Případi IV
- Těhotenství
- wobludka
- 30.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dítě se mi podařilo uplatit a konečně spí, manžel pochopil, že jsou dny v měsíci, kdy je lepší se doma moc nezdržovat, a tak tu máte další pokračování příběhu Případových.
Pokud čekáte pozitivní test, tak vás musím – byť jen na chvilku - zklamat. Jasně, negativní putoval do koše, přičemž o několik dní později přece jen dorazila i zatoulaná MS. Dva měsíce na to ta levá strana zase zlobí. Není se co divit, ještě ve 12.tt byly moje vaječníky obsypané folikuly, které tam už dávno neměly co dělat. Z kontrolního spg vím, že nemám být překvapená, vyšťourám-li si ty potvůrky z ucha, manžel už mi pár dní leze na nervy a navíc je mi naprosto fajn – těhotenství proto zcela vylučuji. 42DC si diagnostikuji cystu na levém vaječníku, ale manžel mě přece jen přemlouvá na test.
Dvě čárky. Vyhozených třicet korun. Jdu dát na kafe. Počkat. Kolik čárek je těhotenství?! Dítě žuchne z náručí na zem a já studuji návod. Tak evidentně mě manžel zase tak neštval…
Zatímco on večer chodí po bytě a mumlá cosi o tom, že je kanec, já se snažím v klidu dívat na hokej. Je mi nějak divně. Třetí třetinu již trávím v pevném objetí s nejlepší kámoškou záchodovou mísou a od půlnoci už si nepřeji nic jiného než Torecan do žíly. Druhý den dr. potvrzuje těhotenství a vzhledem k tomu, že všichni víme, co mě čeká, doporučuje hospitalizaci, dokud se můj stav nestabilizuje – navíc miminko není příliš dobře zahnízděné. V soukromí lékaře ujišťuji, že to vážně není kukačka, a stěhuji se na pokoj k milé druhorodičce. Když k nám přichází vyděšená prvorodička s vyvolávací tabletou, obě ji ujišťujeme, že porod není nic hrozného. Po jejím odchodu na sál si na porod s chutí zanadáváme a mně poprvé dochází, že budu zase máma. Nenarozené miminko spolubydlící přes noc umírá a já nevím, co říct.
Manžel mi vozí ob den synka na návštěvu a jelikož děti na oddělení nesmí, tancuji s infuzí na chodbě a chytám plazící se dítě. Mám štěstí - některé pacientky vstávat nemohou, a tak jsou i takové, co své děti nevidí i měsíce. V lednici mám naordinovanou dvoulitrovou kolu, ke které dokážu vždy jen čuchnout, ale kamarádky diabetičky s absťákem mi za ni líbou ruce.
Můj stav už nevyžaduje hospitalizaci, ale je jasné, že péči o roční dítě nezvládnu. Cestuji mezi postelí a záchodovou mísou, malý je většinu dne u sestry, odpoledne o něj pečuje manžel a já ho vídám jen chvilku před spaním. Nejoblíbenější zábava našeho dítěte je dolézt za mnou na záchod, když zvracím, a stahovat mi tepláky. Když se ho opakovaně snažím sklepat z nohy, vyvolává to u něj záchvaty smíchu. Bohužel ani tomu nejmenšímu se nedaří úplně nejlépe – v děloze s ním sousedí hematom.
Nakonec se hematom konečně vstřebává a my se dozvídáme, že navzdory prvním odhadům čekáme další testosteronovou bombu – já mám radost, ale manžel se jen beze slova drží za hlavu.
O pár dní později je mi o poznání lépe a já začínám věřit tomu, že i těhotná může normálně fungovat. Nechávám si malého doma a po několika měsících si užíváme rodinnou idylku s polštářovou bitkou. Nakonec přece jen vstávám a po stehnech mi stékají tenké pramínky krve…
Zachovávám klid. Do deseti minut si našeho chlapečka vyzvedává rodina a já vyjíždím směr nemocnice. Intuice mi říká, že to bude dobré. Všechny ambulance jsou obsazené, ale jeden z lékařů mě chce – byť k jisté nelibosti plné čekárny – vidět hned. Uf, předčasný porod to není. Kontroluje našeho chlapečka a já se potřetí ptám, jestli žije. Sestřička se dívá do země…Je mi to líto.
Náš svět v tu chvíli někdo sevřel v dlaních a rozmačkal ho na tisíce malých kousků. Mám chuť ho vzteky rozdupat na prach a brečet, dokud ho vítr nerozfouká do posledního zrníčka, ale nechtějí mi to dovolit. Čeká nás boj o život. O ten můj…
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1446
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 1766
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 542
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 593
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 473
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 764
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 640
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 1000
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1998
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 400
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
Ach ne, až do posledního odstavce jsem se chechtala… a pak 
Casto to přirovnávám ke hře Člověč se, nezlob se - někdo prostě jen tu naši figurku vyhodil 
měla jsem tu nejlepší možnou péči, zemřel max jeden až dva po kontrole, kdy bylo všechno v naprostém pořádku. Příčina MA neznámá, v rizikovce se přiklání k blíže neznámému selhání placenty, v CAR k SIDS v prenatálním stádiu.
