Maky 6. týden
- Těhotenství
- Maky1
- 08.08.03 načítám...
Tak se nám to přece jen povedlo. Ptáte se co? No budeme mít miminko. Jsem neskutečně šťastná. Přece jen jsme se dočkali a nebylo to krátké čekání. Ti co mě znají z deníčku od Montičky jistě vědí, že naše cesta za miminkem byla přece jen delší, než bychom si představovali a ti co mě neznají, tak jen v krátkosti jak to u nás probíhalo.
O miminko jsme se snažili od ledna 2002 což do současné doby činí rok a půl. Ten rok a půl byl hodně dlouhý. Zprvu jsme si myslela, tak jako většina z vás, že pořídit si miminko bude hračka, když se ani druhý měsíc nepovedlo, přestala jsem to řešit a prostě jsme si užívali. První zlom nastal kolem vánoc. Opozdila se mi MS a já doufala že budeme mít ten nejkrásnější vánoční dáreček. Když se na Štědrý den MS přihlásila strašně jsme to obrečela. Pak už to šlo kapku hůř. Nemyslela jsem na nic jiného než na to, že chci miminko. Kolem bylo tolik těhulek a nebo čerstvých maminek, že to ani jinak nešlo. Další boooom nastal v únoru. 23.2. jsem měla pozitivní těhotenský test. Byla jsem strašně šťastná, ale během dalšího dne se seběhlo několik negativních věcí a náhod a já jsem potratila. Prolila jsem potoky slz. Nadávala jsem na život jak je nespravedlivý. Nejhůř jsem nesla, když v té době přišla kamarádka a byla celá hotová z toho, že je těhotná a co s tím bude dělat. To bych vraždila.
No ale čas zahojí i ty nevětší rány a člověk se vzpamatuje rychleji než si dokáže připustit. Měla jsem od doktora doporučenou 3 měsíční pauzu. Samo, že jsme to nevydrželi a začali se snažit o miminko hned po následující normální MS po potratu. A zase to nešlo. Když se dostavila MS v červnu tak jsem to nějak přestala řešit. Jeli jsme na 14 dní na tábor, užívali jsme si dětiček, teplíčka?pohody. Posunula jsme si hranici do kdy bych chtěla miminko. Řekla jsme si, že když se to nepovede do Vánoc tak budu žádat od doktorky doporuční do nějakého z center. Vůbec jsme se nesnažili. Jediné co jsem stále dělala bylo měření bazální teploty. Říkala jsem si ať mám pro doktorku potom nějaký papír na jehož základě by mohla uzpůsobit léčbu.
A koncem července když se měla opět přihlásit MS tak se nic nestalo. Teplota byla stále dost vysoko, byla o hodně výš než v předchozím cyklu. Kapku mě to nahlodalo, ale moc jsme to neřešila, protože opravdu byla hodně malá pravděpodobnost, že bychom v tomto měsíci mohli počít miminko. A světe div se ono se to povedlo. Povedlo se to zrovna v té době kdy jsme to přestali řešit, kdy jsme tomu nevěřili, kdy jsme se nesnažili?
Když jsem si dělala test tak jsem ani nečekala, že by tam mohla být jen jedna čárka. A nemýlila jsem se.
