Proč se to stalo?

Něco málo o mně a o tom, co mě trápí. Už jako malou holku mě ve 4. třídě týral učitel. Tahal mě za vlasy, házel po mě klíče, no prostě psycho. I spolužáci se po mně vezli. A shodou náhod byla ředitelka v bráchově školce manželkou právě mého třídního učitele. Takže to bylo asi tak, že brácha (který byl mladší), dělal potíže a ředitelka si postěžovala manželovi, a ten si to vyléval na mně.

Tenkrát jsem se to bála říci rodičům, bála jsem se, že mi neuvěří. Trvalo to celý školní rok, až to moje nejlepší kamarádka všechno řekla, ale bylo to skoro až na konci školního roku. Pak to šlo rychle a učitele ze školy vyhodily. Protože jsem se učitelů i spolužáků bála, tak mě na doporučení sociální pracovnice na konci roku přeřadily do zvláštní školy. Nestydím se za to! Vyučená jsem a to je pro mě to důležité.

Pak začaly problémy v rodině, naši se hádali, rvali a nakonec se rozvedli. Já jsem byl soudem přidělená mámě a bráška k tátovi. Chtěla jsem být s mamkou, protože, už tenkrát (bylo mi asi 13 let) o mě ztratil můj táta zájem. Dělal ze mě naprostého pitomce. Brácha se moc dobře neučil a táta mu pořád předhazoval: „uč se, ať nedopadneš jako ten de…l z Lachova“, tím deb… myslel mě. Už tenkrát se ve mně něco zlomilo a já jsem se k němu začala k němu chovat odměřeně. Pamatuji si i na to, že jsem tátovi před tím rozvodem řekla do očí: „Být soudem přidělená k tobě, raději půjdu do děcáku“.

Dopadlo to tak, že bráchu začal štvát proti mamce i mně a jeho rodina nám zakázala přístup na Moravu, kde jsem ráda trávila prázdniny. Nevadilo mi to, protože, jsem stejně nechtěla poslouchat, jak tam špiní mamku. Po rozvodu jsem se s mamkou odstěhovala do Prahy. Tady jsem dochodila 9. třídu a šla na učiliště. Vyučila jsem se kuchařkou. Po škole jsem pracovala jako prodavačka v obchodech, no a pak jsem poznala 1. manžela.

Vzali jsme se a já jsem si představovala, jak budeme šťastní, ale aha, chyba, omyl, nechala jsem se 3 a půl roku mlátit, ponižovat atd., než jsem se rozhodla podat žádost o rozvod. Byly to těžké časy, nechala jsem si všechno líbit a nikdy jsem nedostala odvahu, abych ho udala na policii, to byla možná chyba, kterou jsem udělala. Teď bych možná na tom byla psychicky asi lépe.

Po rozvodu, jsem se vrátila, k bývalému příteli, který mě po čase požádal o ruku, a já svolila a vdala se podruhé (z bláta do louže, jsem naivní nána). Chvilku byl klid, než začala dělat problémy jeho sestra. Pak se to začalo najednou hroutit a objevovaly se časté hádky. Neplatil alimenty, dluhy a nájem. Když se pak projednávalo soudní vystěhování (já jsem chtěla dluh zaplatit, asi 150 000 Kč + penále), tak jsme dostali 3měsíční výpověď. Na mně bylo od začátku všechno, pracovala jsem a on si jen tak propíjel peníze.

Pak ho zavřeli a nastoupil do výkonu trestu na 8 měsíců. V té době, moje maminka, prodělala mrtvici (krvácení do mozku) myslela jsem, že je to můj konec, bála jsem se o ni, protože jsem měla jenom ji. Myslela jsem i na to nejhorší, ale všechno bylo naštěstí v pořádku. Jenže během 5 měsíců měla maminka druhou mrtvici a ta ji upoutala na vozík. Pořád mluvila z cesty a mě tím psychicky odrovnala.

Přišlo soudní vystěhování a já jsem neměla kam jít, všichni se ke mně otočili zády. Musela jsem v zimě přebývat v dřevěné boudě, která neměla elektriku, vodu a teplo. Tolik, beznaděje a ponížení bych nepřála ani nepříteli. Můžu říci, že jsem si sáhla opravdu až na dno svých sil a přemýšlela, že skončím s tímhle trápením. Ale poznala jsem človíčka, který mi pomohl a pomáhá doteď. Jsem mu strašně vděčná a vážím si ho pro věci, které pro mě udělal a dělá. Jsme spolu 3 roky a moc se milujeme, ukázal mi, že zase můžu být šťastná a milovat. Miluji ho z celého svého srdce!

