Nikdy se neobětuj dětem

Deníček o větě, kterou mi řekla moje tchyně a kterou jsem dlouho nemohla překousnout. Je to taková má úvaha o tom, co vlastně ta jedna prostá věta znamená a co tím myslela.

Má tchyně neměla lehký život. Netroufám si soudit, zda to bylo dobou, vlastním přičiněním, okolnostmi nebo osudem. Když jsem otěhotněla, řekla mi, abych se nikdy neobětovala svým dětem, že bych toho později litovala.

V tu chvíli jsem zůstala jako opařená. Argumentovala jsem jí tím, že pro mě jsou děti požehnáním a stávám se matkou právě proto, abych se jim obětovala. Což mi obratem vyvrátila s tím, že mi radí z pozice zkušenějšího, tak abych ji věřila.

Dlouho mě tato věta hlodala (stejně jako tchyně a její chování, ale to je na jiný deníček). Až jsem jednou začala přemýšlet nad tím, co tím vlastně myslela, co svým dětem obětovala, že to v ní zanechalo takovou hořkost.

Myslela tím snad devět měsíců nepohodlí, zvracení a různých tělesných omezení, změny nálad? Nebo snad tu bolest, která provází každý porod? Ty probrečené noci a úvazek na 24 hodin, 7 dní v týdnu? Poslintaná trička a poblinkané halenky?

Nebo vztekací scény a hodiny domlouvání? Strach, když dítě onemocní a s tím spojené zameškané hodiny v práci? Shon, který každá matka prožívá, když musí dítě ráno vypravit, dát do školky, letět do práce, pak dítě honem vyzvednout, nakoupit, uvařit a věnovat se dětem a posléze i manželovi?

Nebo hodiny učení s dítětem a vztekání se nad jeho neochotou se učit? Tuny prádla, které dokáže dítě vyprodukovat? Odmlouvání, uražené obličeje a pózy? Strach, který prožívá každá matka, když dítě vyrazí samo na diskotéku? Věčné dohady ohledně vhodného a nevhodného oblečení a vzhledu? Neustálou potřebu potomka po penězích, kterých nikdy nemá dost? Dohady kvůli pomoci v domácnosti? Nervozitu, aby si dítě vybralo správný protějšek, nechytlo se nějaké party a nevyvádělo vylomeniny? Strach, aby dítě dostudovalo, našlo si vhodnou práci, partnera, bydlení a mělo spokojenou rodinu?

Nevím, co tak důležitého a podstatného musela obětovat, aby ji to tolik mrzelo. Nevím, co tak hrozného to muselo být, že to nevyvážil ani krásný dětský úsměv, rozzářená očka, obejmutí nebo ta nejhezčí věta na světě: „Mami, mám Tě rád/a.“

Miluji obě své děti a byla bych ochotná ze ně položit i svůj život, kdyby to bylo nutné. Nedovedu si představit nic, čeho bych měla litovat - žádný čas, nervy, starosti, peníze, city nejsou tak hrozné, abych litovala toho, že jsem je darovala dětem, že jsem si jimi kvůli dětem prošla nebo je kvůli nim cítila.

Nebo jsem snad zapomněla na něco, kvůli čemu je možné litovat toho, že jsem se rozhodla mít děti?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
belik
1034
17.7.14 00:10

:hug: Velmi pěkné :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
randr
1674
17.7.14 00:11

Asi to bylo myšleno tak, že máš mít i svůj život, nějak se realizovat, odpočívat, abys byla spokojená a v klidu a ne se snažit všechno perfektně zvládat a stíhat a kvůli péči o děti nemít svůj život a bejt z toho pak frustrvaná :nevim: což jako má logiku

