Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@mischelinmisa Já jsem taky jednou šoupla Teri do vany, že dostane studenou sprchu, ale nějak jsem vyměkla, protože mi to připadalo fakt drsný, tak jsem ji nakonec jen osprchovala vlažnou vodou
Nakonec to účinek mělo, protože byla překvapená, proč se koupe uprostřed dne ![]()
@maxak Já jednou umyla zadek klukovi studenou nohou, když měěl zase nehodu. Od tý doby se to nestalo, kdybych to věděla, asi bych to udělla dřív ![]()
Ahoj,
také se hlásíme do klubu. A to jsme si vždy říkala, když jsem venku viděla vztekající se dítko, že díky bohu se nám toto vyhnulo. A puf, padly dva roky a z naší mil, něžn dívky se stal naprostý nervák, kterému vadí naprosto vše. Už jsme se dokonce na veřejnosti staly terčem špatné ukázky u jiné maminky, která když tu naší viděla, povídá tomu svému: Vidíš, jak je ošklivý, když zlobíš ![]()
Naši nás tak posílají k DR, že to není normální. že my toto nikdy nedělali
dokonce nám preventivně přivezli tři proutky a že ty zaberou stoprocentně
Připojuji se k názoru ignorovat. Záchvat vzteku u naší něžn dívky propuká během dne několikrát, ráno, když do určitých vteřin nestihnu udělat kakao, to mi s ním prskne na zem, že jako to už je pozdě (v netekoucím hrníčku), v poledne, kdy dám pozdě jídlo na stůl, protože u našeho dítka nikdy neskončil růstový žrací spurt, a pak přes den, když jí prostě někdo nasere ač maličkostí. Už i pes utíká pod stůl, když začne, protože to bývá on, kdo se pak stane jejím terčem uklidnění se. Ale když nás pleskne, to jí vrátím, to si líbit nenecháváme.
hodně zdaru s našimi nerváčky ![]()
Díky za všechny odpovědi
, asi se budu muset naučit počítat do deseti, nebo možná radši až do dvaceti
Já jsem totiž taky hrozný nervák a rychle vypěním, takže se pak občas s malou přeřváváme navzájem, to musí být podívaná
Akorát máme ještě jeden problém, když totiž malou nechám vyvztekat na zemi, začne se po chvilce vztekat ještě víc, že jí nechci pomoct vstát…
jednu takovou parádní scénku mi udělala tady u nás v obchodě, je to taková malá sámoška, prodavačky už nás znají a vždycky mi chválily jak mám hodné dítko.
A tehdy dostala vztek ve frontě u pokladny, že jsem jí nedovolila bonbóny (přitom už jedny měla v ruce), začala se válet po zemi a řvát tak, že se za námi celý krám otáčel. Tak mě v tu chvíli napadlo začít se jí smát, že se na ní všichni koukají, jak je „krásná“ když se vzteká… po chvilce se podívala kolem sebe a jako kdyby jí to došlo, najednou se přestala vztekat kvůli bonbónům. Jenže jí zase štvalo, když jsem jí řekla, že si sama lehla tak ať se sama i zvedne… a řev znovu, jenže tentokrát všichni koukali na mě, co že jsem to za matku
Tak jsem nakonec ustoupila, zvedla jí ze země a odnesla skoro až domů… a jak to tady čtu, asi to budu muset takhle praktikovat častěji, prostě ustoupit a modlit se, aby jí tyhle záchvaty brzo přešly ![]()
Já mám s malou problém při oblíkání, hysterie, kopání, musím ji kolikrát zasednout abych jí narvala do bot.. no nechat ji být mi v tomhle případě přijde jako vyhovění jejích požadavků, tak jsem z toho šílená, už jsem jí kolikrát i jednu střihla. ze začátku to pomáhalo a přestala aspoň kopat a jen se projevovala zvukově. ted už to nepomáhá, navíc se to stupňuje.. nevím.. v lednu jdeme k jedné dr, která dělá i dět. psychologi, tak se s ní chci poradit..
