Do třetice
- Porod
- Tulinka
- 20.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když se mi narodila dcera, prosila jsem manžela, aby si zapamatoval všechno do posledního detailu a kdyby mě náhodou ještě někdy napadla myšlenka na další dítě, ať mi to pěkně odvypráví. Jenže člověk strašně rychle zapomíná, takže za půl roku se nám narodí další uzlíček. Proto bych ráda zavzpomínala na předchozí dva porody.
Syn
Na první těhotenství jsme si počkali rok. Byl to kolotoč, čekání a testování a zklamání. Když to konečně přišlo, tak jsem to nepoznala a ani doktorka nezjistila těhotenství v 10. týdnu. Pouze mě vystrašila nálezem na čípku, ale když řekla, že vyšetření počká ty dva měsíce do prevence, tak jsem se bála a změnila lékaře. Ten se pouze usmál a řekl mi, že jsem těhotná, ve 12. tt. Těhotenství probíhalo úplně bez problému, pouze jsme prošli vyšetřením na genetice, ale bylo vše v pořádku, jen špatně spočítaný termín.
Miminku se u mně moc líbilo, takže ven se za žádnou cenu nechystal a proto jsme byli posláni do porodnice na vyvolání. Já jsem se bála, manžel byl rád, že nemusí narychlo spěchat do porodnice třeba v noci 
Takže jsem dostala 27. 3. ve 21 hodin tabletu a že se bude čekat, mám jít spát. V noci přišli kontrakce, nic moc hrozného, ale spát se fakt nedalo. Tak jsem se těšila na ráno a doufala jsem, že se něco děje. Bohužel nález nic, ani milimetr navíc, byla jsem z toho dost přešlá, už i unavená. Takže zavedli gel… bolesti zesílily, byly po 5 minutách. Ve 12 hodin další prohlídka, opět nic, to už jsem byla opravdu zoufalá, děsila mě představa toho, jak dlouho to může ještě trvat. Lékař udělal prohlídku a prý úplně náhodou u toho praskla plodová voda. Až později jsem se dozvědla, že udělal Hamiltonův hmat, proto to tak bolelo. Od té doby kontrakce po dvou minutách.
V 15 hodin další prohlídka a opět nález nepokročil ani o kousek, to už jsem fakt obrečela, byla jsem tak unavená. Tak jsme čekali, v 18 hodin další kontrola, nález aspoň na prst a kousek. Lékař mi nabídl epidural s tím, že nesmíme anestezioložce říct, jak moc - nebo spíš málo jsem otevřená, že takhle brzy se nedává Před sedmou konečně přišla úleva, bylo mi krásně, bolesti jsem cítila, ale měla jsem konečně pocit, že takhle se to dá vydržet. Před devátou účinky vyprchaly, další dávka už nepomohla, takže opět po dvou minutách v plné síle. Abych to zkrátila, tak syn se narodil 28. 3. 2003 ve 23,30, vážil 3250 g a měřil 50 cm. Když vykoukl na svět, tak mi lékař řekl, že pan primář už je na cestě a kdybych neporodila do půlnoci, byl by císař.
Dcera
Když byly synovi skoro 3 roky, řekli jsme si, že je čas na další dítko. Čekali jsme, že to bude zase chvíli trvat, a tak jsem začala zároveň shánět práci. Když přijde dřív práce, tak ji vezmu a mimi odložíme tak o 2 roky. Když přijde mimi, tak tím lépe. V polovině ledna jsem vysadila antikoncepci a koncem února už byly na testu //. To bylo překvapení, nemohli jsme tomu uvěřit.
Těhotenství opět v pořádku, tentokrát i všechny testy na jedničku, takže jsme jen čekali na den D. Jenže miminku se opět nechtělo ven, tak zase nástup do porodnice na vyvolání porodu. Bylo to 10 dní po termínu a jelikož jsem věděla, co mě čeká, bála jsem se neskutečně.
Tentokrát to probíhalo jinak. 23. 10. ve 12 hodin mi píchli vodu, tabletu prý ne, když s ní byli posledně tak špatné zkušenosti. Po 13 hodině přišly kontrakce, ale slabé. Ve 14 hodin prohlídka - nález nic, čípek uzavřen. Bylo mi do breku, už jsem viděla, jak tam zase chodím 24 hodin po chodbě. V 16 hodin začali kontrakce po 2-3 minutách a byly opravdu silné. V 17,30 nález na 2 cm, alespoň něco. V 18,30 jsem dostala epidural, který tentokrát vůbec nezabral (myslela jsem si to), pan anesteziolog říkal, že mám tvrdou kůži a špatně se mu tam dostává. Tak jsem se smířila s tím, že tentokrát se úleva konat nebude. V 19 hodin jsem šla na záchod a do sprchy, no šla, belhala jsem se v předklonu Když jsem se přibelhala zpět, jaké bylo překvapení, když PA řekla, že JDEME RODIT. V 18,30 nález 3 cm a 19,10 10 cm… myslela jsem, že si ze mně dělá legraci. Takže epi zabral, ale jinak, než jsem čekala.
23. 10. 2006 v 19.35 vykoukla na svět naše dcera, vážila 2950 g, měřila 49 cm. Takový malý krásný uzlíček. Tentokrát jsem to obrečela já i manžel, byli jsme moc šťastní, že máme zdravé miminko a jako bonus dceru. Když to shrnu, tak druhý porod byl mnohem rychlejší a také mnohem bolestivější, ale kdybych předem věděla, že to bude takhle, brala bych to všemi 10.
Děkuji vám všem, že jste dočetli až do konce a pevně doufám, že v únoru 2012 budu moc napsat další deníček se šťastným koncem.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1827
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1078
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1934
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 790
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 466
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21865
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2960
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2670
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
! Já měla oba porody taky vyvolávané, ale oba bohužel skončili císařem. Těm mým klukům se u mě líbilo asi až moc 
.
!