Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Zklamala jsem ji, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
2199
21.1.11 10:43

jsem taky jednou z maminek, které mají andílka…je to velice smutné a strašně to bolí, ale rozhodně to není tvoje vina…takové věci se prostě stávají..vím, že to tak teď nevidíš, ale časem pochopíš, že Julinka si právě vybrala Vás, protože věděla, že jí budete milovat a vybrala si vás i přesto všechno, že věděla, že s vámi neprožije celý život…zapal Julince svíčku a pošli jí za andílkama…už vždycky to bude tvoje Julinka a navždycky zůstane v tvém srdíčku…
a nejsi žádný netvor… :hug: :hug: kdyby ano, netrpěla by jsi tolik… :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
35420
21.1.11 10:47

Je mi to lito :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1159
21.1.11 10:47

přes slzičky nevidím :cry: :cry: :cry: taky jsem přišla o svého chlapečka, ztráta dítěte je to nejhorší co může rodiče potkat :hug: :hug: …Hanulko musíš být silná kvůli Jůlince, nechtěla by svoji maminku vidět tak utrápenou.....jednou až příjde ten správný čas, tak se s našimi andílky opět setkáme a už je nikdy nepustíme z náručí :andel: :srdce: drž se holčičko, i když vím jak je to nesmírně těžký :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Petula 13
21.1.11 10:56

Ahoj,je to strašné,vůbec nechápu jak si to přežila.Strašně jsem to oplakala.Ale jsi statečná a máš velikou podporu v manželovi,tak vydrž a určitě přijde další miminko se kterým bude vše v pořádku a tu velikánskou díru ve tvém srdci alespon trosicku zacelí :srdce: .
Myslím,že odedneška přestanu nadávat na toho svého půlročního teroristu,protože když čtu tohle,tak musím být vděčná že je zdravý a že mu nic nechybí!
Držím palce. Petula

  • Upravit
2321
21.1.11 11:13

Nevím ani co napsat celý tvůj deníček jsem obrečela :cry: Z ničeho se neobviňuj není to tvá vina, udělala jsi pro Julinku maximum do poslední sekudny, teď na tebe kouká z nebíčka a hlídá si tě :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
18223
21.1.11 11:21

Je mi moc líto, co vás potkalo, takovéhle věci by se bezbraným tvorečkům stávat neměli. Ale prosimtě, neobviňuj se, za to nemůžeš! Nerada to říkám, ale může se to stát komukoli a bez zavinění. Nebuď na sebe tak zlá. to co se stalo je hrozné, ale není to tvoje vina, naopak- jela jsi hned k doktorovi, modlila ses, aby vše bylo v pořádku, dělalas cos mohla! A to že si s maličkou byla v poslední chvilce je úžasné! Drž se.

Příspěvek upraven 21.01.11 v 11:22

  • načítám...
  • Zmínit
18223
21.1.11 11:33

Ještě sem chtěla napsat a neber to prosím zle, že bys tohle možná měla řešit s odborníkem, probrat to s někým. Takhle by ses mohla utrápit. Hlavně se snaž nebýt na to sama, bu´dte si s partnerem oporou. Jeho určitě trápí, že si myslíš, že za to můžeš a chce ti nějak pomoci i přes tu velkou bolest. Bojuj za vás :hug: Nezasloužíš si nic zlého, zlé sis už prožila, přeju ti, ať to překonáte, spolu.

  • načítám...
  • Zmínit
1005
21.1.11 11:36

Haničko, tvůj příběh mne opravdu rozplakal…Nedávej si za vinu úmrtí své Jůlinky nejsi žádna BESTIE ani VRAH přírodu obejít oprvadu nejde věř že Jůlinka cítila tvojí lásku a oporu slyšela vše každé tvé slovo cítila i tvé obětí..... Vím že je to pro tebe těžká rána a zkouška v životě…časem příjde druhé miminko…a nad ním bude ochranou ruku držet malý andílek…Jůlinka… jsi statečná žena časem vše jednou přebolí…ale v srdcích zůstane… přeji ti hodně sil s manželem to zvládnete věřím tomu posílám velké obětí myslím na vás :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
778
21.1.11 11:53

Brečím tady. Přeji Vám moc štěstí. Nevím co víc napsat…

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
21.1.11 11:54

Život nás někdy učí příliš tvrdou lekcí, ale přes všechnu naši pohodlnost a naučeným umělým pocitem neohrožení - veškeré jeho lekce mají smysl.

