikrmovat. Bohužel, od svého přítele a jeho rodiny jsem se dozvěděla, že je to moje vina! :( :,( :x Malý, celý měsíc, po tom, co jsme se vrátili domů, plakal a já nevěděla jak ho utišit (jsem prvorodička) a přítel už na mě hystericky křičel, že na mě zavolá sociálku a rval mi kluka z rukou! :cert: Pak se zjistilo, že malý má tříselnou kýlu - právě kvůli tomu, že byl nedonošený a proto tak usedavě plakal… šli jsme na operaci (nebyly mu ani 2 měsíce! :,( ).
Kolem mého těhotenství bylo toho, bohužel, asi moc negativního, a proto se cítím tak špatně. Ke vší smůle jsem neměla ani moc bříško, takže mě ani jako těhotnou, nikdo moc nebral a tak jsem si musela vychutnat i pár hulvátů, co do mě v metru schválně naráželi, div jsem nespadla, dokud jsem na ně nezačala křičet, že jsem těhotná a pak jedno „hova..“, co mi vyhrožovalo s najetým autem na chodníku, že jestli mu neuhnu (všude kolem byl půl metru naházeného sněhu a já nebyla v kondici srnky :lol: ), že mi rozbije „hu..“! :roll: A ke všemu, mi v 6. měsíci těhotenství, div nechtěla, prodavačka v obchodě s těhotenským spodním prádlem, prodat těhotenské punčocháče, s dotazem: „…a jste vůbec těhotná?!“ (měla jsem chuť po ní hodit těhotenským průkazem! :jazyk: ).
Takže, ani ne tak možná díky císaři, ale spíše kvůli tomu ostatnímu si připadám méněcenná! Jinak, je ironií osudu, že jsem si ze strachu, aby to vše dobře dopadlo, sehnala k porodu, dokonce dulu a těšila se, že si projdu všechny možné přípravné kurzy (průšvih je, že ty se konají až v pozdějším termínu těhotenství a tak, když se mne zeptala jedna paní, zda jsem si snad vše předem pořádně nastudovala a procvičila, tak jsem nevěděla, jestli si ze mne nedělá legraci, když věděla, jaký průběh těhotenství jsem měla… ).
Vše dopadlo dobře a syn je dnes už zdravý, šikovný, usměvavý (někdy uchechtaný :lol: ), dokrmil se díky Nutrilonu a je z něj už pořádný kus chlapa! Jen ta jizva (v podbříšku a na duši mi zůstala a já se s ní občas vypořádávám!). :(
Možná to bude pro vás ostatní znít hrozně, ale někdy, když mám chvilku pro sebe, tak se ptám, jsem vůbec matkou svého dítěte?! Nezdálo se mi to?! Vždyť to ani na mně nebylo moc vidět (hodně lidí v okolí jsme překvapili miminkem), porod jsem neprožila, dítě viděla až 3. den… :think: Nevím, jestli to pochopíte…

Co se týče sexu, tak v tom jsem problém ani tak neměla vůči jizvě - ta se hojila (a mám pocit, že se stále ještě - po necelém roce - hojí/někdy hrozně svědí :D ) celkem dobře, ale spíše se změnilo chování mého partnera.

Mohu-li říci něco k bolestivosti jizvy, tak mne ani tak nebolela, ale spíše jakoby tlačila a s chozením jsem neměla ani tak problémy, jako se vstáváním a lezením na postel, protože jsem prcek a nemocniční postele, nevím proč, jsou pro mě hrozně vysoké! :lol:
Taky bych ráda uvedla, že jsem 3. den vstát musela, protože bych jinak neviděla malého, za kterým jsem si musela dojít na JIPku, a to byla silná motivace! :)

O tom, zda to byl porod nebo ne, mohu říci, co mi řekl jeden doktor - a to, že když už je zde celková anestezie, tak se vlastně jedná už o operaci.

CHCI MOC PODĚKOVAT HELBELL, ŽE NAPSALA TENTO POZITIVNÍ NÁHLED NA CÍSAŘE A ŽE SE NÁM SNAŽÍ DODAT SEBEVĚDOMÍ, KTERÉ SI URČITĚ KAŽDÁ MÁMA ZASLOUŽÍ! DÍKY!!! :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Maudn
85
21.1.12 14:52

císař

Ahojky, jsem ve 23. týdnu a dle doktorů se císaři nevyhnu, popravdě mám z něho strach a raději bych rodila normálně, ale co člověk nadělá. Může se po císaři kojit? a co se týče tatínka u císaře, tak to by viděl tu operaci a ty si ji taky viděla přímo nebo jak to je?

