Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Potrat? proč?, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
143
16.4.07 19:24

ahoj…
nechodím na net každý den, proto odpovídám až takhle pozdě, celé tři dny od uveřejnění příspěvku.
Za pozitivní příspěvky jsem poděkovala. Některé negativní mě tak trochu rozhodily, protože překrucují to, co v článku píšu. Proto na ně reaguju.
Kde přesně píšu, že o plnění ústavů vím svoje? Jak se dá s klidným srdcem reagovat na „neútočící“  větu „budete nás dal idiotsky soudit a plnit ústavy nemocnými dětmi …“?Jakým způsobem ty ústavy plním??? Tím, že zastávám názor, že o dítě se nejlíp postarají milující rodiče, kteří mu mohou poskytnout potřebnou lásku a péči? Teď nemluvím o medikaci, ale o tom, že v ústavech je jeden doktor na dvacet dětí, sestry neví co dřív a na nějakou lásku k těm dětem prostě nemůžou mít čas!!! Myslíte, že postižené dítě citově nestrádá?
K těm rodinám s více dětmi: pár jich znám a nemyslím si, že by ty „zdravé“ byly nějakým způsobem odstrčené. Dokonce mám pocit, že když vyrůstají vedle postiženého sourozence, učí se právě té empatii, jejíž nedostatek mi tu mnohé vyčítají.
Na Kaede útočit nechci. Nesouhlasím jen s jejími slovy, a pokud jsem to vyjádřila nějak hrubě, omlouvám se jí.
A dál: ptáš se, kde beru, že je normální říct, že své dítě nechci… No a není? Není to tak, že když v dnešní době někdo řekne slovo proti „přerušení“ těhotenství, je označen za nelidu a zpátečníka, který nehledí na práva matek? A co práva těch dětí??? mimochodem ráda bych poznala gynekologa pracujícího v nemocnici, který ještě nikdy neprováděl potrat…
S přáním hezkého dne se loučím.
 Eva

  • načítám...
  • Zmínit
143
16.4.07 19:32

Ráda Ti to vysvětlím sama.
Když někoho miluju, tak takového, jaký je. Ne každé dítě s Down. syndromem takto trpí. Pokud to budeme apriori předpokládat, zblázníme se z toho už jen proto, že ani ultrazvuk, ani amnio, ani nic Ti na 100% neřekne, jaké Tvé dítě opravdu bude. Určitě jsi četla příspěvky o tom, že vše bylo ok a výsledek katastrofa, nebo naopak diagnóza byla hrůzná a dítě nakonec v pořádku…
A ztrátu a bolest zakusí jednou každý, protože nesmrtelný nejsme nikdo, to bychom nemohli mít děti vůbec, pokud bychom uvažovali takhle…
 E.

  • načítám...
  • Zmínit
Epi
826
16.4.07 20:00

Už jsem se k tomuto tématu nechtěla vyjadřovat, jen se podívat, jestli si Milá E. zareagovala, ale nestačím se divit, protože ty jsi tu fakt hnusným způsobem dokázela urazit všechny, které si zažily strašnou osobní tragédii a hlavně ty, které jsi přímo jmenovala. A to holky, které jsi jmenovala, byly k tobě ještě dost slušné.
Vůbec nemá smysl s tebou o něčem diskutovat, protože tvé argumenty jsou trapné, už v začátku tvé úvahy, mi nejtrapnější příjde označení downík . Vyznívá to jako třeba mopsík. Taky milé a přítulné zvířátko.
Pak si pokládám také otázku, proč hledáš sílu, aby jsi mohla pečovat o dítě, které by se mohlo narodit, ne úplně v pořádku? Proč tu sílu hledáš? Vždyť nevidíš rozdílu mezi zdravým a postiženým dítěm. Alespoň tak jsem to pochopila z tvé odpovědi.

  • načítám...
  • Zmínit
1503
16.4.07 21:09

Sakra ale ty vůbec nechápeš o čem je tady řeč!!! Žádná mamina nejde do těhu, aby si myslela, že svoje dítě nebude milovat..jen holt ne vždy to „vyjde“, tak jak má.
Já byla ukázková těhule..nadšená, opatrná…„potratila“ jsem v 24tt a že to byl průser na entou.
Měla jsem se rozhodnout..a rozhodla..tak jak jsem uměla a udělala..
Jediný, v čem s tebou souhlasím je stav ústavů…a ano..dát Kačenku do ústavu, tak jak neodsuzuju, tak by z ní rozhodně nebylo to, co je..a holky který nás znají..(vid Lesi a ostatní), tak mi dají za pravdu.
Opět k tomu normální..fuj! to je jako když si chceš pořídit štěně a pak ti dojde, že ho vlastně nechceš.A o tom tu nebyla řeč..Jsou situace, kdy k potratu dojde..protože to potenciální matka tak cítí, nemůže jinak..ale rozhodně necítím, že je normální říct, že vytoužené dítě normálně nechci!
Každopádně nechci tě urazit nebo nařknout..ale nevíš o životě moc a proto jen a jen aby to tak pokračovalo. Přeji ti ukázkové a tabulkové miminko, abys sis nemusela vyčítat, jak moc jsi tady holkám ublížila..
miselline    

  • načítám...
  • Zmínit
1503
16.4.07 21:18

A tak ono je nakonec dobře, že se někdo trápí..že? když bolesta zakusí každý…
ježíši kriste!
posloucháš se vůbec? čteš to po sobě?
miselline

  • načítám...
  • Zmínit
143
16.4.07 21:42

Fakt hnusným způsobem urazit říkáš? Ne že bych to měla v úmyslu. Napsat, že s něčím nesouhlasím a proč, mi ale opravdu nepřijde jako hnusná urážka… Pokud se tu ale takhle budeme navážet jeden do druhého, pak ta diskuse opravdu nemá smysl.
Označení „downik/ downík“ jsem slyšela už mnohokrát, nevymyslela jsem ho. Mně to nezní jako mopslík, spíš jako „epileptik“, „paraplegik“ a jiné výrazy zkracující pojmy  „osoba trpící tou a tou nemocí / postižením“.
Rozdílů  mezi zdravým a postiženým dítětem vidím spoustu. Hlavně ten, že na zdravé dítě  se každý těší, postiženého se velká většina bojí.
Zdraví Eva

  • načítám...
  • Zmínit
143
16.4.07 21:47

Já ano, a Ty?  

  • načítám...
  • Zmínit
563
16.4.07 22:09

Ahojky,  reaguju na větu o tom, že postižené dítě je svým způsobem požáhnání. Už jsem se tedy taky setkala s názorem, že mám děkovat Bohu za tu zkušenost, že mi na následky komplikací při porodu umřelo dítě. Já nejsem věřící, a tak mám na to jiný náhled. A maminka, která mi to řekla má sama dvě zdravé děti, takže o tom, jaké to je vidět umírat svoje třídenní vytoužené dítě, nemá ani páru. Ano, s manželem držíme víc pohromadě, ale co bychom oba dali za naší holčičku.       

