Opičáci - 38. deníček
- Rodičovství
- fialka2
- 02.06.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj opičáci. Všechny vás musím pozdravit. Volám 3x hurá, ale zase po dlouhé době jsme zdraví. Tentokráte se nám objevili v „útrobách krom zlatého staphylokoka, moraxelly a branhamelly, ještě další zvěř, kterou jsme nenašla ani ve slovníku, takže jí nedokážu pojmenovat.
A ke všemu si ještě náš pan doktor zlomil ruku, takže nás ošetřovala zastupující paní doktorka, která to pojala komplexně. A tak jsme tentokrát dostali antibiotika do krku, do nosu i do očí. Tak jsme tu zvěř mlátili hlava nehlava a výsledek - jupííí jsme bez zvířátek.
Radostně jsme vykročili do jeslí, kde jsem dostala hned do ruky složenku. Och ta hrůza. Zatím to vypadá, že docela služně ty jesle sponzoruji, přestože naše účast není 100%, ale asi to tak má být. A je smutné, že ani v těchto případech, kdy skoro celý měsíc trávíme s nemocí doma nemám nárok na výplatu rodičovského příspěvku, přestože o své dítě pečuji řádně a celodenně. Bohužel jsem překročila „jejich hranici 5-ti dnů" tak nárok nemám.
Ale konec naříkání.
Měla jsem obavy jak to bude vypadat v pondělí ráno a jak bude Šimon stávkovat, že se mu nechce a jiné AKCE, ale opět překvapil. Hned jak jsme přišli k vrátkům dal se na úprk směrem ke dveřím, schody bral skoro po dvou a nahoře začal mlátit do dveří aby mu otevřely. A když jsme vešly do šatny, tak letěl bez převlečení hned do třídy. Ječel na celé kolo AUTOBUS a pořád si poskakoval a zajíkal se radostí. Bylo to docela srandovní i když na druhou stranu mi trošku zarazilo, že až takovouhle radost nemá když vidí nás!!!! Paní učitelky odpoledne hlásily, že celý den radostí lítal po třídě, v náručí držel autobus a nevěděl kde zastavit, kde si sednout. Jak byl rozlítaném, tak nemohl pomalu ani usnout, protože mu srdíčko tlouklo jak o život, ale nebyl ke zklidnění. Všechno jídlo snědl, jako kdybychom ho celou dobu drželi o hladu!!!!! No trošku jsem si připadala, že vlastně ke mně se má vrátit domu jako za trest. A že bych ho měla nechat v jeslích pořád. Kdyby to šlo????? Naštěstí druhý den se zklidnil a už bylo všechno podle řádu. Asi mu došlo, že už není potřeba takhle šílet, protože teď to bude každý den a tak o nic nepřijde. Ach jo - poděs jeden malej.
Jinak jste se tady rozpisovali o tom jak vaše dětičky začínají mluvit, což jsem nemohla moc komentovat, protože u nás nebylo nic jenom AUTO. A teď? Najednou z ničehož nic rozvázal a spustil. Sice nemá ještě takové hlášky, ale i tak všechno okomentuje a vždy zakončí s otazníkem a pohledem ke mně, jestli je to opravdu tak? Mámo? A tak jsem v tom až po uši i já a musím také pořád na něco odpovídat. A hlavně překládat, protože nikdo jiný nerozumí.
Nejroztomilejší ovšem je, jak začal říkat mám „Dena" a táta „Míša", ale o sobě pořád tvrdí „mimi" nebo si říká „Mone" v tomhle slově mu to „Š" vůbec nejde. Takže Šimon je mimi nebo mone.
Také už jsem měla tu čest vyslechnout si jak zopakoval mnou vyslovené slovíčko „dopr…" Si tak nenápadně jel autíčkem kolem a já v zápalu boje s šicím strojem utrousila to svoje..... a Šimon jel kolem autem a hned to zopakoval. Tak to jsme nechápala. Ale je to tak.
Tak milí opičáci a opičany, protože jsme původně plánovala poslat sice něco jiného a nevyšlo mi to neb jsem si soubor uložila někam a nemůžu ho najít, máte zde narychlo sesmolený náhradní deníček, abychom se nemusely hledat bůhví kde.
Přejeme vám moc a moc hezké dny a zase někdy AHOJ
Fialka a Šimonek.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 583
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 395
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 290
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 188
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18137
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2421
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2621
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2356
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1560
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....