Melisa
- Porod
- trpaslinka
- 26.04.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství bylo sice plánované, ale přišlo nečekaně, kdy jsem nepoznala ovulaci a spletla se tedy o skoro celé 3 týdny. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na prvním skenu zjistila, že nejsem těhotná necelých 10 týdnů, ale téměř 13. Znamenalo to pro mne „kratší“ těhotenství o další 3 týdny. Již v té době jsem totiž věděla, že toto těhotenství bude ukončeno vyvoláním porodu po 37. týdnu. Ano, docela brzo, ale vzhledem k mé historii pochopitelné.
Jako vždy jsem si moc těhotenství fyzicky neužívala. Věčná únava, plný nos, bolesti zad a další na první pohled drobné potíže. Když ale trvají již od prvního trimestru, ke konci jsou již opravdu nesnesitelné. Naštěstí jsem byla pod zvýšenou kontrolou lékařů a díky těhotenské cukrovce také k úžasné midwife přes diabetes. Díky trošičku zvýšenému tlaku na konci prvního trimestru jsem chodila na běžné kontroly týdně. A vzhledem ke špatnému konci posledního těhotenství jsem chodila na scan každý měsíc.
Koncem těhotenství se začalo plánovat vyvolání porodu, kterého jsem se nemohla dočkat, ale zároveň se ho strašně bála. Věděla jsem, že čím dříve se vyvolává, tím větší riziko komplikací. Nakonec se rozhodlo, že nastoupím 2. dubna na vyvolání, kdy jsem byla 37+1 TT.
Ve čtvrtek 2. dubna jsem tak nastoupila do nemocnice. Začalo se vyvolávat pomalu, takže začali něčím zvané Propess. Je to něco jako tělísko, či jak bych to popsala, co se zavede a nechá v těle 24 hodin, kdy pomalu uvolňuje hormony. Bohužel u mne to způsobilo jen pravidelné kontrakce, které ale do dalšího dne zmizeli.
Při vyšetření v pátek žádný nový nález. 1 cm, čípek vzadu. Plán je tedy, že se počká do soboty do rána, kdy by mělo dojít k posunu a snad mi prasknou vodu.
Bohužel, v sobotu nález 1,5 cm, čípek vzadu. Prasknutí vody se nekoná, místo toho zavádějí gel. Po pár hodinách začínají první slabé kontrakce, jinak nic. Odpoledne nález 1,5 cm, čípek se posunul ke středu, takže alespoň mírný pokrok. Zavedl se druhý gel. Kontrakce rostou, monitor večer tentokráte trvá 2 hodiny, protože malá nechce odpočívat, je aktivní a tak má vysoký tep. Po 2 hodinách se na chvilku zklidní, tak mě odpojí a dojde k rozhodnutí, že mě převedou na porodní. Jenže na porodním okamžitě na nepohodlnou postel, opět monitor a opět trvá 2 hodiny.
Už začínám být nervozní a po takové době v nepohodlné poloze je mi už do breku. Dost na mé přání aktivního porodu. Vzhledem k tomu, že se lékařům nelíbí tep ani můj, ani miminka, rozhodnou se, že dostanu kapačku s vodným roztokem.
V tu chvíli toho na mne po těch dnech bylo na psychiku už moc a já jim to dala sežrat.
Byla jsem již podrážděná a lékaři se ptali, co mě trápí, že mi jinak nemohou pomoc. Vzhledem k tomu, že jsem si již předtím stěžovala, že se potřebuji protáhnout, tak jsem asi dost nepřijemně zopakovala, že už toho mám dost, hodiny a hodiny na monitoru, nemohu se pohnout, jsem ztuhlá, nervozní. Přidala jsem, že chci alespoň na WC a že není divu, že máme obě vysoký tep, když se necítím v pohodě. Nehledě na to, že nemohu být přeci dehydrovaná, když sami vidí, že jen za ty 2 hodiny jsem vypila zhruba litr a půl vody, že piji non-stop, protože „pijte hodně“ poslouchám už několik dní.
Kapačku jsem tedy dostala, ale pak se doktoři rozhodli mne na pár minut nechat, ať si alespoň na ten záchod dojdu. To mi stačilo k tomu, abych se docela rychle uklidnila. Pak opět šup na monitor a k tomu oxitocin. To se konečně začalo něco dít. Kontrakce sílily, každou hodinu mi přidali na oxytocinu, až jsem to přestala zvládat a po vyšetření požádala o injekci (Penthadine).
To byla již neděle ráno, kdy konečně došlo k posunu a kolem třetí ráno jsem byla otevřena na 3 cm. Po třech dnech vyvolávání až oxitocin zabral a jen tak mírný posun. V tu chvíli mi bylo opět do breku. Vidina zhoršujících se kontrakcí, dlouhý porod přede mnou. Ovšem 3 cm bylo pro lékaře již dost na prasknutí vody a to teprve začalo něco. Kontrakce už mimo monitor. Krátce na to jsem dostala výše zmíněný Penthadine. Penthadine ovšem již po dvou hodinách přestal fungovat a já opět v bolestech, které jsem nedávala. Lékaři usoudili, že oxytocin funguje dobře a stačí nižší dávka. Začali ji snižovat a já na chvíli zase kontrakce mohla rozdýchat, i když tedy stále bolely pekelně a naštěstí si udržely pravidelné intervaly po 2 minutách.
Okolo deváté ráno jsem to již opět nedávala, kontrakce silné, a po neustálém odmítání epidurálu jsem na něj konečně kývla. Měla jsem smíšené pocity. Naději, že to za chvíli přestane bolet, ale také strach a respekt z epidurální, ale hlavně zklamání sama ze sebe. Ještě před zavedením mě zkontrolovali a byla jsem otevřena na 7 cm. Rozhodnutí leží na lékaři, jestli povolí epidurál, nebo je již zbytečný.
Vzhledem k „rychlosti“ otevírání je rozhodnuto, že epidurál dostanu. No, škoda, že jsme nevydrželi pár minut navíc. Než mi to zavedli, cítila jsem tlak, po zavedení otevřena na 10 cm a povoleno tlačit. Tlačení pro mne byla vždy ta nejlehčí věc, takže než epidural začal účinkovat, já ho vlastně už nepotřebovala. Každopádně do druhé kontrakce v 10:01 v neděli 5.4. byla malá venku a okamžitě přišel pláč.
Tentokrát to byl pláč dcerky a s tím přišlo vzápětí mé „ona brečí, ona žije, ona je živá“ a následovalo pár mých vlastích slz štěstí. Okamžitě jsem ji dostala do náruče, kde mi ji hodinu nechali, zatímco midwife vyplňovala papíry vedle nás. Po hodině ji převážili, změřili a vrátili mi ji. Melisa měla 3102 g a 52 cm. Ještě jsme museli zůstat 2 dny v nemocnici kvůli pár maličkostem, ale již jsme 2 týdny doma.
Meliska krásně prospívá, a i když mě občas nenechá řádně vyspat, není to tak zlé, jak jsem se obávala. Bráška se tváří, že ho sestřička nezajímá, ale je vidět, že ji rád má. A já tak mám to nejkrásnější na světe, co žena může mít… Lásku ke svým dětem a hlavně lásku svých dětí.
Přečtěte si také
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5030
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 11691
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 2706
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 3381
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 2679
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 8651
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 2181
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 4947
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 2396
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 3907
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...