Kojení jako strašák
- Rodičovství
- Slečna Ferka
- 12.03.12 načítám...
I když jsem se trochu bála, že budu muset kojení své dcery vykoupit spoustou bolesti, ukázalo se, že strach byl úplně zbytečný.
Když jsem si v těhotenství povídala s kamarádkami, několik z nich mě neváhalo počastovat „chytrými“ radami na téma kojení. Že se musím připravit na to, že rozkojování není žádná legrace, že to bolí, že má člověk vytahané a rozkousané bradavky, a co teprve, když se přidá nějaká ta moučnivka nebo zánět. Kdybych měla dát na ně, budu si myslet, že kojení je rafinovaný způsob, jak maminky pomučit. Možná to tak u kdekoho je, ale jak jsem sama na sobě zjistila, vůbec to tak být nemusí. Mně se mléko začalo spouštět už před porodem, třeba když jsem se předklonila nebo naopak sundávala věci z police, stačila trocha námahy, a už jsem měla mokré skvrnky na tričku.
Pohoda pokračovala i v porodnici, rodila jsem sice plánovaným císařem, ale i tak jsem si den po porodu cestou ze sprchy k posteli (cca 3 metry) prokojila košili 
A protože Bětuška měla sací reflex jak piraňa, s rozkojováním nebyl vůbec problém. Ne že by mě někdy prsa nebolela, občas byla bradavka odřená, ale nebylo to nic, co by nespravila dvě tři namazání Bepanthenem. Z toho si odnáším ponaučení: Není pravda, že kojení musí bolet. Někdy to jde snadno a úplně samo.
Na druhou stranu, aby to nebyl jen pozitivní deníček, taky jsme měly slabší chvilky. Shodou okolností v obou hrají roli dětské sestřičky a jejich rady. První problém byl už v porodnici. Měla jsem pocit, že kojení nezvládám, protože mám celkem větší vystouplé bradavky a vůbec mi nešlo natlačit drobečkovi Bětušce do pusy větší část dvorce, jak se nám doporučovalo. Snažila jsem se horem, dolem, ale jen jsme byly obě nešťastné – já že mi to nejde, jak má, Bětuška z toho, že ji morduji. Po čase to stejně dopadlo tak, že mi žužlá jen bradavku, mléko teče, tak co (až bude mít zuby, možná toho budu litovat, ale zatím to suprově funguje).
Druhá krize, mnohem větší, vlastně taky začala v nemocnici. V neděli ráno, čtvrtý den po porodu, mi sestřičky začaly říkat, že malá podle záznamů v tabulce nepije dost, jen 25 až 30 ml, že na to asi kvůli žloutence nemá sílu, a že jako problém… to jsem nechtěla, tak jsem na jejich radu začala odstříkávat. Celou neděli a v noci na pondělí Bětuška pila ze stříkačky a já si odsávala, a i když mléka bylo čím dál méně, z prvních odstříkání mi zbývalo, tak jsme to nějak doklepaly.
V pondělí v poledne nás pustili domů, já jsem vzala odsávačku, z obou prsou jsem dostala dohromady pouhých 10 mililitrů. Celá vyděšená jsem volala doktorovi, a ten mi poradil Nutrilon a druhý den ať jdeme do poradny (já jsem se mezitím hroutila, že ani nedokážu nakrmit svoje dítě, co jsem to za matku na baterky, musela přijet moje máma a uklidňovat mě).
Když jsem přišla do poradny, tak první věc, kterou mi na přehršel čísel o Bětuščině hmotnosti a vypitých objemech doktor a sestřička řekli, bylo: „Zapomeňte na váhu.“ Že mám dávat pít z prsa (že má Nutrilon stejně smysl až tak od 80 ml na dávku, a to Bětuška nedala ani náhodou) a za týden uvidíme: pokud nezhubne, tak je to v pořádku. „Já vás miluju,“ řekla jsem panu doktorovi a sestřičce doslova.