Chtěla bych vyjádřit vám oběma úpřimnou soustrast nad ztrátou miminka a poslat velké pevné konejšivé objetí. :hug:

Většina lidí ve snaze si ulevit sahá k sebeobviňování. Je to však příliš slabá náplast - to, že Ti budou lidi dokola psát a říkat, že za to nemůžeš Ti úlevu nepřinese - a manžel to taky nemusí dlouhodobě vydržet. Píšu to proto, aby jsi si uvědomila, že se touto bolestnou lekcí máte něco důležitého naučit.

Třeba přijdeš na to, že to celé bylo naopak. Četla jsem v jedné chytré knížce, že deti si vybírají komu se narodí. Třeba si vaše holčička měla prožít pouze tento čas ve tvém bříšku a našla maminku i tatínka, kteří jsou natolik silní, že to nejen ustojí, ale i pochopí - co já vím?. Třeba na tom něco bude. Né každá duše, nebo chceš-li naše „já“ potřebuje ke svému zrání celý život. Dítě žije 9měsíců ve svém světě - nedovede si představit cokoliv mimo dělohu. Je to podobné, jako s tím naším pozemským světem - jednoho dne, až přijde čas, se stane něco, co ho posune dál - plod se narodí/potratí, člověk umře - stejně nikdo z nás nedovede říct, jak to celé mezi nebem a zemí je. :andel:

Já samozřejmě nevím, kde ja váš osud i cesta - ale vím, že to, co jste zažili není konec - je to úkol.Přemýšlej proč jste dostali tento úkol - proč jste zatím miminko mít nemohli přirozenou cestou? Proč vlastně chcete dítě? Proč je titulek „Zklamala jsem“? Jednáš takto v životě pokaždé? Jednali takto z Tebou Tvý rodiče? Co bys tímhle přístupem dítěti předala? Co tímto sebeobviňováním sděluješ svému partnerovi? Chápeš to jako společný úkol, nebo jen svůj?Jste na to dva?Jakým směrem se v myšlení ubírá on?…z deníku mám pocit, že byl laděn pozitivně - pomáháš mu v tom také, nebo je pro Tebe samozřejmé být jim jenom konejšena?…

…nechci, aby to vyznělo jako výčitka, tak to není, jsou to pouze otázky k úvaze, které pokud budeš chtít, mohou pomoct tvé mysli oprostit se od jednodušší, ale né moc efektivní cestě uvažování. Odpověz si sama v sobě - né tady do deníčku a pokud budeš k sobě úpřímná, odpovědi najdeš. Pokud najdeš odpovědi - pochopíš tuto lekci a ona se ti už nikdy v životě nezopakuje - tomu věř! :hug:

Přeji vám oběma, abyste nalezli pravý smysl této lekce a pochopili vkaz, který vám tímto vaše holčička zanechala, neb s tím pomine i bolest, která vás dva provází. :srdce:

  • Upravit
10
21.1.11 12:10

Haničko, je mi líto, co se stalo.Probrečela jsem celý tvůj příběh. Ale ty v žádným případě za nic nemůžeš. Tohle je prostě osud a bohužel ten ovlivnit nejde. Přeju co nejdřív dalšího broučka v bříšku — Julinku ti nikdo nenahradí, ale další miminko ti pomůže tu bolest zahnat trošičku „dál“.

  • načítám...
  • Zmínit
846
21.1.11 12:26

Haňuldo, je mi to moc líto :cry: , ale rozhodně se neobviňuj. Tvoje vina to nebyla, bohužel to někdy tak je. Určitě budeš jednou nejlepší maminkou. Chce to čas, posílám Ti mnoho sil a držím palečky. :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
4239
21.1.11 13:05

