Psychika snažilky 10 část: Velká naděje

Milé kolegyně snažilky Když jsem koncem srpna psala svůj poslední příspěvek o své kamarádce, byla jsem plná optimismu, klidu a pohody. Změnila jsem lékaře, který mi KONEČNĚ po neskutečně dlouhé době vyvolal ovulaci jak hrom, děnně jsem si dělala ovulační testy, které k mému úžasu a obrovské radosti vycházely pozitivní! Schovávala jsem si je a každou chvilku se na ty úžasné dvě čárečky chodila dívat. Představovala jsem si že to není jen ovulační test, ale těhotenský a představa to byla skutečně hezká. Od června až dosud jsem prožívala opravdu klidné, krásné období, kdy jsem zbytečně nestresovala a jen si užívala příjemné změny, které se panu doktorovi podařila. Říkala jsem si že teď už snad...

V den, kdy jsme měli jet na víkend na chalupu, jsem to dostala. Ukápla slzyčka, ale vzala jsem to sportovně. Když se to nepovedlo jednou, možná se to povede příště. V září jsem měla jít na inseminaci do CAR do Brna. Zákrok byl sice podmíněn dobrým spermiogramem manžela, ale v tom jsem neviděla problém, vždyť když byl na spermiogramu naposled, byla jen malá odchylka od normy tvaru, množství a pohyb byl dokonce nadprůměrný.
Navíc pro tento spermiogram byly naprosto ideální podmínky. Nebylo horko, manžel byl po víkendu na chalupě odpočatý, klidný, neužíval ani Carnitin, který bral prvně. Představovala jsem si to nesmírně jednoduše: Dojedeme na spermiogram, který bude OK a za 14 dní přijedu na svou první inseminaci.

V Unice mě zarazila už sestra na vrátnici. Velice se divila, že manžel není objednaný, přestože nám tenkrát doktor zdůrazňoval, že se objednávat nemusíme, že stačí když prostě dorazíme. To se nám sestře nakonec podařilo vysvětlit, nicméně trvala na to, že pokud nám doktor nedal žádanku, musíme spermiogram hradit sami. Ani s tím jsme nepočítali, nakonec nás zachránila poznámka v kartě, kde doktor čtyřmi slovy poznamenal: Kontrolní spermiogram v září.

O dva dny později jsem celá napjatá volala na výsledky. Sestra do telefonu sdělila, že je jen 3% odchylka od normy, proto neví, jestli to ještě na inseminaci je nebo ne. NAvrhla mi ať zavolám druhý den, že mě spojí s doktorem a ten mi to vysvětlí.
Druhý den však bylo všechno jinak. Doktor mi silně otráveným a nepříjemným hlasem sdělil, že „ten spermiogram je prostě hroznej, i ty hodnoty který byly prvně naprůmerné jsou teď hrozné a šance, že se nám během 2 let podaří otěhotnět je jen 10%, čili mizivá.“ Jako třešničku na dortě přidal dodatek: „Bohužel, no, smůla.“
Zůstala jsem jako opařená. Tón jeho hlasu mi připadal jako by četl noviny a mně jen tak mimochodem sděloval že snažení se prostě nemá smysl. Žádný návrh dalšího postupu. Žádná konkrétní čísla. Prostě mi jen sdělil že je to děs a že máme smůlu.

Doma jsem se doslova zhroutila. Deseti procentní šance na otěhotnění opravdu nikomu na náladě nepřidá. Bulela jsem asi půl dne, před manželem jsem se snažila situaci zlehčovat a dělat si z toho legraci, aby atmosféra nebyla tak vážná. Snažila jsem se ukázat, že já si z toho nic nedělám, proto si z toho nemusí nic dělat ani on, jenže se mi to asi moc nedařilo.
Každopádně jsme se domluvili že Unica už nikdy více a když ze mně opadl smutek a začala jsem uvažovat, napadlo mě že bychom štěstí mohli zkusit ještě ve Fertimedu v Olomouci. Přece jen je to o něco blíž a snad tam bude i lepší přístup než v Unice.