Strašně mě to uklidnilo. Koupila jsem si taky kojící čaj, homeopatika na tvorbu mléka (fakt bleskově zabrala!, až jsem zírala), a začala jsem prostě přikládat pokaždé k oběma prsům. Bylo vidět, že malá pije, a i když přibrala za týden 50 g a za další 60 g, doktor konstatoval, že to je v pořádku. A měl pravdu, protože i když Bětuška v měsíci byla jen lehce nad porodními třemi kily, ve čtyřech měsících už měla 6300 g 
Tímto chci poděkovat panu doktorovi Kudynovi a apelovat na všechny maminky, aby se nenechaly stresovat sestřičkami v porodnici, zejména pokud jejich mimi saje a nebrečí. Však ono hlady neumře
PS: V deníčcích si tu někdo stěžoval, jaká je hrůza, že se všude, i na nádobách s UM, píše, jak je kojení nejzdravější. To není proto, aby to stresovalo maminy, co kojit nemůžou: to je proto, aby obrovská reklamní lobby výrobců UM kojení úplně nepřeválcovala… Vždyť když se kouknete do příruček o výživě dětí (které většinou tihle výrobci sponzorují), jsou tam dvě stránky o kojení a pak deset o umělé výživě, jejích typech atd., protože prostě oni umějí hodně dobře prodávat svoje zboží
Přečtěte si také
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 21
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 32
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 53
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
Tohle byl šok! Moje 16letá dcera je těhotná po intimní hře na mejdanu
- Anonymní
- 26.04.26
- 4926
Dcera otěhotněla. Ve druháku na střední. Teď musí jít na potrat a po zbytek života se s tím budeme všichni srovnávat.
Druhou dceru jsem porodila po 25 letech. „Je to nezodpovědnost,“ prohlásila máma
- Anonymní
- 26.04.26
- 1530
Když se narodila moje mladší dcera, bylo mezi ní a její sestrou pětadvacet let. Někomu to dnes může připadat skoro neuvěřitelné, ale zároveň to ukazuje, jak dlouhý dnes může být reprodukční věk ženy.
„To dítě neumí ani kopnout do míče.“ Manžel těžce nese, že syn není po něm
- Anonymní
- 26.04.26
- 1804
Potřebuji si postěžovat na svého muže. Po dvou dcerách se nám narodil syn, po kterém Michal tolik toužil. A protože je sám nadšený sportovec, hlavně fotbalista, těšil se, že Máťa bude po něm. Už...
Ve dvaceti jsem si připadala tlustá. Dnes bych za tu postavu dala cokoli
- Anonymní
- 26.04.26
- 748
Je to už nějaký ten pátek, co jsem oslavila čtyřicítku. A musím říct, že poslední měsíce mám pocit, že si moje tělo dělá doslova, co chce. Vždycky jsem dbala na pohyb a snažila se jíst v rámci...
Ex si dělá jedno dítě za druhým a naši dceru využívá k tomu, aby se o ně starala
- Anonymní
- 26.04.26
- 970
Pořídila jsem si dítě s chlapem, který zkrátka nevydrží s jednou ženou. To jsem samozřejmě tehdy nemohla vědět, protože já byla „ta první“. Máme spolu šestnáctiletou dceru Elišku a on si od té doby...
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 6087
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 2539
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Mně to strašně pomohlo, že mi řekl, ať se nestresuju…
. Den po propuštění jsem šla s malou do poradny a řekla jim náš problém, že sice jí hezky, ale během chvilky vše vyzvrací a lítá to obloukem z ní ven, takže zase krmení a zase zvracení… Doktorka řekla, ať koupím Nutrilon nebo jiný UM, že na mý mlíko může být alergická 
. Takže jsme zůstali na Nutrilonu a mlíčko do lahvičky jsem dělala ještě z poloviční dávky, ne¨ž bylo uvedeno na obalu pro děti od narození. Blinkat přestala kolem 4 měsíce úplně.
.....
!!! Asi proto,že jsem s kojením nepočítala…v těhu se mi do 9.měsíce prsa nehla velikostně ani o pídˇ,nosila jsem pořád stejné podprsenky 
!!!
prostě někomu to jde samo tak kojí, někomu ne, tak bojuje(nebo ne) a buď vyhraje nebo skončí s flaškou - ani jedno přece není špatně 
. Já jsem se kojení nebála, prostě jsem s ním automaticky počítala a nakonec to byl tříměsíční nekončící horor. U nás doma se totiž kojilo ve třech 
. Já kojila a manžel mě držel za ruku, protože jsem brečela bolestí a nadávala nahlas. Ale těším se, že u druhého mimča už si to kojení bude tělo pamatovat a dopadne to lépe. I přes první příšernou zkušenost to nemíním vzdát.
Akorat s tim Nutrilonem jsem to nepochopila, ze to ma smysl az od 80 ml 
já jsem ráda že existují umělka i pro maminy které kojit nemůžou a nebo nechtějí a nemá to nic společného z reklamou 
Hezký deníček. Já nikdy strach z kojení neměla. Nikdo mě nestresoval, ani já se nestresovala, brala jsem to tak, jakože buď budu kojit, nebo prostě bude UM. V dnešní době to není tak, že žena která nekojí, je špatná máma. Někdy se to hold nepovede, a není třeba aby se hroutil svět. Těm šťastnějším maminkám se povede, že je pro ně kojení úžasným zážitkem a sblížení s miminkem, což ostatně může být i krmení s lahvičkou
Přeji mnoho hezkých chvil z beruškou a ať dále hezky prospívá 