  • načítám...
  • Zmínit
661
16.4.07 22:29

Nezlob se, ale nemuzu s tebou souhlasit. Pokud ti vyjdou spatne vysledky triple testu, ve vetsine pripadu se jedna o falesnou positivitu, nastesti. Pokud odmitnes amnio v tomto pripade, muze se stat, ze se ti narodi postizene dite stejne tak jako zdrave. Pokud ovsem podstoupis amnio, pravdepodobnost, ze vysledek je spatny a tobe se narodi naprosto zdrave dite je nulovy. Neslysela jsem jeste o pripadu, ze se narodilo zdrave dite s pozitivnim vysledkem amnio.
Na rozdil od tebe ja vidim rozdil v tom, zanechat tu po sobe postizene dite nebo zdraveho cloveka. Ten zdravy se o sebe dokaze postarat, ma svuj zivot. Ten „downik“ bude ale porad odkazany na celodenni a kazdodenni pomoc. Smrt matky bude bolet oba, jen jeden z nich se ale nemusi spolehat na cizi pomoc.

  • načítám...
  • Zmínit
613
16.4.07 22:55

Sparkling, ty jsi už dopředu věděla, že se dotýkáš tématu, které je extrémně citlivé, taky píšeš, že jsi učitelka, takže u tebe předpokládám, že se umíš vyjádřit a formulovala jsi ten text přesně tak, jak jsi chtěla, aby vyzněl. Proto tě odmítám litovat, že jsi - podle tvých slov - zůstala nepochopena.  

Píšeš, že jsi chtěla, aby se maminky zamyslely i nad možností přijmout dítě s postižením.
A ty si myslíš, že nad ní nepřemýšlejí??? Ty si myslíš, že prostě zahodí ty měsíce očekávání a s lehkou myslí běží na potrat?? Ukaž mi jedinou ženskou, kterou to rozhodování nebolí! Tím, že jsi tohle nazvala „vymýšlením si“, jsi naprosto úmyslně ublížila všem, které si tím musely projít a s velkou měrou arogance odsoudila ty, které tím teprve projdou. A nezatahuj do toho absurdity z budoucnosti typu selekce podle barvy vlasů. Nadhodila jsi téma DS a to znamená, že rozhodování není o zdravých, ale o nemocných plodech, u nichž se dá předpokládat spousta zdravotních problémů a snížená kvalita života.
Holky už to tady všechno psaly, to rozhodování nebylo lehký z mnoha důvodů. Říct si Tak, a já budu mít miminko, i kdyby bylo hodně  nemocný a trpělo, protože na to má právo, to je prostě vrchol sobectví. Třeba se strašně pletu, ale možná že ty, kterým na cestu nesvítí Bůh, více zvažují pro a proti, limity toho, co je pro ně ještě snesitelné a co už ne, samy to rozhodnutí musí udělat a vnitřně si ho obhájit. Přiznat sama sobě, že to nezvládnu, je férovější než spoléhat se na to, že Bůh mi dá sílu, beztak jako věřící nemůžu na přerušení, tak ono to nějak dopadne.     Že je dnes normální zříct se dítěte, protože je nemocné? Děvče, z tebe by měl Goebbles radost, protože tolik čirý demagogie se tak často nevidí! Ehm, dovoluju si tě upozornit, že díky pokrokům moderní vědy umíme léčit řadu velmi vážných chorob, že umíme dát dítě i ženě, která by přirozenou cestou počít nikdy nemohla a že dokonce i dlouho před narozením dítěte umíme poznat, že dítě se narodí nemocné. Je to velká vý:,–(a nás lidí a měli bychom za ni být vděčni.
Jinak tedy pokud máš přístup ten, že zachovat těhotenství za každou cenu, i když dopředu víš, že dítě  bude postižené, nějak mi není jasné, proč jsi tedy podstupovala všechny ty screeningy. A nesnaž se mi nakukat, že tě do nich někdo nutil.  

Kdyby ses opravdu jen chtěla zamyslet nad tím, že předběžná diagnóza DS v mnoha případech vede k přerušení těhotenství a že je to škoda, protože ne vždy se to prokáže a ne vždy se jedná o závažná přidružená postižení, to bych brala. Možná i dodat pár čísel a faktů… vůbec jsi do toho nemusela motat víru a mohl vzniknout podnětný článek k zamyšlení. Ale promiň, způsob, který jsi zvolila ty, právem urazil a ublížil spoustě holek, které tím opravdu musely projít a ne si s tou myšlenkou jenom tak hypoteticky pohrávaly jako ty.   Nebylo to snadné, běhal mi mráz po zádech při představě, že by naše dítě mělo jednou podobný problém, ale zvládla jsem to.  Zase se tě ptám: A co jsi jako zvládla?? Běhání mrazu po zádech? Doufám, že ti pánbůh jednou odpustí tvou nevědomost.  

K.

  • načítám...
  • Zmínit
4047
16.4.07 23:08

Milá Kacho,  

kdepak jsi přišla na to, že špatný výsledek amniocentézy musí být tak 100% předpokladem narození dítěte s postižením? To se musím pousmát, když si vzpomenu na kamarádku, které po špatných výsledcích tripple+amnia doporučovali potrat, který nakonec nepodstoupila (a představ si, že není věřící). Dnes má zdravou a chytrou 8letou holčičku - ano, je to ten „špatný výsledek“. Můžu Ti na ni dát kontakt, je to má sousedka, ale pochybuji, že by se chtěla bavit s někým, kdo by ji asi už předem považoval za „divnou“.  

Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
661
16.4.07 23:46

Pokud si dobre pamatuju, ani v jednom svem prispevku jsem se nedotkla vasi viry, tak to sem laskave netahej. Ani jsem nikoho nenazvala „divnym“, jak pises. Naopak jsem velmi rada, ze se tve sousedce narodila zdrava dcera. Ja takove stesti nemela. Muj syn, ktereho jsem se rozhodla neprivest na tento svet, mel podle pitevni zpravy prirostlou ledvinu k pateri a srdce si dokonce ulozili k dalsimu studiu. Tohle si chtela slyset?! Chtela si slyset, ze to nebyl jen obycejny „downik“, ale strasne nemocne miminko, ktere by ohromne trpelo a stejne umrelo?! At ty i tvoje sousedka jste stastne a nikdy nepoznate bolest, kterou jsem musela poznat ja a spousta holek, ktere se ozvaly.