Jenomže, všechno se na mě podepsalo, začalo mě zlobit zdraví. Srdíčko tluče o trochu víc než by mělo, mám zvětšenou funkci štítné žlázy a jsem stále ve stresu. No co, léčit se musím a doufám, že se z toho dostanu, protože toužím po tom založit si rodinu. Už, chci být šťastná a ne se jen mučit a trápit, ale zapomenout na to zlo mi nejde, a to mě bolí.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kalla1412
8594
31.1.13 06:22

Chtěla jsem napsat několik komentářu…a ani nějak nechci a nedivím se, že tu žádný není… litovat tě nemůžu a nebudu a jinak na to nemám co bych napsala :nevim: :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Blešík
12127
31.1.13 06:57

No život se s tebou zrovna nemazlil, tak ať už je jen lépe :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
radpos
19
31.1.13 07:25

Život je sakra někdy krutej, užila sis svý a z toho dna ses vyhrabala-jsi hrdina…jinýho by to položilo, držim palce a přeju už jen strašně moc štěstí a zdraví a lásky!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Skytafka
4164
31.1.13 08:04

Jednou to přebolí, uvidíš ;) Přeji ti hodně síly do budoucna :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Sfaticata
1265
31.1.13 08:15

Ahojky. Špatné dětství se většinou podepíše na každém. :nevim: Držím palečky. 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Slysil
2178
31.1.13 08:24

@Kalla1412 - promiň, ale tvůj komentář jsem dost dobře nepochopila? Možná by bylo asi lepší, kdyby jsi ho opravdu nepsala vůbec :nevim:

Autorce deníčku, přeji hodně sil, zdravíčko a co nejkratší cestu k miminku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
mamiňadla
31.1.13 08:25

Hodně štěstí v tvém snažení. Na těhle cestě ti přeju abys potkávala jen dobré lidi. A jestli máš vedle sebe chlapa, tak to spolu dokážete :potlesk:

  • Upravit
vlčka
31.1.13 08:46

Holka začni si sama sebe vážit, pak si k tobě takové věci nikdo nedovolí…hodně síly v dalším životě :kytka:

  • Upravit
Denpry
4263
31.1.13 08:52

Život je krutý! Drž se a přeji, ať brzy založíte rodinku :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
zzuzzinda
274
31.1.13 09:11

@Sfaticata Přesbně tak, ze špatných zážitů z dětství se člověk vyhrabábá těžko.
Ale moc autorce přeju, a ť ona už je jen a jen šťastná a spokojená. Zdraví se určitě srovná, jak se srovná psychika. Držím palce, ať tě potká už jen radost.

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
31.1.13 09:19

Taky bych řekla že život je krutý, ale v tvém případě bych spíš přemýšlela nad tím CO TY DĚLÁŠ ŠPATNĚ? Tohle není náhoda a děláš něco špatně co s tebe dělá pro všechny snadnou oběŤ

  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
31.1.13 09:31

@Slysil dobře to napsala @Kamča.dalmatinka …já nemám prostě ráda postoj, který akutorka zřejmně zaujímá - já jsem chuděrka, které všichni ubližují, celý život ji jen okopávají…Věřím, že to může být tak. Věřím, že jsi to musela mít hodně těžké, drsné, ale takto „naděláno“ na jednoho člověka opravdu asi není náhodou, v dospělosti se většina lidí už dovede bránit a je to jejich volba, jestli se nechá mlátit od manžela…mrtvice maminky je mi opravdu líto, stejně jako útrap v děctví…NECHCI SE HÁDAT A NIKOHO NECHCI URAZIT, ani nechci být na autorku deníku zlá!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Sfaticata
1265
31.1.13 09:46

@zzuzzinda No právě. Ono si to hodně lidí představuje jako hurvínek válku, ale tohle si fakt táhneš za sebou jako balvan. Já jsem to tak ostré jako pisatelka neměla, ale odmalička jsem byla srovnávána se sestrou. Pořád mi nadávali jak jsem debilní a jak budu zametat chodníky. Chodníky nezametám, ale sebevědomí mám nic moc… :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Viicky
328
31.1.13 10:44

Je mi to moc lito. Nechapu jak nekdo dokaze rict vlastnimu diteti ze je debil. A opravdu verim ze detstvi ovlivnuje cely zivot. Autorko preji ti hodne stesti, a pamatuj si vetsina lidi nema rado chudinky, ze zacatku te mozna polituji ale pak jim zacnes lezt na nervy.Tak at to nepokazis v soucasnem vztahu. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Slysil
2178
31.1.13 11:27