Včera jsem byla u doktorky a mám to skoro potvrzené. Nebyla tam moje doktorka ale doktor (jediná vada na kráse Čáslavské nemocnice je to, že ošetřující lékař je vždycky překvapením) ale dá se říct že mě to ani moc nevadilo. Prohlídl mě a jelikož říkal přesně to co jsem chtěla slyšet, tak jsem byla úplně spokojená. Říkal, že bříško je krásně měkké jak zevně tak ze vnitř a vypadá to přesně tak, jak by to mělo vypadat v těhotenství. Podle MS jsem v 6. týdnu. Krev taky prokázala ?malinké těhotenství?. Ještě říkal něco o tom, že čípek je vzadu a uzavřený ? nevím co to znamená, ale tvářil se spokojeně, takže to tak asi má být. Ve středu 13.8. jdu na ultrazvuk a pan doktor povídal, že to už bude 7. týden a v té době že určitě uvidíme vše co budeme potřebovat vidět. Už se moc těším. No chvilkama mě ještě přepadnou obavy, aby bylo vše OK, ale doufám, že už se žádné katastrofy konat nebudou a bát se o miminko to přece k těhotenství a mateřství patří nebo ne??? ![]()
Tak bych to ráda ještě kapku shrnula a to hlavně pro své ?kolegyně? od Montičky. Nezáleží na tom jak dlouho se snažíte ono se to jednou zkrátka povést musí. Taky jsme nedoufala a vidíte jak jsme dopadla. Ráda bych se s váma o to štěstí podělila. Neztrácejte prosím naději. To štěstí se jednou unaví a sedne i na vás. Nebude to dlouho trvat. Někomu možná budou muset pomoci lékaři, ale i to je cesta k miminku. Musíte věřit a doufat a hlavně se snažit být šťastné a veselé aby až nějaké to miminko kolem poletí si řeklo ?jů to je krásná veselá maminka takovou bych chtělo? a šup bude tam u vás a bude jen vaše.
Opatrujte se, Maky
Přečtěte si také
Tohle byl šok! Moje 16letá dcera je těhotná po intimní hře na mejdanu
- Anonymní
- 26.04.26
- 1370
Dcera otěhotněla. Ve druháku na střední. Teď musí jít na potrat a po zbytek života se s tím budeme všichni srovnávat.
Druhou dceru jsem porodila po 25 letech. „Je to nezodpovědnost,“ prohlásila máma
- Anonymní
- 26.04.26
- 499
Když se narodila moje mladší dcera, bylo mezi ní a její sestrou pětadvacet let. Někomu to dnes může připadat skoro neuvěřitelné, ale zároveň to ukazuje, jak dlouhý dnes může být reprodukční věk ženy.
„To dítě neumí ani kopnout do míče.“ Manžel těžce nese, že syn není po něm
- Anonymní
- 26.04.26
- 313
Potřebuji si postěžovat na svého muže. Po dvou dcerách se nám narodil syn, po kterém Michal tolik toužil. A protože je sám nadšený sportovec, hlavně fotbalista, těšil se, že Máťa bude po něm. Už...
Ve dvaceti jsem si připadala tlustá. Dnes bych za tu postavu dala cokoli
- Anonymní
- 26.04.26
- 270
Je to už nějaký ten pátek, co jsem oslavila čtyřicítku. A musím říct, že poslední měsíce mám pocit, že si moje tělo dělá doslova, co chce. Vždycky jsem dbala na pohyb a snažila se jíst v rámci...
Ex si dělá jedno dítě za druhým a naši dceru využívá k tomu, aby se o ně starala
- Anonymní
- 26.04.26
- 290
Pořídila jsem si dítě s chlapem, který zkrátka nevydrží s jednou ženou. To jsem samozřejmě tehdy nemohla vědět, protože já byla „ta první“. Máme spolu šestnáctiletou dceru Elišku a on si od té doby...
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 5061
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 1962
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Rozbité sklo a náklaďák v trapu: Jsem zoufalá a bojím se znovu za volant
- Anonymní
- 25.04.26
- 438
Dneska byl den blbec. Všechno to začalo tím, že jsem si naplánovala cestu do vedlejšího města. Nic velkého, prostě pochůzky, které už nešly odkládat – úřady, pošta a pár drobností. Jenže to...
Proč každý chlap, do kterého se zamiluju, začne po čase chlastat? Jsem zoufalá
- Anonymní
- 25.04.26
- 825
„To musí být tebou,“ říká mi máma pokaždé, když u ní sedím v kuchyni, brečím a nadávám, že chlapi jsou jen ožralové. „Tvůj otec sice nebyl svatoušek, ale alkoholik to rozhodně nebyl,“ dodá vždycky....
Odřela jsem cizí auto na parkovišti, zpanikařila jsem a odjela. Teď toho lituju
- Anonymní
- 25.04.26
- 591
Řidičák mám už řadu let, ale rozhodně se nepovažuju za skvělou řidičku. Jezdím hlavně proto, že musím. Parkování ale většinou zvládám docela dobře. Jenže někteří lidé parkují opravdu příšerně....