  • načítám...
  • Zmínit
356
17.4.07 00:46

My se známe s jesliček,  dodatečně blahopřeju k tomu, že Zuzanka je v pořádku a taky Tě obdivuju zaTvoji odvahu.

  • načítám...
  • Zmínit
1503
17.4.07 08:31

Kaede,  

děkuji! Včera jsem byla až rozlícena, takže jsem nedokázala sesmolit rozumný příspěvek, který by řekl, co jsem vlastně měla na srdci.
Podepisuji se pod Tebe!
miselline

  • načítám...
  • Zmínit
563
17.4.07 09:08

Kaede, Tvůj příspěvek mi mluví z duše. Jen bych ještě dodala, že holky (odpůrkyně potratů) tady mluví jen o DS, ale ony jsou jaksi i jiné vrozené vývojové vady, často neslučitelné se životem (některé rozštěpy páteře, těžké srdeční vady např.). A rozštěp páteře je vidět na dobrém ultrazvuku, není to jen nějaká statistika vyplivnutá z počítače. Tož tak…
Ulrika  

  • načítám...
  • Zmínit
3650
17.4.07 09:35

Sparkling - zdravím tě a chci jen říct, že je mi moc líto, jak se tady některé přispěvatelky do tebe navážejí v osobní rovině. Diskuse není věcná, ale přechází v osobní útoky - myslím, že by to tak nemělo být.  

  • načítám...
  • Zmínit
86
17.4.07 10:03

Mne sa zdá ťažko uveriteľné že z plodovky pri amnio napočítali 47 chromozómov a dieťa má potom 46 ?!? To snáď vymenili výsledky?   Počuli ste aj niektorá z Vás dievčatá o niečom takom?

  • načítám...
  • Zmínit
4047
17.4.07 10:05

Víš, ono je docela jedno, co jsem chtěla nebo nechtěla slyšet… Je mi hluboce líto všech dětí i maminek, kterých se jakkoli týká utrpení a bezmoc, a myslím to obecně, a mohla-li bych jim dát svůj díl zdraví, udělám to.
Má kamarádka už si svou bolest v rozhodování prožila a o svých bolestech, které jsem měla to „štěstí“ zakusit, Ti psát nebudu. 
Ale Ty jsi psala, že pozitivní nález v amniocentéze je prakticky hotová věc, že jiné dítě, než postižené, se narodit nemůže. A já Ti na to odpověděla, že se pleteš.
 D.

  • načítám...
  • Zmínit
661
17.4.07 10:06

Jak jsem psala, nikdy jsem o tom neslysela. To s vymenou vzorku mi pripada pravdepodobnejsi.

  • načítám...
  • Zmínit
86
17.4.07 10:20

Ja sa ešte pridám, že aj pri vadách zlučiteľných so životom by som podstúpila ukončetenie gravidity napr. pri nevyvinutých končatinách. Moja dcéra má 2 roky a presne v tej dobe sa u nás (SR) narodilo dievčatko bez nožičiek a ručičiek. Ja som plakala len pri pohľade na ňu v TV, keď som si predstavila koľko bolesti (operácie) a trápenia ju čaká v živote......

  • načítám...
  • Zmínit
5846
17.4.07 11:27

Ulriko, v článku byl zmíněn pouze Downův syndrom, zřejmě proto se diskuze zúžila pouze na něj. Naprostá většina rozštěpů páteře (i těch s výhřezem míchy a míšních plen) je se životem slučitelná, ale je nutné operativní uzavření páteřního kanálu a vyřešení přebytku mozkomíšního moku/hydrocefalu, který bývá často s rozštěpem spojen, odvodem do trávicího traktu - tuším nejpozději do 24h. A samozřejmě jsou s tím spojeny další věci jako snížená mobilita v budoucnu, inkontinence, riziko mentální retardace…

  • načítám...
  • Zmínit
574
17.4.07 12:38

Milá pisatelko článku,

jak jsem ti již jednou psala, musela jsem se rozhodnout zda si miminko s Downovým syndromem nechat či nikoliv, dneska jsou tomu 3 měsíce a 2 dny. Je to ještě hodně živé a bolestivé téma a nechápu kde bereš tu drzost kritizovat a moralizovat ostatní.

Víš, řekni mi upřímně jestli by ty jsi chtěla miminko které by mělo postižení jako mělo to moje. Špatný průtok plodové vody, tudíž opožděné ve vývoji, srdeční vadu, po narození by muselo ihned na operaci a pak by ho čekali další a další. IQ by nikdy nemělo vyšší než jako novorozeně…

Fakt nevím co ti k tomu mám říct. Psala jsi, že ti testy nevyšli podle předstvav, nepřeju ti nic špatného, ale možná bych ti přála aby jsi skutečně to postižené miminko měla, aby jsi věděla o čem vlastně píšeš a co odsuzuješ.

Měj se hezky a raději než něco napíšeš promysli jaké to může mít důsledky.

Kaede má pravdu ve všem co píše, je to jako kdyby si tím taky prošla, nevím, ale mluví mi z duše, jen to neumím takhle napsat.

  • načítám...
  • Zmínit
5846
17.4.07 12:44

Fakt nevím co ti k tomu mám říct. Psala jsi, že ti testy nevyšli podle předstvav, nepřeju ti nic špatného, ale**možná bych ti přála aby jsi skutečně to postižené miminko měla, aby jsi věděla o čem vlastně píšeš a co odsuzuješ. ** ****
Verunko, zrovna ty,  s tvými zkušenostmi?  Uvědomuješ si, že to píšeš konkrétní osobě,  těhotné holce, které řekli, že miminko má nějaký  problém?  

Obávám se, že diskuze definitivně ztratila úroveň :-(  a je mi to líto, to na emiminu nebývalo. Je mi z toho smutno. E.

 
  • načítám...
  • Zmínit
1503
17.4.07 12:58

Verunko..já ti moc rozumím a je mi strašně líto, co máš za sebou…  

Ale s jedním moc a moc nesouhlasím..Nemůžeš přece nikomu toto přát! Nemyslím to ve zlém, ale vážně bys chtěla, aby pisatelka musela prožít stejné neštěstí jako ty? jako spousta jiných? Že ne, viď? Podle mne, naprosto s nadhledem, si myslím, že nevyzrála a díky Bohu neměla zkušenost, ale to přeci neznamená, že jí to budeš ty..my..kdoliv přát..  

