Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@MiraMoo Já ho neplácnu proto, že bych to nervově nevydržela, ale když v rámci hysteráku kopne do kocoura, to je prostě věc, nad kterou nemůžu zamhouřit oči. Nebo flákne prosklenýma dveřma. Tak dostane. Pak když se uklidní, jdeme si vysvětlit, proč dostal, že by se mohl pořezat.
@Billi Však ono se to může ještě zhoršit. Ale beru to tak, že je to prostě období jeho života. I tak jsem šťastná, že ho mám. Jen jsem ráda, že v tom nejsem sama. Občas mě vyděsí, že má takové autistické skony. Vše musí mít na svém místě, nesnáší změny. Ale to asi k tomuhle období patří taky.
No, nechci malovat certana zed, ale taky jsem si v jeho dvou letech myslela, ze uz je to tady, a pak jsem se smala vlastni naivite ![]()
Holky, prosím uklidněte mě…syn, 1 rok a 10 měs., vzteklina byl vždycky, ale dovedl se relativně rychle uklidnit. Min. týd. v sobotu jsme jeli na dovo, na Balaton. Už po příjezdu bylo vše špatně, protivný, nic nechtěl. Ale říkali jsme si, že je to tou změnou prostředí, že se to srovná, no a prd. Už 3.den jsem se tááák těšila domů, to co tam předváděl, u všeho vydržel chvilku, jakmile jsme zatočili do leva, ale on chtěl do prava, tak řev, chytl úplný amok, no čuměla na nás celá pláž. Museli jsme se vždycky sbalit a rychle odejít. Poslední kapka byla ve čtvrtek, kdy jsme si sedli do rest., na zahrádku, malý si jezdil po stole autem, co jsme mu koupili a z ničeho nic zas řev a kopání do stolu. Propínal se, nemohla jsem ho vůbec zvednout, rval mi vlasy a ječel jak Viktorka. Odnesla jsem ho bokem na parkoviště, tam hned nabral šutry do ruky a chtěl to házet po autech, když jsem zařvala NE, tak si šutry nacpal do pusy a řval a řval…začala jsem brečet, fakt mi byla taková hanba a vůbec mi to přišlo líto. Po chvíli se uklidnil, ale museli jsem jít domů, vrátit se do rest. už nechtěl…odjížděli jsme i dřív, protože takové scény byly na denním pořádku. Tchánovci mi furt říkají, ať ho trestám proutkem, švihnout ho přes nohy, ono to nebolí, ale štípne to, že to odvede pozornost. Ale i kdybych na to chtěla přistoupit, nějak si nedovedu představit, že někde v restauraci, ve městě apod. vytahuju proutek a švihám ho…to je tak na sociálku
Ale ustupovat mu taky nechci, doma ho nechám, venku už je to horší, protože si začne strkat do puy hlínu, šutry nebo se zakusuje do něčeho co má po ruce, taky utíká a jak je v amoku, tak nevidí, neslyší ![]()
@Ale85 s takovým vzteklounem bych si troufla max v čechách na dovču.. když jste věděli že je takový
taky mám doma vzteklouna.. ted je mu 2.5 roku a je to o dost lepsi. nastavila jsem mu mantinely. zkoušela jsem vse - domlouvání, odreagování na neco jiného a jine veci.. a ač to tu některé nerady slyší - nám pomohlo být rázná!! počítání do tří - žádné sliby - pokud neudělal do 3 co chci dostal - né že bych ho mlátila bůhví jak - ale nepomáhala ruka - ale svižný zlatý proutek - jedno plácnutí a bylo. nic jiného u něj nefungovalo. ted si me klidně ukamenujte ale je mi to fuk. vzteklouny do restaurací fakt nééé.. nesnášim když mi řve dítě u jídla. pokud vim že dítě je takové tak ho tam neberu.
Obdobi vzdoru. To predtim bylo jen obycejne vztekani. Ja s batolaty odmitla nekam jezdit, mely to vyzivne a ja bych zesilela. Ted je mladsimu ctyri a pohoda, nic jim neuteklo.
Pokud nejste zrovna outdoorovi silenci, doporucuju delat puldenni vylety po blizkem okoli, nema smysl to lamat prrs koleno.
@Ale85 má období vzdoru. Navíc změnou prostředí je nevyspaly a protivný. My byli teď na dovci v Třeboni. Malý-2roky byl hodný, ale jakmile jeden den po obede nespal pořádně dvě hodiny, druhý den dopoledne to bylo znát, nic ho nebavilo a byl ubreceny. Brzo jsem to vypozorovala, tak jsme jeden den výletili a druhý dopo odpocivali. Navíc nás kluk je beran, nejde s ním po zlym, vždy ho na něco nalákat a hodně na něj mluvit. jakmile bych ho sekla proutkem udělal by daleko větší scenu a sekl by se.
@Ale85 některé děti jsou na takové dovolené malé a rodiče se toho neumí vzdát a pak jsou z toho otrávení všichni i okolí. Do restaurace vůbec
@Anonymní píše:
@Ale85 s takovým vzteklounem bych si troufla max v čechách na dovču.. když jste věděli že je takovýtaky mám doma vzteklouna.. ted je mu 2.5 roku a je to o dost lepsi. nastavila jsem mu mantinely. zkoušela jsem vse - domlouvání, odreagování na neco jiného a jine veci.. a ač to tu některé nerady slyší - nám pomohlo být rázná!! počítání do tří - žádné sliby - pokud neudělal do 3 co chci dostal - né že bych ho mlátila bůhví jak - ale nepomáhala ruka - ale svižný zlatý proutek - jedno plácnutí a bylo. nic jiného u něj nefungovalo. ted si me klidně ukamenujte ale je mi to fuk. vzteklouny do restaurací fakt nééé.. nesnášim když mi řve dítě u jídla. pokud vim že dítě je takové tak ho tam neberu.