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
17.7.14 00:22

Myslím že o tom moc přemýšlíš, hlavně si myslím že kdyby ti to řekla vlastní matka tak tě to tolik nenasere a vypustíš to hned z hlavy ven. ale tchýně ty umí naštvat čímkoli i neškodným :mrgreen: já za sebe tvrdím to samé, nechci se obětovat děckám, děcka miluju ale sebe mám taky ráda, neznamená že jsem matka že budu zapomínat na sebe a budu žít jen a jen jako matka!! a tak i při mateřské si dělám své dny, chodíme s manželem pravidelně na večeře, do kina, už 6. den po porodu jsem seděla v jazykovce atd. mám chůvu sem tam pohlídá a nestydím se za to, neumím se a nechci děckám obětovat natolik abych zapomněla na to že jsem taky ženská!! a tak zrovna min. týden jsem měla den jen pro sebe, kosmetika, nákupy atd. tyhle věty jak člověk žije pro úsměv prcka jsou sice krásný ale pro mě klišé, své děti milujeme každý tak moc že by ta láska člověka až zadusila ale neznamená to že nelze mít oboje!!! že s děckama končíš jako ženská a budeš už jen matka!! děcka odrostou, odejdou z baráku a ty zjistíš že ti nezbylo nic tak jak to zjistila moje matka a teď když měla slabou chvilku mi to vyčetla že nám obětovala život, že neměla kamarádky, žádné koníčky nic, takto bych dopadnout nechtěla.

neznám tvou tchýni ale tak nějak nevěřím že tou jednou blbou větou myslela něco víc co ty tu popisuješ!!

  • načítám...
  • Zmínit
Anushka
995
17.7.14 00:24

Mam kamaradku, ktera se netaji tim, ze neni matersky typ. Neni to o tom, ze by sve dite nemilovala, ale nenaplnuje ji sedet doma a stavet komin z kostek. Takze dite dava na hlidani, pracuje, rada da na vikend dite prarodicum a jedou sami s manzelem nekam.

Mozna tohle tchyne myslela, na matky se prave casto pohlizi jako na ty, co maji kolem ditete poskakovat 24/7 a kazda jina varianta je spatne. Ne kazdy takto chce stravit velky kus zivota.

  • načítám...
  • Zmínit
hanka.br.
30422
17.7.14 00:27

Na té větě mě vůbec nic nepobuřuje. Okamžitě se mi vybavilo, že není nic horšího, než v zájmu dětí žít s tyranem. Naopak je to velmi moudré.

  • načítám...
  • Zmínit
Lady4
785
17.7.14 02:17

V te vete je pravda.Je to mysleno tak, ze cil vychovy ditete je dospelost. Maminky by mely pracovat i na svem zivote.Mely by si uchovat sve zajmy a konicky. Tesit se az deti dospeji a ony se budou venovat svym zajmum naplnoObdobi, kdy deti vyletnou do zivota je pak mnohem radostnejsi.Zeny se vetsinou v te dobe potykaji s prechodem a resi stari svych rodicu. Radosti spise ubyva.Mne to rekla jedna stara zena pred patnacti lety. Rikala jsem ji, ze mi staci k radosti ze zivota dcerky usmev.Ona odpovedela, ze za par let budu sama a kdyz se budu fixovat jenom na dite dopadnu blbe. Dlouho jsem nad tim premyslela co mi tim chtela rict.Ted uz to chapu-mam dve dospele dcery.Nic zleho v tom neni.

  • načítám...
  • Zmínit
viveca
1454
17.7.14 03:47

„Tchyně mluví z cesty, zato já jsem perfektní supermatka“ - stačilo to napsat jednou větou, nemusela ses párat s celým deníčkem :mrgreen:
Asi málokdo lituje rozhodnutí mít dítě kvůli poblitým oblečkům nebo období vzoru, na druhou stranu nejen pos*anými plenami živ je člověk. Tchyně ti možná chtěla naznačit, že i chov dětí se dá brát sportovně. Přístupem „mám dítě a jsem z něj úplně odvařená a vy musíte být taky“ vznikají nebezpečné lidské druhy: matka otravná ambiciózní chlubivá a dítě smrad obecný rozcapený :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
kalafunka1
76
17.7.14 05:42

Ona mluví o něčem, co se nedá popsat jednou větou. Samozřejmně, že nelituje toho, že přivedla na svět děti. Je to spíš o tom, že si máš najít čas na sebe a svoje aktivity. Některé ženské zkrátka si myslí, že všechno co dělají musí přímo souviset s jejich potomky. Špatně se to vysvětluje a myslím, že se to dá pořádně pochopit až když děti nejsou ta roztomilá batolátka za které by člověk dýchal. I když ten pocit budu dýchat za své děti tě neopustí nikdy a o tom to taky je. Však oni umí dýchat i bez nás.