Apropo..Přání se vracejí k tomu, kdo je vyslovil a to bys určitě sama nechtěla  

miselline

  • načítám...
  • Zmínit
3492
17.4.07 13:05

Taky se přidávám s díky pro Kaede protože to věcně napsala za nás, kterým se něco podobného stalo. Měla jsem toho tolik na srdci a tolik bych toho oné pisatelce tohoto člámku chtěla napsat jenže jsem se celá třásla a v očích jsem měla slzy a v takovém stavu člověk není schopen něco pořádně napsat. A taky jsem nějak nepochopila to jak sparkling psala něco o tom zvládnutí. Fakt je mimo. A to už vůbec nemluvím o tom slově VYMÝŠLET si to už je vážně moc. Co cheš slyšet to jak jsem po ztrátě svého milovaného miminka nebyla schopna komunikovat s okolím jak jsem i později v práci seděla sama zavřená na záchodě a brečela a vůbec nevěděla jak dál jak jsem poprvé v životě pochopila, že si někdo sáhne na život? Já že jsem si něco vymýšlela?  

A.  

  • načítám...
  • Zmínit
661
17.4.07 13:06

Verunko, vim jak ti je, u me jsou to dva mesice a dva dny. Absolutne chapu, jak te nektere nazory zabolely, proto to „prani“. Ale vim, ze bys to nikdy nikomu neprala. Stejne tak jako ja. Drz se. K.

  • načítám...
  • Zmínit
4610
17.4.07 13:24

I já se přidám na stranu holek které s tebou nesouhlasí. Mám doma dvě děti dva krásné zdravé kluky vloni v únoru jsem otěhotněla po třetí. Prošla jsem úspěšně tripl testy, i ultr. ve 12 tt a šíjové projasnění v pořádku. Pak mě na můj svátek čekal ultr. ve20 tt a já se těšila až mi pan dr. řekne co čekáme. Přála jsem si holčičku když už dva raubíře mám. Jenže pocit radosti z toho že opravdu to vypada na 99 % na holčičku se nekonala, Malá se na monitoru otočila zády k nám a dr. viděl že v zátilku za hlavíčkou má bouli nic víc nic mín jen bouli. Odeslal mě na gen. ultr. kde mi dr. vysvětlili že se jdná o vadu tzv. Encefalokélu, tzn. že malá vlastně nemělačást mozku uvnitř hlavičky ale venku. Doufala jsem že se to dá po narození operovat, přece nepříjdu o svou vytouženou holčičku, ale dle dr a i z internetových odkazů jsem zjistila že by malá měla bud velmi vážné duševní i fizické postižení a s největší pravděpodobností by ani nepřežila, a díky tomu jsem se rozhodla jít na přerušení. Ted jsem znova těhotná a pevně doufám že vše dopadne dobře. Vím že jsem se rozhodla dobře a že prostě nebyla jiná možnost, bolí to doted. A ikdyž ty si to neuvědomuješ i mě se to velice dotklo. Nikoho nesmíš soudit zvlašt když nemáš páru jaké to je, já jsem do poslední chvíle doufala že mi řeknou že se to dátřeba operovat atd. i tak to pro mě bylo těžké ale věděla jsem že než koukat na to jak se trápí a nebo aby mi pár dní po porodu zemřela a navíc by s prominutím vypadala jako malá zrůdička, si nedokážu představit. Ty už raději mlč svůj názor si řekla a nemyslím si že Dawníci žíjí plnohodnotný život, oni nikdy nepoznaj co je to mít svatbu, mít vlastní dítě, oni si žijí ve vlastním klidném a štastném světě kde jim nikdo neubližuje a pokud jim někdo řekne něco ošklivého oni se tomu smějí protože nevědí ani co je to zlo a zlý slova . Ale ty jsi ukázala jak umíš být mile zlá.

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka
17.4.07 14:00

ahoj.i me se tento clanek dotknul i kdyz se me az tak uplne netyka i kdyz vlastne se mi tak trochu i tyka,proto ze jsem prozivala bolest z kazdou holcinou ktera tu psala o nestesti co je potkalo.vzdy jsem s kazdou z nich plakala a urcite jsem nebyla jedina:-((.ja sama prisla o miminko,ale priroda to tak zaridila sama a kdybych se dozvedela ze miminko je vazne postizene,tak bych potrat podstoupila,proto ze par postizenych lidi ve svem okoli mam a nechtela bych takovy zivot pro me dite.nejvic by me trapila otazka co by snim bylo az ja bych tu nebyla.kdo by se o nej postaral?
moc obdivuju maminky ktrei to dokazou a smekam pred nimy.
myslim si ze to co napsala sparkling  se dotklo spoustu holek a ze jsem nebyla jedina kdo si nad timto clankem zaplakal 

  • Upravit
91
17.4.07 16:28

Milá Sparkling, omlouvám se, ozvala jsem se jako jedna z prvních na tvou podporu a potom nic… nemám moc prostoru pro sledování této diskuse, až včera jsem přečetla všechny příspěvky jedním dechem a cítím potřebu a snad i trochu povinnost reagovat. Šlápla jsi do vosího hnízda plného nezpracovaných emocí, pocitů viny, výčitek svědomí, narcistických zranění, na náhradní cíle přesunutých agresí a… vše se sesypalo na tvou hlavu. Oceňuji tvou odvahu pokračovat dále v hádání (diskuse to moc není), ale upřímně, mám dojem, že už to nemá moc cenu, již dlouho nebylo řečeno nic nového, nikdo nikoho už neposlouchá. Hlasů, které s tebou v mnohém souhlasí, je však málo, proto ještě píši. Žijeme v zemi, kde je potrat legální (sebevražda také). Proto ctím právo každého, naložit se svým životem a s životem svého nenarozeného dítěte, jak uzná za vhodné. Plod je však pro mne lidskou bytostí již před narozením a potrat proto chápu jako zabití. Jistě, život je složitý a za určitých okolností je možné se rozhodnout i zabít, se všemi důsledky, které tento čin s sebou nese. Jsem ráda, Sparkling, že jsi napsala svůj příspěvek, protože můj pohled na zrození života způsobuje, že mi současné rozhodování o potratu či nepotratu přijde zoufale jednorozměrné, na jedné straně omnipotentně lehkomyslné, narcistně zjednodušující… na druhé straně prosté jakéhokoli sebepřesahu. Neodvažovala bych se tvrdit, že na potrat nikdo nemá právo a nesmí se k němu rozhodnout. Ale pro mne, z hlediska lidského i duchovního, je takovéto rozhodování stejně obtížné, jako rozhodování se k eutanázii. Myslím, že rozumím, proč někteří lidé potraty v široké míře obhajují, čeho se bojí a co ze svého vnitřního života vlastně brání. Nesouhlasím s tím, že kdo osobně potratovým rozhodováním neprošel, neví o čem mluví. Nesouhlasím s tím, že je samozřejmé, že postižené dítě by samo chtělo zemřít, kdyby o tom mohlo rozhodovat, jeho smrtí všem v blízkém okolí posloužíme, sourozence uchráníme utrpení a rodině prospějeme. Nic mi sice není do individuálního rozhodování jiných lidí, ale šíření těchto názorů a postojů považuji za pro nás všechny nepříznivé (ne-li nebezpečné). Proto proti nim tímto vystupuji. A podporuji úvahy, které zde prezentovala Sparkling.
Zdravím, Lora  