Ahoj maminky zlobivých dítek
![]()
Diskusí je tu nespočet, ale chtěla bych pokecat s nějakými aktuálními maminami zlobiváků. Nás Tom byl do roka a půl úplně milionové dítko, až jsem si říkala, že to musí jednou skončit
. Krásně spal, jedl, zabavil se, nevztekal se. Za dva měsíce mu budou dva a asi před měsícem začalo období, že se dost vzteká. Vadí mu, když otevřu okno, prostě ho chce zavřít a když nedovolím, ječí jak když ho na nože berou. Jsme venku, chce domů a když ho u bytu začnu zouvat, najedou spustí scénu, že chce zase ven. Každý den se po poledním spaní budí s šíleným řevem, vůbec mě u sebe nechce, odhání mě a zavírá se v pokojíčku. Vždy když se vzteká, nechce nás mít u sebe, spíš se dřív uklidní, když ho necháme o samotě. Jakmile ho chci utěšovat, zabavovat, pohladit, tak je to storkát horší a déle to trvá. Asi začalo období vzdoru
. A do toho mám docela problémové těhotenství a za tři měsíce se nám narodí druhý kluk. To budou asi teprve boje
. On je Tom i dost divoký. Když s ním přijdu do obchodu, lítá tam, musím hlídat, aby něco nerozbil. Jen se doma otočím, někam vyleze, pořád lítá, na nic nemá čas, pořád něco kutí. Mazlení u něj nepřichází v úvahu, což mě hodně mrzí.
@koala123 jsem na tom úplně ale úplně stejně. Nervy mám na pochodu v podstate od rána. Doma se být nedá, jsme celý dny venku. Domůchodime jen na spani a odpoledne nás manžel vyzvedává na hřišti. Mám to ještě lepší, že dcera nic moc nechce jíst, takze ještě k tomu boj s jídlem
asi musíme jen vydržet. Pevné nervy ![]()
Tak u nás tohle období začalo taky okolo druhého roku.. Dcera byla do té doby zlaté dítko, vždy si v obchdě vybralal jednu věc, kterou pak položila paní na pás, jak začalo tohle období, dcera se „rozhodla“ že vybranou věc na pás nepoloží a ani ji prodavačce neukáže (aby mohla pípnout kod) jakmile jsem ji chtěla věc z ruky vzít, tak neskutečný hysterák-řev, válečka po podlaze.. No vynesla jsem ji ven, vybranou věc ji nekoupila, takhle to zkusila 3× a od té doby zase „poslouchá“, doma když ji chytne hysterák (chce se koupat-pak vlastně nechce) tak ji odnášíme do pokoje, s tím, že má právo se zlobit, ale že nás svým řevem nebude omezovat… a každé 2minuty jsme ji chodili nabídnout smíření.. Když jsme se usmířili, celá rodina jsem se objali, jako že i přesto se máme všichni rádi… Scén bylo jen pár, ale za to peprných! Ted se to diost zlepšilo.. 2r a 5m občas ještě zkusí nějaký záchvat, ale už je s ní lepší domluva a ví že to niam nevede..
U syna nam to zacalo az tesne pred 3.narozeninami, do te doby byl nejuzasnejsi dite v okoli 100mil. A pak najednou zcela blaznive a silene obdobi, nastesti pri duslednem trvani na pravidlech i rychle preslo (asi za 5 mesicu).Jako bylo to peklo.On se vyhystercil treba i vecma, ktere se nedaly nijak ovlivnit (na semaforu byla zrovna cervena, rano prselo, Vecernicek uz nebyla Makova panenka, vecer zapadlo slunicko atd).Maso.
