Opičáci - 45. deníček
- Rodičovství
- fialka2
- 25.08.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj opičáci a všichni kolem, Hlásíme návrat z divočiny, slezli jsme ze stromů, čistíme boty od hnoje, vyklízíme slámu z kapes a začínáme si přivykat na život ve městě, v Praze, kde nám všem musí být blaze.
Dobrý den, jmenuji se.............. a tohle je můj?????, nebo ne??? kluk??? asi jo .....................
Musím podotknout, že dneska nevím ani jak se jmenuju a v autobuse jsem při otázce řidiče: „Kam to bude?„, skoro nevěděla co mu mám říct, protože jsem měla plné ruce báglů a tašek, pokukovala po Šimonovi a vůbec, po tak dlouhé době viděla více než 3 lidičky!!!! Jela jsem domů.
Byl to dlouhý, nudný, tichý, a kynoucí čas. Skoro celou dobu jsem kynula na houpačce, na pískovišti, na křesle… prostě na dostřel Šimona, uzavřená na statku bez zvířat a bez lidí. Jen my dva a babi, ach jo babi. Ale občas k nám zavítali listonošky, občas se zastavil někdo z okolí a občas jsme prošli vesnicí a potkali i 2 - 3 starousedlíky (upřímně nevím jestli to byl domorodec a nebo chalupář). Ale vždycky se tvářili jako že mne poznávají a rádi mne vidí a náš rozhovor končil skoro pokaždé stejně: „Jo ty bydlíš v Praze, no tak to si žijete, tam je vám blaze…“ Nevím z čeho usuzovali, ale v teplákách a v holinkách bych se po Václaváku asi neprocházela...... a na druhé straně svým „novým BMV" vesnicí neprojíždím, pouze ho tajně přenáším v Šimonově baťůžku spolu s ostatními rodinnými auty.
Naše babi je hodná, ale jenom na víkend. Asi tisíckrát jsem balila a zase vybalovala, tisíckrát jsem odjížděla a zase zůstávala. Nakonec vždycky vyhrál Šimon a rozhodnutí zůstat. Co v Praze???, tady je naprosto spokojený a v pohodě.
Mezi jeho každodenní činnosti patřilo nakrmit slepice (pořádně je nakopnout, protože jak říká babi jsou to mrchy a nenesou) v tom se činil na 1*, nakrmit králíky (v lepším případě je nevypustit z králíkárny, v tom druhém přiběhnout do baráku a šibalsky zavelet: „Mami, kálíček utíkal tam" a už jsme šli chytat) no a pak nakrmit psa a kočky (a když už byla miska plná, tak babi má velkou zásobu misek v kuchyni, tak si posloužím a plním a plním). Ve finále tam měl pes vyskládáno asi šest hrnců a misek naplněných psím žrádlem!!!!!!
Počasí, které nestálo za nic, nám rozhodně nevadilo. Šimon pořád lítal venku, počasí - nečasí. A nejoblíbenější místo byly vždycky louže a nebo blízko svodu, kde voda vytéká a pěkně to stříká a cáká.
Párkrát jsme zajeli vláčkem na Šumavu za dědou. Máme nový poznatek a upozornění pro všechny: Betyna je hodná, ale nesnáší malé děti. Šimon jí šel láskyplně obejmout (tak jak to dělá každý den babi Čertovi) a ta mu dala!!!!!! Nejdříve ho seštěkala a protože se nedal do pláče a na ústup, tak do něj čumákem drcla a odstrkávala ho od sebe pryč, než jsem přiběhla. Táta pak říkal, že prostě nemá ráda nikoho, kdo je stejně velikej jako ona a má oči na stejné úrovni. ZATÍM nikdy nikomu neublížila, ale prostě si jen dělá respekt a tak pro jistotu si raději sama zaleze do boudy a štěká, dokud jí někdo nepřijde zavřít!!!!! Není to žádná novinka, ale je hold taková.
Tak doufám jsem vás neodradila. Tím se nabízí otázka: KDO vlastně pojede na tu Šumavu? Já mam pořád zablokovanou celou chalupu a tady to hezky odpadá. Takže???
Našim vrcholným zážitkem během pobytu na venkově byla návštěva ZOO v Plzni. Musím však dodat, že jsem se opět přepočítala a Šimon se vyznamenal celodenním vyřvávání, kňučením, protestováním a vzdorováním. Na moje nadšení reagoval znuděným pohledem a tak jsem rozhodla že je s kulturou konec. Zbytek prázdnin jsme vytrvali na chalupě u babi.
Teď pomalu přivykáme Šimona na to, že za týden jdeme do jeslí. Zatím stále hlásí do jeslí NE, za babi pojedu vláčkem. Tak to vypadá, že ještě bude sranda.......
Snad se nepletu někomu do deníčkové služby, ale protože jsem ten náš nemohla vůbec najít, zkusila jsem se rozepsat.
Mějte se krásně a pište, pište, pište.
Ahoj Fialka a Šimon (Bišon)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1813
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 458
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21809
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2667
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....