  • načítám...
  • Zmínit
4610
17.4.07 17:47

Loro to co ty tady obhajuješ nemá hlavu ani patu, s nejvedší pravděpodobností jsi věřící a silně věřící člověk který je k tomu od malinka veden, jenže milá zlatá, víš takový samovolný potrat je právě proto že tam něco u miminka nebylo v pořádku a proto i bůh rozhodl netrápit toho človíčka dál, jenže se někdy stane že i tak miminko roste dál ale už s nějakou vadou či defektem, a dnešní věda díky bohu že ji máme to ve většině případů dokáže odhalit. A na nás je rozhodnutí co dál. Mám nad barákem ústav pro děti s dawnem  a je tam právě sposta dětí a dospělích které nejdříve rodiče chtěli ale pak už nemohli zvládnout peči o takhle postižené dítě. Je možné že vada nebude taková a na člověku to ani nepoznáš. Já sama jsem proti potratům ale potratům neodůvodněných, jen pro to aby byla kariéra a peníze jít na potrat to je u mě opravdové zabití. Ale ne v případě že by se ti mělo narodit miminko o které se za pár let nebudeš schopna postarat a skončí někde kálející pod sebe v ústavu. Plácáš nesmysly. Jana

  • načítám...
  • Zmínit
3650
17.4.07 18:17

Loro, já si na rozdíl od Jany myslím, že tvůj názor je napsaný naprosto srozumitelně, má hlavu i patu a je zřejmé, co jsi chtěla sdělit. Rozhodně nejde o nesmysly, ale kultivovaně vyjádřený názor. Doufám, že právo na názor ti snad neupřou ani zastánkyně (a ani odpůrkyně) potratů.

  • načítám...
  • Zmínit
4610
17.4.07 18:40

Tobě přijde vhodný označovat maminky které se museli takhle rozhodnout skoro za vražedkyně? Jako to tu Lora naznačila?

  • načítám...
  • Zmínit
3650
17.4.07 18:52

Jano, já se nechci do téhle diskuse míchat, protože to už přesáhlo únosnou míru… Ale Lora napsala svůj názor, tys napsala, že to jsou nesmysly a nemá to hlavu ani patu. Nesouhlas se dá vyjádřit i jinak. Když se tady budeme vzájemně napadat, razit hesla „kdo to neprožil, ať mlčí“, osobně útočit například kvůli povolání a názory jiných - vyjádřené v obecné rovině a srozumitelně - označovat za plácání nesmyslů, tak se to nutně zvrhne v nadávání a slovní stoku… Není nutné si brát hned všechno osobně, přece všichni víme, že tady žijí zastánci i odpůrci potratů, tak jako zastánci i odpůrci spousty dalších věcí. Mně připadá, že úvaha Sparkling byla myšlena  jako obecná poznámka do širší diskuse a naprosto zbytečně si to některé pisatelky vzaly jako osobní útok. Každý máme nějaké šrámy na duši a každý se s nimi pereme po svém. Ale opravdu si nemyslím, že Sparkling nebo Lora měly v úmyslu někomu ublížit a že psaly své názory s úmyslem ranit nebo do otevírat jizvy.  

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka
17.4.07 19:01

christabel ja nechapu proc nas tu rozlisujes za zastance a odpurce potratu.ja myslim ze tady jde prece o uplne jinou vec. tady jde hlavne o to,ze takova slova jako ze je to vymysleni ,ze neprijmeme ty clovicky takovy jaky jsou atd hodne maminek ranni,proto ze to neni jednoduche se takle rozhodnout.hlavne hodne z tech holek ani tu volbu nemely se rozhodnout jinak,proto ze nosit v sobe miminko co stejnak po narozeni umre je prece mnohem horsi pro psichyku cely rodiny a i pro zdravy maminky je lepsi  to ukoncit co nejdrive a myslim ze laska spociva hlavne v tom,ze nase nenarozeny deti milujeme tak moc ze je nechceme trapit.ja sveho nenarozeneho syna(zaplat pan buh zdraveho) miluji tak moc ze bych mu to nemohla udelat dat mu zivot kterej vlastne vetsinou ani zivot neni a nebo trva tak kratce a je plny bolesti:-((      

  • Upravit
661
17.4.07 19:53

Tak nezpracovane emoce rikas, jiste a muzu ti zarucit , ze nadosmrti!!!  Ja nemam zadnou berlicku jako vy, abych si rekla, ze to tak „nekdo“ chtel. Ja jsem prisla o dite a to je sakra emoce, kterou nejsem schopna zpracovat a nikdy nebudu, alespon ne uplne.
Pocity viny a vycitky svedomi - to se hodne pletes. Mas dite? Pokud ano, mas ty pocit viny, ze zrovna to tvoje je zdrave a vycitky svedomi, ze zrovna ty se nemuzes starat o postizene dite, protoze ti bylo nadeleno zdrave?!  To zni jako velkej blabol vid?! Stejne tak jako to co jsi ty napsala.  
Narcisticka zraneni a nahradni cile presunutych agresi??? Takze ty si myslis, ze matka, ktera usetri sve dite bolesti a nejednoducheho zivota je nakonec narcisticky zranena a vybiji si to atakovanim napr. Sparkling.
Sakra to uz skoro vypada na vymyvani mozku…

  • načítám...
  • Zmínit
574
17.4.07 20:15

Ano, holky máte pravdu, nepřála bych to nikomu jako nikdo jiný.

Ale pisatelka odsuzuje lidi kteří nedokážou žít s postiženými lidmi a naváží se do nás které jsme se museli rozhodnout, já jí to nepřeju, ale proč má mít takovýto krutý člověk štěstí, že se nemusí rozhodovat??? Opravdu miluju takovýto kecy a skutek utekl.

Omlouvám se, nepřeju ti aby jsi měla postižené miminko, nebylo to takhle myšleno, bylo to v zápalu vzteku.

  • načítám...
  • Zmínit
613
17.4.07 20:20

Loro, já nemám slov. Ten tvůj příspěvek mi konečně otevřel oči, protože jsem až dosud neměla tušení jakých bezohledných a arogantních odsudků jsou někteří věřící schopni a konečně jsem díky tobě pochopila, jak se na celou věc skutečně dívají. Viz třeba tyhle tvoje výroky:   I já se občas v duchu podivuji nad lehkostí, s jakou někteří lidé rozhodují o potratu, s jakou samozřejmostí si řeknou: tak to nevyšlo, zkusíme to znovu od začátku.  

nebo   …můj pohled na zrození života způsobuje, že mi současné rozhodování o potratu či nepotratu přijde zoufale jednorozměrné, na jedné straně omnipotentně lehkomyslné, narcistně zjednodušující… na druhé straně prosté jakéhokoli sebepřesahu.  

