Docela obyčejný podzimní den
- O životě
- Jančik
- 24.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vydali jsme se s bráchou na houby. Připravovala jsem se na plné košíky, ale místo toho jsem domů přijela s poloprázdnými, zato s hlavou plnou vzpomínek.
Večer volal brácha a přemlouval mě, ať s ním jedu na houby. Popravdě se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem si řekla, že to může být docela fajn dopoledne. Malého jsem dala hlídat tchyni a zbytek dětí rozvezl manžel do školy a do školky. Vzhledem k tomu, že jsme neměli zas až tolik času, jsme si naplánovali les nedaleko, kde bydlela kdysi babička s dědou a jako děti jsme hodně chodili na houby. První půlhodinku jsme nenašli ani ťuk, chodili jsme po lese jako dvě bludné ovce, já jsem si nadávala, že jsem takto promrhala čas, který jsem mohla strávit doma a dodělat některé resty. Ale pak jsme přišli do našeho známého lesa, kde jsme s dědou vždycky našli spoustu hřibů.
Najednou, jakoby se čas zastavil. Jako bych byla zase ta malá holka a támhle v těch břízkách jsem našla tolik hřibů, že jsem musela volat na dědu, aby mi přišel pomoci, protože se mi nevešly do náruče. A támhle na stráni rostla vždycky spousta křemenáčů osikových…A tam, tam jsme vždycky museli dávat pozor, protože když bylo mokro, byla tam bažina a dědovy historky o tom, jak se v ní někteří jeho kamarádi topili, mi zněly v uších dodnes.
Najednou se vzpomínky hrnuly jedna za druhou. Báječné prázdniny u naší bábinky, plné různých dobrodružství. Vzpomínala jsem na své první vstávání na hřiby, kdy ještě všude byla tma, jen pozvolna na východě růžověla zem. Na tisíce perliček třpytících se na nitkách pavučin, na ptáky, kteří nám tenkrát cvrlikali nad hlavou, na vůni, kterou vydávala země tenkrát za svítání. A taky na ty houby ukryté v trávě, nebo vykukující nesměle z mechu na stráni, na roztomilé muchomůrky červené, jež byly ozdobou lesa. Na dědovy historky o houbách a bábinčiny houbové omáčky. Na naši milovanou bábi, která už se na nás dívá z nebe i na dědu, kterému to všechno zase povyprávím.
Najednou mi bylo v srdci tak nějak teplo. Brouzdala jsem se spadaným listím, kochala se nádherně obarvenými stromy a byla jsem šťastná, že jsem měla tak nádherné dětství a kolem sebe tolik lidí, kteří mě měli rádi, a já jsem tu jejich lásku mohla hltat plnými doušky. Ani mi užnevadilo, že jsme nenašli plné košíky, ani to, že jsem se místo domácích prací toulala lesem. Těch pár hodin „návratu do dětství“ mi dodalo spoustu sil a energie, uvědomila jsem si znovu, kolik bohatství jsem měla a mám ve svých blízkých a taky jsem pocítila znovu touhu být ještě lepší mámou, aby naše děti mohly taky jednou takhle vzpomínat.
P. S. Nakonec i na ty houby došlo a jak jsem jako dítě slýchala o houbách, které mají hlavu jako talíř, bylo mi tehdy líto, že jsem žádnou takovou nikdy nenašla. Tak se mi mé přání splnilo a našla jsem praváka s hlavou jako talíř.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20607
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
zazila jsem totiz to same krasne detstvi a tak rada na nej vzpominam. Akorat me tedy chybi dedecek, ktery tu uz neni, tak si zase vypravime s babinkou 
Diky moc 
Dekuju za pekne čtení po ranu, taky jsem se vrátila v čase do doby, kdy jsme chodili s babičkou na houby, sankovat, koupat se v řece a byla jsem to nejšťastnější dítě a nic mi nechybělo.
Mám podobné vzpomínky na dětství a díky tobě se mi vybavila milovaná babička, která tu s námi už léta není. A je to krásné vzpomínání 
taky ráda vzpomínám na dětství 
On utíkal na jednu stranu, my na druhou 
Děkuju. Musím vyrazit s dcerou a zašátkovaným juniorem než začne sněžit. 
Tak máte alespoň zásoby na zimu 