Zdraví na povel

O životě

Jako malá jsem vyrůstala u babičky, která je zarytým odpůrcem lékařů, nemocnic a celého zdravotnictví. A tak to taky u nás vypadalo, léčilo se bylinkami a vším, co vyčetla ze starých knih. O tom, že je dnes má zdravotní karta jako soudní spis, se nemusím zmiňovat, samozřejmě, že očkovaná jsem téměř nebyla a ani pravidelné dětské kontroly nebyly bez problémů. Ale co je nejdůležitější a vlastně nejhorší, tomuto vzdoru bylo přisuzováno mé zdraví.

Samozřejmě, jako další efekt jsem získala naprostý odpor, až bych řekla hrůzu z doktorů a všeho, co se jich týká. A jeho překonání bylo veliké utrpení. Ale o tom psát nechci, jde o to zdraví, které není vždy takové, jak se tváří.

Začalo to brýlemi. Zjištění, že budu muset nosit brýle, otřáslo mou matkou a babičkou jako by mi diagnostikovali lepru. Jak může být naše „dokonalá“ blondýnečka zohyzděná brýlemi? Máma mi je málem rozšlápla. Diagnóza rodiny: nosit jen občas. Výsledek dnes: no nic, brýle mi zůstaly, zrak se zhoršuje.

Dále přišly ortopedické problémy. Abych to zkrátila, nevím čím to, asi špatnými botami, ale dnes mám chodidla tak domordovaná, že boty jsou u mě veliký problém a ukazovat nohy mi taky není příjemné. A také abych nezapomněla na „kamarádku“ skoliózu. Diagnóza rodiny: masáže a procházky. Výsledek dnes: zatím to neřeším, skoro nic nebolí, ale budou rehabilitace.

Taky zubař. Tam se stal asi skoro zázrak, ale i přes zanedbání pravidelných kontrol mi zuby zůstaly vcelku v pořádku. Sice mám jednu korunku od osmnácti let, ale jinak žádné horší zanedbání není.

A dále štítná žláza. O té se u mě mluvilo již v pubertě, ale protože lékařka věděla, že rodina bude proti léčení tak vsadila na to, že je to jen hormony. No nebylo a teď se to projevilo. Je vlastně zázrak, že jsem bez problému otěhotněla a porodila pod vedením endokrinologa krásného syna. Zato teď mám velmi špatné hodnoty a nasazuje mi léky a další dítě bude obtížnější.

No snad je to vše a nic dalšího nepřijde.

Tímto deníčkem bych proto chtěla apelovat na rodiče, aby nic u svých dětí nepodceňovali. Nechci zbytečně strašit, já sama nejsem hypochondr a u syna se taky budu řídit selským rozumem, ale zanedbat něco nemá cenu, vše se stejně časem projeví.

Hodnotilo 7 lidí. Score 3.3.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17620 příspěvků 31.05.12 09:13

hm chtělo by to zlatou střední cestu..
ať jsi fit :kytka:

 
šárka-m
Povídálka 24 příspěvků 31.05.12 09:56

Milá autorko, myslím si, že tvůj článek je skvělý hlavně v dnešní době, kdy nemoc kouká za každým rohem. Rodiče a nejen ti by neměli nic nechávat náhodě, všichni chodit pravidelně k lékaři. :palec: Vždyť žijeme jen jednou a velmi krátce…

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1911 příspěvků 31.05.12 12:44

Já jsem tak ráda, že u nás není ani jeden z extrémů… zato přítelova rodina má babičku lékařku, co jim ordinuje léky pomalu na každý prd.
Tudíž přítel je alergik, jeho sestra taky a spolu s maminkou obě dvě chytí, co můžou.
Doufám, že ti zdraví bude sloužit a potíže se zmírní :kytka:

 
xMonča
Povídálka 29 příspěvků 31.05.12 21:23

Pěkný deníček! :) a babičky jsou nej! :hug:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 04.06.12 19:24

Ach jo :roll:
Tak snad to už horší nebude a bude se vše jen zlepšovat i početí dalšího drobka :hug: :hug: :kytka:

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama