Špatná histologie znaménka II
- O životě
- lenasek235
- 21.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pro ty, kteří četli můj dřívější deníček. Slíbila jsem, že vám dám vědět, jak to dopadlo. Dneska mám ale tedy ráno...
6. 11. 2012 jsem šla do nemocnice na vyříznutí většího kusu okolo postiženého znaménka. Kdo četl předchozí deníček, ví, že jsem vlastně ani nevěděla, proč tam jdu a co mi je. Zeptala jsem se tedy a paní doktorka mi dala tu nejhorší zprávu, kterou jsem kdy v životě slyšela. Máte maligní melanom! Hrůůůza, co budu dělat!
Hned mi před očima naskočily moje děti a já, a to v tom nejhorším scénáři. Zákrok pekelně bolel, ani jsem to nějak nevnímala a sestra si myslela, že brečím proto, že to bolí. Šila mě asi půl hodiny, rána je to obrovská. Nicméně jsem poděkovala a utíkala do auta, aby nikdo neviděl, že bulím jak želva.
Cestu domů si moc nepamatuji, ale dojela jsem. Když mě viděla moje máma, začala brečet taky a objímat kluky, jako kdybych už večer měla umřít, spílala a lkala, ale přitom vůbec nic nevěděla. A to mě postavilo zpátky na zem. Utřela jsem slzy a řekla si, že se s touto nemocí poperu, ať to stojí, co to stojí.
Druhý den ráno jsem šla na převaz a paní doktorka mi sama řekla, že to bylo za 5 minut 12 a myslí si, že je to jen v tom znaménku, ale musí se mnou zacházet jako s nemocným. Tak jsem ještě ten den stála před dveřmi RTG plic a paní, která si přečetla diagnózu, mě hned vzala a koukala na mě tak smutně. Měl jsem s sebou totiž malého v sedačce. A tak poprosila pana doktora z úplně jiných dveří, zda ho pohlídá, a šla jsem. A výsledky budou až na převazu za dva dny.
Doma jsme se domluvili, že z toho nebudeme dělat tragédii, že až budu mít něco v ruce, potom můžu začít brečet, a světe div se, ono to pomohlo. Myslela jsem na to, to ano, kdo by nemyslel, ale šlo to zvládnout kupodivu v klidu, a tak jsem v pátek nastoupila na krev a odevzdala jsem moč a sestřička mi potvrdila, že plíce jsou v pořádku, a to byla moje první výhra.
Večer mi volala mama, že prý máme přijet v neděli na oběd, nikdy, podotýkám nikdy, nás nezvala, a teď hned celou rodinu, i ségru, se kterou se nemají rády a bráchu taky, a ten zase nesnáší švagrovou, a mého muže taky nemá ráda, tak jsem s díky odmítla, že jsou kluci nemocní. Potom jsem se dozvěděla od ségry, že jsem měla přijet na svou vlastní trachtu
Je to smutné, ale já už se tomu jen směji, protože vím, čeho je moje máma schopná
Popravdě jsem to i čekala.
V úterý jsem šla na sono břišních orgánů a uzlin a pan doktor byl takový tajemný, ale nakonec mi řekl, že nic nenašel. Tak jsem šla koupit zákusky a dětský šampus a doma jsme to oslavili. Nicméně ve mně začal hlodat červík, co když oslavuji a najde se něco v krvi?
Ale včera jsem dostala krásnou zprávu. Šla jsem zas na převaz a paní doktorka mi řekla: Nikde se nic nenašlo a ani se nepředpokládá, že by se něco našlo. Nemám totiž ještě histologii toho odebraného kusu, ale když je krev, moč, sono a TRG v pořádku, tak by to byla asi hodně blbá náhoda, nemyslíte? Ještě mě tedy čeká oční, protože v oku je taky pigment (ale tam jsem se chtěla objednat už asi před půl rokem) a musím se objednat na onkologii (zavedený postup). Jinak budu každého pul roku kontrolovaná a nesmím se opalovat.
Jinak děkuji, že jste dočetli až sem. Chtěla jsem vám tímto deníčkem jen říci, že pokud si alespoň jeden nebo jedna z vás nechá vyšetřit znaménka, měl tento deníček smysl. Vím, že u mě to dopadlo dobře, ale věřte, ty nervy za to nestojí a návštěva doktora vám zabere, když to přeženu, dopoledne. Ale lítání po vyšetřeních vám vezme celý týden a bude vám vše připadat jako věčnost.
Ještě jednou vám všem děkuji, i za podporu v minulém deníčku a přeji všem krásný den!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1620
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 945
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1657
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 692
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20698
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2615
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2883
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2601
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1760
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Drzim palce, at je ta histologie OK a tleskam, jak si to vsechno ustala

Hodne stesti