Tohle nám nikdo nepřál
- Porod
- radulkar
- 30.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak tu tak pročítám všechno to svěřování v deníčcích, napíši Vám také svoji zkušenost s prvním porodem, kterou jsem si nepředstavovala ani v nejhorším snu a nepřála bych to ani tomu největšímu nepříteli.
Rok 2008: byla jsem s přítelem (nyní manželem) velmi krátce a tak mě zjištěné těhotenství v 8. TT docela překvapilo, ale oba jsme byli do sebe tak zamilovaní, že jsme si miminko ponechali. Muž mě rozmazloval, vozil mi samé dobrůtky a každé přání splnil. Na kontrolách probíhalo vše v pořádku a já jako prvorodička (21 let) jsem byla ze všeho dost vykulená a velmi pyšná na své roztoucí bříško. Na UZ jsem pozvala i svou budoucí tchyni i svoji maminku a dle Dr. bylo stále vše v pořádku.
Na další kontrole jsem měla v moči bílkoviny a nízko posazenou dělohu,ale Dr. mě ujišťoval, že je vše v pořádku, jen mám odpočívat a necestovat autem a nasadil mi magnesium. Celé těhu jsem byla na neschopence a těšila se, až nastoupím na mateřskou a konečně budu moci jet za svoji maminkou 136 km od mého bydliště. A ta chvíle nastala. Užívala jsem si těhulkování a nechala se před porodem i zkrášlit.
A je tu středa večer, 5. 11. 2008, chystala jsem se do postele a udělalo se mi značně špatně, zvracela jsem a měla průjem a šíleně mě rozbolela hlava. Cestovala jsem mezi wc a postelí celou noc a pořád odháněla mamku, ať si jde lehnout, že mi je jen špatně a těhotné na pohotovosti nepomůžou. Jak jsem byla bláhová! A k ránu jsem usnula a probrala jsem se, až když vedle mě seděla sestra ze záchranky a snažila se se mnou komunikovat. Nechápala jsem, co se děje a kde to jsem a proč tam jsou oni. Beze slova mě odvezli do nemocnice a tam to začalo, samé vyptávání, papírování, meření ozvů a já stále nechápala proč všichni tak vyvádějí.
A jelo se na sál, probudila jsem se na jipu a vůbec nevěděla, co se stalo a kde mám břicho. Přišel za mnou muž a vše mi řekl a děkoval mi za krásného syna, který se narodil 6. 11. 2008 v půl osmé ráno, měl 36 cm a 1400 g a hned ho převezli do Hradecké nemocnice na jip.
Týden jsem ležela na jipu a pak dalších 14 dní na porodním, kde jsem postupně vstřebávala vše, co se stalo a konečně se dozvěděla, co mi bylo. Prodělala jsem preklamptický záchvat způsobený vysokým tlakam, ale proč se mi to stalo, nikdo nevěděl. Jen se shodli na názoru, že mé těhotenství bylo značně zanedbáno a syn se narodil ve 36. tt a ne 38. tt jak bylo v průkazce a zřejmě mi špatně pracovala placenta, proto byl hypotrofní.
Přečtěte si také
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 27
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 70
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 70
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 78
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 635
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1401
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 2094
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 664
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 586
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1085
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
přeji Vám oběma už jenom samé štěstíčko
já mám zažitý podobný příběh jako ty,byli sme sice o něco větší 2300kg a 43cm ale taky hypotrofní,všechno se zvládlo,všechno sme dohnali a dnes na 4 měsích máme 6kg 