Opičáci - 45. deníček
- Rodičovství
- fialka2
- 25.08.05 načítám...
Ahoj opičáci a všichni kolem, Hlásíme návrat z divočiny, slezli jsme ze stromů, čistíme boty od hnoje, vyklízíme slámu z kapes a začínáme si přivykat na život ve městě, v Praze, kde nám všem musí být blaze.
Dobrý den, jmenuji se.............. a tohle je můj?????, nebo ne??? kluk??? asi jo .....................
Musím podotknout, že dneska nevím ani jak se jmenuju a v autobuse jsem při otázce řidiče: „Kam to bude?„, skoro nevěděla co mu mám říct, protože jsem měla plné ruce báglů a tašek, pokukovala po Šimonovi a vůbec, po tak dlouhé době viděla více než 3 lidičky!!!! Jela jsem domů.
Byl to dlouhý, nudný, tichý, a kynoucí čas. Skoro celou dobu jsem kynula na houpačce, na pískovišti, na křesle… prostě na dostřel Šimona, uzavřená na statku bez zvířat a bez lidí. Jen my dva a babi, ach jo babi. Ale občas k nám zavítali listonošky, občas se zastavil někdo z okolí a občas jsme prošli vesnicí a potkali i 2 - 3 starousedlíky (upřímně nevím jestli to byl domorodec a nebo chalupář). Ale vždycky se tvářili jako že mne poznávají a rádi mne vidí a náš rozhovor končil skoro pokaždé stejně: „Jo ty bydlíš v Praze, no tak to si žijete, tam je vám blaze…“ Nevím z čeho usuzovali, ale v teplákách a v holinkách bych se po Václaváku asi neprocházela...... a na druhé straně svým „novým BMV" vesnicí neprojíždím, pouze ho tajně přenáším v Šimonově baťůžku spolu s ostatními rodinnými auty.
Naše babi je hodná, ale jenom na víkend. Asi tisíckrát jsem balila a zase vybalovala, tisíckrát jsem odjížděla a zase zůstávala. Nakonec vždycky vyhrál Šimon a rozhodnutí zůstat. Co v Praze???, tady je naprosto spokojený a v pohodě.
Mezi jeho každodenní činnosti patřilo nakrmit slepice (pořádně je nakopnout, protože jak říká babi jsou to mrchy a nenesou) v tom se činil na 1*, nakrmit králíky (v lepším případě je nevypustit z králíkárny, v tom druhém přiběhnout do baráku a šibalsky zavelet: „Mami, kálíček utíkal tam" a už jsme šli chytat) no a pak nakrmit psa a kočky (a když už byla miska plná, tak babi má velkou zásobu misek v kuchyni, tak si posloužím a plním a plním). Ve finále tam měl pes vyskládáno asi šest hrnců a misek naplněných psím žrádlem!!!!!!
Počasí, které nestálo za nic, nám rozhodně nevadilo. Šimon pořád lítal venku, počasí - nečasí. A nejoblíbenější místo byly vždycky louže a nebo blízko svodu, kde voda vytéká a pěkně to stříká a cáká.
Párkrát jsme zajeli vláčkem na Šumavu za dědou. Máme nový poznatek a upozornění pro všechny: Betyna je hodná, ale nesnáší malé děti. Šimon jí šel láskyplně obejmout (tak jak to dělá každý den babi Čertovi) a ta mu dala!!!!!! Nejdříve ho seštěkala a protože se nedal do pláče a na ústup, tak do něj čumákem drcla a odstrkávala ho od sebe pryč, než jsem přiběhla. Táta pak říkal, že prostě nemá ráda nikoho, kdo je stejně velikej jako ona a má oči na stejné úrovni. ZATÍM nikdy nikomu neublížila, ale prostě si jen dělá respekt a tak pro jistotu si raději sama zaleze do boudy a štěká, dokud jí někdo nepřijde zavřít!!!!! Není to žádná novinka, ale je hold taková.
Tak doufám jsem vás neodradila. Tím se nabízí otázka: KDO vlastně pojede na tu Šumavu? Já mam pořád zablokovanou celou chalupu a tady to hezky odpadá. Takže???
Našim vrcholným zážitkem během pobytu na venkově byla návštěva ZOO v Plzni. Musím však dodat, že jsem se opět přepočítala a Šimon se vyznamenal celodenním vyřvávání, kňučením, protestováním a vzdorováním. Na moje nadšení reagoval znuděným pohledem a tak jsem rozhodla že je s kulturou konec. Zbytek prázdnin jsme vytrvali na chalupě u babi.
Teď pomalu přivykáme Šimona na to, že za týden jdeme do jeslí. Zatím stále hlásí do jeslí NE, za babi pojedu vláčkem. Tak to vypadá, že ještě bude sranda.......
Snad se nepletu někomu do deníčkové služby, ale protože jsem ten náš nemohla vůbec najít, zkusila jsem se rozepsat.
Mějte se krásně a pište, pište, pište.
Ahoj Fialka a Šimon (Bišon)
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 514
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 509
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 567
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 330
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 358
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2693
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1785
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 935
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1815
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 645
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...