Jak naši bojovali s mým zvěřincem
- Rodičovství
- Genovesa
- 12.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Maminka říkala, ať napíšu deníček pro ty maminky, které něco podobného čeká, aby věděly, na co se mají připravit. Nedávno v sobotu jsem se probudila a bylo mi fakt divně. Volám na maminku, podívám se na ni z postýlky a ona už ví, že je zle.
Diví se, že už nestojím a nehulákám a jen co se mě dotkne, říká, že prý celá hořím. Vyndá mě z postýlky, změří teplotu. To teda fakt nesnáším. Ještěže nevím, kolikrát mě to za pár dalších dní ještě potká 
Teplota je vysoká, 39° a nedaří se ji srážet Nurofenem. Vlastně daří, za 10 min jsem vždycky jak králíček Duracell, úplně ožiji. Jenže jen na chvíli, bohužel. Tatínek dojede ještě pro Paralen na střídání. Ten den 2× zvracím, maminka se ale neděsí, protože jsem celkově blinkací miminko.
Druhý den, v neděli, se přidává mírný průjem, od pondělka už nemám horečku. Protože průjem polevuje jen zvolna a máma je přepečlivá, jdeme v úterý k paní doktorce na výtěr. Večer se mi přitíží, zase hořím a je mi opravdu špatně, nemám už sílu sát od maminky mlíčko a nic jiného nemám ráda, tak zas ve středu k pediatře. Ach jo! Zjišťuje se podezření na salmonelu – maminka je jak opařená, nechápe, jak jsem to mohla chytnout, když jí všichni říkají, že je moc úzkostlivá a prý budu pak pořád nemocná. To teda potěš, co asi prý chytnu, když nebude tu hygienu tolik přehánět?! Přestávám čurat, tak nás paní doktorka posílá do nemocnice na infuze. Už mám všech cizích lidí dost, je mi špatně a pláču, asi proto, že pláče i maminka.
V nemocnici je to fakt hrůza, paní doktorky i sestřičky na Dětské klinice FN Olomouc jsou moc hodné na mě i na maminku, ale je mi i jí blbě, ona pláče, kudy chodí a já taky. Bojím se cizích lidí a tady na mě navíc všichni šahají. Do toho mi napíchli do nožičky hadičku, i když jsem měla horečku a byla dehydratovaná, posbírala jsem všechny síly a prala se jako lev, zuřila jsem a pokopala jsem 2 sestřičky. To mají za to 
Držet mě museli 4 lidi včetně maminky, která pak říkala tatínkovi, že jí to málem srdce utrhlo, sestřičky ji ale utěšovaly. A tatínek prý málem rozbil ty dveře, co za mnou a maminkou sestry zavřely .
Ze stolice zjistili, že jak je ta moje maminka tak pečlivá, tak jsem se v úterý u pediatry nakazila ještě rotavirovou gastroentritidou, ale jsem prý šikovná, že salmonelu jsem tak hezky sama zvládla. Zato mamka to málem nepřežila, tatínek ji musel hodně utěšovat. Chudák 8-( To už je mi ale líp, jsem odpojená od infuze a prvně v životě piju vodu, kojit se nechci, nemám ještě sílu. Máma mi to prso pořád strká, tak ji vždycky fest kousnu a mám pokoj. V pátek jsem už od půlnoci bez teploty, tak nás pouští domů.
Mamka jim neřekla, že u nich kromě přesnídávky nic nepapám. Jsem zvyklá na lžičku a kousky a tady mi všechno dávají hrozně řídké a v takové divné věci, co jí maminka říká flaška. Nikdy jsem to neviděla, bojím se toho. Napřed na to dělám kššš a odháním to ručičkou, jak to dělám na ptáčky a když se to moc přiblíží, začnu ječet. Co kdyby mě tím zas chtěli vyšetřit?! Navíc vařenou petržel s kouskem mrkve fakt nemám ráda ani ze lžičky.
Doma dostanu rýži s mrkvičkou a slupnu to jako malinu. Je mi doma dobře, jen jsem několik dnů ustrašená a pořád visím mamce na noze. Pár dnů nesnáším přebalování, bojím se teploměru. Hraji si, jen když sedí u mě.
Máma je na tom snad ještě hůř, nakoupila horu Sanytolu, antibakteriálního mýdla, zvláštní plastové prkýnko na syrové maso, k prádlu do pračky lije ocet a pořád si vyčítá, že na mě nedala dostatečný pozor. Prý sousedka dává stejně starému mimču lízat zmrzlinu, dává mu masox místo masového vývaru, malé lítá už od půl roku v chodítku, přikrmuje ho od 3 měsíců a v pěti s ní lízalo zmrzlinu. A miminko je v pohodě, tak jak to, že já, která dostávám jen to domácí, všechno důkladně převařené a to pomalu i kojo vodu a jen to, co je pro mě vhodné, jsem tohle chytla?! Přitom když máma přijde ze zahrady, drhne si ruce kartáčkem, abych nedostala třeba roupy. Chudák mamka. Už jí za to všechno všichni nadávají.