Možná si někdo o mně bude myslet, že jsem blázen…ale já nerada slavím…nerada slavím, protože si vždycky říkám-že zatímco my ostatní slavíme a radujeme se, tak se někde možná odehrává tragedie.....I letos na Silvestra mi tyhle myšlenky proběhly hlavou.........
Nemusím psát, jak moc mě to bolí, jak moc je mi líto Tvé holčičky.....jak moc jsem si poplakala, ještě mám oteklé oči........ale musím Ti napsat to-co ostatní maminy:
"Tak moc bych si přála, aby se neděly podobné tragedie, ale to bych musela být Bůh......Jako já nemůžu ovlivnit tyhle věci, příběhy, tragédie-při kterých umírají děti-tak ani ty si nemohla ovlivnit to-co se stalo :srdce: :srdce: :srdce: Bohužel.......
Snad na to časem přijdeš.......nestyď se plakat, křičet, klidně něco rozbij, vyhledej odbornou pomoc :hug: :hug: :hug: mluvte s manželem.......
A zapoj se mezi holky do diskuze-jsme tady taková jedna velká rodina :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
43
21.1.11 13:23

Ani nevím co mám napsat jako první větu.Je mi strašně líto co se stalo.Brečím jako malá a je mi z toho smutno.Chci jen,aby jste věděla,že to co se stalo NEBYLA Vaše vina, Vy jste proto udělala maximum co jste mohla.Nevyčítejte si to opravdu.Jste dobrá ženská a věřte,že čas vše spraví.Moc Vám držím palečky a přeji jen to dobré. :kytka: :srdce: :srdce: :srdce: Zrůda nejste jste skvělá,protože jste se o ní bála.Zrůdy jsou ty co dají svoje mimi do pytle a odejdou od nich.Vy jste se modlila za ní ať bojuje,podporovala,chodila.
Myslím na Vás..... :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
7584
21.1.11 13:39

Vůbec se neodvažuju cokoliv napsat .................. už hodně dlouho jsem takhle nebrečela nad nějakým deníčkem.
Moc se držte, je mi to moc líto. :srdce: :srdce: :srdce: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
502
21.1.11 14:30

Ani nevidím na klávesnici co píšu, jak s mi koulí slzy. Ještě jsem nikdy u žádného deníčku neplakala a teď to nemůžu zastavit! Proč se tohle děje!!!
Nedokážu napsat slova útěchy, nic mě nenapadá, za to se moc omlouvám!
Jen, že na vás oba budu myslet, ať máte sílu to zvládnout a hlavně manžel, aby tě podržel!
Je mi to moc líto! :cry: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
43039
21.1.11 15:18

Ctu to podruhe, potreti ale nikde nevidim nic, co by sis mela vycitat.
Stalo se ti straslive nestesti, mela jsi velikou smulu a nemuze za to nikdo. Ty na poslednim miste, ty jsi obet. A Julinka samozrejme.
Udelala jsi vsechno dobre a nemohla jsi tomu nijak zabranit.
Julinka vi, jakou k ni mas velikou lasku a je rada, za tech par mesicu, co jste mohly stravit spolu. Julinka te taky ma moc rada, jako kazde dite svoji maminku a urcite by nechtela, aby ses takhle trapila a vycitala si, za co nemuzes.

Moc ti preji, abyste se brzy dockali dalsiho miminka.

  • načítám...
  • Zmínit
723
21.1.11 15:45

Moc smutný příběh, při kterém brečím jako želva. Přeji hodně sil, určitě se na vás štěstí usměje, hlavně se prosím tě neobviňuj, není to tvoje chyba..je to ŽIVOT, někdy zlý a krutý,někdy přející a šťastný. Věřím, že té druhé varianty se brzy dočkáte a budeš mít v náručí zdravé děťatko, na které bude tam zezhora dohlížet jeho starší sestřička, jeho anděl strážný. Myslím na tebe a určitě všechny z celého eMimina :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1851
21.1.11 15:46

upřímnou soustrast…z vlastní zkušenosti vím, jak se cítíš a jaká prázdnota tě obklopuje :hug: :hug: :hug: nedávej v žádném případě vinu sobě, za nic nemůžeš přeci, najdi sílu jít dál :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
268
21.1.11 16:22

Ahoj Haňuldo,

moc Ti rozumím. Přesně měsíc před Tvým porodem, tedy 30.11. jsem porodila a přišla o syna Tadeáška.
Jůlinko pozdravuj tam mého Andílka a opatrujte se oba.

Ta bolest, prázdno, vztek, pláč, ztráta … jsou prostě nekonečné a bohužel události jsou to nevratné.

Obávám se, že nikdy to prázdno nezmizí, jen ta bolest bude časem snesitelnější. Snad … Moc mi pomáhají holky z Prázdné náruče, přijď … společně to zvládneme :srdce: .

