Největší čuně na světě
Taky důvěrně znáte ty reklamy, kde maminky vyperou svoje dítě zamatlané až za ušima díky zázračnému prášku nebo spreji na skvrny dočista do čista? Já jim nikdy moc nevěřila, ale že lžou až tak moc, to jsem tedy nevěděla.
Musím se otevřeně přiznat, že v posledních týdnech propadám zoufalství. S příchodem prvním příkrmů v pěti měsících věku mojí dcery jsem se obratem poučila, že některé skvrny nejdou z oblečení odstranit. Věděla jsem, že nejhorší je banán (ten dcera stejně nemůže, má z něj zácpu – hurá!) a ostražitá jsem byla i u příkrmů s příměsí mixované mrkve, nicméně ukázalo se, že jsou ještě mnohem zákeřnější potraviny.
Například broskev. Když si na ní dcera poprvé pochutnávala, „prozíravě“ jsem jí dala čistě bílé body. „Kdyby se náhodou pomatlala moc, můžu body prohnat kromě prášku i drsnějšími přípravky.“ Ha ha ha. Nejenže zaschlou broskvovou skvrnu neodstranilo žlučové mýdlo, ale nezabral ani Vanish sprej, ani sůl na skvrny, ani Savo.
Od té doby jsem pochopila, že mít čisté dětské oblečení vyžaduje nasazení. Po každém upatlání jsem z chuděry dcery strhala oblečení, v koupelně ho hned podrobila prací proceduře se žlučovým mýdlem, a v 90 % případů (u mrkve ještě s pomocí vybělení na slunci) se mi povedlo se fleků zbavit. Pravda, když jsem tento zákrok prováděla během návštěv u kamarádek, trochu nade mnou kroutily hlavou, ale já jsem prostě musela.
Jen abych vysvětlila: nejsem nijak posedlá tím, že moje dítě musí zářit čistotou, ale hrozně mě štve – asi proto, že na sebe sháním oblečení dost špatně – když oděvy znehodnocují „zbytečné“ skvrny. Nevadí mi, když člověk není v oděvu dokonale barevně sladěný, ale když má flek na tričku, tak to mi přijde opravdu jako společenské faux pas. A jaksi jsem měla pocit, že by se to mělo týkat i mojí dcery. Nemluvě o tom, že když jsem zdědila nebo na netu nakoupila taková kvanta oblečení beze skvrn, tak to přece musí jít, udržet mimino čisté ![]()
Situace se ovšem rapidně zhoršila, když dcera začala lézt. Převléknout jí bodýčko se stalo takřka olympijskou disciplínou, neboť přeprat hádě, které se točí jako na obrtlíku a přitom ječí, jako když mu vytrháváte nehty zaživa, vyžaduje opravdu notnou dávku šikovnosti. Navíc zapírat oblečení, zatímco se vám dítě šplhá po noze k umyvadlu nebo se snaží vypít prací gel, taky úplně nejde. No a na návštěvě, kde dítě bez dozoru může napáchat nedozírné škody, podobné zásahy nepřipadly v úvahu vůbec. Výsledek? Přibylo fleků, které stihly před zapráním zaschnout.
No co, říkala jsem si. Žlučové mýdlo, Vanish a sůl na skvrny to jistí. Spolehlivě likvidují i skvrny od borůvek, tak snad zaberou i na to ostatní… Houby s octem na kyselo. Ukázalo se, že podobný efekt jako broskev má i celá řada dalších substancí, které dítě běžně jí. Například šťáva z hroznů (i bílých!), přesnídávka (a to v ní nejsou borůvky, jahody ani jiné červenomodré svinstvo), ovocný jogurt nebo tvaroh, ředěný fenyklový čaj s jablečným džusem, a dokonce i některé potraviny, které jsem ani nedohledala. Všechny chemikálie i přirozená čistidla si můžou trhnout, skvrny na Bětuščiných šatečkách, polodupačkách, ale hlavně všech bodyčkách a tričkách (kolem krku a pod ním) prostě drží.
To ale není to nejhorší. Kromě toho na mě totiž začalo fungovat hned několik „Murphyho zákonů“:
1. Pokud dítěti oblečeš „domácí“, flekaté a odepsané body, nic se nestane. Jakmile jdeš ven nebo zapomeneš potomka okamžitě po příchodu domů převléct, nevypratelně se pokydá.
2. Která látka nejde vyprat, zjistíš vždy na novém, dosud čistém kusu oblečení.
3. Pokud dítě zvlášť pěkně oblečeš, je jedno, co mu dáš k jídlu, stejně to nepůjde vyprat.
4. Tendenci k nevypratelnosti mají vždy stejné kusy oblečení: pokud si dítě pokydá jedny dupačky, brzy se zašpiní všechny (totéž platí i pro mikiny nebo bílá body, která se nejlépe kombinují, aby dítě nevypadalo jako papoušek).
5. Pokud si půjčíš nějaký kus oblečení a dáváš si zvlášť pozor, aby nepřišel do kontaktu s potravinami, i přesto na něm po návratu domů najdeš neodstranitelnou jídelní skvrnu.
Výsledek je ten, že si připadám jako největší čuně na světě: moje třináctiměsíční dítě prakticky nemá co na sebe, aby to nebylo zašpiněné, před kamarádkou-zapůjčovatelkou asi budu chodit kanály, a kamarádce, které jsem slíbila oblečky na zdědění, asi klepne, až jí ukážu, jaké „kousky“ moje dítě vyrobilo. Ani myslet na to nemůžu, jak se mi zvedá adrenalin…
Prosím vás, řekněte, eMimiňačky, jsem v tom sama, nebo to některá znáte taky? A pokud neznáte – jak to děláte? Uvítám jakékoli prací tipy
Předem moc díky! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1608
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20662
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....