  • načítám...
  • Zmínit
Almatka
7008
17.7.14 05:46

Neobětuj se dětem = měj i vlastní život, pak jednou děti nebudou doma, s vysokou pravděpodobností bude po manželovi (blbá statistika) a Ty budeš sama doma (v domově důchodců) a jediné, co si v životě dělala, byla péče o děti, které mají vlastní život a nemají jaksi čas ani Tě navštívit… no a co teď? Na co navážeš? Hm?

  • načítám...
  • Zmínit
Alichi
5631
17.7.14 06:38

Píšeš: Nevím, co tak důležitého a podstatného musela obětovat, aby ji to tolik mrzelo. Nevím, co tak hrozného to muselo být, že to nevyvážil ani krásný dětský úsměv…

Možná by bylo fajn se třeba tchýně zeptat, jak to myslí, co ji k tomu vede…

Mně to přijde celkem jasné. Víš, ted dětský úsměv a rozzářená očka to vyváží v daný okamžik, ale když tvému dítěti bude 20, 30… let, tak už těžko.

  • načítám...
  • Zmínit
Bibi239
7009
17.7.14 06:53

Chápu to tak, že matka nemá žít jen dítětem a vytěsnit všechno kolem, nemá se z ní stát jen matka, bez přátel, koníčků a schopná mluvit jen o dětech.
A má bohužel pravdu, i když se to těžko připouští, že vykouzlit úsměv na tvářích svých miláčků a snažit se aby nezmizel, může být pro ženskou z dlouhodobého hlediska devastující.

  • načítám...
  • Zmínit
sevilla
1150
17.7.14 07:07

@Bibi239 Ano, beru to podobně. Prostě neobětovat svůj život (kamarády, potřeby, zcela kariéru, manžela), kvůli dětem… Neměla by se z tebe stát troska a ne vždy je třeba děti klást na první místo (ano, v těhotenství bez diskuze, v prvních letech života ano, ale třeba u puberťáku už to někdy může být zcestné…). Prostě neměla by si žít jen pro ně… a zvláště pokud bys měla jen jedináčka. Dítě tím může opravdu trpět.

Za sebe můžu říci, že mám v některých věcech moc ochotnou maminku. Mám jí ráda, to ano, ale už jako dítě jsem se „styděla“ co vše pro mně dělá, připadalo mi to přehnané a i dnes si myslím, že by pro mne spoustu věcí dělat prostě neměla (vysvětluji to, bráním se, nepomáhá). Vím, že ta spousta věcí je na úkor její osoby.
Neříkám, nikdy to nedělej.. to ne! Jen to nedělej pořád a nezapomeň na svůj život bez dětí!

  • načítám...
  • Zmínit
Nuníček
1249
17.7.14 07:34

Myslím, že tchýně to opravdu myslela tak jak naznačují holky nade mnou a lze říct, že má pravdu. Nevím jaká je tvoje tchýně a co ti udělala, ale věř, že jediné „moudro“ od mé tchýně je, že musíš všechny poslouchat, nemít nikdy svůj názor (správný je názor sousedky, vlastní 85 leté matky nebo kohokoliv z rodiny krom manžela :D ), všem musíš vyhovět, všem ustoupit, nevyčuhovat ani milimetr, nikdy se z nikým nehádat, stále se usmívat a nechat po sobě šlapat, jen tak seš v jejích očích ten správný člověk. Ona se tím řídí celý život a je na sebe hrdá, má pocit, že je lepší než my obyčejní smrtelníci.

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30994
17.7.14 07:57

To, co jsi vyjmenovala, za obet nepovazuji. To jsou malichernosti, ktere cloveka nijak neomezuji v jeho seberealizaci, nenarusuji jeho vztahy ci nimi clovek nepopre sebe jako jedince.

Z diskuzi zde prectenych bych namatkou za obet povazovala:
1. 100% soustredení se na dítě na ukor partnerskeho vztahu
2. Taxikareni a vozeni detí po krouzcích na ukor sveho zamestnani
3. Zustavani ve vztahu s opravdu nevyhovujicim partnerem kvuli detem

Na te vete take nevidim nic spatneho, ale nevztahuji to k tve tchyni, kterou samozrejme neznam.

