Můj první porod

Je to už 7 let, co jsem poprvé rodila. Tak se k vám přidám a pochlubím se se svým porodem. Bylo mi 21 let a příteli (teď už manželovi) 23 let. Měli jsme spolu čerstvě pronajatý byt a chodili jsme spolu do práce na dvanáctky. Prostě nám bylo fajn. První miminko jsme plánovali až tak v 25 letech, takže pro nás byl docela šok, když jsme na těhotenském testu našli //.

P1010991.JPG P1010991.JPG
P1010991.JPG

Náš miláček...To už snad ani není pravda..:)

P1010995.JPG
P5100012.JPG

A takhle vypadá Románek dnes.

P5140074.JPG

První těhotenství u mě probíhalo úplně ukázkově. Nebylo mi špatně, chutě skoro žádné. Těhotenství na mně do 7 měsíce nebylo absolutně vidět. Užívali jsme si prvního miminka v bříšku a na toho našeho darebáčka se ukrutně těšili. Termín jsem měla 19. června 2005. Ještě 17. (v pátek) jsem byla na kontrole. Doktor se na mě díval a ptal se mě tenkrát: „co tady ještě děláte?“ Bříško jsem měla pěkně nahoře a našemu miláčkovi se nějak nechtělo. V pondělí 20. jsem se šla znovu ukázat, a to už mi doktor do průkazky psal 23. nástup do nemocnice.

Pamatuji si ten večer 21. jako by to bylo včera. Šli jsme se s přítelem společně koupat do vany. Smáli jsme se a z přítele najednou vypadlo: "Mamko, myslíš, že kdyby ti teď tady praskla voda, že bys to poznala? " Jen jsem se tomu zasmála a řekla mu na to, že nevím, že jsem ještě nerodila. Přítel se vysoukal z vany jako první, utřel se a šel zkontrolovat, co jde večer v TV. Já jsem se pomalu z vany vysoukala, postavila jsem se k zrcadlu a najednou měla pocit, že mám roztáhnout nohy. A ono jo… Ucítila jsem mírný tlak a praskla mi voda.

„Taťko, pojď prosím tě sem“, volala jsem na přítele relativně v klidu. Myslel si chudák, že chci utřít záda. Přišel ke mně, podíval se na zem a bylo mu to jasné. Měly byste vidět jeho výraz. V ten moment mi to přišlo docela komické. Běhal po bytě jen tak naostro a sháněl telefon. Volal okamžitě mému tátovi, že je to tady, ať rychle jede. Taťka byl u nás za 10 minut a jelo se. V porodnici jsme šli na příjem a přítel musel čekat. Sestře se jen stačilo podívat na moje promočené šaty a bylo jí to jasné. Byla hodina před půlnocí, když jsem přítele poslala domů.

Sestra mě odvedla na hekárnu, a tam mě nechala. Porodní bolesti na mě přišly až po půlnoci, ale stálo to za to. Sestra chodila jen na pravidelné kontroly, jak se otvírám, udělala ozvy a odešla. V ten moment jsem litovala, že jsem si tam přítele nenechala. Pořád mě to nutilo na malou, ale ještě se to dalo vydržet. Kolem druhé ráno už jsem ležela jen na zádech a přemýšlela o tom, že asi umírám. Jediná poloha, která pro mě byla jakžtakž pohodlná, byla na boku. Hekala jsem tam do půl čtvrté ráno. Pak už jsem prostě cítila, že to nevydržím.

Počkala jsem, až přijde sestra na kontrolu a řekla jsem jí, že už budu rodit. Podívala se na mě a její odpověď byla: "Nééé, jste prvorodička. Vy nebudete rodit dřív než v devět ráno. A stejně jste otevřená na 6–7 cm, takže ještě musíte vydržet. " Zůstala jsem nejdříve jako opařená. Ještě asi deset minut jsem se snažila netlačit, ale nakonec jsem stejně začala ječet, že prostě rodím a že mě to nezajímá.

Sestra jen protočila oči, zvedla telefon a zavolala doktora, ať se na mě jde mrknout. Přišel doktor, podíval se na mě a zjistil, že malý už má hlavičku na cestě. Sestra dostala vynadáno, jak to, že mě nerodí? Malý Románek se narodil přesně ve 4 hodiny a 33 minut. Měřil 52 cm a vážil 3550 g.

I přes to, že jsem měla smůlu na arogantní sestru, byl pro mě porod prvního miminka krásnou zkušeností. Nikdo, nikdy a ničím nemůže nahradit první objetí s právě narozeným miminkem. Je to vážně nádhera.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
nikol.ondrášovka
5.7.12 01:58

Krásné, doufám, že za 7 let si to taky budu tak živě pamatovat, jako Ty :kytka:

  • Upravit
kometa32
13142
5.7.12 08:06

Krásný deníček.
Závidím tu společnou vanu, já byla ráda, že se do ni vejdu alespoň já :jazyk: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
LadyLada
4624
5.7.12 08:09

Krásné dítě. Už jako miminko byl kouzelný.

  • načítám...
  • Zmínit
kajinkac
687
5.7.12 09:40

Trosku zavidim ten rychly porod a nedivim se, ze to sestricka u prvorodicky necekala… ja se neotevirala ani za pomoci tabletek po dvou dnech, oxytocin sice pomohl, ale stejne sla dcerka ven cisarem kvuli celni poloze… ale co, hlavne, ze je dcerka zdrava - jen mi trochu mrzi, ze jsem ji po porodu nemohla videt

  • načítám...
  • Zmínit
VeronikaNel
447
5.7.12 10:51

Měla jsem to skoro stejné :mrgreen: Až jsem se přistihla, jak u čtení přikyvuji a usmívám se :mrgreen: Ve 22.45voda, po půlnoci bolesti,4.35 malá na světě :mrgreen: A 21.1. ;) Jen to bylo letos :mrgreen:
Románek je moc krásný klučina, ať vám i nadále dělá samou radost :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
kopretinanika
988
5.7.12 14:28

@nikol.ondrášovka
@kometa32
@LadyLada
@kajinkac
@VeronikaNel

Holky všem moc děkuji.. :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
6.7.12 14:06

Gratuluju a komentář můžu překopírovat z druhého deníčku - prostě mě s..ou, že rodící ženě tvrdí, že nerodí. museli to xkrát zažít, že to ke konci jde sakra rychle a navíc to žena opravdu pozná…a stejně se děsně diví, že jako UŽ 8o :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
milena13
4133
8.7.12 13:43

Krásně napsaný deníček a krásný Románek :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Můj třetí porod

Můj 2. porod