Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhé dítě po 13 letech?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.1.26 21:41
Evidentne dite proste chces.tak snad se zadari. Synovi je 13,tak asi nemuzes cekat jasot z mimina….
Nekdo ma v tvem veku teprve 1.dite…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 21:43
@Anonymní píše: Více
a manžel ví, že máš vysazenou HA, když dítě nechce? a má pravdu, je starý, a do IVF by šel, když dítě nechce?
vztah by děti určitě neměly, po 14 letech a když to starší nechce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 21:45
Ja mam deti 11 let od sebe a nemenila bych…za me super… jen teda jestli se na to tvuj muz bude jeste citit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.26 21:47
Manžel ví, že prášky neberu. Ale myslí si, že je již neplodný. On to bere stylem, stejně nám to nepůjde, ale abys neřekla, že jsme to nezkusili, tak se nechráníme. Do IVF by asi nechtěl. To je zatím jen moje myšlenka, nechat se alespoň zkontrolovat sama za sebe, jako první krok.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.1.26 21:48
Příbuzná má od sebe děti 19 let a je spokojena 
.
V každém případě je nutné počítat i s náročnějšími variantami - dítě vyžadující více péče, dvojcata…
- Citovat
- Upravit
18.1.26 21:50
@Anonymní píše: Více
nebývá jako první krok spermiogram? ale netuším
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 21:51
Nas vysazenou antikoncepci, manžel nechce a nic? Jakože to neví??? A ano, on uz je starý a ty si neumíš představit jak to bude náročné, kdyz jsi mela dítě furt v cudu a jela jsi si jen svoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 21:52
@Anonymní píše: Více
Takže manžel dítě nechce, ty ho do něj tlačíš. Aby tě pak zas on netlačil do potratu až to náhodou vyjde. Nebo nezdrhl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.26 21:55
@Anonymní píše: Více
Tohle je taky moje povaha. Syn je takové snadné dítě od miminka. Bojím se, že to druhé by mi to dalo “sežrat” nebo nedejbože nebylo zdravé. Dvojčata v rodině nemáme, toho se tak neobávám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.1.26 21:58
Manžel ví, že prášky neberu, jen je přesvědčen, že už se to nepodaří.
- Citovat
- Upravit
18.1.26 22:00
Tvůj muž je fakt už na mimino starý. Další dítě chceš jen ty. A taky si říkám, že chudák syn, kdyby se vám druhé dítě zadařilo a on by viděl, jak se o něj staráš a srovnal by si to s vlastním dětstvím, kdy jsi ho odložila k babičkám, jak to jen šlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 22:02
@Pauznuto píše: Více
to si myslím nehrozí, děti takhle nepřemýšlejí,
ale naštvaný syn může být, dal najevo, že sourozence nechce, bude mu 14 a vše v rodině se bude podřizovat brečícímu miminku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.26 22:03
Nevím, no, manžel nechce, což je vzhledem k věku pochopitelné, syn o to nestojí..
Podle mě Tě spíš dohnal věk. Takový ten pocit, že se blíží hranice, kdy to už nepůjde a tobě ujel vlak. První dítě sis mohla normálně užít dle svého, tohle už nevrátíš..
Pořádně bych to probrala s chlapem. Jestli už opravdu nechce, nechala bych to být. Já jsem názoru, že na tohle musí být dva, a kdybys chtěla více dětí, dávno je máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, máte někdo zkušenost?
Situaci máme takovou, že máme s manželem 1 syna. Je mu 12. Je to taková celkem bezproblémová povaha, škola i zájmy vše dobré. Čím je starší, tím lepší zatím.
Já tedy ještě nejsem ani těhotná.
Mě je 36, manželovi 47.
My jsme nikdy víc dětí neplánovali. Jenže já mám pocit, že jsem si to nechala hrozně utéct. Měla jsem ten luxus opravdu hodně zapojené rodiny, neomezené hlídání. To znamenalo, že když jsem se chtěla prospat, tak syn byl u babiček už od kojence. (Nekojila jsem) v roce jsem se vrátila do práce na plný úvazek. A byla vděčná a věrná hlavně zaměstnavateli. Všechny prázdniny, nemoci nebo i jen obyčejnou potřebu žít si svobodněji, vykrývaly babičky a ochotně. V praxi to znamenalo, že minimálně 1-2× v týdnu syn od roka pravidelně spal u babičky. Od 4 let si ho brala moje máma na dovolené 2× ročně a od 6 let jezdí na tábory.
Syn je díky tomuhle přístupu hodně nezávislý. Má svoje zájmy, hodně času mu zabere fotbal, kámoši a jsme rádi, že nám čas od času něco řekne, sdílí apod. Jinak vztah máme hezký, ale zkrátka hodně si jedem to svoje.
A mě došlo, že to tak strašně uteklo. Já jsem vždy hrozně spěchala, ať už je starší, nebavilo mě mimino, batole, školka, nechodila jsem na besídky, protože neexistovalo odejít z práce před 17 hodinou, když to zvládnou babičky. Trochu lepší to bylo s nástupem do školy, ta mu naštěstí šla, hlavně už byl samostatnější a samostatnější. Tolik jsem se na to těšila a teď to mám.
A teď přišla krize, že bych to chtěla zažít znovu a jinak. Tolik už nepospíchat, zkusit kojit, nosit, nehnát se hned do práce. Navíc teď už jsme na tom finančně úplně jinak. Mám stabilní a seniorní pozici. Chtěla bych to tentokrát udělat pořádně a vědomě.
Ale jsou to ty ale, co řeším.
Miminko mi hrozně chybí, pocitově a chtěla bych to tentokrát zvládnout lépe.
Synovi vyhovuje, že je jedináček a sourozence si nepřeje.
Manžel říká, že je starý a syn mu stačí.
Prarodiče by už asi tolik nehlídali, začínají nemoce, řeší únavu apod.
Věkový rozdíl, měly by vůbec nějaký pěkný vztah/vazbu?
Samozřejmě nic z výbavičky nemám, ale tu bych si pořídila ráda novou. Mám i vysněný kočárek. (Fakt mi tikaj hodiny)
Těžko říct, jestli po tolika letech na HA to půjde. Vysazeno mám 10 měsíc a nic.
A teď, co s tím?
Má smysl do toho jít? IVF? Máte zkusenost?
Já se často potkávám s větším rozestupem u dětí, obvykle u nových vztahů. Ale jsou tu mezi námi ty, které první mateřství vyloženě otravovalo? A druhé bylo krásné?