  • načítám...
  • Zmínit
jenika1
3030
17.7.14 08:04

Deníčků, kde matky i po dospělosti dětí žijí život svých dětí, které to pak těžce snáší, hlavně jejich partnerky, je tady dost. Matky pak mají pocit, že jim to dítě musí oplatit, že celý život žily jen pro ně a obětovaly se jim, neměly svůj život… Myslím, že to řekla spávně. Netřeba v tom hledat její sobectví. Přílišné obětování rodičů někdy i dost uškodí. Syndrom prázdného hnízda, o tom může mluvit jen ten, kdo už to zažil. V čase, kdy mě dítě roztomile žvatlá doma je toto těžko pochopitelné, že jednou mě nebude potřebovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Petra2829
7907
17.7.14 08:17

Moudrá tchýně…

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
17.7.14 08:33

Politováníhodná je matka, pro niž je mateřství jedinou životní náplní. Tragický je potomek, který si myslí, že jeho matka je na světě jen a výlučně pro plnění jeho potřeb. Tohle nemá s láskou nic společného…

  • načítám...
  • Zmínit
Saxana22
16247
17.7.14 08:35

Také na větě tvé tchýně nevidím vůbec nic špatného. To, že mi bylo dopřáno stát se matkou přeci neznamená, že přestane existovat moje „já“ a že od chvíle porodu budu jenom matkou. Samozřejmě, musím změnit spoustu věcí, návyků, ale pořád je potřeba si nechat nějaký ten svůj osobní prostor. Nemůžu najednou přestat být manželka, kamarádka… to přeci nejde. Máš moudrou tchýni…

  • načítám...
  • Zmínit
Lemuska
5342
17.7.14 08:51

Já tuto větu i celkem chápu. Jako bezdětná jsem měla dobře placenou práci a byť byla dost náročná zbýval mi čas na koníčky. Prožívala jsem velké sebeuspokojení. Teď mám dvě děti, které strašně miluju…ale…nemám nikoho, kdo by mi je pohlídal abych si mohla zajet nakoupit, k doktorovi nebo si udělat veget a zajet si ke kadeřnici. Takže buď je všude tahám s sebou (a myslím, že si každý dokáže představit jak to vypadá čekat víc jak hodinu u zubaře s miminkem a čtyřletou) nebo si zkrátka radosti jako je třeba kosmetika musím odepřít :nevim: Takže jsem opravdu v,,zápřahu a v mentálním vaakuu" 24/7. Takže tak :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
veria
45747
17.7.14 09:32

Strasny deník. Tchýni jsi vubec nepochopila.

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
17.7.14 09:39

Docela sranda, zakladatelka si myslela jak tu všichni pomluvíme tchýni a jí zatleskáme a ono je to naopak. zakladatelko napiš nám něco k tomu ;)

  • načítám...
  • Zmínit
aspagi
5847
17.7.14 09:39

Ja si za touto vetou co tvoje tchyne tobe poradila stojim vim jak to vypada kdyz se rodice obetuji detem jeste v dospelosti skakaji jak si zapiskaj a ne dekuju. Je ovsem smutne ze nevidis ze tva tchyne ma pravdu jinak denicek je o nicem.

  • načítám...
  • Zmínit
aspagi
5847
17.7.14 09:41

@martulkasloník jo talymi to tak prijde snad cekala jeste ze ji nekdo rekne ze ma pravdu :lol: a ze tchyne mluvi z cesty

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22093
17.7.14 09:48

Slova své tchyně jsi absolutně nepochopila - Tvoje „úvaha“ je sice super doják, ale s tím, co ona Ti zřejmě chtěla říct, se naprosto míjí.

Je to Tvůj život, zařídila sis a žiješ jej podle svého - a pokud jsi s ním spokojena, je všechno v pořádku.

Nicméně jestli jsi snad čekala politování, jakou máš divnou tchyni, tak ses spletla. Mnohé z nás jejím slovům velmi dobře rozumíme.

  • načítám...
  • Zmínit
AninaEli
28446
17.7.14 10:04

Myslím, že ani jedno z toho, co je napsáno v deníčku, tchyně nemyslela, že je obětování dětem. To bych nazvala třeba mateřská láska :srdce: :srdce:

Některé už to tady psaly, co tím obětováním je - např. soužití s manželem alkoholikem a tyranem jen kvůli dětem. Mít své zájmy a koníčky…

Přidám jiný příklad: Je před výplatou, poslední peníze v peněžence a potřebuji boty, protože ty moje x let nošené, opravdu dosluhují. Dítě přijde, že jeho boty staré půl roku už jsou ochozené, že ono potřebuje boty. Já osobně bych koupila boty sobě, matka, která se obětuje koupí dítěti.
Je to jen příklad - za boty se dá dosadit oblečení, kino, mobil, ale i třeba jahody - spousta rodičů dá mističku jahod jen dětem, aby měly hromadu, když jsou drahé, já si třeba nedám stejně jako dětem, ale dám si také.
To já považuji za obětování, ustupování dětem na úkor sebe sama.

