Pátrání
- O životě
- Jadala
- 22.02.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Kterak jsem vymýšlela vhodný dárek.
Vyžíváte se ve vymýšlení dárků pro vaše blízké, nebo máte z této činnosti osypky?
Bez mučení se přiznávám, že nepatřím ani do jedné z výše uvedených skupin. Ráda své milované obdarovávám, když vidím, že jsem se trefila do vkusu dotyčné osoby, moje srdce zaplesá. Na druhou stranu, vymýšlet neotřelé dárky, dá čím dál tím větší práci. Studna nápadů povážlivě vysychá.
V nedávné době oslavila moje maminka významné životní jubileum. Chtěla jsem se blýsknout a obdarovat ji něčím opravdu originálním. Jenže inspirace ne a ne přijít. Žádná z mých snah dozvědět se, co by mamku potěšilo, nevedla ke kýženému cíli. Pořád jsem slyšela jen: „Nic nepotřebuji, vše mám.“ Můj mozek pracoval naplno, jak jen toho je po šesti letech na rodičovské dovolené schopen.
Věděla jsem, že maminka by měla určitě velkou radost z jakéhokoliv výrobku od vnoučat, případně z jejich fotky. Ale těch už má doma tolik, že by s nimi mohla vytapetovat celý byt. Na cestu kolem světa zase nestačí mé bankovní konto, tak co s tím?
Po několika týdnech marného dumání mou hlavou projela spásná myšlenka. Napadlo mě, že jsme před několika lety našli v pozůstalosti po babičce spoustu rodných, oddacích i úmrtních listů, a pustili se tenkrát do pátrání po našich předcích. Matriky v té době však ještě nebyly digitalizované. Počáteční nadšení nás proto záhy opustilo, nechtělo se nám cestovat po archivech. Dnes již však spousta materiálů digitalizovaných je, člověk tak může studovat on-line z pohodlí domova. Měla jsem jasno „Sestavím mamince rodokmen, uvidím, kam až se dostanu.“
Táta se stal mým komplicem, dostal za úkol nenápadně uzmout zmíněné dokumenty a co možná nejdříve je dopravit na místo činu – tedy ke mně domů.
Každý den mi volal celý rozčilený, že vůbec netuší, kam je mohla máma schovat, že jsem si větší kravinu snad ani vymyslet nemohla a že už ho to hledání ale vůbec nebaví a raději by po příchodu z práce pěstoval ležing, než šplhal jako veverka po skříních.
Za pár dnů volal opět. Z tónu jeho hlasu jsem okamžitě pochopila, že konečně uspěl. V nejbližším možném termínu mi materiály přivezl a já se mohla pustit do mravenčí práce. Hodiny a hodiny jsem se prokousávala matričními záznamy a pronikala tak stále hlouběji do minulosti. Generace míjela generaci a já s údivem zjistila to, že značná část předků pochází z kraje vzdáleného od místa mého bydliště zhruba padesát kilometrů. Z kraje, který mě od dětství neskutečně přitahoval a který jsem si zamilovala hned, jak jsem ho poprvé uviděla, aniž bych tenkrát tušila, že v něm mám své kořeny.
Překvapilo mě, jak podrobné jsou dávné matriční záznamy. Když jsem se s velkým úsilím prokousala starými typy písma, otevřely se přede mnou osudy mých předků jako nádherné starodávné dveře. Ocitla jsem se v roce 1748, o osm generací nazpět, bylo to celé tak fascinující.
V dokumentech se dala nalézt i čísla popisná domů, v nichž moji předci zahájili svoji pouť na tomto světě, i těch, kde se se životem rozloučili.
Zatoužila jsem vypravit se do oněch míst, nasát jejich atmosféru. Jelikož mám manžela, který se snaží splnit každé mé přání, byť by bylo sebehloupější, hned nabídl, že až počasí a volno v práci dovolí, můžeme si udělat malý výlet.
Opsala jsem si čísla domů a netrpělivě čekala, až přijde den D. Můj seznam čítal čtyři vesničky a šest příbytků.
Úspěch se dostavil, na vlastní oči jsem spatřila domy, v nichž trávili své životy moji dávní příbuzní. Říkala jsem si: „Ještě, že s sebou máme děti, jinak by si lidé mohli myslet, že jsme zloději obhlížející si rajón.“
U posledního domu na mě čekala opravdová třešinka na dortu. Když jsme stáli kousek od něj, z vrátek zrovna vycházel starší muž, na cizince v oněch místech zřejmě moc často nenarazí.
Dal se s námi do řeči, ptal se, zda něco nebo někoho hledáme. Protože působil na první pohled sympaticky, seznámila jsem ho s účelem našeho výletu. Jaké bylo mé překvapení, když mi sdělil, že nese stejné příjmení, jako můj 7× pra-dědeček, jež se v tom domě v roce 1748 narodil. Našla jsem potomka jeho bratra. Pán byl nadšený stejně jako já, neboť i on před pár lety pátral po svých předcích. Vyměnili jsme si naše poznatky a obohatili tak své rodokmeny.
Dodnes nemůžu uvěřit, že má maličkost stála na místě, kde spatřil světlo světa nejstarší předek, kterého jsem zatím byla schopna dohledat. Byl to úžasný výlet se skvělou tečkou.
Spoustu času zabrala následná kresba rodokmenu, neboť mi nebylo dáno do vínku nadání výtvarné, ba ani geometrické, ale dřina se vyplatila. Maminku dárek nadchnul do té míry, že si ho nechala zarámovat a teď jí zdobí stěnu v obývacím pokoji, má čestné místo mezi fotkami vnuků a vnuček.
Když mi zbyde volná chvilička, pokračuji v bádání, genealogie mě totiž opravdu chytla.
Přečtěte si také
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 1980
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2266
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 2904
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2048
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1337
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 4750
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 2721
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 5474
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 2048
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 939
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
za denicek, darek a trpělivost 
hezký den 
dostali jsme se až k předkům ze Sardinie, zjistili, ze tam zije jeste velmi pocetna rodina stale nesouci ono puvodni prijmeni, ze je to dokonce nejstarsi rodina světa a maminky bratranec se tam vydal na pruzkumnou misi 
. Být maminkou, tak coby praštěná archivářka ocením i informace o tom, jak sestavování proběhlo, včetně popisu výletu a fotografií oněch budov, popř. výlet do dědin, kde předkové žili 
Dokonce jsme v ramci toho zajezdu tehdy navstivili i město, odkud pochazel jeho dedecek a mel hroznou radost, kdyz jsme mu odtamtud poslali pohled 