Naucila jsem se vyhybat krizovym situacim, ktere pramenily z hladu, unavy, nemoci. A jinak jsem porad dokola opakovala a vysvetlovala, kdyz uz to zaslo moc daleko, prestala jsem si ho vsimat.Ted uz je zase zlatej, jsou mu 4,ale jeho segra zacina pomalu mit vztekaci naznaky.Tak si obaluju dopredu nervy ![]()
@unuděná píše:
U syna nam to zacalo az tesne pred 3.narozeninami, do te doby byl nejuzasnejsi dite v okoli 100mil. A pak najednou zcela blaznive a silene obdobi, nastesti pri duslednem trvani na pravidlech i rychle preslo (asi za 5 mesicu).Jako bylo to peklo.On se vyhystercil treba i vecma, ktere se nedaly nijak ovlivnit (na semaforu byla zrovna cervena, rano prselo, Vecernicek uz nebyla Makova panenka, vecer zapadlo slunicko atd).Maso.
Naucila jsem se vyhybat krizovym situacim, ktere pramenily z hladu, unavy, nemoci. A jinak jsem porad dokola opakovala a vysvetlovala, kdyz uz to zaslo moc daleko, prestala jsem si ho vsimat.Ted uz je zase zlatej, jsou mu 4,ale jeho segra zacina pomalu mit vztekaci naznaky.Tak si obaluju dopredu nervy
Tak tohle mě fakt rozesmálo, že se syn málem vzbudil
![]()
@koala123 taky máme doma vzteklouna. Je náročnější už od narození. Cca do roka byl jen uplakaný, pak se začal vztekat. Jsou dny, kdy se zvládá provztekat celý den. Dřív si i ubližoval, což už ho naštětí přešlo. Teď jen kouše mě a válí se ve vzteku po zemi, nebo hází věcmi ![]()
Pokud to jde, jsme na zahradě, tam to je lepší.
Většinou se to lepší, když se lepší u dítěte porozumění.
@svatecnice To ten náš je naštěstí jedlík. Spíš máme opačný problém, že by pořád jedl ![]()
@unuděná Taky se vyhýbám krizovým situacím, když je hladový, ospalý a tak. I jsem doma z některých věcí slevila, abych ho pořád nesekýrovala, aby měl prostě taky trochu prostoru. Když hodí svoují hračkou, tak ať hodí, je to jeho, když se to rozbije, nová se nekoupí. Když ale hodí mobilem, dostane. Nesmí ubližovat zvířatům, plácat nás, sahat na sporák a prostě takové ty nebezpečné věci. Jinak se snažím maximálně vysvětlovat, nabízet alternativy, zabavovat, někdy je celý den v pohodě, jindy je den, že bych se z toho zbláznila. Po zemi se naštěstí ještě neválel, jen se jde vyřvat do pokojíčku. Takže se vlastně uklidí sám a přijde usměvavej a jako by se předtím vůbec nic nestalo
.
Aaaa, jojo
to znam! Nastesti uz mame po vztekacce, ale jest porad to mam v zive pameti
(zacalo to ve 2letech, skoncilo po 4mesicich). Vsude ostuda, bala jsem se s nim kamkoliv prijit–stejne jsme po chvili zase odchazeli, pac se to s nim nedalo..obchod, hriste, navsteva u nas, navsteva u znamych, pred domem, za domem, na poli, v lese, na krouzku a doma…Vsuuude mega hysteraky… Vecne se valel po zemi, utikal, rval…nonstop… Ale prezili jsme
. Jo a jak jsem vzdy tvrdila, ze bych maleho nikdy neuhodila, tak v to obdobi jsem mu nekolikrat dala pres zadek a vyrvala jsem si malem hlasivky, obcas to proste neslo v klidu zvladnout..byla jsem taky tehotna a unavena, frustrovana z toho ze prece nemuzu s tim uvztekancem kt ve vzteku vsim mlati a hazi zvladnout i novorozence
. Ale preslo to
a je zase klidny, vyrovnany 2,5letak ![]()
@koala123 pokud se ti neválí, chápe, že nemá ubližovat a umí se sám uklidnit, tak bych byla hrdá na to, jak mám skvělé dítě. Prostě batole v období vzdoru. Zkouší nás a jednou to přejde.