@Kalla1412 - Jsem z těch co si jdou za svým, nenechám si ledasco líbit ;) Taky nemám ráda, když se někdo lituje, každý máme své, každý se musíme postavit čelem k něčemu jinému…Každopádně, ale postoj autorky v prvním, ev. druhém manželství je s největší pravděpodobnosti jenom výsledkem „traumatu“ z dětství a ten dle mého názoru jako bezbranné dítě moc ovlivnit nemohla :think: Pro člověka, který je celé dětství ponižován a prakticky veden k tomu, že je nula, sebevědomý člověk, který si umí prosadit svou, jen tak bez něčí pomoci nikdy nebude! O to víc, má autorka můj obdiv :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
dadasik
1130
31.1.13 11:40

Chapu co sis zažila, muj tata me dostal až na dno mám kvuli nemu nevrate zdravotní problémy, ale veř že boží mlýny melou pomalu ale jistě, a než jsem se z toho vyhrabala tak jsem take nachazela partnery který bych nepřala ani nepříteli. celkem mi pomohlo smíření se s minulostí a hrde hledet dobudoucna, nastavila jsem si latku co chci dokazat, nic vysokyho ale byl to cíl a takhle jsem to delala dokud jsem nenašla dobryho chlapa se kterym i když se rozejdu řeknu si že stal za to… prd na lidi coto neprožili nepochopí, taky bych neveřila kdybych neprožila… držím palce abys ses vyrovnala s minulostí je to neco co uz nezmeníš tak nema cenu abys na to plytvala energií…

  • načítám...
  • Zmínit
darla
5035
31.1.13 11:44

Hodne stesti v zivote :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Jannica
2575
31.1.13 12:28

Já s autorkou deníčku soucítím :( dětství hodně ovlivní budoucí život :( Doufám že už budeš mít jen a jen štěstíčko! jen mi tu chybí dvě vysvětlení… co se stalo s maminkou po druhé mrtvičce? (píšeš že jsi spala v boudě bez elektřiny…to tam maminka byla s tebou??) a dále že k tomu druhému příteli… „neplatil alimenty, dluhy ani nájem“ to měl už děti? Protože jsem tvé dítě v deníčku nezaregistrovala :nevim: tak držím pěstičky ať se zdravíčko zlepší a ať už je k tobě štěstí otočeno čelem :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
31.1.13 12:42

:kytka: Přeju v životě už jen štěstí, ať ti to konečně vyjde tak, jak si přeješ.

@Kalla1412 :nevim: Zrovna tenhle deníček mi nepřijde chudinkovský, naopak po tom, co zažila, má sílu hledat si nový vztah a věří, že to bude dobré. Že někdo napíše, že se mu v životě stalo něco špatného, to není hned litování se.

  • načítám...
  • Zmínit
misicka38
582
31.1.13 13:24

Je hrozný že některý rodiče jsou schopni tohle udělat svým dětem(tím myslím tvého otce) a přitom musí vědět že se to s tím dítětem potáhne celý život..At už je líp a tvoje děti at tohle nikdy nepoznají,, ;)

  • načítám...
  • Zmínit
misicka38
582
31.1.13 13:28

@Kalla1412 Já myslím že to není tak moc dlouho co ses tady pouštěla uplně stejně do jiné autorky deníčku co měla problém s nespavým mimčem…Prostě jsme asi už pochopili že nemáš ráda chudinky…Nechápu co ti tak vadí na každém deníčku kde autorky nepřekypují štěstím…
Myslím že problém máš spíš ty.

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
31.1.13 13:55

A ted uz prijde jen spokojenost a stesti :palec: Moc ti ho preju :!

  • načítám...
  • Zmínit
Slysil
2178
31.1.13 14:41

@misicka38 :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Jankaxx
2899
31.1.13 16:08

Moc ti přeji, aby už bylo dobře. Ať jsi zdravá a dočkáš se vytoužené rodiny! Ať se stále tak milujete a nidky si neubližujete :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
karamelalisia
68
31.1.13 16:13

Jéjéje, tolik komentářu :lol: huf :oops: Děkuji moc, opravdu :kytka: Nechci tím říkat že jsem chudinečka a at mě lidi litují, s tím to vůbec nemá co dělat (chybama se člověk učí a já ted můžu aspon říct, že jsem se ponaučila..teda snad:-).) Ono, někdy neškodí svěřit se někomu cizímu aby se aspon trochu ulevilo. Já bych to potřebovala ze sebe dost dostat. Ted už mám hodného přítele a jsem štastná. Doufám že to tak vydrží.
Ale i tak opravdu si těch komentářu cením :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
31.1.13 16:29

