Malý zázrak

Je to až neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí. Když se dívám zpět na uplynulých 9 měsíců, říkám si, že uletěly jako sen. Jsme již téměř na konci, v dálce vidím vrchol cesty, kterou ještě musíme spolu urazit, než tě konečně budu držet v náručí a vím, že pak, už nikdy nebude nic jako dřív, protože tvé narození dá všem věcem zcela nový smysl.

Bylo to na podzim. Toužila jsem po ještě jedno dítěti. Už dlouho, ale manžel nějak nechtěl. Nechtěla jsem ho nutit, ale jednou jsme si sedli a domluvili se, že si ještě jedno dítko pořídíme, ale začneme se snažit až v létě. Byla jsem ráda a rozhodla se, že se budu věnovat svým dvěma ratolestem, které už doma mám a zůstanu ještě doma, ikdyž mi skončí rodičovská dovolená. Malou mi do školky nevzali, hlídání nemám a manžel chtěl, abych ještě zůstala doma. Měli jsme to naplánované, jenže jsme netušili, že všechno bude jinak.

Už delší dobu mi trochu neseděla menstruace, přicházela dřív nebo později, říkala jsem si, že to budu muset nějak začít řešit a odhodlávala se objednat k doktorovi. Tenkrát jsem ale čekala dost dlouho a menstruace nikde. Jen tak z legrace jsem si udělala test a ony tam byly dvě. Dvě jasné čárky. Na jedné straně jsem měla radost, ale na druhé straně mi to bylo vůči manželovi trapné.

Používali jsme kondom a nikdy si nevšimli, že by byl nějak poškozený. No, co, stalo se. Nikdy nezapomenu, jak jsem tehdy, právě na mikuláše zabalila pozitivní těhotenský test, dala ho do dárkové taštičky a věnovala ho manželovi. Popravdě řečeno, byl v šoku, ale ustál to a na druhý den už vyměřoval, kde se nám do pokojíčku vleze třetí postel. A pak už to šlo ráz naráz.

První kontrola u lékaře, první ultrazvuk, první fotka … Snažila jsem se si to užívat. Nebylo mi špatně, cítila jsem se výborně a navíc jsem si uvědomovala, že ten úžasný pocit, kdy ve mne roste nový človíček prožívám patrně naposledy. Vychutnávala jsem si první pohyby, s napětím očekávala, jestli to bude chlapeček nebo holčička, s dětmi jsme pozorovali, kdy se zavlní bříško a miminko kopne. Vymýšleli jména, četli mu pohádky, dávali pusinky na dobrou noc… A teď, ani jsem se nenadála a jsme na konci…Jednoho dne a bude to brzy na nás vykoukne nový človíček, co doposud bydlí u mne v bříšku. Říkám mu „malý zázrak“, protože pro mne takovým zázrakem skutečně je. Jako každé naše dítě. Zcela originální malý človíček, stvořen ze dvou nepatrných buněk maminky a tatínka. Človíček, jaký ještě na tomto světě nebyl a nikdy víc ani nebude. A je na nás, abychom mu vytvořili domov plný lásky, porozumění a pochopení. Domov, kde se bude cítit dobře a bezpečně.

Je to až neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí. Když se dívám zpět na uplynulých 9 měsíců, říkám si, že uletěly jako sen. Jsme již téměř na konci, v dálce vidím vrchol cesty, kterou ještě musíme spolu urazit, než ho budu konečně držet v náručí. Ohlížím se zpět, jakobych chtěla zastavit čas a znovu si užít některé krásně okamžiky mého těhotenství. Ale život se nezastaví, jde dál stále stejným tempem, a je to tak správné.

Lidé přicházejí a odcházejí, děti se rodí, rostou, opouštějí své domovy aby měli zase své děti a tak to jde stále dál. Naše „malé zázraky“ náš život neustále obohacují, mění, tvarují, a náš život už nikdy nebude jako dřív, protože každé děťátko, ať už chtěné nebo nechtěné, plánované, či neplánované, naše vlastní, nebo osvojené dává našemu životu zcela jiný smysl a my už nikdy nebudeme stejné jako dřív …

… A tak … s napětím čekám a těším se na tebe, hladím tvůj dosavadní malý svět, abych ti dodala odvahu vykouknout mezi nás do velkého světa, kde mi jednou budeš říkat „mami“…

P.S. Omlouvám se, trochu jsem se zasnila…

Přečtěte si také

Čekám na důkaz, ne na sliby

Čekám na důkaz, ne na sliby
  • Anonymní
  • 12.11.26
  • 650

Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ankasz
6271
28.7.10 09:41

Moc hezky napsáno, držím pěsti abys měla pohodový porod a na konci krásné, zdravé miminko :kytka: (taky chceme třetí dítě, ale až nám 5m prďolka trochu vyroste :srdce: ).

  • načítám...
  • Zmínit
j.s.
11529
28.7.10 18:15

Moc krásné, přeji krásný porod a moc zdravíčka a lásky, s Vaším malým zázrakem :) jana

  • načítám...
  • Zmínit
natašimi
1159
28.7.10 18:33

Nádhernýýý, kéž bych takhle mohla psát i já…
Přeju vám, ať na konci té vaší cesty, je ten váš „malý zázrak“ zdravý a krásný…

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
28.7.10 21:17

Nádherné zasnění a jedna velká pravda. Také své těhotenství prožívám jako by bylo poslední (manžel doufá, že to je poslední:o) a já doufám, že poslední není, ale pokud ano…snažím se každý den pozorovat každičký dotek toho mrňouska, každý můj pocit. Přeji, ať vše dobře dopadne a nyní si vše ještě mocinky vychutnávej.

  • načítám...
  • Zmínit
Lakyna
992
28.7.10 21:26

Krásně napsaný, přeji zdravé miminko :srdce: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Ikulka
4099
29.7.10 13:31

Úžasně napsané, přesně takhle to cítím i já, mluvíš mi z duše… zamačkávám slzu :huban: .

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Nesplněný slib

Docela obyčejný podzimní den

Opravdu už neumíme být vděční?