Do třetice
- Porod
- Tulinka
- 20.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když se mi narodila dcera, prosila jsem manžela, aby si zapamatoval všechno do posledního detailu a kdyby mě náhodou ještě někdy napadla myšlenka na další dítě, ať mi to pěkně odvypráví. Jenže člověk strašně rychle zapomíná, takže za půl roku se nám narodí další uzlíček. Proto bych ráda zavzpomínala na předchozí dva porody.
Syn
Na první těhotenství jsme si počkali rok. Byl to kolotoč, čekání a testování a zklamání. Když to konečně přišlo, tak jsem to nepoznala a ani doktorka nezjistila těhotenství v 10. týdnu. Pouze mě vystrašila nálezem na čípku, ale když řekla, že vyšetření počká ty dva měsíce do prevence, tak jsem se bála a změnila lékaře. Ten se pouze usmál a řekl mi, že jsem těhotná, ve 12. tt. Těhotenství probíhalo úplně bez problému, pouze jsme prošli vyšetřením na genetice, ale bylo vše v pořádku, jen špatně spočítaný termín.
Miminku se u mně moc líbilo, takže ven se za žádnou cenu nechystal a proto jsme byli posláni do porodnice na vyvolání. Já jsem se bála, manžel byl rád, že nemusí narychlo spěchat do porodnice třeba v noci
Takže jsem dostala 27. 3. ve 21 hodin tabletu a že se bude čekat, mám jít spát. V noci přišli kontrakce, nic moc hrozného, ale spát se fakt nedalo. Tak jsem se těšila na ráno a doufala jsem, že se něco děje. Bohužel nález nic, ani milimetr navíc, byla jsem z toho dost přešlá, už i unavená. Takže zavedli gel… bolesti zesílily, byly po 5 minutách. Ve 12 hodin další prohlídka, opět nic, to už jsem byla opravdu zoufalá, děsila mě představa toho, jak dlouho to může ještě trvat. Lékař udělal prohlídku a prý úplně náhodou u toho praskla plodová voda. Až později jsem se dozvědla, že udělal Hamiltonův hmat, proto to tak bolelo. Od té doby kontrakce po dvou minutách.
V 15 hodin další prohlídka a opět nález nepokročil ani o kousek, to už jsem fakt obrečela, byla jsem tak unavená. Tak jsme čekali, v 18 hodin další kontrola, nález aspoň na prst a kousek. Lékař mi nabídl epidural s tím, že nesmíme anestezioložce říct, jak moc - nebo spíš málo jsem otevřená, že takhle brzy se nedává
Před sedmou konečně přišla úleva, bylo mi krásně, bolesti jsem cítila, ale měla jsem konečně pocit, že takhle se to dá vydržet. Před devátou účinky vyprchaly, další dávka už nepomohla, takže opět po dvou minutách v plné síle. Abych to zkrátila, tak syn se narodil 28. 3. 2003 ve 23,30, vážil 3250 g a měřil 50 cm. Když vykoukl na svět, tak mi lékař řekl, že pan primář už je na cestě a kdybych neporodila do půlnoci, byl by císař.
Dcera
Když byly synovi skoro 3 roky, řekli jsme si, že je čas na další dítko. Čekali jsme, že to bude zase chvíli trvat, a tak jsem začala zároveň shánět práci. Když přijde dřív práce, tak ji vezmu a mimi odložíme tak o 2 roky. Když přijde mimi, tak tím lépe. V polovině ledna jsem vysadila antikoncepci a koncem února už byly na testu //. To bylo překvapení, nemohli jsme tomu uvěřit.
Těhotenství opět v pořádku, tentokrát i všechny testy na jedničku, takže jsme jen čekali na den D. Jenže miminku se opět nechtělo ven, tak zase nástup do porodnice na vyvolání porodu. Bylo to 10 dní po termínu a jelikož jsem věděla, co mě čeká, bála jsem se neskutečně.
Tentokrát to probíhalo jinak. 23. 10. ve 12 hodin mi píchli vodu, tabletu prý ne, když s ní byli posledně tak špatné zkušenosti. Po 13 hodině přišly kontrakce, ale slabé. Ve 14 hodin prohlídka - nález nic, čípek uzavřen. Bylo mi do breku, už jsem viděla, jak tam zase chodím 24 hodin po chodbě. V 16 hodin začali kontrakce po 2-3 minutách a byly opravdu silné. V 17,30 nález na 2 cm, alespoň něco. V 18,30 jsem dostala epidural, který tentokrát vůbec nezabral (myslela jsem si to), pan anesteziolog říkal, že mám tvrdou kůži a špatně se mu tam dostává. Tak jsem se smířila s tím, že tentokrát se úleva konat nebude. V 19 hodin jsem šla na záchod a do sprchy, no šla, belhala jsem se v předklonu
Když jsem se přibelhala zpět, jaké bylo překvapení, když PA řekla, že JDEME RODIT. V 18,30 nález 3 cm a 19,10 10 cm… myslela jsem, že si ze mně dělá legraci. Takže epi zabral, ale jinak, než jsem čekala.
23. 10. 2006 v 19.35 vykoukla na svět naše dcera, vážila 2950 g, měřila 49 cm. Takový malý krásný uzlíček. Tentokrát jsem to obrečela já i manžel, byli jsme moc šťastní, že máme zdravé miminko a jako bonus dceru. Když to shrnu, tak druhý porod byl mnohem rychlejší a také mnohem bolestivější, ale kdybych předem věděla, že to bude takhle, brala bych to všemi 10.
Děkuji vám všem, že jste dočetli až do konce a pevně doufám, že v únoru 2012 budu moc napsat další deníček se šťastným koncem.
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 4410
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 841
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 459
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 1822
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 707
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2792
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1429
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3114
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 7370
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3155
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...