@karamelalisia :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Hanule81
271
31.1.13 16:41

Přeji atˇuž je jen dobře :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
FloraBolger
31.1.13 19:34

Přeju hodně štěstí a ať už je jen a jen dobře :hug:. Zážitky z dětství si člověk, bohužel, nese až do dospělosti (vím o tom své) a je pouze na tobě, aby sis otázku „Proč se to stalo?“ uvnitř sebe zaměnila za „Co mi to dalo?“. Ne nadarmo se totiž říká, že co tě nezabije, to tě posílí…a i z toho negativního si člověk něco odnese :kytka:

  • Upravit
Luminex
3309
31.1.13 20:00

:hug: za to jaká jsem vděčím hodně svým skvělým rodičům, kteří mi dali do života mnoho. Nemluvím jen o genech apod., ale o zázemí, podpoře… I takový banality jako je jídlo, že se o mě starali v době nemoci, prostě pořád. Uvědomuje si vůbec někdo jak je to děsně důležitý a jak to každej bereme jako samozřejmost? Vždycky mi takovýhle deníček otevře oči, jak můžu děkovat, že jsem se narodila do normální fungující rodiny a mohla jsem dostat vše co jsem potřebovala. A nejen já, ale každý z nás. Autorko vůbec jsi neměla lehké dětství a tak se nedivím, že tě to ovlivnilo natolik, že jsi pak prožila to co jsi prožila a nechala si hodně věcí líbit. Každý psycholog potvrdí, že to co si neseme z dětství ovlivňuje celý náš život. Takže jsem moc ráda, že jsi se odrazila ode dna, že máš partnera a držím pěsti se založením rodiny, o kterou věřím, že se postaráš líp jak se postarala ta tvoje o tebe ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Did
405
31.1.13 21:31

Dětství je základ. Když člověk nemá v dětství štěstí na správnou rodinu, nezíská životní oporu, základ, jistotu, tak pak je v životě jako ten papír ve větru. Ve chvílích nouze může skončit jako Ty - bezprizorně. Je dobře, že jsi potkala člověka, který Ti pomohl v nejhorších dobách a Ty ses mohla pozvednout a jít dál. Odrazila ses ode dna, tak teď již miř pouze vzhůru. :palec:
PS: na to, že jsi vychodila zvláštní školu, píšeš velmi slušnou češtinou - což se o řadě přispívajících na emiminu nedá říci :-)

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
31.1.13 21:50

@Did to přece neznamená že ve zvláštní škole jsou jen idioti nebo že se tam neučí česky :nevim:.Navíc deníčky opravuje admin a znám i kluka co ze zvláštní školy nakonec udělal i střední školu a ted dělá i vejšku. 8)

Zakladatelko přesně s chyb se člověk učí a je vidět žes dala svuj život do pořádku i přes to zlé

  • načítám...
  • Zmínit
Suzienna
397
31.1.13 21:57

Neměla jsi to v životě lehké, ale snad už bude lépe. Doufám, že svým dětem připravíš mnohem hezčí dětství než jsi měla ty a vyvaruješ se chyb svých rodičů. Tak mi připadá, že tam v té dřevěné boudě ti to všechno došlo a začala jsi odznova, viď?
Jinak souhlasím s předchozím - na zvláštní školu píšeš moc dobře!

  • načítám...
  • Zmínit
Lucie K
169
31.1.13 23:04

@karamelalisia Držím palce, nemyslím si, že by ses chtěla litovat, jak tady mnohé píšou, ono soudit je jedna věc a „poznat na vlastní kůži věc druhá“, pak až je člověk hoden toho, aby posuzoval, myslím si naopak, že teď už jsi na správné cestě, dokázala sis svůj problém (problémové lidi ve svém životě) pojmenovat, identifikovat ho, postavit se mu a ponaučit se z něj. Bravo! Teď už to snad půjde jen hladce, přeju moc moc moc štěstí, i co se zdravotní stránky týče, všechno souvisí se vším, ale budeš-li teď v klidu psychicky, věřím, že se to i na fyzické rovině projeví… Drž se. :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Did
405
31.1.13 23:48

@Kamča.dalmatinka Na zvláštní školu se posílá ze dvou důvodů: na základě psychologického posudku, který diagnostikuje buď silné poruchy učení nebo mentální postižení. Normální dítě, zvládající standartní výuku, do zvláštní školy nechodí. Nepotkala jsem nikoho, kdo by byl absolventem zvláštní školy a psal takto dobře česky. Nemáš pravdu v tom, že admin opravuje hrubky apod. v deníčcích. Mnohdy jsou tam věci, že nevěřím svým očím a přijde mi trapné, když tam ještě zakladatelky píší, že dlouhodobě žijí mimo republiku. Je výmluva nebo spíše omluva neznalosti jazyka. Zakladatelka může být v tomto směru na sebe opravdu pyšná.