Vás věřící prostě NIC nepřesvědčí, že rozhodování o potratu je všechno jenom ne lehkomyslné a zjednodušující, že? O kom to tady pořád mluvíte, kdo podle vás chodí na přerušení těhotenství kvůli vývojovým vadám jako by to bylo nějaký banální odstranění pihy??? Tady je spousta ženských, který si prošly malým peklem a rozhodnutí nepokračovat dál bylo jedním z nejtěžších v jejich životě. Nic, nic s vámi nepohne, neuznáte, že to není černobílé, že to není jenom otázka sobeckosti. Možná se najdou ženy, které si potratem hlavou nelámou, ale jsou to řídké výjimky a troufnu si tvrdit, že takové na tenhle server ani nepřijdou. Spousta příspěvků tady popisovala bolestnou zkušenost s rozhodováním a pokaždé to byla malá osobní tragedie. A stejně si, Loro, neodpustíš ty svoje nesmírně znevažující a pohrdavé řeči. Co tě například vede k tomu, abys tu operovala výrazy jako nezpracované emoce, pocity viny, výčitky svědomí a nebo - a to bych tě prosila o bližší vysvětlení - ta narcistická zranění a náhradní cíle přesunutých agresí. Narcistická zranění?? Slyším dobře?

My se samozřejmě už z principu nikdy neshodneme na tom, co je pro nás plnohodnotná lidská bytost. Vy věřící máte zato, že vzniká už okamžikem početí, já například si myslím, že útvar ve stádu blastuly rozhodně není na stejné úrovni jako myslící a cítící dvouletý capart. V tom nemá smysl hledat shodu, protože to nejde.  Vy věříte, že každý život se musí uchránit, nehledě na to, jaká je jeho kvalita. Já zase, že pokud nám v dnešní době věda dává možnost rozpoznání skrytých, ještě neprojevených nemocí, bylo by krokem o sto let nazpět, kdybychom ji zahodili a nesměli jí využít.  V tom se taky neshodnem, ale o to tu nejde.
Co mě přimělo vůbec vstoupit sem do diskuze byl fakt, že - pokud se nepletu - jste tu včetně Sparkling celkem tři, které mají podobný názor, jste všechny věřící a co navíc, spojuje vás stejná věc. Povrchně jste odsoudily ty, kterých se potraty s diagnozou DS týkaly, jako osoby, které se rozhodly veskrze lehkomyslně, sobecky a nevyzrále. Takže pokud jste nechtěly nikomu ublížit, nestalo se tak, přijměte aspoň tohle. Přisypaly jste sůl do rány a dalšími komentáři jenom dokazujete, že vám chybí základní vlastnosti věřícího člověka, jako jsou soucit, pochopení a vůbec empatie. Je mi z vás smutno.

K.

  • načítám...
  • Zmínit
1905
17.4.07 20:41

Nechtela jsem reagovat, nemam za sebou nutnost vyberu. Ale plne souhlasim s Kaede. Jak muzes, sparkling, ci vy ostatni, zatahnout diskusi o potratech na tuhle discusi. Cim myslite. Sem se chodi pro pofoukani duse, po te, co se vlastne nemate komu vybrecet na rameni, pro porozumneni. Souhlasim, ze zit se da i s DS, a jsem si jista, ze i tady jsou mamy, ktere udelali rozhodnuti smerem zachovani techto deti, ale jsou tu spousty dalsich, kterym volba treba ani nebyla dana, a ony donosili detatko, jen aby ho potom ztratily…
Jak muzete. Verici ci ne, tohle je projev neucty k ostatnim v tehle „komunite“ hazet je do stejneho pytle s lehkovaznicemi jdoucimi na potrat hned po //testu, ale vy mluvite o necem jinem, o rozhodnuti, ktere mama musi udelat, pote, co prozila euforii ze sveho tehotenstvi, tu nesmirnou radost a nadeji, ktera konci oznamenim lekare o vyvojovych vadach.  Jak muzete rict, ze to rozhodnuti je jednoduche, lehke… Nechce se mi verit, ze tohle nachazim prave tady. Je mi za vas stydno
 jana

  • načítám...
  • Zmínit
868
17.4.07 21:03

Ahojte,
tak já jsem již svůj názor napsala výše… ale …

Jednak tedy musím říct, že podle mne opravdu nemůže soudit nikdo, kdo si tím neprošel … a nemůže říkat, jak by se zachoval, protože to neví… A za tím si stojím. To je stejné jako u jakékoliv nemoci či postižení, takové ty řeči „Vím, jak Ti je“ … je to hloupost, protože abych mohla vědět, jak je tomu člověku v té konkrétní situaci, musela bych být v jeho těle a žít jeho život se vším všudy.

Druhá věc, která mi tedy vrtá hlavou neustále je toto. Věřící lidé (teď mluvím z vlastní zkušenosti - a o lidech které znám) odsuzují potraty a je to asi logické. Ovšem na druhou stranu nejsou ve většině případů ochotni přijmout fakt, že dítě nemohou počít přirozenou cestou. Teď nemluvím jen o asistované reprodukci, ale i o podpůrných lécích v kraji těhotenství, které v dnešní době bere snad každá druhá maminka a které mají za účel podpořit funkci žlutého tělíska a udržet tak těhotenství.

Dnešní medicína je na úplně jiné úrovni než byla kdysi… Na jedné straně umí „vytvořit“ těhotenství, či jej udržet, ač by jinak skončilo samovolným potratem. Tím pádem se logicky zplodí více dětí (i třeba postižených), než kolik by Příroda za dřívějších okolností dovolila zplodit.

Tou druhou stranou mince je vyspělejší indikace možných postižení - a to velice přesná, která svým způsobem umožňuje regulaci počtu lidí.

Nemůžu si pomoci, ale na mne to takto působí. Příroda vždy hledá nějakou rovnováhu, a když ji člověk nějakým způsobem obejde, vždycky se časem objeví ona regulace.