Třeba obětování i cítím, když se celodenně zajišťuje program jen podle dětí, když se nenechá prostor i pro rodiče apod. Děti si mohou hrát i samy, když si rodiče spolu třeba dají kafe a k tomu zahrají nějakou stolní hru pro dospělé a mají čas jen pro sebe. Zapomínat na partnerský život kvůli dětem to je špatné a pak se po letech maminky diví. Ale to už tady bylo napsáno. :think:

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
17.7.14 10:14

@aspagi jj a hlavně čekala že jí všichni pochválí za to jak popsala své děti a jak moc je miluje, jak nádherně zachytila ty dojemné okamžiky jejich dětství, poslintané trička a poblité halenky :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
17.7.14 10:22

@AninaEli pěkně jsi to napsala, já jsem min. týden měla den pro sebe, poručil mi ho manžel že už na mě vidí že ho potřebuju, takže kosmetika, oběd v restauraci, nákupy atd. dojela jsem s tím že sobě jsem si nakoupila několik tašek hader a té starší jsem koupila tři trička ve výprodeji, té mladší vůbec nic, nevím proč bych jim měla něco kupovat, byl to můj den a šla jsem si sehnat něco na sebe ne na ně :mrgreen: já jsem u první holky taky měla po porodu pocit že končí můj život, přestala jsem chodit k holiči, hlavu jsem si barvila sama, stříhala mě máti což podle toho to vypadalo, nic jsem si nekupovala, max nějaký hadr u vietnamce, nikam jsem nechodila atd. zhruba po 3 měs. mě manžel seřval že jsem se zbláznila, nacpal malou tchýni a my jeli na víkend jen ve dvou, na nervy to byl úžasný relax protože jsem fakt měla po porodu problémy s psychikou. navíc mi manžel řekl že to po mě nikdo nechce abych ustupovala ze svého standartu, že z ženské která byla kočka na podpatkách je troska v teplákách co o sebe nedbá a že se za mě až stydí nehledě na to že už se ani nesměju. naštvala jsem se sama na sebe, začala opět chodit k holiči, od té doby chodím na nehty, kosmetiku, masáže a hlavně konečně jsem si udělala při mateřské řidičák a koupila svý autíčko. jsem sobec a vůbec se za to nestydím že mám ráda i dny kdy děcka nejsou doma a mám svůj klid.

  • načítám...
  • Zmínit
Slečna Ferka
11565
17.7.14 10:27

Holky už to tu napsaly, ale zopakuju, co je podle mě hlavní:

1. Nechápu, proč se nezeptáš tchyně, jak to myslela, když tu sepisuješ „hlubokosmyslný úvahy“.

2. Je toho opravdu hodně, co může člověk obětovat dětem, a společný jmenovatel všeho je „vlastní spokojenost“. Být s dětmi doma, i kdybys chtěla do práce, být s manželem, aby děti nepřišly o tatínka, i když vztah s ním je očistec, proměnit se v zelenou vdovu sloužící dětem, i když bys chtěla chodit ven s kamarády…

OBĚŤ je dát něco, co dát nechceš. Pokud Ty jsi ochotná podřídit dětem celé svoje bytí a nijak Ti to nevadí, tak je to v pořádku. Ale většina lidí to tak - a troufám si říct, že správně - udělat nechce.

  • načítám...
  • Zmínit
Dainvyk
2978
17.7.14 10:37

Těžko říct co tímchtěla přesně říct, ale moc bych nad tím nepřemýšlela.. :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
jessikka
12651
17.7.14 10:39

Při čtení jsme pořád čekala tu pointu, že jsi konečně s mateřstvím přišla na to, co tím tchýně myslela a že měla pravdu. Že své děti sice miluješ nade všechno, ale že i ty sama jsi důležitá. Máš už děti? Z deničku jsme nepochopila, jestli ano, nebo jestli jsi teprve těhotná.