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
1.2.13 15:50

@Did admin upravuje hrubky ;) mám pravdu.
Je na to zvláštní funkce :lol: a že admin někdy neopraví to nevim kde je chyba, ale upravuje i věty i kolikrát trocchu pozmění celou větu. Deníčky píšu takže to vim :pankac:.

To že má někdo nějakou poruchu s kterou tam jde neznamená že z něho nic nebude. U nás tam automaticky posílaj romy i když se nakonec ukáže že blbci nejsou, teda aspon né všichni a i tady znám pár matek na kterých bys to určitě nepoznala.|Proč všechny házet do jednoho pytle 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Hellísek
3419
1.2.13 16:32

Život (včetně dětství) je někdy těžký, ale teď už jsi dávno dospělá a zlé časy jsou za tebou, neohlížej se, žij tím co je teď a tady, to je důležité. Jsi zamilovaná a šťastná, těž s toho a užívej toho, protože si to zasloužíš.
Vem si ze špatného, co je za tebou to dobré i když se to špatně hledá, ale věř že to tam je a to v podobě posílení.
Věřím, že tě to posílilo a jsi teď silná a pokud tě bude chtít někdo ublížit, s patřičnou asertivitou se nedáš ;)
Jakmile se budeš pořád babrat špatnou minulostí, nebudeš se moc pořádně oddat teď pěkné přítomnosti a to je škoda.
Jak říkám: Co bylo, to bylo, teď je teď a já žiju teď! :)

Příspěvek upraven 01.02.13 v 16:33

  • načítám...
  • Zmínit
mismurka
2853
3.2.13 11:16

Deníček mi nepříjde vůbec chudinkovskej, je napsán prostě životem, kterej nebyl lehký, špatné dětství si sebou poneseš nejspíš už vždycky, na toto nelze zapomenout, ale o to víc budeš pro sebe a jednou pro svou rodinu dělat maximum, abyste žili všichni v klidu a s úsměvem na tváři, věřím, že to dokážeš.

  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
3.2.13 16:47

@misicka38 Cože? :-) Nemám problém :-) To si musím najít, kdy jsem byla na někoho ošklivá a do někoho se pustila kvůli nespavému mimču :* ;) Já nemám problém, ani mi nevadí deníčky, které nejsou celoveselé, já jsem jen asi nepochopila, co tím teda autorka chtěla říct…napsala jsi to ty, nemám ráda chudinky.Ty nevíš nic o mém příbehu, třeba ho mám stejný a nejsem si vědoma, že bych se tady (nebo jinde) exibovala, jak jsem to měla straaašně kruté a zlé..a jak jsem psala, nechci se hádat :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
misicka38
582
3.2.13 18:52

@Kalla1412 No to já se taky nehádám…Já si jen myslim že každej nemusí být tak statečný jako ty a jak řikáš ty se svým příběhem se rvat jako ty…No myslim že si tady jedna slečna stěžovala že se vůbec nevyspí a ty si jí na to napsala…holka ty máš teda dost a pak že nesnášíš chudinky, terý jen brečej…Nevim no, to asi raději nepíšu nic…

  • načítám...
  • Zmínit
karamelalisia
68
8.2.13 00:22

Ahojda :) Se nehádejte, za to nestojí. Každý má svůj názor a každý si za ním stojí. Ale někdy i ten názor, může ublížit i když není tak myšlený. Málo kdo si to, ale dokáže uvědomit.

No a já jsem psala tatovi sms-ku, chtěla jsem jen vědet jak se má, jestli je zdravý a jestli bychom se mohli někdy vidět až bude v Praze. Ale jak jsem čekala, odpověd žádná. Ted vím že mu nestojím ani za sms. Asi to vzdám, protože to nemá smysl. No co i takové věci se stávají a nejsem ani 1 a ani poslední. Nu což to je prostě osud.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Život s kocourem

Zlé sny