Můj gynekolog mi i tento měsíc navodil kouzelnou ovulaci, dokonce ještě lepší než minule :-)) Sliznice byla připravenější, folikuly byly dokonce 4! A to jen po pár tabletkách hormonů! Byla jsem štěstí bez sebe a ještě ten den jsme to s manželem oslavili v postýlce. O dva dny později jsem šla do porodnice píchnout první Pregnyl. Někde jsem četla příspěvek žensé, která psala, že jí lékař doporučil sex až po 36 hodinách od píchnutí, proto jsem se rozhodla, že když se to minule nepodařilo hned a na tolikrát, tentokrát vyzkoušímě něco jinýho.

V té době jsem byla opět ve silných depresích. Měla jsem stále namysli tu 10% pravděpodobnost, byla jsem nešťastná nad nespravedlností, kdy některé ženy otěhotní okamžitě a jiné tak dlouho nemůžou. Tolik měsíců byl problém ve mně a v mé ovulaci a teď, když je konečně problém vyřešen, objeví se vada na druhé straně… Uvažovala jsem hodně pesimisticky, byla jsem podrážděná k okolí a cítila jsem se strašně.
Tenhle stav mi vydržel snad měsíc, kdy jsem stále jen myslela na to, jak je mi to líto a jak je to nefér. Jenže pak jsme jeli do Fertimedu na první pohovor. Přijal nás profesor Sobek osobně, ještě téhož dne jsme podstoupili oba krevní vyšetření, manžel spermiogram a nějaké vyšetření varlat, já folikulometrii. Profesor mi nabídl inseminaci hned, tedy ještě ten den, bohužel ovulaci jsem o den či o dva prošvihla, domluvili jsme se tedy na další měsíc. Spermiogram byl podstatně lepší, špatný byl jen jejich tvar, množství i pohyb dostatečný. Hodně nás uklidnil a asi po dvou hodinách jsme odjížděli opravdu v dobré náladě. Nejvíc nás mrzelo že jsme do Fertimedu nejeli rovnou, že jsme se tak dlouho trápili v Unice, kde o nás ani žádný zájem neměli.

Uteklo pár dní a včera večer mi psala kamarádka, která se víc jak 10 let snažila o miminko, že se její 5 IVF povedlo a že je těhotná. Nesmírně jsem jí to přála a byla ráda i za ni, na druhé straně mě zamrzelo, že teď jsem vlastně zůstala sama, která nemůže mít děti. Možná právě tohle mě přinutilo udělat si těhotenský test. Ve 4 ráno, kdy už jsme opravdu nemohla dospat, jsem si tedy udělala RapiClear a výsledek? DVĚ čárky! Jedna byla o něco slabší než ta druhá, ale důležité je, že byly DVĚ!

Doufám, že teď nic nezakřiknu, když řeknu, že se cítím nejšťastnější za celý svůj život. Přesto mám strach, že bude něco špatně, že to bude třeba omyl… Ale i přesto tolik doufám že mám konečně štěstí…

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
177
5.10.07 07:45

Ahojky,
náhodou jsem si přečetla Tvůj článek a teď se mi chce brečet dojetím! Přeji moc moc zdravíčka pro Vás oba a krásné mimi na konci :-). Hodně štěstí a lásky přeju :o)  

Vendy.  

  • načítám...
  • Zmínit
17
5.10.07 10:30

Ahoj Filipino,
skoro jsem se u toho počítače rozbrečela, jak mě tvůj článek dojal! Strašně moc ti přeju, aby na dalším testu byly ty dvě čárky mnohem zřetelnější a ty sis mohla konečně užít ten krásný pocit. Já jsem zjistila své těhotenství podobně, jeden den odpoledne jsem si udělala test, ale ani jsem moc nedoufala a podívala se na něj asi po 25 minutách - a tam / /. Druhá sotva znatelná, nebyla jsem si jistá a honem běžela do lékárny pro další test, který jsem si udělala taky asi ve 3 ráno, jak jsem to chtěla vědět najisto. To už byly trochu viditelnější a já byla šťastná jak blecha. A jak to dopadlo? Naše štěstíčko má už 4,5 měsíce a krásně zrovna spinká venku v kočárku. Tak ti přeju, abys nám mohla psát další a další články o tom, jak mimi v tobě roste, kope, hlásí se na svět… Držím všechny palce a těším se na dlaší info!! Terka a Kristýnka

  • načítám...
  • Zmínit
551
5.10.07 10:32
:-D

Držím palečky.

