Nesplněný slib
- O životě
- Jančik
- 02.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
I když jsme prožili vánoční svátky moc hezky, mám v srdci jednu výčitku, které se nemůžu zbavit a která mne tlačí přes to všechno krásné, co jsme mohli prožít. Tou výčitkou je nesplněný slib.
Bydlíme v předměstské části s poměrně hustou zástavbou rodinných domků. Člověk by předpokládal, že se to tady musí hemžit dětmi, ale opak je pravdou. Kolem nás, kam oko dohlédne je to samý důchodce, nebo lidé, kteří mají důchod takřka na dosah ruky. Byla jsem z toho celkem smutná, hlavně, když se narodil náš nejstarší synek a na procházkách jsem potkávala hlavně teda postarší lidi. Nic proti nim nemám, ale o probdělých nocích, pokakaných plenkách a prvních zoubcích si s nimi moc člověk nepopovídá 
. Ale jelikož jsem od přírody optimista, nějak jsem se z toho otřepala a zjistila jsem, že se i s nimi dá docela dobře popovídat a brzy jsem si našla mezi našimi sousedy důchodci i docela fajn kamarády a za mladšími kamarádkami jsem si dojela.
Jednou z nich byla sousedka Traudi, se kterou jsem hodně často a někdy taky hodně dlouho klábosila přes plot. Až jednoho dne měla mrtvici a je upoutaná na lůžko. Druhou z nich byla paní Štěpánka, která bydlela kousek dál. Byla to drobná paní, která byla vždy vysmátá, plná dobré nálady, i když to neměla lehké. Její manžel byl po mrtvici na vozíčku a ona sama měla četné zdravotní problémy – astma, bypass, slabé srdce, cukrovka. Často jsem musela obdivovat, jak se stará o svého manžela, ač by sama potřebovala, aby se postaral někdo o ní.
Když Traudi už nemohla na zahradu, chodíme občas s dětmi za ní, často se nemůže vynadívat, jak děti rostou, jak se mění a vždycky má z naší návštěvy velkou radost. Štěpánka taky milovala děti. Ty naše, když se narodily a viděla je poprvé, vždycky přišla ke kočárku jako dobrá sudička, položila jim ruku na hlavičku a přála jim, ať je v životě potká hodně dobrého. Často jsme vykládali, když jsme se potkali a jednou nás zvala, ať přijdeme na návštěvu. V té době ale náš nejmladší synek všude lezl, tak jsem řekla, že přijdeme rádi, jen co synek trochu povyroste. Letos v listopadu, když jsme se potkaly, jsem říkala, že bychom rádi za ní někdy přišli. Říkala, že její manžel teď chodí na speciální rehabilitace, ona ho doprovází a tak nejsou často doma. Že mi pak řekne, kdy bychom mohli přijít.
Před vánocemi jsem si říkala, že obě naše milé sousedky navštívíme. Přineseme pár cukroví, děti vyrobily přáníčka, zazpívají pár koled, starší zahraje na flétnu. A tak jsme jednoho dne navštívili Traudi. Měla velkou radost. A taky vypadala navzdory svému postižení moc dobře. Povykládaly jsme jako za starých časů přes plot. Pak jsem se chystali za dva dny ke Štěpánce. Jenže ráno volala známá a řekla nám, že Štěpánka zemřela. Doprovázela svého manžela na rehabilitaci, sanitka měla nehodu a ona „jen“ otevřenou zlomeninu kolena. Jenže vzhledem ke svým dalším zdravotním komplikacím zranění podlehla. Návštěva se tedy nekonala. Nachystané cukroví zůstalo nerozbaleno, dětská přáníčka už nedoputovaly k adresátovi a nemocné srdce už nebylo potěšeno. Slib, který jsem dala, zůstal nesplněný.
Tento nesplněný slib mne tlačí, je však zároveň pro mne i novým vykřičníkem, ale zároveň i přáním, aby se něco takového už neopakovalo. Abych si uprostřed všeho každodenního pachtění uměla udělat čas na lidi, kteří se cítí sami, kterým by pomohl můj úsměv, podaná dlaň, několik slov, pár minut času navíc…
Vím, že něco takového už se moc nenosí, že se každý raději stará sám o sebe a své vlastní potřeby, ale na druhou stranu si uvědomuji, že jednou budu i já stará, možná nemocná, osamocená, dožadující se pomoci a věřím, že semínka lásky, pomoci druhému, nesobeckosti, která se snažím zasévat do srdcí svých dětí vydají své ovoce a potěší „starou bábu“, se kterou už společnost nepočítá.
Přeji všem krásný rok 2013 a ať je plný splněných slibů a přání.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2824
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2093
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1291
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1529
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1371
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3332
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2661
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4457
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 15542
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1150
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
je to moc smutné a škoda, že jsi slib nesplnila, ale jak píšeš, plyne z toho ponaučení 
a jsi opravdu člověkem kterých je dnes již pramálo a zářným příkladem pro své děti 
Teď, když už babička nežije, jsem nějak převzala „štafetu“. 