:andel:
  • načítám...
  • Zmínit
888
21.1.11 18:50

Je mi to moc líto!!! Vím, že žádná slova nezmírní bolest. Nevím, proč je svět zařízen tak jak je, nelíbí se mi to a nikdy se s tím nesmířím. Julinka si hraje na obláčku s našimi andílky. Můj Prokůpek je tam s ní…Nic si prosím nevyčítej, i když vím, že je to hrozně těžké. Přestože si právě prožívám to stejné, vůbec nevím, co dál napsat. Přeji ti hodně síly!!! Drž se!!! :hug:

Příspěvek upraven 21.01.11 v 18:50

  • načítám...
  • Zmínit
2769
21.1.11 21:11

:hug: :cry:…přes slzy nevidím…srdíčko mě bolí…bojuj

  • načítám...
  • Zmínit
3873
21.1.11 21:29

Hani je mi to hrozně líto,čtu a pláču,protože,to co Vás potkalo je šílená bolest :cry: …já sama mám skoro 4týdenního chlapečka a nedokážu si představit,že by se mi tohle stalo…já bych to nepřežila.Posílám Vám oběma sílu,ať vše zvládnete,držíte při sobě a brzy se dočkáte drobečka,na kterého bude z nebíčka Julinka :andel: dávat určitě pozor :hug: :hug: …Zároveň Ti chci říct,že nejsi žádná bestie,za to,co se stalo nemůžeš ani v nejmenším…Je to kruté,ale stává se to :-( .....Držte se a přeju hodně štěstí :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
15326
21.1.11 22:12

Haničko :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: .
NENÍ TO TVOJE VINA!!!! NENÍ TO NIČÍ VINA!!!!
:srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
2072
21.1.11 22:26

Haňulko celý deníček jsem proplakala:( Vůbec si neumím představit tu bolest co prožíváš, tak moc mi to je líto!!!Ale jak píší holky, za tohle si vinu dávat nemůžeš!!!A rozhodně by bylo dobré, jestliže to vidíš tak,že za to jakkoliv můžeš, abys vyhledala odbornou pomoc.Sama se s tím asi jen tak nevyrovnáš, v první řadě musíš pochopit to,že jsi to nezavinila.Ale bolest je hodně čerstvá a tím teď zcela neúnosná, moc Tobě i manželovi přeju ,abyste tu neskutečně těžkou ztrátu holčičky ustáli a brzy se radovali z dalšího miminka a aby už se vše zlé Vaší rodině vyhýbalo a byli jste jen a jen šťastni :srdce: :srdce: :srdce: BUĎTE SILNÍ!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Caty
21.1.11 23:40

Kočičko, nevím co říct. Je to strašně smutné, nespravedlivé a věř, že nejsi bestie. Ty za to nemůžeš. Udělala jsi pro svojí maličkou vše, co jsi mohla, ale přírodu neovlivníš. Posílám moc síly a jednou bude líp a budeš držet svůj druhý uzlíček.

  • Upravit
16077
22.1.11 13:27

Ahoj, je mi hrozně líto co se vám stalo a buďte oba silní :hug: I tu kraťoučkou dobu co jsi s Jůlinkou byla,tak jsi jí dala strašně moc lásky. Jsi úžasná máma a nic si nevyčítej.Přeju vám strašně moc síly a aby vám za nějaký čas udělalo radost nějaké další malé stvořeníčko.. Jůlinka s vámi bude pořád ve vašich srdíčkách :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2272
22.1.11 15:08

Ahoj Hanulko,je mi to moc líto… :hug: jsem taky maminka andílka :andel: vím co prožíváš ale vžádném případě se neobvinuj,ty za nic nemužeš…moc ráda bych ti pomohla,jak už to tu holky psali přede mnou,dojdi za námi do prázdné náruče… :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
15439
22.1.11 16:28

Haňuldo, tvůj deníček mě zasáhl a je mi to moc líto, tohle by se sakra stávat nemělo! Nebudu tvrdit, že vím, jak ti je, nedovedu si to představit a musí to být hrozné. Každopádně se neobviňuj, ty za nic nemůžeš, neudělala jsi nic špatně. Zkus vyhledat nějakou pomoc, odborníka, dobrou kamarádku, někoho, komu se můžeš se vším svěřit. A budu ti moc držet pěstičky, aby ses mohla brzy radovat ze dvou // :srdce: .

