Případi IV
- Těhotenství
- wobludka
- 30.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dítě se mi podařilo uplatit a konečně spí, manžel pochopil, že jsou dny v měsíci, kdy je lepší se doma moc nezdržovat, a tak tu máte další pokračování příběhu Případových.
Pokud čekáte pozitivní test, tak vás musím – byť jen na chvilku - zklamat. Jasně, negativní putoval do koše, přičemž o několik dní později přece jen dorazila i zatoulaná MS. Dva měsíce na to ta levá strana zase zlobí. Není se co divit, ještě ve 12.tt byly moje vaječníky obsypané folikuly, které tam už dávno neměly co dělat. Z kontrolního spg vím, že nemám být překvapená, vyšťourám-li si ty potvůrky z ucha, manžel už mi pár dní leze na nervy a navíc je mi naprosto fajn – těhotenství proto zcela vylučuji. 42DC si diagnostikuji cystu na levém vaječníku, ale manžel mě přece jen přemlouvá na test.
Dvě čárky. Vyhozených třicet korun. Jdu dát na kafe. Počkat. Kolik čárek je těhotenství?! Dítě žuchne z náručí na zem a já studuji návod. Tak evidentně mě manžel zase tak neštval…
Zatímco on večer chodí po bytě a mumlá cosi o tom, že je kanec, já se snažím v klidu dívat na hokej. Je mi nějak divně. Třetí třetinu již trávím v pevném objetí s nejlepší kámoškou záchodovou mísou a od půlnoci už si nepřeji nic jiného než Torecan do žíly. Druhý den dr. potvrzuje těhotenství a vzhledem k tomu, že všichni víme, co mě čeká, doporučuje hospitalizaci, dokud se můj stav nestabilizuje – navíc miminko není příliš dobře zahnízděné. V soukromí lékaře ujišťuji, že to vážně není kukačka, a stěhuji se na pokoj k milé druhorodičce. Když k nám přichází vyděšená prvorodička s vyvolávací tabletou, obě ji ujišťujeme, že porod není nic hrozného. Po jejím odchodu na sál si na porod s chutí zanadáváme a mně poprvé dochází, že budu zase máma. Nenarozené miminko spolubydlící přes noc umírá a já nevím, co říct.
Manžel mi vozí ob den synka na návštěvu a jelikož děti na oddělení nesmí, tancuji s infuzí na chodbě a chytám plazící se dítě. Mám štěstí - některé pacientky vstávat nemohou, a tak jsou i takové, co své děti nevidí i měsíce. V lednici mám naordinovanou dvoulitrovou kolu, ke které dokážu vždy jen čuchnout, ale kamarádky diabetičky s absťákem mi za ni líbou ruce.
Můj stav už nevyžaduje hospitalizaci, ale je jasné, že péči o roční dítě nezvládnu. Cestuji mezi postelí a záchodovou mísou, malý je většinu dne u sestry, odpoledne o něj pečuje manžel a já ho vídám jen chvilku před spaním. Nejoblíbenější zábava našeho dítěte je dolézt za mnou na záchod, když zvracím, a stahovat mi tepláky. Když se ho opakovaně snažím sklepat z nohy, vyvolává to u něj záchvaty smíchu. Bohužel ani tomu nejmenšímu se nedaří úplně nejlépe – v děloze s ním sousedí hematom.
Nakonec se hematom konečně vstřebává a my se dozvídáme, že navzdory prvním odhadům čekáme další testosteronovou bombu – já mám radost, ale manžel se jen beze slova drží za hlavu.
O pár dní později je mi o poznání lépe a já začínám věřit tomu, že i těhotná může normálně fungovat. Nechávám si malého doma a po několika měsících si užíváme rodinnou idylku s polštářovou bitkou. Nakonec přece jen vstávám a po stehnech mi stékají tenké pramínky krve…
Zachovávám klid. Do deseti minut si našeho chlapečka vyzvedává rodina a já vyjíždím směr nemocnice. Intuice mi říká, že to bude dobré. Všechny ambulance jsou obsazené, ale jeden z lékařů mě chce – byť k jisté nelibosti plné čekárny – vidět hned. Uf, předčasný porod to není. Kontroluje našeho chlapečka a já se potřetí ptám, jestli žije. Sestřička se dívá do země…Je mi to líto.
Náš svět v tu chvíli někdo sevřel v dlaních a rozmačkal ho na tisíce malých kousků. Mám chuť ho vzteky rozdupat na prach a brečet, dokud ho vítr nerozfouká do posledního zrníčka, ale nechtějí mi to dovolit. Čeká nás boj o život. O ten můj…
Přečtěte si také
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 1367
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 698
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 401
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 747
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 355
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
Po týdnu ve školce přišel syn, že mají vši. To snad musí být vtip!
- Anonymní
- 14.09.26
- 1723
Musím říct, že jsem po prázdninách čekala, že syn chvíli ve školce zůstane, než padne s první chřipkou. Když přišel domů s tím, že má asi vši, a následovala SMS od učitelky, měla jsem za to, že si...
Švagr si našel novou přítelkyni. Můj muž ji zbožňuje až moc
- Anonymní
- 14.09.26
- 4255
Bratr mého muže byl dlouhé léta starý mládenec. Já s manželem už máme dvě děti a klasickou rodinnou domácnost, kdy se každý den přeme o to, kdo umyje nádobí. Před nedávnem se ale švagr zamiloval a...
Syn se stydí za obyčejný telefon. Ostatní ve třídě mají dražší modely
- Anonymní
- 14.09.26
- 3231
Náš jedenáctiletý syn má všechno, co potřebuje, přesto se mezi spolužáky cítí chudý. Nemá značkové tenisky ani nejnovější telefon a začal se za nás stydět. Nevím, zda ho učíme znát hodnotu peněz,...
Manžel chce druhé dítě. Já při té představě cítím jen strach
- Anonymní
- 14.09.26
- 1150
Naše tříletá dcera byla vytoužená a miluji ji nade všechno. Těhotenství, porod a první měsíce mateřství mě ale dostaly na hranici sil. Manžel začal mluvit o druhém dítěti a já mu nedokážu přiznat,...
Čtyři dny ve školce a zase rýma. Září sotva začalo a já už propadám zoufalství
- Anonymní
- 14.09.26
- 643
Milé maminky, přišla jsem si k vám trochu postěžovat. Je to u nás naprosto nekonečný příběh. Dcera byla celé léto zdravá. A to chodila mezi děti, byla dost v kolektivu, lítala pořád někde venku,...
Ach ne, až do posledního odstavce jsem se chechtala… a pak 
Casto to přirovnávám ke hře Člověč se, nezlob se - někdo prostě jen tu naši figurku vyhodil 
měla jsem tu nejlepší možnou péči, zemřel max jeden až dva po kontrole, kdy bylo všechno v naprostém pořádku. Příčina MA neznámá, v rizikovce se přiklání k blíže neznámému selhání placenty, v CAR k SIDS v prenatálním stádiu.
