KŘESŤANSKÉ JESLIČKY, č. 7 - Všechno nejlepší!
Není to ještě tak dlouho, co jsem o sobě prohlašovala, že nemám ráda Velikonoce. Na rozdíl od Vánoc, které opravdu miluju, jsem k Velikonocům měla vztah opravdu macešský.
Jako dítě jsem docela ráda barvila vajíčka. Už méně nadšeně jsem chodila brzy ráno ven na kopřivy do nádivky a návštěvy koledníků jsem vyloženě nesnášela. V tom podání, jak probíhaly u nás na sídlišti to byl vždycky trapas pro obě strany. Na jedné straně já - rudá až za ušima - křečovitě držící vajíčko, na druhé straně stejně rudej klučina s pomlázkou, který statečně odříkává to svoje:" Hody hody…".
S Ježíšem jsem se setkala v osmnácti a ani v následujících letech se mi nedařilo si Velikonoce nějak zamilovat. Sváteční Bohoslužby pro mě byly opravdu sváteční, ale domů jsem si z toho tak nějak nic moc neodnesla.
Až letos… Někdy v polovině března se za okny začaly objevovat velikonoční kuřátka a malovaná vajíčka. Moje první reakce byla: „Jo aha. Už zase.“ Prostě se mi hned vybavil ten trapný pocit z koledování. Ale den za dnem, když se konečně přihlásilo jaro, které jsme s Eliškou nadšeně přivítali, se ve mně něco začalo lámat. Najednou jsem se rozhodla, že dám Velikonocům šanci. Vlastně, že dám šanci Bohu, aby mi skrze tenhle svátek něco nového pošeptal do srdce.
Tak jsem otevřela svou nejčtenější část Bible - Matoušovo evangelium a rozhodla se, že si na to „posvítím“. Znovu jsem se zatajeným dechem četla o tom posledním dni, kdy byl Ježíš člověkem. Znovu, řádek za řádkem, mi před očima běžel ten nejtěžší den, který kdy kdo prožil.
A náhle cítím, že v ten den a obzvláště v těch posledních šesti hodinách, kdy krvácel na kříži, myslel na mne. Daroval mi každý tep svého srdce, každou kapku krve, každý dech. Myslel na mne. A myslel na tebe, na nás…
Tyto Velikonoce budu slavit své narozeniny. A to i přes to, že jsem to v uplynulých šestadvaceti letech dělala v srpnu. O Velikonocích má totiž narozeniny každý, kdo vydal své srdce Ježíši. Je to veliký svátek zachráněných. Je to veliký svátek vděčnosti těch, kteří se mohli vrátit domů, do Boží náruče.
Přeji vám všem pokojné a radostné Narozeniny!
Vaše Karolinka
Přečtěte si také
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 1807
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 6209
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 2970
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 3113
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 966
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 4529
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 1310
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 2157
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 4251
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 4095
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...