Je to v podstatě hloupé takto napsat - myslím v takto technickém duchu, ale v jiném mi to asi moje srdce nedovolí. Prostě je to můj dojem…

A věřící - a opět se omlouvám - hovořím z vlastních zkušeností - dokáží akceptovat jen tu „lepší“ polovinu rovnováhy.
Můj dojem z celé té diskuze je ten, že Ti - kteří odsuzují - jsou právě asi věřící a dost mne to mrzí. Maminky, které dle slov některých sparkling napadají, se spíše jen snaží jí otevřít oči. Protože ony jsou ty, které si to prožily … a pokud užívají poněkud ostřejších výrazů, cítím to tak, že z nich mluví jejich hluboká bolest…

Toť můj názor… A budu doufat, že mi to některá z věřících maminek osvětlí, jak to vůbec „funguje“, protože já těm názorům, které tu zazněly z jejich strany, moc nerozumím (myslím v souvislosti s tím, co jsem teď napsala).

Hezký večer všem!

Peťula

  • načítám...
  • Zmínit
1138
17.4.07 21:14

Holky, děkuji za tuto diskuzi pod článkem. Za spoustu vašich bolavých osobních i neosobních zkušeností. Nevím, jak já sama bych se v podobné situaci zachovala.

Lékařská věda pokročila opravdu tak, že někdy je její počínání proti přirozenostil. DOkáže zachránit miminka ve 24. týdnu. Dokáže udržet člověka několik let ve staavu mezi životem a smrtí.

Jsem ráda za genetická vyšetření, která se provádějí. Nabízejí totiž možnost volby. Ta volba je hooodně těžká a není jen tak. Je to mnohem těžší, než když situaci s postiženým dítětem musíte najednou přijmout.

Jedno správné řešení v tomtopřípadě neexistuje. Kdo je veden vírou, může genetická vyšetření odmítnout. Ale většina holek oporu ve víře nemá. Uvažuje o tom, jaké následky ponese nejen onen človíček s postižením, ale také celá užší i širší rodina. Vzhledem k netoleranci společnosti to není jednoduché rozhodování. Kolik rodin péči o postižené dítě nezvládlo? KJOlik manžesltví se rozpadlo, kolik dětí skončilo v ústavu jen prot, že rodiče přecenili svoje možnosti at už finanční, nebo psychické.

I tak je dost mamin, které se o postižení dítěte doví po porodu. Těm už opravdu nezbývá nic jiného, než takový život pojmout jako životní úkol. Jinak je to nesmírně těžké.

Je také spousta mamin, které jistá omezení svého dítěte způsobí sama svou neodpovědností v těhotenství.

Já jsem ráda za všechny maminy, že mají možnost volby. A věřím, že v tak pokročilém stupni těhu to není nic lehkého. Ale samy ae mohou rozhodnout.

Nechejme to na nich.....

Naše svoboda není o tom, šlapat na bebíčko někomu jinému. Dopřejme jim i sobě hodně tolerance.

  • načítám...
  • Zmínit
300
17.4.07 23:20

Ja nechci pridavat do ohne. Bylo tu napsano spousta nazoru a pribehu. Ja respektuju a toleruju kazdy z nich. Nelibi se mi, ze se tady neverici navazi do verich jen proto, ze si mysli, ze verici si musi nechat dite za kazdou cenu. To je pouha zaslepenost a jednostrannost. Ja osobne znam pripady dvou verich maminek, ktere sly na potrat (a to uz po 20.tydnu tehotenstvi), protoze jejich miminka byla postizena. Vim, ze kazda matka si nese ztratu ditete s sebou na cely zivot, at uz je verici ci ne a dala by nevim co, aby to jeji mimi bylo zdrave. Ja sama jsem o prvni miminko prisla a nikdy na nej nezapomenu.
Tak Vas vsechny prosim, pokud jen to pujde, prestante na sebe „rvat“ a psat jedna druhe sproste prispevky. Kazdy ma pravo na vlastni nazor, svoboda slova snad existuje, ne? Me se taky dotyka spousta nazoru a bodaji me do srdce, ale nikomu za to nenadavam.
Myslim, ze tato diskuze sklouzla uplne nekde jinde.
 K.

  • načítám...
  • Zmínit
9867
17.4.07 23:43

Holky, děkuji.  

Není to o víře nebo nevíře - je to o zkušenosti. Jen ten, kdo stál před podobnou životní zkušeností nebo ten, kdo s tím dlouhodobě žije, ví, o co tu jde. NIKDO JINÝ NEMÁ TUŠENÍ, JAKÉ TO JE.Teoretizovat je tak snadné… Stejně jako odsoudit, ublížit, plivnout…  

Víte, kdyby to šlo, zařídila bych dvě věci - jednak aby tím už nikdo nemusel projít - a pak, aby si to každý na pár dní vyzkoušel na vlastní kůži. Aby to zažil, aby věděl a aby pochopil… Ten smutek, bezmoc, lítost, pocit křivdy a strach… Zoufalství, bolest a vztek… Odhodlání bojovat a touhu umřít… Svět by pak byl lepší místo - a lidé by se snad uměli dohodnout bez válek, útoků a násilí.  

Již dříve jsem použila srovnání s tím, kdyby se nám všem někdo pokusil násilím vnutit etický kodex například islámu (muslimky tu snad nemáme - a pokud ano, ať si do:,–(í třeba budhismus) - nelíbilo by se to žádné z nás. Ale asi jsem nebyla pochopena. Jde jen o to, abychom si my všechny  uvědomily - že nikde není dáno, že MŮJ NÁZOR JE TEN JEDINÝ SPRÁVNÝ, musíme se snažit pochopit ostatní.  

Když sem přijde těhulka s tím, že čeká miminko s handicapem s tím, že odmítne ukončit těhotenství, vždy se tu najde někdo, kdo poradí, utěší a podpoří - když se maminka rozhodne jinak, podpoříme ji také. A tak to má být. nemá být to, že si jen tak někdo vezme nešťastnou maminku (protože ať se rozhoduje podle jakékoli etického kodexu, s radostí to nebude nikdy) do úst a útočí na ni. Nejsme tu přece takové, abychom útočily - a tento článek mezi ty empatické rozhodně nepatřil… Nepřeji autorce nic zlého, ale pár dní opravdového soukromého pekla, kterým tu mnohé holky musely projít, by jí možná změnilo pohled na věc. Ovšem mým hlavním přáním je, aby tím projít nemusela doopravdy, to si nezaslouží nikdo…  

Lesina  

  • načítám...
  • Zmínit
5846
18.4.07 07:17

Nepřeji autorce nic zlého, ale pár dní opravdového soukromého pekla, kterým tu mnohé holky musely projít, by jí možná změnilo pohled na věc.   Lesi, možná jsi nečetla poslední příspěvky sparkling  moc pozorně - její miminko má taky jisté problémy :-(

  • načítám...
  • Zmínit
17878
18.4.07 07:22

Maxiku, ja to pochopila tak, ze autorka ma problem s otehotnenim a mimi je OK…Chapu spravne nebo spatne?
 Z.

