Průběh prvního trimestru
Tímhle příběhem bych chtěla navázat na mé předešlé deníčky. Začalo to vše týdnem od 21. 8. do 27. 8. 2010, kdy došlo k oplodnění mého vajíčka. V tu dobu jsem ještě nevěděla, že bych mohla být těhotná.
Neměla jsem žádné příznaky. Ale pár týdnů na to jsem už příznaky měla, ale nepřikláněla jsem k nim pozornost. Můj první příznak na který jsem reagovala byla vůně česneku. Hrozně mi začal smrdět a nemohla jsem pozřít nic s ním! Pár dnů před očekávanou MS, která měla přijít 7. 9. 2010 přišly další příznaky, ale ty jsem připisovala tomu, že to mám dostat.
Začly mě bolet bradavky a bolel mě podbříšek, ale tak nějak jinak, než když to mám dostat. Další známkou bylo chození na velkou. Byla jsem zvyklá chodit tak 3× denně, ale najednou jsem chodila obden. 6. 9. 2010 v práci na mě padla taková divná únava, cítila jsem i jak mi buší srdce. Změřila jsem si tlak a byl 90/60 což já mívám nízký tlak, ale tenhle už byl moc. Cítila jsem, že se s mím tělem něco děje.
Tak jsem přišla domů z práce pohodlně se uvelebila na wc a počurala těhu test a poctivě číhala. A bylo to tam… byly tam dvě //. Rozklepala se mi kolena, nemohla jsem polknout, byla jsem jako v tranzu. Přítel byl doma, tak jsem za ním šla i s tím papírkem a zajímavou grimasou na obličeji mu oznámila, že jsou na testu //. On na mě koukal nevěřil… chvíli koukal na ten test, chvíli na mě a nechápal… Byli jsme oba jako opařeníí, ale zároven strašně štastní ![]()
8. 9. 2010 jsme udělal pro jistotu ještě jeden test a ten byl taky pozitivní a dokonce druhá čárka sílila. Ale mně to nestačilo a ještě ten den jsem si udělala v práci krevní test na hcg, které bylo 286. TAkže jsem o sobě mohla prohlásit: ANO jsem TĚHOTNÁ! Na nic jsem nečekala a vzápětí se obědnala ke svému gynekologovi. 13. 9. 2010 jsem i s přítelem seděla v čekárně gynekologie. Měla jsem strach, nevěděla jsem jaké to je a jak budu reagovat.
Najednou se ozvalo mé jméno a už sem šla. Kontrola byla fajn. Pan doktor mi potvrdil těhu. Změřil gestační váček, který měřil 0,33cm. Řekl mi, že jsem asi v 5 tt. Od toho 13. 9. 2010 se přidaly další příznaky těhu. Začalo mi být nevolno. Nezvracela jsem, ale neměla sem k tomu daleko. 23. 9. 2010 přišel další příznak, začlo mě bolet bříško… respektivně sem do něj měla pěkný křeče. Tak sem volala lékaři a ten mi doporučil na 5 dní magnezium.
Už se mi blížila další kontrola, která měla být 11. 10. 2010. Do téhle doby se uklidnila bolest bříška, urovalo se chození na velkou i častějčí chození na malou. Nevolnosti přetrvávaly. Tak a už je to 11. 10. 2010 další kontrola s přítelem sme napnutí, jak miminko od té doby povyrostlo. Tak a už volají mé jméno opět vnitřní UZ a pan doktor hlásí, tak maminko embryo měří 2,05 cm. Teď mi již přesně vypočítal v kolikátém jsem týdnu těhu. Byla jsem 8+5 tt. Naplánoval mi krevní testy a prvotrimestrální skreening.
25. 10. 2010 jsem byla na krvi, kde mi vyšetřovali krevni obraz, krevní skupinu a dělali i biochemické vyšetření. A k tomu brali krev na prvotrimestrální skreening. Sestřička mi také vypsala těhotenskou průkazku zvážila 63 kg a vyšetřila moč a změřila tlak, takže se ze mě stala oficiální těhulka. 9. 11. 2010 byla naplánovaná další kontrola a dovyšetření toho skreeningu. Mezitím už přešly i ty nevolnosti. Takže jedniná obtíž, která mě zůstala byla bolest bradavek. 9. 11. 2010 jsem opět spol s přítelem vyrazili na kontrolu.
Sestřička po mě vyžadovala moč a opět mě vážila pořád 63 kg a měřila tlak. Po té jsem šla do ordinace. MuDr. mě udělal skreeningoví UZ a zdělila, že všechyn testy jsou v pořádku. A plod, že měří 6,58 cm. Oba jsme byli s přítelem moc štastní, že je miminko v pořádku a má se čile k světu
A až budu mít další trimestr za sebou zase napíšu…
Přečtěte si také
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 230
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 160
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 213
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 112
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 205
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 4784
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 2463
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1439
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 820
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 7159
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...