XXL
- O životě
- MeloryNox
- 25.02.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Volné pokračování deníčku Kvartální cukrholik.
Přečtěte si také deníček Kvartálně cukrholik »
Jsem velká holka. Krev a mlíko. Barokní typ. Prostě česká buchta oplácaná.
Kde ty loňské sněhy jsou, předloňské… Kde je moje já před prvním těhotenstvím. Ach jo.
Džíny, moje krásné džíny. Vypadají těsně. Naštěstí trochu pruží. To by mohlo jít. Oblékám jednu nohavici, druhou nohavici. Pod kolena to jde. Ještě to jde i kousek nad kolena. Jak se blížím ke stehnům a koukám do zrcadla, tuším zradu. Je to tady. Zasekly se. Ty mrchy. Dostanu je sotva pod zadek. Vím, že nemá smysl pokoušet štěstí. Nebo spíš újmu.
Beru džíny o číslo větší. Poskakuju. Hódně poskakuju. Nakonec se do nich narvu. Jakž takž zapnu knoflík. Jenže… V prostotu, kde se nachází rozepnutý zip, se nachází i můj špek! A kouká ven. Snažím se tu hnusnou měkkou hmotu vrátit zpátky, kam patří, a zapnout zip. Nedaří se.
To snad ne! Bože! Jsem tlustá. Špek. Buřt. Váleček. Hrošík. Chodící golemka. Jsem všechno, jenom ne štíhlá.
Mám jíst víc? Podle výpočtu mám kalorický deficit. Když budu jíst málo, nebudu hubnout. Nebo mám jíst míň? Všude se píše, že pokud je energetický výdej vyšší než příjem, automaticky dojde k úbytku váhy. Tak JAK to tedy je?
Cvičit. Měla bych začít cvičit. To se lehko řekne, ale hůř udělá. Vždycky jsem byla na těláku střevo. Začalo to už v dětství, když jsem měla křivý nohy, totální ixovky. Při vybíjené jsem šla jako první z kola ven. Do dnes vidím, jak přede mnou stojí koza. Musím se rozeběhnout, odrazit se od skokánku a přeskočit ji. Nízká sebedůvěra vyvolala nervozitu. No, dopadlo to tak, že jsem před kozou zpomalila, krkolomně se odrazila a zůstala sedět na koze. Byla jsem šťastná, že tento nešťastný pokus je za mnou. Dokud nás paní učitelka nepobídla písknutím na píšťalku, že jdeme na druhé kolo… Neúspěch s kozou se téměř opakoval. S tím rozdílem, že jsem ji SKORO přeskočila. Škrtla (čti narazila) jsem zadkem o konec kozy. Půlky mě bolely ještě dva dny.
Než cvičit, radši budu číst, psát (a počítat), kreslit nebo hrát na piano. Najdu tisíc jiných aktivit, který se dají dělat místo cvičení. Je to stejný, jako když děti hledají důvody, proč ještě nejít spát nebo proč nepsat úkoly. A když zrovna nemám kloudnou výmluvu, zachrání mě migréna nebo menstruace.
Moje osmiletá princezna mi nezapomene občas připomenout, že má macatou mámu. Pouštíme si rock, pop a další, a tančíme, skáčeme, kroutíme se, a všechno dohromady. „Mami, jak to děláš, že ti tak skáče zadek? Mně to nejde.“
Terinka s nadšením sleduje Česko Slovensko má talent. Samozřejmě jí nesměla uniknout ani loňská řada. Show skončila. Terka shlédla poslední účinkující, korpulentní burlesku Wendy ze Španělska. S upřímnou radostí ve tváři a čistými úmysly běží ke mně a povídá: „Mami, ty bys taky mohla do talentu! Tam byla taková tlustá paní a tancovala s prsama.“ Oči jí září radostí z myšlenky, že maminka by to mohla někam dotáhnout.
„Ty myslíš, že umím tančit prsama?“
„No! Když to umíš zadkem, tak to budeš určitě umět i prsama!“
Kdybych nejedla sladký. Kdybych v těhotenství nesnědla tři krajíce chleba k večeři. Kdybych vyrůstala ve sportovní rodině.
Kdybych…
Kdybych nebyla krev a mlíko, neměla bych krásného muže, který ve mně vidí bohyni. Kdybych nebyla dvakrát těhotná, neměla bych úžasnou dceru a úžasného syna. Kdybych si neosladila život, našla bych si jinou závislost. 
Přečtěte si také
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 2817
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 4429
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 4457
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 416
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 4263
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 4120
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Máma se vrátila k příteli, který ji málem zabil. Mám o ni obrovský strach
- Anonymní
- 01.09.26
- 3076
Je mi 25 let a mamce 45. Celý život tak nějak pořád hledá toho pravého. Nikdy jsem jí v tomhle moc nerozuměla. Ona prostě nedokáže být sama. Tři manželství, tři rozvody a několik dalších vztahů jen...
Dcera nechce jezdit k tátovi. On tvrdí, že ji proti němu navádím
- Anonymní
- 01.09.26
- 1527
Po rozchodu jsme se s bývalým domluvili, že dcera u něj bude každý druhý víkend. Jenže poslední měsíce před odjezdem pláče, bolí ji břicho a prosí mě, abych ji tam neposílala. Když jsem to začala...
„Mít jedináčka je sobecké!“ řve tchyně. Přitom sama vychovala jen jedno dítě
- Anonymní
- 01.09.26
- 8523
Náš syn je na světě zázrakem. Můj porod byl jedno velké trauma, na které do smrti nezapomenu – nastaly vážné komplikace a lékaři na sále bojovali o život můj i o život miminka. Zvládli jsme to jen...
Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
- kristyna dostalova
- 01.09.26
- 997
Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.
Dcerka umí potěšit, líbí se mi s jakou lehkostí to píšeš 
víš, o koho se jedná? Když tak pošlu odkaz do sz. Protože to se prostě musí vidět 
Taky jsem se teď solidně vykrmila a dcera to komentovala slovy „maminko ty jsi taková měkounká“ 
