Případi IV
- Těhotenství
- wobludka
- 30.12.12 načítám...
Dítě se mi podařilo uplatit a konečně spí, manžel pochopil, že jsou dny v měsíci, kdy je lepší se doma moc nezdržovat, a tak tu máte další pokračování příběhu Případových.
Pokud čekáte pozitivní test, tak vás musím – byť jen na chvilku - zklamat. Jasně, negativní putoval do koše, přičemž o několik dní později přece jen dorazila i zatoulaná MS. Dva měsíce na to ta levá strana zase zlobí. Není se co divit, ještě ve 12.tt byly moje vaječníky obsypané folikuly, které tam už dávno neměly co dělat. Z kontrolního spg vím, že nemám být překvapená, vyšťourám-li si ty potvůrky z ucha, manžel už mi pár dní leze na nervy a navíc je mi naprosto fajn – těhotenství proto zcela vylučuji. 42DC si diagnostikuji cystu na levém vaječníku, ale manžel mě přece jen přemlouvá na test.
Dvě čárky. Vyhozených třicet korun. Jdu dát na kafe. Počkat. Kolik čárek je těhotenství?! Dítě žuchne z náručí na zem a já studuji návod. Tak evidentně mě manžel zase tak neštval…
Zatímco on večer chodí po bytě a mumlá cosi o tom, že je kanec, já se snažím v klidu dívat na hokej. Je mi nějak divně. Třetí třetinu již trávím v pevném objetí s nejlepší kámoškou záchodovou mísou a od půlnoci už si nepřeji nic jiného než Torecan do žíly. Druhý den dr. potvrzuje těhotenství a vzhledem k tomu, že všichni víme, co mě čeká, doporučuje hospitalizaci, dokud se můj stav nestabilizuje – navíc miminko není příliš dobře zahnízděné. V soukromí lékaře ujišťuji, že to vážně není kukačka, a stěhuji se na pokoj k milé druhorodičce. Když k nám přichází vyděšená prvorodička s vyvolávací tabletou, obě ji ujišťujeme, že porod není nic hrozného. Po jejím odchodu na sál si na porod s chutí zanadáváme a mně poprvé dochází, že budu zase máma. Nenarozené miminko spolubydlící přes noc umírá a já nevím, co říct.
Manžel mi vozí ob den synka na návštěvu a jelikož děti na oddělení nesmí, tancuji s infuzí na chodbě a chytám plazící se dítě. Mám štěstí - některé pacientky vstávat nemohou, a tak jsou i takové, co své děti nevidí i měsíce. V lednici mám naordinovanou dvoulitrovou kolu, ke které dokážu vždy jen čuchnout, ale kamarádky diabetičky s absťákem mi za ni líbou ruce.
Můj stav už nevyžaduje hospitalizaci, ale je jasné, že péči o roční dítě nezvládnu. Cestuji mezi postelí a záchodovou mísou, malý je většinu dne u sestry, odpoledne o něj pečuje manžel a já ho vídám jen chvilku před spaním. Nejoblíbenější zábava našeho dítěte je dolézt za mnou na záchod, když zvracím, a stahovat mi tepláky. Když se ho opakovaně snažím sklepat z nohy, vyvolává to u něj záchvaty smíchu. Bohužel ani tomu nejmenšímu se nedaří úplně nejlépe – v děloze s ním sousedí hematom.
Nakonec se hematom konečně vstřebává a my se dozvídáme, že navzdory prvním odhadům čekáme další testosteronovou bombu – já mám radost, ale manžel se jen beze slova drží za hlavu.
O pár dní později je mi o poznání lépe a já začínám věřit tomu, že i těhotná může normálně fungovat. Nechávám si malého doma a po několika měsících si užíváme rodinnou idylku s polštářovou bitkou. Nakonec přece jen vstávám a po stehnech mi stékají tenké pramínky krve…
Zachovávám klid. Do deseti minut si našeho chlapečka vyzvedává rodina a já vyjíždím směr nemocnice. Intuice mi říká, že to bude dobré. Všechny ambulance jsou obsazené, ale jeden z lékařů mě chce – byť k jisté nelibosti plné čekárny – vidět hned. Uf, předčasný porod to není. Kontroluje našeho chlapečka a já se potřetí ptám, jestli žije. Sestřička se dívá do země…Je mi to líto.
Náš svět v tu chvíli někdo sevřel v dlaních a rozmačkal ho na tisíce malých kousků. Mám chuť ho vzteky rozdupat na prach a brečet, dokud ho vítr nerozfouká do posledního zrníčka, ale nechtějí mi to dovolit. Čeká nás boj o život. O ten můj…
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 2774
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1057
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 617
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3388
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2424
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1191
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7573
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4521
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3167
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1941
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
Ach ne, až do posledního odstavce jsem se chechtala… a pak 
Casto to přirovnávám ke hře Člověč se, nezlob se - někdo prostě jen tu naši figurku vyhodil 
měla jsem tu nejlepší možnou péči, zemřel max jeden až dva po kontrole, kdy bylo všechno v naprostém pořádku. Příčina MA neznámá, v rizikovce se přiklání k blíže neznámému selhání placenty, v CAR k SIDS v prenatálním stádiu.