  • načítám...
  • Zmínit
826
5.10.07 11:18

tak jsem si zaslzela ..
moc drzim palecky at je vse jak ma byt.. a tesim se na dalsi zpravicky od tebe …

  • načítám...
  • Zmínit
2263
5.10.07 11:56

Hodně štěstí!!!!!!
Krásný pocit, že??? Připadá mi to jako dnes když po 4.IVF byly na testu //.

Držíme pelečky, ať je vše jak má!

Kati a Jája (4,5 měsíce)

  • načítám...
  • Zmínit
533
5.10.07 15:32

Moc ti fandím!!Taky jsem snažilka - už hodně dlouho a mám pocit, že ty moje testy snad ani // ukazovat neumí.Teď jsem po 1.IUI a rozjíždí se mi MS, takže náleda je na bodu mrazu.Ale ty jsi mi dodala sílu pokračovat, protože příroda je nevyzpytatelná.Moc na tebe myslím a držím palce!!

  • načítám...
  • Zmínit
34
5.10.07 19:47

Ahoj Filipino,
Moc ti gratuluju ke dvoum carkam, doufam ze vse bude v poradku. Tvoje prispevky uz ctu dlohou dobu, takze si umim predstavit martyrium, kterym jsi prosla. Je skvele, ze se jedna z nas " snazilek " dockala. Mejte se krasne ( hlavne zdrave a v klidu ) . Market

  • načítám...
  • Zmínit
3471
5.10.07 22:02

Filipino, moc držíme palečky ať se všechno podaří a zanedlouho máš u sebe svoje miminko :-)
Vyky a Janýsek

  • načítám...
  • Zmínit
Jaa
1150
6.10.07 10:47

Jéééééé, Filipi, tak to vám moc, moc gratuluju!!! Když jsem začala Tvůj článek číst, myslela jsem si, že bude mít zase smutný konec.....a ejhle, na konci čekalo velmi milé překvapení:O))) Moc Ti to přeju a doufám, že nám brzy napíšeš, jak bříško i miminko pomalu rostou:O)
Papa, držím palečky, ať je všechno v pořádku.
Jaa z Květňátek 2005

  • načítám...
  • Zmínit
9374
8.10.07 14:10

Filipinoooooooo  to je uzasne gratuluji to je stesti najednou ze??? Drzim palecky uzivej si to a nech se obskakovat ostatnimi :O)  

Vidis ze jen ses dockala :o)  

Mam radost i za tebe :o)  

Hodne stesti a hlavne si to uzivej ,strasne rychle to utece :o)  

Markyna

  • načítám...
  • Zmínit
1428
8.10.07 14:13

Ahoj Filipino,
tvůj článek jsem si přečetla se slzičkama v očích a moc přeji,aby se z těch // vyklubalo krásné a zdravé miminko! Dáša

  • načítám...
  • Zmínit
695
9.10.07 15:28

Děvčata, všem tu moc děkuji za podporu a za gratulace, pořád ale ještě nevím jestli to je pravda, to ukáže až ultrazvuk. Včera jsem byla na krev a vypadá to slibně, ale mám pořád nějaké divné křeče v podbříšku tak vůbec nevím jestli to udržím… Ale snad ano a brzy budu přispívat do těhulkovských a maminkovských deníčků. P.

  • načítám...
  • Zmínit
294
9.10.07 16:28

Čtu Tvé články a dlouho jsem čekala na 10. část. Ale vyplatilo se čekat! Gratuluji. A ťuky ťuk - ať to nezakřiknem.

  • načítám...
  • Zmínit