Kdybyste ale viděli, jak se na mě krááásně usmívá! Chodí se na mě dívat, jak spím, bordel doma už jí vůbec nevadí a pořád si se mnou hraje a mazlí se se mnou. Vůbec jí nevadí, že kolem sebe rozhazuji chleba na rybičky a jsem mastná až za ušima, protože tu trošku másla vymačkávám v ručičkách ven. Že trhám vlhčené ubrousky, vyndávám si oběd z pusy a prohlížím si ho. Ani ji nerozháže, že mě přebaluje za chodu, teda lezení. Né, že by na mě předtím nebyla hodná, ale kdybych tohle věděla, tak jsem se snad nakazila dřív Alespoň jsem jí za odměnu začala večer zas krásně usínat, aby neřekla.
Pac a pusu, Ema
PS: Máma dodává, že na dětské klinice FN Olomouc odd. 28B je profesionální a milý personál, což je pro ni zásadní. Kojenecká strava děsná, neviděla tam ani malé lžičky, je třeba se zařídit. Varná konvice a ohřívač tam je. Máte-li teploměr s pružnou špičkou a cíťu dítě, je dobré mít ho s sebou. Stejně tak mast na zadeček! Vlastní pleny a ostatní věci pro dítě jsou samozřejmostí asi všude.
Přečtěte si také
Snoubenec mi roky tajil, že platí nájem své bývalé partnerce. Asi nechci svatbu
- Anonymní
- 25.06.26
- 1359
Do svatby nám zbývalo jen pár týdnů a já se těšila, že už máme to nejnáročnější za sebou. Místo radosti z blížícího se velkého dne ale přišel šok, po kterém jsem začala přemýšlet, jestli svého...
Našel si jinou. Ale já musela vysvětlit dvouleté dceři, proč už s námi táta není
- Anonymní
- 25.06.26
- 772
Když mi manžel řekl, že se zamiloval do kolegyně z práce, mojí první reakcí nebyl křik. Ale uzavření se do sebe. Totální zděšení, co bude následovat. Dceři byly pouhé dva roky. Hrála si ve své...
Je mi 38 a chci dítě. Výsledky testů mě ale šokovaly: Jsem prý v přechodu!
- Anonymní
- 25.06.26
- 758
Celý život jsem žila v přesvědčení, že na všechno je dost času. Nechtěla jsem v pětadvaceti zapadnout do stereotypu plenek, vaření a mateřské dovolené. Chtěla jsem nejdřív něco dokázat. Vybudovala...
Zhubla jsem z velikosti 48 na 38. Manžel mě ale přestal chtít
- Anonymní
- 25.06.26
- 736
Dřív jsem nosila velikost 48, měla velká prsa, měkké břicho, výrazné boky i stehna. Takovou si mě manžel vzal a taková ho přitahovala. Jenže já jsem změnila životní styl, začala se hýbat, zhubla na...
Jsem matka, která si užívá noční život. Sousedé mě řeší víc než vlastní život
- Anonymní
- 25.06.26
- 612
„A to jako necháš dítě doma a jdeš se bavit?“ řekla mi sousedka přes plot. Neřekla to nějak útočně, spíš zvědavě... A dřív by mě to možná i zranilo, ale teď už ne. Jsem dál. A necítím potřebu se...
Tchyně ze mě dělá neschopného chlapa. A moje žena jí začíná věřit
- Anonymní
- 24.06.26
- 1796
Jsem manžel a táta, který se snaží postarat o rodinu, děti i domácnost. Jenže matka mojí ženy je u nás pořád a do všeho mluví. Kritizuje, jak vychováváme děti, shazuje mě před ženou a nenápadně jí...
Nechala jsem syna (3m) manželovi a odjela pryč. Opravdu jsem tak špatná máma?
- Anonymní
- 24.06.26
- 1994
Myslela jsem, že největší problém bude odloučení od miminka. Nakonec byly mnohem horší reakce lidí kolem.
„Ještě jednou a dítě vyřadím!“ Ředitelka na mě křičela kvůli zpoždění v zácpě
- Anonymní
- 24.06.26
- 1380
Být pracující mámou znamená žít v neustálém napětí. Každý den je to závod s časem – odpracovat své hodiny, bleskově nakoupit a utíkat pro dítě do školky dřív, než se zavřou dveře. Většinou tenhle...
Deset let po svatbě spíme odděleně. Ticho je hlasitější než hádky
- Anonymní
- 24.06.26
- 957
Sedím v obýváku, za oknem už je tma a z vedlejšího pokoje slyším jen klapání klávesnice. Manžel zase sedí u počítače, jako každý večer. Naše dítě už dávno spí, já jsem ho uložila, přečetla mu...
Dopis pro ni: Dnes by ti bylo šest let. Pořád jsi moje dcera
- Anonymní
- 24.06.26
- 766
Tolik let už uplynulo, ale bolest v srdci zůstává...
Podle mě se neříká nadarmo, že přehnaná hygiena způsobuje u dětí náchylnost k infekcím, protože nejsou trénované… a já bych ještě řekla, že pokud maminka nemyslí na nic jiného než „aby dítě nedostalo infekci“, tak je na nejlepší cestě aby se to stalo (ale to je taková esoterní logika, kterou racionalisti asi nebudou moc brát 
.
..
?
Drželo mě to pěkných pár měsíců 
Ale proti rotavirům jsme očkovaný…No a k čemu nám to bylo při šesté nemoci 