Případi VI
- Snažení
- wobludka
- 18.02.15 načítám...
Máteli pocit, že v plození dětí jste totální zoufalci, mám pro vás dobrou zprávu – zdaleka v tom nejste sami.
Cyklus „bůhvíkolikátý“: Z neúspěšného transferu jsem nedělala vědu, těšila se na pár měsíců odpočinku, na to, až se zbavím toho protivného bacila, a plánovala další pokus na léto. Udělala jsem však jednu zásadní chybu – zapomněla jsem upřesnit letopočet.
Cyklus „snadsinemyslítežetoještěpočítám“: Zaručeným lékem na neplodnost je samosebou dovolená a navíc byla po letech odkládání skutečně zasloužená. Ta předchozí byla po stránce sexuální více než zajímavá, nyní jsme však byli přece jen o jedno dítko bohatší. Doma jeho existence výrobu sourozence nijak nekomplikuje, nyní jsme se ho však snažili po celodenním sportovním výkonu pro jistotu ještě utahat. To mělo pochopitelně za následek naše totální odpadnutí, zatímco vysmátý potomek po nás chrápajících ještě spokojeně drandil autíčky. Došlo-li vůbec k nějakému tomu milostnému spojení, rozhodně to nepatřilo k vrcholům manželské erotiky.
Cyklus „aniradšinechcivědětkolikátý“: Má předpokládaná viróza se nelepšila, a tak nastal čas navštívit nově nastoupivšího mladého obvodního lékaře. Ve svých nejužších džínách a rafinovaném tričku jsem nasadila zoufalý výraz, vylíčila svou situaci a snažně poprosila o detailnější vyšetření. S úsměvem mi bylo oznámeno, že jsem nějaká moc chytrá a nemám se tak pozorovat.
Cyklus „tosefaktmůžestátjenmně“: Přestože jsem historkou o návštěvě lékaře bavila široké okolí, humor mě přešel ve chvíli, kdy se můj stav zhoršil natolik, že jsem přestala cítit ruku. A tak tradá ihned směr nemocnice a následoval pozdně odpolední odchod s tím, že si mám v lékárně koupit pár vitamínů. No ale když teda jinak nedám, že teda tu rehabilitaci by to asi chtělo.
Cyklus „užtofaktnenívtipný“: Lékařka na mé ruce nic zvláštního neshledala, ale když už tam prý jsem a plánuji transfer, narovná mi lehounce vychýlenou pánev. A tak jsem si po dvou návštěvách v klidu kráčela po městě, rozvolněné svaly povolily a má pánev se při nevinném kroku usadila ve zcela mizerném postavení, se kterým si už ani jinak velmi milá rehabilitační sestra poradit nedokázala.
Cykly „nanějakýdítěsemůžuvyprdnout“: Dospěla jsem k názoru, že tohle fakt nemám zapotřebí. Jenže ta embrya klepala na víko mrazáku s transparenty „koukej se vzchopit, matinko, nemládneš a nehodláme tu dřepět věčně“. A jelikož se mi postupně udělalo líp, rozhodli jsme se nakonec přece jen pokračovat.
Cyklus „tohlejesnadzlejsen“: V čekárně CAR předstírám hluchou, v ordinaci už ani nechodím do kabinky. Sliznice ukázková, ovulace vzorná, jen gynekolog jen tak mimochodem pobaveně poznamenal, že můj levý i pravý vaječník se nacházejí na pravé straně břicha. Nevadí, k čertu s vaječníky. Odhodlaně polykám první tabletu kortikoidů, přičemž druhý den necítím nejen ruku, ale i lícní nerv, pár dní se svíjím v bolestech a zápasím s nevolností, až mě nakonec zcela vyčerpanou manžel odváží do nemocnice.
Tam lékař okamžitě nařizuje infuzi a odběry, načež mě po obdržení naprosto vzorných výsledků vykopává s kontaktem na psychiatra. Ani u něj léčba nezabrala a fungovat jsem musela - zbýval už jen léčitel. Sice pěkně drahá sranda, ale světe div se, pomohlo to. (poznámka – návštěv lékařů i historek s nimi bylo mnohem více, ale mám obavu, že už by se to nedalo číst, tak věřím, že mi zdravotnice nějaké ty souvislosti odpustí)
Cykly „onějakémdítětinechcianislyšet“: Jak to tak bývá, Vánoce mají svou jedinečnou atmosféru, a tak si zanedlouho nejen já uvědomuji, že mám jaksi ňadra dmoucí, bříško pěkně klenuté a příznak u mě ze všech příznaků nejtypičtější – manžel mi leze na nervy. Nejprve se jen tak nesměle a přiblble usmívám, v době očekávané menstruace už psychická muka nevydržím a přece jen zavítám do lékárny. Aspoň ty ruce by se mi u toho testování nemusely pořád tak klepat…
Hmm, těhotná nejsem. Paráda. Takže jsem prostě jen tlustá a vzteklá. Ale něco se po těch sedmi letech přece jen změnilo. Žádné slzy, žádný vztek, žádné litování. Prostě jen házím test do koše, zavrtám se do postele a spím jako dudek. Nevím, jestli tenhle příběh šťastně dopadne, ale nepochybuji o tom, že bude o čem psát.
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4449
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1863
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 956
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3871
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2638
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1308
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7722
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4909
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3355
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1995
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
směju se moc 
. Držím pěsti, ať se brzy zadaří 
Moc jsem se nasmála. Držím palce ať se zadaří 
), teď bych řekla že jí mám tam kde jsem mívala, jen ten vaječník je pořád přehozenej, ale funguje, tak to asi ničemu nevadí 
no taky varianta, říkala jsem si že to rozseknu v té pětatřicítce 