Já se svým dětem rozhodně obětovat nechci. Chci být dále sama sebou. A přísahám, že své děti miluju nade všechno na světě a kdyby jim někdo zkřivil vlas, vyškrábala bych mu oči. Ale stále budu sama sebou se svým zaměstnáním, koníčky, svým volným čacem, relaxem, kamarádkama. Chápeš?

Příspěvek upraven 17.07.14 v 10:40

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
17.7.14 10:41

Řekla bych, že jsi větu tchýně špatně pochopila… :kytka:

Příspěvek upraven 17.07.14 v 10:42

  • načítám...
  • Zmínit
veve.m
19886
17.7.14 10:48

Myslím, že randr má pravdu. Taky myslím, že myslela, aby si z tebe děti nuedělaly otroka a že máš právo taky na svůj život. Jít si někam s kamarádkou, zacvičit si, nakupovat atd… a to je normální

  • načítám...
  • Zmínit
Cee
113
17.7.14 11:01

Já myslím, že jde taky o to, kolik dětem je :lol: Když máš děti malé, samozřejmě, že potřebují péči matky více, než dítko starší.
I u malých dětí ale platí- dítě bude Ok, když matka bude OK.
Matka nespokojená, upatlaná od mléka, vystresovaná, nevyspalá…dítě to z matky vycítí!!!
Jsou ale matky, které se" obětují" i dětem starším…perou jim, vaří jim, strkají peníze, ač děti jsou již dospělé a měly by mít vlastní směr a budovat si svůj život. Výsledek je ten, že " dospělé" děti nejenže samy nic neumí, ale navíc jsou stále nespokojené a matka je také nespokojená :cert:
Ptá se, kde udělala chybu.
O rozzářených očkách a 18 letému dětském úsměvu nemůže být ani řeč :cert:

Také to může být myšleno tak / jak psaly holky/,že dítě už o péči nestojí, matka pořád pečuje a má to jako celoživotní náplň-nic jiného nezná. Až dítě vyletí z hnízda, nedej Bože se vdá nebo ožení do ciziny, matka se zhroutí. :jazyk:

Myslím, že asi toto myslela tvá moudrá tchyně :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
stastnamaminka2
17.7.14 11:23

Nechapu takove lidi jak to muzou rict! Mam 2deti 2roky a 3mesice a jsme stastni ze je mame o 2miminka jsme uz prisly :-( Urcite ještě 2planujeme. Manzel a deti je to jediny na cem mi zalezi. Miluju je a hotovo. Proto mame ty deti aby jsme se o ne hezky staraly, ucily se snimi, vychovavaly je atd..Ja zvladam vse manžela, cely byt, deti a ted jsem se dala do cviceni takze mam i cas na hubnuti. Vubec si nevšímej co kdo říká a užívej si krasny život s dětmi.-)

  • Upravit
esamalova
17.7.14 11:36

Podle mého názoru v tom nebylo myšleno nic zlého :nevim: Tchýně z pozice zkušenějšího prostě ví, že i mamina musí mít něco, k čemu se upne- a nejedná se jen o děti. Já mám dvě. Kdyby na to přišlo, dýchala bych za ně. Roční a tříletou. Ale na druhou stranu- mrzí mě, že mi mateřství vzalo spoustu přátel, protože ne každý, kdo ještě nemá děti, dokáže vydýchat ona problinkaná a proslintaná trička či skutečnost, že není čas vždy zajít si popovídat :( Mám báječného manžela, co mi s dětmi nesmírně pomáhá, mám báječné dcery, které si někdy užívám štěstím bez sebe a jindy bych z nich vyletěla z kůže…ale mám i fůru zájmů, které zatím praktikovat nemůžu, bo není čas. Neobětuji se dětem, jsem máma, a tak to má být…Ale ZATÍM jsem obětovala spoustu koníčků, k nimž se vrátím, až povyrostou, protože bez nich by člověk byl „jen“ máma…a to prostě k životu člověka podle mne nestačí. Těším se, až si zase jednou přečtu z knihy více jak větu za den, jak si namaluji obraz, jak budu moci vyrazit do muzea…Dostali jsme rozum, narozdíl od pudově založených zvířat, takže náš život není jen biologické hodiny a mateřství. Ač je to krásné a neodsuzuji ty, které mateřství naplňuje…jenže co potom? Tchýnina myšlenka určitě nebyla míněna zle, ale možná to řekla tónem, který ti vadil, což už mi z deníčku nemůžeme vyčíst…každopádně je o tom potřeba mluvit, pokud tě to tíží :think: Tak plno sil, máma dvou dětí, které miluje, a to velmi…

Příspěvek upraven 17.07.14 v 11:37

  • Upravit
quinny
16365
17.7.14 11:41

Ta silena zena, za kterou svoji tchyni povazujes preci vychovala toho uzasneho chlapa, ktereho mas jiste za manzela…opravdu muze byt v jadru tak spatna :think: to jen k zamysleni.

