Kojení jako strašák
I když jsem se trochu bála, že budu muset kojení své dcery vykoupit spoustou bolesti, ukázalo se, že strach byl úplně zbytečný.
Když jsem si v těhotenství povídala s kamarádkami, několik z nich mě neváhalo počastovat „chytrými“ radami na téma kojení. Že se musím připravit na to, že rozkojování není žádná legrace, že to bolí, že má člověk vytahané a rozkousané bradavky, a co teprve, když se přidá nějaká ta moučnivka nebo zánět. Kdybych měla dát na ně, budu si myslet, že kojení je rafinovaný způsob, jak maminky pomučit. Možná to tak u kdekoho je, ale jak jsem sama na sobě zjistila, vůbec to tak být nemusí. Mně se mléko začalo spouštět už před porodem, třeba když jsem se předklonila nebo naopak sundávala věci z police, stačila trocha námahy, a už jsem měla mokré skvrnky na tričku.
Pohoda pokračovala i v porodnici, rodila jsem sice plánovaným císařem, ale i tak jsem si den po porodu cestou ze sprchy k posteli (cca 3 metry) prokojila košili
A protože Bětuška měla sací reflex jak piraňa, s rozkojováním nebyl vůbec problém. Ne že by mě někdy prsa nebolela, občas byla bradavka odřená, ale nebylo to nic, co by nespravila dvě tři namazání Bepanthenem. Z toho si odnáším ponaučení: Není pravda, že kojení musí bolet. Někdy to jde snadno a úplně samo.
Na druhou stranu, aby to nebyl jen pozitivní deníček, taky jsme měly slabší chvilky. Shodou okolností v obou hrají roli dětské sestřičky a jejich rady. První problém byl už v porodnici. Měla jsem pocit, že kojení nezvládám, protože mám celkem větší vystouplé bradavky a vůbec mi nešlo natlačit drobečkovi Bětušce do pusy větší část dvorce, jak se nám doporučovalo. Snažila jsem se horem, dolem, ale jen jsme byly obě nešťastné – já že mi to nejde, jak má, Bětuška z toho, že ji morduji. Po čase to stejně dopadlo tak, že mi žužlá jen bradavku, mléko teče, tak co (až bude mít zuby, možná toho budu litovat, ale zatím to suprově funguje).
Druhá krize, mnohem větší, vlastně taky začala v nemocnici. V neděli ráno, čtvrtý den po porodu, mi sestřičky začaly říkat, že malá podle záznamů v tabulce nepije dost, jen 25 až 30 ml, že na to asi kvůli žloutence nemá sílu, a že jako problém… to jsem nechtěla, tak jsem na jejich radu začala odstříkávat. Celou neděli a v noci na pondělí Bětuška pila ze stříkačky a já si odsávala, a i když mléka bylo čím dál méně, z prvních odstříkání mi zbývalo, tak jsme to nějak doklepaly.
V pondělí v poledne nás pustili domů, já jsem vzala odsávačku, z obou prsou jsem dostala dohromady pouhých 10 mililitrů. Celá vyděšená jsem volala doktorovi, a ten mi poradil Nutrilon a druhý den ať jdeme do poradny (já jsem se mezitím hroutila, že ani nedokážu nakrmit svoje dítě, co jsem to za matku na baterky, musela přijet moje máma a uklidňovat mě).
Když jsem přišla do poradny, tak první věc, kterou mi na přehršel čísel o Bětuščině hmotnosti a vypitých objemech doktor a sestřička řekli, bylo: „Zapomeňte na váhu.“ Že mám dávat pít z prsa (že má Nutrilon stejně smysl až tak od 80 ml na dávku, a to Bětuška nedala ani náhodou) a za týden uvidíme: pokud nezhubne, tak je to v pořádku. „Já vás miluju,“ řekla jsem panu doktorovi a sestřičce doslova.