  • načítám...
  • Zmínit
jezevčice
402
21.1.12 15:30

pro Maudn

Jestli mohu k tomu říci, tak:

  1. kojení by neměl by problém, zvláště budete-li rodit v normálním termínu - já měla ten problém, že jsem rodila předčasně. Císař, zvláště, v částečné anestezii je vlastně také porod, ale jinak ;)

Co se týče kojení samého, nemusí Vám to hned každý říci, resp. vysvětlit, ale já se to dozvěděla až po dlouhé době - to, kolik mlíčka budete mít, záleží, bohužel, také na Vašem drobečkovi - existuje prý přímá úměra: kolik vypije, tolik se Vám objeví mlíčka. Takže když budete mít jedlíka a nebudete mít žádné jiné zdravotní problémy, tak je předpoklad, že se Vám bude mlíčka tvořit hodně. Já měla problém, že můj chlapeček byl slabý na sátí a tak toho sám moc nezvládl. Já měla ze začátku mlíčka spousty, ale on ho málo vypil a ani el. odsávačka, po nějakém měsíci, už nedokázala divy (malý neměl dlouho sílu si pořádně cucnout a sílu neměl, protože si pořádně necucnul… takže takový, malý, zamotaný kruh… :( ).

  1. mně partnera, ani dulu, k císaři v plné anestezii nepustili, mohli být se mnou jen na přípravně, ale co vím, dle své příbuzné, která takto rodila obě svoje děti, tak v částečné anestezii by to neměl být problém. Vy sama asi operaci neuvidíte, bude to zakryté plentou. Jestli tatínek něco uvidí, nevím, patrně záleží na něm, zda bude mít zájem a jestli mu to doktoři dovolí (určitě budou potřebovat prostor oni sami, tak těžko říci - asi záleží na konkrétní porodnici). Jinak, co vím, tak tatínek obvykle sedí u hlavy maminky a má za úkol ji uklidňovat. ;)

Ať Vám vše dobře dopadne, a to i s kojením! ;) :palec:

Příspěvek upraven 21.01.12 v 15:32

  • načítám...
  • Zmínit
Maudn
85
21.1.12 19:56

Děkuji moc za vysvětlení, já jsem na rizikovém k vůli placentě v děložní brance, pevně doufám, že synka udržím, aby nemusel být několik týdnů v inkubátoru, i když doktoři straší s vysokým rizikem krvácení a předčasným porodem. Pokud tam bude plenta, tak bych byla moc ráda, manžel by se tolik netrápil- bojí se krve. Ale uvidím, třeba na to budu sama a uspaná…

  • načítám...
  • Zmínit
Terez85
755
21.1.12 20:31

Ahojky :kytka: I já jsem po akutním císaři… A vzhledem k tomu, že jsem byla přijata do porodnice na vyvolávaný porod, ale monitory vykazovaly špatné hodnoty, tak bylo rozhodnuto o okamžitém císařském řezu… nezažila jsem tedy ani kontrakce (neměla jsem ani poslíčky), takže jsem se během pár minut ocitla na porodní sálu a za dalších pár minut už jsem slyšela plakat svého Deníska… :srdce: Jsem si říkala: „Páni, to je nádhera, žádná bolest, miminko hned vidím, já chci rodit znovu!“ :mrgreen: Joo, smích mě sice přešel, když jsem ležela na JIP a tělo přicházelo k sobě, bolelo to a né málo, ale přesto všechno můžu říct, že jsem porod měla nádherný. Nejhorší bolesti byly asi tak první 2 dny, pak to den ode dne bylo lepší a lepší, asi za 10 dní už jsem se cítila úplně fit! A že bych byla méněcenná? Tak to měnikdy ani nenapadlo! :srdce: Příště bych si chtěla zkusit „klasický“ porod, ať můžu srovnávat… ;)

  • načítám...
  • Zmínit
FairyDrumy
302
22.1.12 22:47

Jak to tak čtu, tak snad ani rodit přirozenou cestou nechci… Zatím to vypadá, že to u nás z nějakých pošahaných genetických důvodů ani nepůjde, ale to se dovím až příští týden na výsledcích tripletestu. Vůbec se necítím nějak méněcenná, spíš, že tu přírodu trošku obejdu, abych to měla jednodušší :D Však ono mi to mimi dá ještě za celý život zabrat dost a dost… :hug: Navíc si úplně nemyslím, že ženu matkou dělá porod, ale právě ta péče o toho tvorečka. Ženy, které své dítě odloží, se přeci matkou zvát snad ani nemůžou. Tak ať vám vaše miminka prospívají