K denicku neni co dodat, spousta lidi uz ti to tu popsala velmi trefne 8)
@viveca me i pobavila, vtipne a presne :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
hanka.br.
30422
17.7.14 11:49

@stastnamaminka2 Možná pochopíš za dvacet let, až děti budou dospělé a budou toužit po svém vlastním životě. Pak je buď budeš obtěžovat svou závislostí na nich, protože ti během jejich dětství na ničem jiném nezáleželo, nebo budeš pokračovat v tom, co jsi dělala celý život mimo péče o děti, co jsi jim neobětovala a budeš v pohodě ty i tvoje děti.

  • načítám...
  • Zmínit
stastnamaminka2
17.7.14 11:55

@hanka.br. ONI JSOU MUJ ZIVOT A AZ BUDOU CHTIT ZIT SAMI KLIDNE MUZOU.-)BUDU RADA ZE JSME JICH VYCHOVALY HEZKY A SLUSNE ZE SE O SEBE SAMI POSTARAJI ZAZEMI BUDOU MIT A JA? KONICKY JSEM NIKDY ZADNE NEMELA

  • Upravit
hanka.br.
30422
17.7.14 11:58

@stastnamaminka2 Tak to je mi tě líto. Co na to víc říct.

  • načítám...
  • Zmínit
atominnka
22614
17.7.14 12:15

Myslím, že jsi tchýni nepochopila… já bych za takovou větou nehledala malichernosti typu zblitá halenka, scény a ksichty dětí… podle mě je to spíš o tom, neobětovat jim všechen svůj čas, vztah s manželem, svoje koníčky…

@Lemuska mám to steně jako ty.. i ke kadeřnici a nejen tam tahám obě děti s sebou @viveca přesně :palec:

@stastnamaminka2 šechny milujeme své děti, ale holt jim nechceme ělast otroka :roll:

Příspěvek upraven 17.07.14 v 12:16

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
17.7.14 12:18

Myslím, že tchyně má víc životních zkušeností než ty. A radila podle nich. Nejpíš myslela to, že není dobré vsadit vše tzv. na jednoho koně. Děti tě můžou zklamat, o děti dokonce člověk může přijít. Může zjistit, že po letech péče o děti z něj zbyla jen troska. Naopak, podle mě má tvoje tchyně velikou pravdu. A to říkám jako máma čtyř dětí, malých i velkých.

  • načítám...
  • Zmínit
harfa
6740
17.7.14 12:19

@stastnamaminka2 nikdo tady nepsal, že by měla odložit děti na druhou kolej, jen je tady řečeno, že máš myslet i na sebe, když bude z tebe jednou troska, co po večerech sedí doma a špehuje svoje děti, protože nemá jiné zájmy, koníčky, manžel ji dávno opustil, protože mu nevěnovala špetku pozornosti a byla zaslepená jen dětmi a jejich pohodlíčkem, o které ony dávno již nestojí, no tomu říkám scénář, naopak proti tomu občasný den jen pro sebe, dobytí energie = spokojená maminka a spokojená rodinka. :srdce: tvůj popis mi příjde poněkud smutný a jednosměrný…

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
17.7.14 12:23

@randr @martulkasloník @Lady4 @kalafunka1 @Almatka @Bibi239 @sevilla @Nuníček @jenika1 @Lemuska a vůbec všechny ostatní, nezbývá mi, než souhlasit.

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22093
17.7.14 12:25

@stastnamaminka2, ONI JSOU MUJ ZIVOT A AZ BUDOU CHTIT ZIT SAMI KLIDNE MUZOU.-)BUDU RADA ZE JSME JICH VYCHOVALY HEZKY A SLUSNE ZE SE O SEBE SAMI POSTARAJI ZAZEMI BUDOU MIT A JA? KONICKY JSEM NIKDY ZADNE NEMELA.

