Ještě teď nevěřím, že jsem to zvládla
- Porod
- Anik6
- 17.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo 15. 1. 2011 a já měla 8 dní zpoždění, testu jsem se „bála“, abych nebyla zklamaná, říkala jsem si, že tam bude určíte opět jedna /. Test jsem udělala dle návodu a nervózně jsem cekala, co se objeví.
- 5
Přítel šel se mnou do koupelny. Vzala jsem test a dala ho příteli do ruky, tak co tam je? On ale nevěděl, jak pozitivni/negativni test vypadá, tak jsem mu test vytrhla z ruky a koukla se sama a opravdu tam byly //, byli jsme oba šťastní. O miminko jsme se snažili cca 4 měsíce, sledovali jsme jen plodné dny, ale doteď nevím, jestli nám taky nepomohly kapičky Gynex, které jsem poctivě měsíc brala, osobně jsem jim tedy nevěřila.
Screening v I. trimestru vyšel negativní a já si oddychla, uff, všechno v pořádku, poté následovaly další testy, které vyšly také negativně, i můj obávaný tripple test a OGTT. Na ultrazvuku ve 20. týdnu nám pan dr. řekl, že je to kluk a že je to úplně jasné – takovou jistotu jsem snad nikdy neměla 
O 4. týdny později jsme šli na 4D ulztrazvuk, kde nám kluka potvrdili. Juppííí, budeme mit Vojtíška, táta byl nadšený.
Na poslední kontrole u mého dr., který mi naznačil, že asi bude mimi vetší, jsem si říkala, co to plácá, když nezměřil ani ty 3 základní orgány, které by mu dali orientační váhu.
První poradna v Podolí, milá dr., hezká ordinace a nic jsem se nedozvěděla, stejně tak to bylo i další týdny, až na tu dr., která tu milou vystřídala, nějaká Ruska, která byla nepříjemná a neuměla mě bezbolestně vyšetřit, kroutila jsem se u toho a poté jsem z karty zjistila, že pro odpor pacientky mě nemůže vyšetřit. Na poslední kontrole mi říkala, uvolněte se a já na ni, že to bolí a ona mi na to odsekla, co budete dělat, až budete rodit?! V tu chvíli jsem si myslela, že ji jednu vlepim, nádhera jedna. Ani za jednu poradnu v Podolí (3×) mi nedělali odhad váhy, což mě zpětně překvapuje.
Je čtvrtek 8. 9. 2011, 6 hodin ráno, probouzí mě delší výtok, říkám si, že jsem někde nastydla, ale přesto jdu na WC, kde to kontroluji a říkám si, hmm, dobré, výtok jak něco. Moc to neřeším a jdu si ještě lehnout, vstávám v 11 hodin a jdu to zkontrolovat, výtok stále pokračuje, nyní o něco méně, ale raději si beru vložku a jdu na internet a „googlim“. Po necelé hodince raději volám příteli,že pojedeme. Cestou do porodnice a při čekání na vyšetření si říkám, no jo no, tak budu jako debil, řeknou, že maá výtok a nashle, to bude trapas.
Dostavám se na řadu, otevře silnější mladší nepříjemná sestra, polije vložku a říká, no jo, je to plodovka a posadí mě na monitor, kde jsem skoro hodinu. Sepíše se mnou dotazník a říká, že se mi tu už musí nechat a zda chci na sál nebo za 900,– na nadstandard, beru nadstandard. Hezký pokojík s TV, říkám si, to dám. V 18 hodin přišla sestra napíchnout antibiotika a pak za další 4 hodiny znovu. Celou noc nespím, nemůžu spát i přesto, že jsem neměla žádné bolesti. V pátek 9. 9. ve 4 hodiny ráno si začínám počítat kontrakce, které jsou cca po 5-7 minutách, naštěstí méně bolestivé. V 9 hodin mi kontrakce ustávají a jsou cca po 15 minutach, ve 12 hodin dostavám půlku tabletky na rozjeti a řeknu Vám,že takový rozjezd jsem nečekala, během půl hodinky jsem na pokoji lezla po zdi. Nechali mě tam cca do 13:45.
Ve 14 hodin jsem už na sále. Krásný pokoj s porodním křeslem a věcmi připravenými pro narození miminka, koupelna, wc a kolem mě ticho, žádné hekání z ostatních sálu neslyším, fajn. Podstupuji klystýr, který je úplně v pohodě. Bolesti jsou stále silnější, sprcha nepomáhá, přichází přítel, jsem ráda, že ho vidím. Poté mi píchli vodu. Společně to překonáváme až do 15:30h, kdy přichází anesteziolog s epiduralem, hurááá, říkám si v duchu, dělej, píchni mi to, proč ti to sakra trvá tak dlouho?! Do klubíčka a v klubíčku přečkám 2 kontrakce zuby nehty, abych se nehnula. Epidural začíná zabírat po 3 kontrakcích a já jsem vysmátá, parádní úleva, nic necítím. Epidural přestává působit po hodince a půl a na mě přišly zase ty hnusné bolesti, PA říká, jděte do sprchy a buďte tam alespoň půl hodiny a pak se na vás přijdu podívat. Půl hodiny? To si snad děláte srandu, ne? To nevydržím, chci další epidural, po hodince se ho konečně opět dočkám, paráda. Epidural opět končí a já chci další, bohužel pro mě poslední, jsem otevřená na 9 cm.
Je 22 hodin a cítím první tlaky, ale daji se prežít, později je to horší a nutí mě to tlačit, Vojtik je ale pořád strašně vysoko. Tlačím pořád, ale nic se neděje, už nemůžu, křičím, ať už něco udělají. Bezvýsledně. Přichází dr., PA mi tlačí na bříško, dr.nastřihává – vůbec nic necítím, už jenom ramínka, poslední zatlačení a vidím ho mezi nohama, nevěřím, že jsem to zvládla. Je 9. 9. 2011, 23:34 a Vojtík poprvé zaplakal, vážil 3930 g a měřil 54 cm. Šití trvalo 45 minut, potrhaná jsem byla skoro až na zádech a více jak měsíc po porodu to stále bolí a těším se na den, kdy to cítit už nebudu a budu se moci na 100 % věnovat našemu miláčkovi.
Během porodu jsem si zažila všechno – klystýr, epidural, lehké oholení, píchnuti vody, nástřih, šití a cévkování. Nejhorší bylo asi to šití, ale nebylo to tak úplně strašné, určitě ne horší než porod
Děkuji, že jste dočetly až sem a pokud máte před porodem, nebojte se, protože i ta největší hysterka s nízkým prahem bolesti jako jsem já to zvládla! Přeji pohodový porod
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 214
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 170
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 324
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 142
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 108
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17634
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2368
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2567
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2284
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1519
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
.
.
jsi šikulka 