@Helileli
On to právě nikdy předtím nedělal, v rest. jsme byli milionkrát a nikdy se takto nechoval, jezdíváme na výlety a vždycky se s ním dalo domluvit, tak jsme prostě nepočítali s tím, že to dopadne takto. Vztekal se většinou jen doma.
Kdybych věděla, že to bude takové psycho, tak se ze zahrady nehnu ![]()
Náš, když má vztek, hodí s hračkou. Když se vzteká venku, zlobí v restauraci, tak odvádím pozornost a spíš mluvím v klidu. Proutek bych teda nepoužila. On prostě zpracováva emoce a je to dítě, netuší, že je to na veřejnosti „nepatřičné“. Kdyby to bylo neúnosné, sbalila bych se z pláže a šla domů. Ale cizí lidi a jejich překvapené pohledy bych neřešila. Buď měli extrémně hodné děti, skoro až roboty, nebo brzy zapomněli, jaké to bylo. Já rodiče vztekajících dětí spíš podpořím chápajícím úsměvem. Tuhle vřískala holčička paní v krámě, musela asi nakoupit, tak ji nevyvedla. To byla Viktorka u splavu. Syn to hned komentoval, tak jsem mu řekla, to víš, asi něco chce, proto se vzteká. Nebo je unavená. Nikdy bych neřekla, co je to za nevychovaného…?! Někteří se po ní otáčeli a kroutili hlavou. Říkám si, že ty extra nezlobivé děti si to vyberou v pubertě, že my aspoň už budeme trénovaní. Snad.
A u Balatonu bylo jinak krásně?(objeli jsme ho v roce 2009 na kole, bez díťátek, jen s partou lidí) Nám by se syn pořád balil domů, nerad je někde jinde než doma. Pecivál…
@Russet vím, že na ostatní se můžu vy…ale asi se mi to za ten týden nějak nashromáždilo…jinak Balaton moc hezký, snad si to tam ještě někdy prošmejdíme pořádně ( a taky raději sami
)
Tak pro uklidneni-dnes jsme se vratili z dovolene na Sumave, dcera 2 a ctvrt (beran a taky dost „parez“ a „sveraz“ od malicka) nam to dala taky pekne sezrat. A to jinak byla uklidnitelna,zabavitelna.Ale zjevne nejaka separacka (porad na me visela) s obdobim vzdoru.Den byl ok, druhej komplet projecenej, prorvanej. Z tech vecnych scen, reseni a dohadu jsem onemocnela a uznavam, ze mi bylo trapne i pred rodici (na chate jsme byli jinak sami, nastesti).Navic z bezne pul hodinky uspavani tam byla i 1,5 hodiny mrskani, krouteni se, prudeni…dost me to vystavilo. Stale si opakuju, ze ji to prejde (syn to mel taky kolem 3let),ale kdyz poseste behem 5ti minut rve, ze je neco jinak, nez ona chce (napriklad sviti slunce, letaji ptaci, nenasli jsme houby, nasli jsme houby…),tak uz proste nervy pracuji. Jenze na zadek nepomaha ani nahodou, akorat chytne amok a vygraduje to, zvyseny hlas ignoruje, kdyz ji zavru do pokoje, je schopna tam servat zaclony a pokreslit povleceni
Takze jsem najela do modu „apatie“ a jen jako kolovratek opakuju, domlouvam, kdyz je nejhur, zavru se chvili nekde jinde a dycham
samozrejme pokud nedela neco, co vylozene nesmi. Mluvim tu hlavne o vztekani kvuli hloupostem. Jinak jsem hodne dusledna.
Zdravim,
Tak uz to mame doma take. Do ted v celku hodna a roztomila holcicka chyta zachvaty vzteku za zakazy, proto ze ji nejdou obout boty, ze si pes dovolil udelat 2kroky no zkratka xkrat denne. Snazim se byt dusledna, kdyz neposloucha pocitam do 3vetsinou u 2 se ozve Uz jdu mami a kdyz ne prijdu si pro ni a proste tu cinnost vykoname. Ale co my predvedla tuhle nemuzu se z toho vzpamatovat. Ma ted obdobi ze na hristi je vsechno jeji tak kdyz se chce treba houpat jine dite okamzite rev a nejradeji by jej z te houpacky schodila aby se mohla houpat sama. Odvest pozornost nepomuze proste se ted musi houpat. Tak jsem si ji vzala stranou a rikala ze je tu jina houpacka tady se houpe chlapecek a at ho necha nebo pujdeme domjlu. Nenechala vzteky se valela po zemi, pocitani nezabralo tak jsem ji zvedla vzala za ruku a sly jsme domu. Ovsem celou cestu pres pul hodiny rvala a brecela mami prosim hriste. Ja vysvetlovala proc jsme odesly a rev na novo, nepomohlo ani objimani to se uklidmila udelaly jsme krok a slo to nanovo. Myslela sem ze mi po ceste hrabne nebo ji zbiju…uklidnila se az doma kdyz zjistila ze se opravdu nevratime…omlouvam se za sloh potrebovala sem se vypovidat…
z jedne strany si myslim ze tohle je spravna cesta ale bylo a je mi ji i strasne lito stridala srdcervouci a vztekly rev no des. Do toho jsem tehotna tak jeste hormony ach…desne obdobi
![]()
@LucEm Z meho pohledu je to uplna pohoda. Zabira pocitani do 3, z toho hriste sla v pohode za ruku jen s revem-to je proste super. Jo, je to spravna cesta a kdyz je takhle dobra, tak je velka sance, ze se pouci a mockrat uz to neudela
. Jak bych brala, kdyby to u nas bylo takto jednoduche.