  • načítám...
  • Zmínit
5846
18.4.07 07:35

Zuziky, to o nemožnosti otěhotnět přirozenou cestou bylo v článku;  to psala sparkling v jednom z příspěvků : Dnes jsem byla na kontrole, novinky mě moc nepotěšily. Modlím se za zdravé mimčo a za sílu přijmout i „nezdravé"…   

  • načítám...
  • Zmínit
17878
18.4.07 07:37

Nechtela uz jsem reagovat, svuj nazor jsem napsala mezi prvnimi, ale neda mi to…
Moc me mrzi, ze to tady sklouzlo k osobnim utokum a zase k prestrelce mezi vericimi a nevericimi…Jsem verici, ne nijak ortodoxne a taky nejsem kandidat na svatoreceni, ale verim…a kdyz tady ctu nektere prispevky jinych vericich, tak je mi moooc smutno…Nedokazu pochopit, ze nekdo, kdo hlasa toleranci a lasku, muze byt tak kruty ke svym bliznim…Jak muze kritizovat nekoho za patrne nejtezsi rozhodnuti v zivote, za nejhorsi chvile, ktere prozil, za to, ze udajne nemiluje sve dite dost na to, aby si ho nechal??
Mile „spoluverici“, z nekterych vas je mi opravdu spatne…Nechci nekoho urazet, ale opravdu me mrzi vas pristup.Proc nenachazite slova utechy misto kritizovani?
Mile „neverici“, i kdyz je to pro vas asi tezke pripustit, tak verte, ze nejsme vsechny stejne…
A tem, ktere prozivaly tak tezke chvile pri rozhodovani, tem patri muj obdiv…  

Zuzka a lumpici

  • načítám...
  • Zmínit
17878
18.4.07 07:38

aha, to jsem nejak prehlidla…diky…
Z.

  • načítám...
  • Zmínit
9867
18.4.07 08:50

Maxiku, nepřehlídla - ale může to znamenat cokoli. A já si opravdu se srdce přeji, aby bylo její miminko zdravé.  

Nicméně si stojím za tím, že Sparking opravdu mnoha holkám ublížila. Šlo říct totéž a neublížit…
 L.

  • načítám...
  • Zmínit
755
18.4.07 11:58

Sparkling,
znovu jsem si přečetla Tvůj článek, protože jsem měla dojem, že jsem asi někde něco přehlídla…

  1. Mluvíš o potratech dětí s Downovým syndromem nebo potratech těžce postižených nebo obojím?
  1. Jakou kvalitu života podle tebe mají těžce postižené děti, mentálně i fyzicky, které se sami o sebe nikdy nepostarají, nenají, nenapijí, nezvládnout osobní hygienu, jsou slepí…? Někdy jsou tyto vady neslučitelné se životem, to si i v takovém případě mají maminky miminko nechat a třeba ohrozit i svůj vlastní život?
 
  1. Cituju z Tvého článku:
    *„Ale já si myslím, že v dnešní době, pokud dítě nechci, beru antikoncepci. Pokud ho chci, mělo by to být zodpovědné rozhodnutí přijmout dítě takové, jaké je, a ne si vymýšlet…“  *
    To jako znamená, že buď chci dítě a nechám si automaticky i postižené…?
    Nebo beru antikoncepci a žádné dítě mít nebudu…?
    A co si podle tebe budu vymýšlet? Že chci zdravé dítě? No to chce snad každý, ne? Ty chceš taky zdravé miminko, je to logické. A já Ti moc přeju, aby zdravé bylo!

  „Jen bych chtěla, aby se ženy, které se chtějí stát maminkami, zamyslely i nad touto možností - přijmout dítě i s postižením.“
Toto opravdu nechápu, přece každá ženská jde do těhotenství s tím, že bude v pořádku a že se jí narodí zdravé miminko. To jako má dopředu přemýšlet a trápit se tím, co by dělala, kdyby zdravé nebylo? Z vlastní zkušenosti Ti můžu říct, že je to pěkně na hlavu takhle dopředu přemýšlet (asi jako když někdo nemůže otěhotnět a pořád na to myslí a proto se to nedaří) a je to k ničemu, ničemu dobrému to neprospěje.  

Vypadá to, že chceš přesvědčit lidi, aby měli postižené díte za „jakoukoliv“ cenu a postarali se o něj doma, kde je to „samozřejmě nejlepší“. Ale co když na to ta rodina nemá? Ať už psychicky, fyzicky nebo finančně? Co když si dítě rodiče nechají (protože podle Tebe by měli) a pak zjistí, že to prostě nezvládají, že nejsou dítěti schopni poskytnout potřebnout péči a dítě dají do ústavu? To je snad lepší řešení, než si to rozmyslet předem na základě svých skutečných schopností a možností? Spousta rodin se kvůli tomu rozpadne (většinou odchází otec) a matka se nakonec o dítě musí starat sama…    

Při mém prvním těhotenství zjistili miminku, že mu nefunguje srdíčko tak, jak by mělo. Doktor mi dával naději, že to zkusíme a třeba se to spraví… Strašně jsem si přála, aby bylo v pořádku, byla jsem vyděšená, měla jsem strach, naprosto jsem netušila, co nás čeká. Ale příroda rozhodla za nás a pak ještě dvakrát - pokaždé jsem se těšila a měla novou naději, že tentokrát to dopadne dobře - ale bohužel se to zatím nepovedlo… Už několik let s tím každý den žiju, každý den vstávám s tím, že chci miminko a myslím na to vlastně pořád… To první by mělo skoro 3 roky… Počítám… Nikdy ani na jedno z nich nezapomenu…

Když jsem kdysi slyšela o párech, které přišli o miminko, bylo mi jich líto, ale věřte, že zažít to na sobě a žít s tím každý den několik let je úplně něco jiného! Takže si myslím, že kdo to nezažil, ten to prostě nemůže pochopit - není to jeho chyba, zkrátka nemá tu zkušenost, na základě které by si mohl vytvořit objektivní názor…, ale rozhodně by neměl ostatním nutit svůj názor takovýmto způsobem…  

Inka

  • načítám...
  • Zmínit
5846
18.4.07 12:57

Dobře, Lesino, ale ty jsi admin. Máš pravomoc článek nepustit. Znáš zdejší osazenstvo, měla bys být schopna předvídat jeho reakce. Pokud mám pocit, že článek má potenciál spoustě lidí ublížit a navíc není ani součástí žádného názorově vyhraněného deníčku, tak ho nezveřejním nebo doporučím jiné zařazení, přepracování.
Publikovat článek, hodit komentářík ve smyslu, že bude asi kontroverzní, a pak, až vypukne kamenování, se přidat a napsat holce s problematickým těhu něco takového, jako jsi napsala, to mi přijde od admina trocha málo. E.

  • načítám...
  • Zmínit