To je smutné číst - a ještě smutnější je, že jsi hluboce přesvědčena o vlastní pravdě. Za dvacet let, až Tvoje děti budou mít vlastní život, budeš přesně ta obtížná matka a tchyně, která nemá vlastní koníčky, neumí žít vlastní život a jen naprázdno ubíjí hodinu od hodiny do okamžiku, kdy opět spatří některého ze svých dospělých potomků.

Děti nejsou náš život - to jsou plané, povrchní bláboly vhodné do knížek. Nejsou náš život, ani náš majetek ani cokoli podobného. Milovat někoho neznamená přehodit na něj zodpovědnost za náš život, ta zodpovědnost je jenom naše vlastní.

Život žije každý člověk jenom sám za sebe. Ne ZA své děti, ani místo nich - ale S nimi.

Je mi strašně líto matek, které tenhle zásadní rozdíl nepochopily.

Příspěvek upraven 17.07.14 v 12:28

  • načítám...
  • Zmínit
Muu_1990
1967
17.7.14 13:00

Tak ja jsem tvoji tchyni pochopila…mas mit taky svuj zivot nejenom deti deti deti…ale tak trosku nesouhlasim ja ze kdyz zena obetuje svuj zivot detem ze pak ji nic nezbyde…moje mamka nam obetovala kazdou chvilku litala s nama po vyletech…rodice s nami jezdili na dovoleny…neni chvile kdyby sme ji nemely po ruce…a tedka kdyz vsichni jsme dospely krom nejmladsiho tomu je 16let…tak si mama uziva…a nikdy jsem od ni neslysela ze by toho litovala…jezdi si na nakupy s tatou po welnessech…atd…take ne vzdy je zenska v haji kdyz obetuje kazdej kousek svym detem…;) a jeste podotykam maji stastne manzelstvi uz 22let :-*

  • načítám...
  • Zmínit
stastnamaminka2
17.7.14 13:02

Sorry asi jsem to nepochopila a i spatne napsala ale to je jedno.-)Bude mi 23 a manzelovi 41 (on nas nikdy neopusti myslim to tim ze bych se mu nevenovala VENUJI SE MI PLNE JAK SOBE TAK I DETEM) Nikdy jsem sve konicky nemela jo krome malovani.Bavi me obor pečovatelka(nedostudovala jsem bohužel :-(( A rozhodne chci za 3roky do práce udelat si kurz a jit delat znovu pečovatelku aspoň na 1-2roky. A pak by jsme chtely 3dite.Je fakt ze traba ted mam velkou praci s hubnutim ale cviceni me bavi.-)Postupem casu clovek zjisti spoustu věci.-)Rozohdne na detech zavisla byt nechci

  • Upravit
martulkasloník
12262
17.7.14 13:02

@stastnamaminka2 koukám že jsi další kdo to vůbec nepochopil. takže chceš říct že už pro sebe neděláš nic? píšeš cvičení, takže něcopro sebe děláš, to cvičíš doma nebo mimo domov? takže nemáš kamarádky, nechceš jít už nikdy do práce, jsi nonstop z děckama a nejdete s manželem ani na večeři ve dvou apod? gratuluju, jen aby to tvý děcka jednou ocenili, moje matka přesně taková byla, bez koníčků, kamarádek, nepamatuju si že bych někdy byla u někoho na hlídání a myslíš že mám s máti super vztah a že jí za to děkuju? ani náhodou zvlášť když mi to při každé hádce vyčetla jak nám děckám (byli jsme 4 děcka, ale sestra zemřela) obětovala život

  • načítám...
  • Zmínit
stastnamaminka2
17.7.14 13:05

POCHOPILA JSEM TO TAK JAK PISETE ZE SI PROSTE AUTORKA MA TREBA ZAJIT S MANZOU NA VECERI, DO KINA, KOUPIT SI NECO PEKNEHO NA SEBE A NE BYT PORAD U DETI JASNY STIM SOUHLASIM.-)

  • Upravit
Papia
3224
17.7.14 13:05

Myslim, ze jsi tchyni ani trosku nepochopila… :think:

  • načítám...
  • Zmínit
hanka.br.
30422
17.7.14 13:10

@stastnamaminka2 Tak o kupování věcí na sebe a o večeřích s „manžou“ to fakt není.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Máma, která není dost dobrá

Můj druhý, nakonec pohodový porod