Už jsem zase snažilka
- Snažení
- blogmamy
- 16.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po vyčerpávajícím začátku letošního roku jsem poznala muže svých snů a ačkoliv už mám za sebou 4 úspěšné porody, naše geny zřejmě touží zplodit společného potomka, a tak jsem se červnem počínaje stala opět Snažilkou.
Nikdy jsem si neuměla představit jakých rozměrů může nabrat snažení se o miminko, zvlášť ve chvíli, kdy se člověk stane součástí obrovského fóra jako je eMimino. Nutno podotknout, že jsem se musela asi první tři měsíce se slovníkem v ruce prokousávat různými diskusemi a hledat vysvětlení nad zkratkami, které tu uživatelky naprosto běžně a s lehkostí používají.
To bylo před sedmi lety, dnes se považuji za ostřílenou uživatelku a snažím se to, co jsem pochytila sama, posunout dál a poradit, kde je to třeba. Protože, ačkoliv jsem prošla 4 pohodovými těhotenstvími, i já osobně vím, co je ZT a jak dokáže zasáhnout do srdce a v něm nesmazatelně zanechat stopu, která ani s dalším uzlíčkem v náruči, nezmizí.
Být snažilkou je vlastně poslání a o co se snažíme, je více než jasné. Miminko je to, co nás táhne každý den zakládat nové diskuze a ptát se na věci, které by pro nás byly za normálních okolností směšné a irelevantní. Jenže tohle není normální situace a já se nestydím přiznat, že můj mozek je zcela zahlcen snažilkovstvím a že ačkoliv se považuji za racionálního člověka, v době, kdy pro mě jsou světem těhotenské nebo ovulační testy, se chovám přirozeně jako většina z nás.
Naprostou nezbytností snažilky je kromě výbavy určené k testování svých plodných dní, vytvoření metříku, protože vědět, který DC nebo DPO jsem, je nutnost. Vždy jen pousměji, když vidím další snažilku, která zakládá téma: je tam duch nebo ne, můžu být těhotná apod. Nikomu se nevysmívám, snažím se vcítit do situace a kůže toho, kdo takto „blázní“ a není to moc složité, protože dva po ovulaci i já mám nutkání založit téma s názvem: bolesti tři dny po ovu – možné těhotenství?
Moudrá věta: „nemysli na to, ono to přijde až bude čas“ by chtěla vytesat do kamene a vsadím se, že všechny snažilky světa by rády do toho kamene praštily nebo přinejmenším koply. Nemyslet na snažení? Jak to vlastně udělat, nemyslet na to, když si musím hlídat, kdy mám ovu, zda hlen je plodný nebo neplodný a nebo zda je duch na tt skutečný nebo vymyšlený. Zajímalo by mě ještě více, jak dokáže někdo, kdo podstupuje umělé oplodnění nemyslet na to, co se vlastně děje. S doktorem mezi nohama, který zavádí katetr se spermiemi vašeho muže je vážně snadné na to nemyslet.
Dodneška jsem vlastně moc nepochopila, jakým to umem jsem obdařena, že dokáži pouhou myšlenkou ovládnout spermie své polovičky, aby prostě minuly mé vajíčko. Myslím, že bych tento talent měla prodávat v televizi a vydělala bych balík.
Definice snažilky mě na několik měsíců (a já urputně doufám, že jich nebude mnoho) uvedla do stavu dezorientace mysli, kdy mi v hlavě běží známé zkratky používané na fóru a moje první myšlenka po ránu patří kamarádkám, které stejně jako já měsíc co měsíc bojují za vítězné dvě čárky na papírku, které změní svět. Sice ne všech, ale náš určitě.
A tak se znovu po dvou letech orientuji v tom, kdo kdy má ovu, jestli je ovulační test pozitivní nebo ne a mnohdy se nestydím k dobře míněné radě přiložit test mnou upravený a pak diskutujeme s ostatními snažilkami, zda testovací čárka je skutečně silnější než kontrolní, nebo zda tolik toužebně vyhlížející OVU bude až v následujících dnech.
Už zase vím, co je BT a co obnáší její správné měření a opět jsou v naší domácnosti teploměry dva, jeden jsem si s dovolením vzala pro osobní účely. Zase zapisuji každý den hodnotu do grafu a diskutuji na fórech, zda skřítkové z ff jsou přesní a ovu odhadli, nebo zda se spletli. Zase si uvědomuji, jak moc důležité je tulení v plodných dnech a jak může prstíčková metoda pomoci k početí. I to, že být těhu není jen otázka náhody, ale že se tomu dá pomoci různými polohami.
Opět počítám dny DPO a sleduji příznaky možného otěhotnění. Procházím diskuze nebo zakládám nové s novými příznaky a radostně zaplesám nad shodou u těhulek, které již tuto cestu šílenství prošly a úspěšně je korunovaly těmi pověstnými | | na testu. Zase znovu sleduji svůj hlen a vzrůstající BT a hledám, zda je vysoce pravděpodobné, že za pár dní objevím dušíka na testu. Porovnávám grafy jiných uživatelek a nadějně doufám, že i když se u mě neobjevil nadační pokles, nemusí to nic znamenat.
V den své MS jako pokaždé zkouším TT a pak pod různými úhly hledám dušíka nebo slabou druhou čárku. Fotím jako šílená a zakládám tolik irelevantní diskuze a ptám se ostatních uživatelek, zda vidí nebo nevidí. A když mine termín MS a přijde můj 1 DC, truchlím nad tím, že se opět nezadařilo, ale jen do chvíle, než zjistím, že se blíží opět má OVU a vytasím jako každý měsíc plna nadějí s novými zbraněmi. Tentokrát jsou to kontryhel, ovu testy, sledování hlenu a samozřejmě tulení v plodné dny, protože bez toho by to nešlo ![]()
A tak nám všem nezbývá, než popřát hodně štěstí do boje, který není snadný. Nebudu vám tu psát, aby jste na to nemyslely, protože mě za týden čeká ovu a hádejte co? Budu na to sakra hodně myslet ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1613
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 943
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1653
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 690
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 400
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20682
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2599
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1758
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....