I já stále věřím
- Snažení
- blonďatájarů
- 26.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mým snem je být MÁMOU. Je to můj sen už 2.rok a stále o miminku jen sním. A stále věřím, že přijde.
Když jsem svého manžela, poznala bylo mi 18 (teď mi bude 20). Měla jsem docela problémy - špatná volba školy, hodně stresu, nárust váhy. Vždycky, když jsem viděla nějakou maminku s bříškem nebo s kočárkem, bylo mi do breku.
Teď žijeme u našich doma a s manželem jsme si už před půl rokem řekli, že je na dítě ta pravá chvíle. Manžel pracuje, brzo sežene byt, něco máme našetřeno, jsme zajištění. Jenže ono stále nepřichází.
Stále jsou negativní testy a stále dostávám pravidelně menstruaci.
Bolí mě, že jiné matky ublíží svému dítěti a já, která po miminku tak toužím, ho stále nemám. Věřím, že nám ho osud, už brzy přinese - stále v to doufám. Až přijde, budu ho milovat nejvíc na světě. Bude pro mě splněným snem, mým pokladem.
Nejvíc na světě si přeji dát život svému dítěti - je mi jedno, co to bude. Hlavně ať k nám přijde. Jsem plná nadějí, že časem se nám miminko opravdu podaří a nebudeme mu muset nějak pomáhat.
I dnes když mám v okolí těhotnou, moc jí přeji štěstí, ale zároveň jsem smutná. Občas mě přepadne nálada, kdy dokážu hodiny plakat do polštářů a jindy si ani nevzpomenu.
Rozhodla jsem se, že si uděláme výlet a já se budu snažit se na to nesoustředit, snad se nám to zadaří. Osude, prosím, už mě dále netrap a pošli mi nějakého prcka. Pro miminko jsem ochotná vytrpět cokoliv, jen kdybych ho mohla sevřít v náručí a vědět, že je moje. ![]()
Všem těhulkám tady a maminkám přeji strašně moc štěstí a pohodové těhotenství a krásné, hodné dětičky.
Snad i já se k vám brzy přidám.
S pozdravem a nadějí,
J.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 429
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 347
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 694
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 480
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 256
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1944
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1179
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2139
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 879
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 527
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?