Strašně mě to uklidnilo. Koupila jsem si taky kojící čaj, homeopatika na tvorbu mléka (fakt bleskově zabrala!, až jsem zírala), a začala jsem prostě přikládat pokaždé k oběma prsům. Bylo vidět, že malá pije, a i když přibrala za týden 50 g a za další 60 g, doktor konstatoval, že to je v pořádku. A měl pravdu, protože i když Bětuška v měsíci byla jen lehce nad porodními třemi kily, ve čtyřech měsících už měla 6300 g ![]()
Tímto chci poděkovat panu doktorovi Kudynovi a apelovat na všechny maminky, aby se nenechaly stresovat sestřičkami v porodnici, zejména pokud jejich mimi saje a nebrečí. Však ono hlady neumře ![]()
PS: V deníčcích si tu někdo stěžoval, jaká je hrůza, že se všude, i na nádobách s UM, píše, jak je kojení nejzdravější. To není proto, aby to stresovalo maminy, co kojit nemůžou: to je proto, aby obrovská reklamní lobby výrobců UM kojení úplně nepřeválcovala… Vždyť když se kouknete do příruček o výživě dětí (které většinou tihle výrobci sponzorují), jsou tam dvě stránky o kojení a pak deset o umělé výživě, jejích typech atd., protože prostě oni umějí hodně dobře prodávat svoje zboží ![]()
Přečtěte si také
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 760
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1669
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2000
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 4780
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 4593
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
Tchyně řekla mé dospívající dceři, že je tlustá. Ta teď jen počítá kalorie
- Anonymní
- 11.09.26
- 2401
Některé věty dospělí řeknou bez většího přemýšlení. Dítě si je ale může zapamatovat na roky. Přesně to se stalo v naší rodině. Moje tchyně poznamenala před dcerou, že je „nějaká tlustá“. Od té...
Vrátila jsem se do práce, doma ale dál sloužím na plný úvazek
- Anonymní
- 11.09.26
- 6529
Po čtyřech letech na rodičovské jsem se těšila mezi lidi a na práci, ve které budu zase někým jiným než jen mámou. Brzy jsem ale zjistila, že se změnil pouze můj denní program. Péče o děti i...
Všechno máme napůl. Jenže já už nechci být ve vztahu, kde se všechno počítá
- Anonymní
- 11.09.26
- 6090
Dlouho jsem si myslela, že jsme s manželem vzorem moderního partnerství. Oba pracujeme, oba vyděláváme, oba se staráme o domácnost a o děti. Když přijde účet v restauraci, zaplatíme každý polovinu....
Střídání letního a zimního času zase a opět. S dětmi je to peklo
- Anonymní
- 11.09.26
- 677
Nejste už taky naštvaní, že se situace kolem střídání letního a zimního času pořád nevyřešila? Já už tedy značně. Mám dvě malé děti a upřímně každý rok, navíc dvakrát, pokaždé změna času...
WhatsApp chtějí zpoplatnit, přijde mi to nefér. Na čem chtějí ještě vydělávat?
- Anonymní
- 11.09.26
- 1130
Musím uznat, že zpráva o tom, že WhatsApp bude zpoplatněn mě nejdřív dost vyděsila. Přes tenhle komunikační kanál se dorozumívá prakticky celá naše rodina. Přijde mi skvělé, že si můžeme posílat...
Hezký deníček. Já nikdy strach z kojení neměla. Nikdo mě nestresoval, ani já se nestresovala, brala jsem to tak, jakože buď budu kojit, nebo prostě bude UM. V dnešní době to není tak, že žena která nekojí, je špatná máma. Někdy se to hold nepovede, a není třeba aby se hroutil svět. Těm šťastnějším maminkám se povede, že je pro ně kojení úžasným zážitkem a sblížení s miminkem, což ostatně může být i krmení s lahvičkou
Přeji mnoho hezkých chvil z beruškou a ať dále hezky prospívá