  • načítám...
  • Zmínit
11502
22.1.11 18:51

Přestaň se obviňovat!!! Ty za to nemůžeš!!! Je mi to moc líto a je to moc smutný, ale ty za to opravdu nemůžeš. Bohužel i takový věci se stávají, ale to, že se obviňuješ tím, že jsi zrůda a že jsi zabila svoje dítě, to je totální kravina! Tys ji milovala, nijak si ji neumlátila. Asi by bylo dobrý si promluvit s odborníkem, aby ses postavila na nohy a mohli jste se pokusit o další miminko a věřím, že to už by bylo v pořádku a donošené. Vím, že tohle ti tvoji dcerku nevrátí, chce to čas, ale především se vzchopit. Držím palce.

  • načítám...
  • Zmínit
19494
22.1.11 19:00

:-( Jeste nikdy jsem u denicku nebrecela tak jako ted, kutalely se mi po tvarich hrachy. Je to nespravedlivy, takovy veci se nemaji dit! Ale ty za to nemuzes, nevycitej si to. Je to osud a osud je nekdy peknej smejd! Ale vsechno ma svy duvody. Nevim jak se citis a ani to nechci vedet, ale preju Tobe i manzelovi, abyste se brzy dali dohromady a Julince poridili sourozence, na ktereho bude davat pozor z nebicka! Myslim na Vas :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1634
22.1.11 19:01

Hani,vůbec se neobvinuj,nejni to tvoje vina,že jste přišly o malou :hug: To je prostě mezi nebem a zemí,to my neovlivníme :hug: Vím jak moc tě to bolí,i já čekala holčičku a přišla jsem o ni :cry: ,už je to přez 4 měsíce a bolí mě to pořád,ale i přez to všechno špatné co se mi stalo,musím jít dál,i ty,vím tet :cry: je to moc bolestivé a myslíš si,že to nezvládneš a chceš jít za malou,ale věř že bude líp, a jednoho dne budeš držet v ruce zdravé,krásné živé miminko :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Evinula
22.1.11 19:47

Tak to je strašny je mi to moc lito ani sem to nemohla dočist do konce jak u toho brečim.Neumim si to ani představit.A ty si to hlavne nedavej za vinu,takovi věci se bohužel stavaji a určitě bys byla nejlepši mama na světe.

  • Upravit
17058
22.1.11 19:56

Upřímnou soustrast.Moc smutný deníček,brečela jsem moc a hlavně jak jsi popsala,jak jsi držela Julinku v náručí s posledním nadechnutím…Panebože,je vůbec možné,že se tohle může stát.Může…Moc na tebe myslíme,máme doma 4měsíční dceru a je mi vším,nedokáži si představit,že bych měla prožívat takovou bolest.S Terezkou posíláme Julince do nebíčka pohlazení. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
575
23.1.11 13:06

Haňulo, co říct… Drž se. Kdysi jsem to ani já neměla obdobně lehké (chceš-li si popovídat, napiš mi, prosím, SZ). Když už nebylo kudy kam… Jeden moudrý člověk mi řekl: „Poslední kousíček lásky, kterou jí můžeš dát, je nechat ji jít.“ Nechala jsem ji jít a nechala jsem s ní odplout i pocity viny, které jsem měla..... Měl pravdu, ostatní by bylo jen trápení… Nezapomeneš, ale čas hrany otupí a najdeš nové štěstí! :hug:

Příspěvek upraven 25.01.11 v 18:25

  • načítám...
  • Zmínit
8413
23.1.11 23:10

Přes slzy skoro nevidím na monitor… je mi to strašně líto, neobviňuj se, nemůžeš za to. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
11822
23.1.11 23:48

Haňulko, je mi to moc líto, čím s manželem procházíte :cry: Ale opravdu to není tvoje vina, i když tvoje pocity trošku chápu, já jsem se taky cítila vinná, když jsem na svět přivedla nedonošenou holčičku, připadala jsem si úplně neschopná. Moc mě mrzí, že Julinka zemřela, snad čas aspoň trochu utlumí tu velikou bolest. Držte se! :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
504
24.1.11 12:44

Je mi vas moc lito.Slzy v ocich se nedaji popsat.Preji vam at brzy pocnete Julince sourozence a aby na nej beruska davala z nebicka pozor.