  • načítám...
  • Zmínit
Kallistó
1937
23.1.12 14:41

Jsem případ akutního císaře, samozřejmě jsem byla nepřipravená a o to hůř jsem to nesla.
Ale na druhou stranu, jsem šťastná za tu možnost, že díky císaři mám zdravého kluka, ptz bůh ví, jak by to přirozenou cestou dopadlo. Malý měl omotanou pupeční šňúru kolem krku a kolem celého tělíčka. Porod se nerozjížděl, vůbec jsem se neotvírala a srdíčko tlouklo stále pomaleji…Doktor se mě snažil přesvědčit, stál tam a i když bylo jasné, že to jinak dopadnout nemůže, s trpělivostí si počkal na moje kývnutí hlavou, na můj souhlas.
Neselhala jsem, naopak, zvládla jsem to a toho rozhodnutí dodnes nelituju :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Svobina
1
29.2.12 08:14

císařský řez

Ahoj holky,já jsem vždycky chtěla porodit normální cestou ,ale v roce2005 jsem měla komplikovaný porod,syn nesestupoval a porod se vlekl,na konec mě po 12 hodinovém vyčerpání udělali císařský řez-díky bohu,chlapeček vážil 4050gr a měřil 52 cm,všechno dobře dopadlo,Nyní jsem po skoro 7 letech znovu těhotná a mám měsíc do porodu,včera jsem byla na konzultaci v nem.za panem primářem jestli druhý císař,nebo né.Pan primář mě řekl že zatím neví a že musíme počkat až za měsíc co bude,já osobně po mé první zkušenosti preferuji císař.Také mě řekl že porod může nastat dřív a že císaře nebude zapotřebí a taky ještě to, že miminko vypadá žebude velké už ted máme2773gr a to jsem 34-2tt,takže vůbec nevím jak toto dopadne,už ted mám z toho hrůzu, :,( :,( :,( Taky nevím co u něj znamená velké miminko,nevíte prosím jaká je hranice váhy dítěte pro provedení druhého císaře? Na jednu stranu ho chápu,preferuje se porodit přirozenou cestou,ale po mé zkušenosti já osobně po tom netoužím a taky mám velký strach z toho,aby mě nepraskla děloha při tom tlaku.Prosím poraďte,děkuji Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka1973
864
29.2.12 11:48

Já zažila porod jak klasický, tak císaře. Syn šel klasicky, dcera císařem. Měla jsem celkové uspání, ale můj vztah k miminku to nijak neovlivnilo. Jak jsem se probrala, hned mi ji přinesli a já v tu chvíli zapomněla na vše, co bylo předtím…
Jizva se hojila normálně, jen jsem až do vyndání stehů chodila jak klokan :D - v předklonu. Ale pohoda. Měla jsem svislý řez. Ale kamarádky, co měly vodorovný, ty říkaly, že je jizva bolela. Já ještě v porodnici tehdy dostala pořádný kašel a dodnes pamatuju, jak mně doktor učil podržet jizvu tak, aby při kašli nebolela… Taková „maličkost“, ale skvěle funkční…
Nevidím na císařském řezu nic špatného a necítila jsem to nikdy nijak méněcenně… Naopak: vždyť to zachránilo život mé dceři a vlastně asi i mně. Šla tehdy koncem pánevním, ještě k tomu špatně sestupovala, páč měla skoro čtyři kila. Takže bez císaře bych o ni asi určitě tehdy přišla…
K tomu klasickému porodu: i syn měl čtyři kila, nástřih jsem ani necítila… Ani následné šití jsem nijak zvláš%t nevnímala, protože jsem měla na hrudi ten malý uzlíček, kterej tak krásně koulel očičkama :roll: , to mi pak bylo fuk, co se „tam dole“ v tu chvíli děje ;)
Myslím, že ono je to individuální a co maminka - to zkušenost. Ale já se nebojím ani jedné varianty… Pokud se nám podaří konečně donosit třetího potomka, je mi fuk, jakým způsobem se vydere na svět, jen když bude v pořádku…
Je dobře, žes to napsala, třeba to mnohé budoucí maminy uklidní a přestanou se bát… Vážně je jedno, jakým způsobem se mimčo narodí. Hlavní je, že se narodí :kytka:
Přeji ti moc a moc štěstí a zdraví, a nejen tobě ;) :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Neviditelný zabiják ve světě nadbytku

Dovolená 2012

Zdraví na povel

Můj život s anou

Jak jsme rodili u Apolináře

Jako podle šablony

Už se nelekám

Mámě