  • načítám...
  • Zmínit
1120
24.1.11 20:33

Haňuldo, dočetla jsem do konce, ani jsem nedýchala a pořád doufala, že to dobře dopadne. Přes slzy pořádně nevidím, strašně mě to mrzí. **Hlavně si ni nevyčítej, byla jsi jí oporou jako správná máma. Příroda to chtěla jinak a proti tomu žádná z nás bojovat nemůže. Jsi statečná a buď taková dál. Myslím na tebe :srdce: **

  • načítám...
  • Zmínit
12959
24.1.11 20:52

To je mi moc líto :cry: :cry: Je to strašně smutné a takové věci by se opravdu stávat neměly:-((((

Ale ty za nic nemůžeš,nebyla to tvá chyba!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
10141
24.1.11 21:21

Je mi to moc líto. Od půlky deníčku až do konce jsem brečela :cry:. Ale ty vůbec za nic nemůžeš! Nemohla si dělat nic jiného, nic špatně si neudělala! Julinka to určitě ví. Přeji vám hodně síli :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
909
25.1.11 00:24

Haňuldo je mi to líto. Vím že to moc bolí, ale ty jsi nezklamala. Ja o sve první dítě přišla v 21tt a druhej chlapeček se narodil v 26tt zahrániliho a věř mi určitě julinka vám pošle za sebe nahradu a bude na dalsi mimi dávat pozor. Drz se holka jsi moc statecna.

  • načítám...
  • Zmínit
LauraV
25.1.11 20:50

...

Hanuldo,je mi to strašně moc líto,ani nevidím na monitor přes slzy :cry: Nevyčítej si to,myslím,že jsi se snažila,co jsi mohla,je hrotný,že člověka který dětátko moc chce potká tohle :cry: a takový hajzly,který děti týrají,viz dnešní příběh chlapečka z Brna neštěstí nepotká,nespravedlivej svět!!!
Držte se i s manželem,moc vám přeju,aby se vám brzy povedlo znovu miminko a všechno zlé se v dobré obrátilo :srdce: Terka
Za Julinku zapaluji svíčku v inter.katedrále :srdce:

  • Upravit
480
29.1.11 20:00

ahoj, tvůj příběh je také velice smutný,hodně mi to rozbrečelo,ale můžu ti říct, že vím jak se cítíš, já sice dcerušku donosila i porod proběhl bez problémů,ale po 3 měsících jsem o dceru přišla z minuty na minutu, vůbec netuším,co se stalo, nejdřív to byl syndrom náhlého úmrtí a po tom nám řekli zápal plic, tak mi nakonec zbyla také od 20. prosince prázdná náruč,ale ta bolest je šílená. Přeju ti do budoucna hodně štěstí a zdraví, víc člověk nepotřebuje.

  • načítám...
  • Zmínit
3739
30.1.11 10:37

Je mi to strasne moc lito,se Vam stalo,ale ver mi vim jake to je…kvuli tlaku jsem prisla o sveho Kubička taky ve 26tt.Zil cely tyden az pak dostal celkovou infekci,pak selhaly plice,srdce… taky mame doma jak umrtni tak rodny list,a vim jak se citis kdyz musis vse kolem pohrbu vyrizovat.Ja na to nemela silu musel manzel…

Ale taky ted mame doma uz 5mesicniho prcka,a ver ze i tobe se podari mit dalsi uzlicek brzy u sebe!!! Preji hodne sily!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
714
30.1.11 20:32

lele08:ahoj četla jsem si tvůj deníček a je mi na nic z toho že se něco takového vůbec může stát…vždy jsem si myslela že když žena otěhotní tak za 9 měsíců slaví..nikdy jsem nečetla ani nijak neslyšela co vše se může během těhotenství a během porodu stát a nestačím se divit kolik takových příběhu je a co vše jsem se tady dočetla…uvažovala jsem nad tím vším a myslím si že to máš snad ještě horší (ono to být asi horší nemůže) ale ty jsi měla svého andílka doma…byla více vžita…moje maminka přišla o mého brášku když mu byly 3 roky (zemřel na prasklé slepé střevo kdy ho doktorka neléčila a řekla že si bolest vymýšlí páč žárlí na mladšího brášku) neříkám že se dá bolest nějak přeměřovat a opravdu nevím jak se správně vyjádřit ale…myslím si že je to jinačí…každopádně dneska je měsíc co mi mé největší zlato zemřelo…a pořád je mi z toho nanic…nevím jestli to někdy přebolí nebo přejde ale já pořád necítím ulehčení na srdci…snad až mi někdy třeba ve snu dá vědět že mi odpustila… miluju ji… byla je a bude můj největší andílek :andel:

Příspěvek upraven 30.01.11 v 20:33

  • načítám...
  • Zmínit
218
31.1.11 13:12

Haňuldo, jsi strašně statečná, není to tvoje vina, ty jsi udělala to nejkrásnější a nejlepší co jsi mohla, držet jí v náručí… Brečím a dobře mi tak, nemám si to číst. Nemůžu ani psát, došly mi slova, to je strašný :zed: Posílám všechnu sílu co mám, já jí nepotřebuju tak jako vy!!! Náš bojovník narozenej ve 33tt celkovou infekci, dýchání na ventilátoru, a selhání oběhu, přemohl.. Bohužel jsem ho 7dní neviděla a bylo mi to jedno,všechno,nebyla jsem na něj připravená..teď se mu za to omlouvám..

Příspěvek upraven 31.01.11 v 13:16

  • načítám...
  • Zmínit
2976
1.2.11 22:04

Ahojky…moc často na deníčky nereaguji, ale nedá mi to. U tvého deníčku pláču a ani si nechci představovat co musíte prožívat. Jediné co ti můžu napsat je…NEJSI ZRŮDA!!!
Vím že slova nás všech, které tě tady svýma příspěvkama chceme podpořit, ti v této chvíli moc nepomůžou, ale věř že dojde ten šťastný den, kdy se dočkáš krásného zdravého miminka.
Budeme vám držet palečky. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
1703
2.2.11 15:29

Nedokážu si představit co cítíš, ale sebeobvińováním si nepomůžeš a ani svému manželovi, musíte si být v těchto těžkých dobách oporou, máte jeden druhého, jak těžká může být ztráta dítěte dokáže posoudit jen ten koho se to týká, ale podívej se na to z druhé strany co je lepší pro Julinku, psala jsi,že by měla postižené oči,možná i něco jiného,není to takhle pro ní lepší,i přestože ty tím trpíš, možná jsou moje slova tvrdá, ale viděla jsem mnoho postižených dětí, které trpí po celý svůj život, co se má stát se stane, a nikdo z nás dopředu neví co, ale někdy je smrt vysvobozením z trápení a bolesti, tím spíš, když jde o dítě, přeju ti z celého srdce, abys dokázala nad sebou zvítězit, vstát a jít dál, protože i přes to všechno trápení to stojí za to a pamatuj , že i tvůj muž potřebuje tvoji sílu jako ty potřebuješ tu jeho s pozdravem

  • načítám...
  • Zmínit
714
8.2.11 08:24

I mě několikrát napadlo jak by žila kdyby se jí podařilo zachránit..užívala by si život na plno??byla by jako každý jiný??jenže kdesi vzadu ve mě hlodá otázka KDYBY…co kdyby byla postižená?? ale co kdyby to bylo úplně v pořádku a byla by zdravá??v rodině mi to říkaj všichni že je možná dobře že to tak skončilo a že se má teď určitě šťastně..mě to ale uhání k pláči jak může někdo říct že je možná dobré že to tak skončilo??co je na smrti dítěte dobrého??to že nikdy nepoznám jakou měla barvu očí,jak by se smála apod??? :cry: snažím se manžela podporovat,hodně si o tom vykládáme…berete to lépe než já.Dokonce už naplánoval další ivf…máme ještě embrya tak plánuje že do dvou měsíců bych mohla být po přenosu.Chce další miminko a můj strach vyvrací větou: ber to tak že první přenos nám nevyšel,druhý přenos vyšel byla jsi těhotná ale dopadlo to špatně takže teď půjdem do třetího a ten bude nejlepší! vždy ho za to obejmu a dám mu pusu :hug: jen jsem asi velký pesimista a mám strach…snažila jsem se navrhnout adopci ale o té nechce zatím slyšet…já jen nechci poslat za Julinkou dalšího andílka :andel:

  • načítám...
  • Zmínit