Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já se vždycky musím smát, když čtu příspěvky typu: proč musíš mít tolik dětí, proč jsou tak blízko za sebou, cos jako čekala? ![]()
My máme také víc dětí poměrně rychle za sebou a myslím, že je to skvělé, neměnila bych ani za nic. A pokud si člověk na nic nestěžuje, tak řada lidí jen čeká, až se ta fajn situace změní, dojde na jejich slova a mohou vyložit ten obrovský triumf. Protože člověk, když si zakládá rodinu, musí přece počítat se vším, co se v následujících šestadvaceti letech může stát. Že se narodí nespavec, že se poslední dítě narodí postižené, že v té grupě těch dětí bude dítě, se kterým se budu muset 3 hodiny denně učit, že si zlomím nohu, utrpím infarkt, že mě opustí manžel, že přijde válka, hladomor, zemětřesení, tsunami… Pravda je taková, že v nějaké době děláme rozhodnutí a to rozhodnutí má nějaké následky na doživotí. Můžeme si zvolit příliš náročnou školu, dostat se v práci do blbého kolektivu, špatně investovat peníze, zamilovat se do člověka, který nám v následujících letech udělá ze života peklo. Můžeme si všechno důkladně promyslet a stejně se to naše rozhodnutí ve finále může ukázat jako to nejhorší. A co hůř, někdy je to jako na houpačce. Chvilku nám přijde, že to byl dobrý nápad, pak se ukáže že se nám to zas až tak nevyplatilo, o rok později už je to zas fajn. A lidi okolo se ve chvíli, kdy se zrovna nedaří, hned strašně rádi přihlásí, aby nás upozornili, že jsme s tím před XY lety museli počítat, že to tak dopadne, že jo. Oni by si to jinak rozmysleli
.
@Barbucha3 píše:
Děti v předškolním věku nepotřebují mít 3 kroužky. Tvoří ve školce, šachy už mu teď neber, ale taky by to stačilo až ve škole. Navíc si diktují co chtějí a nechtějí a ty podle nich pískáš, i když padáš na hubu, to by vyvážil ten otec, který tam teď v týdnu není. Sama říkáš, že on by je tam párkrát za týden spát nechal. Takto malé děti se mohou rozvíjet šťastně i jen hrou, objevovanim v přírodě apod. Nemusí to mít nalajnovane řízenými činnostmi. Začala bych s tím spaním aspoň dvakrát týdně, minimálně před tou keramikou. Však je tím můžeš krásně namotivovat, když tam rádi chodí, tak si tam nejprve odpočinou a pak bude keramika. Jídlo ve školce taky vždy srovnáme až když děti zůstávají na odpoledne. Protože jinak ve školce nic nesnědí k obědu a pak se nacpou doma, udělají smutný oči, že mají hlad a maminka dá hned jídlo, tak co by v ty školce jedli.
Jojo to sedí, já vím jak by to mělo být ale nezvládám to realizovat…třeba dneska říkam prostředímu že by mohl zkusit spinkat před keramikou a on že to ne, že by tam pak byl celý den a to by bylo strašný, stýskalo by se mu po mimi atd…no a já se nechám ukecat
s jídlem to samý, většinou něco táhnu sebou a pak ještě doma no
![]()
Jinak bydlíme na vesnici, spoustu času v přírodě na hřišti…to jsem zase šťastná že nejsme městský..
Mě i dost ovlivňují soc sítě…perfektní strava…tvoření s dětmi (z toho kvetu..to úplně nesnáším když chtějí tempery nebo vodovky)…prostě furt řeším co by jak mělo správně být a pak mě ser. e že to nezvládám
Navíc si uvědomuju co všechno dělám špatně ale nejsem schopná se z toho nějak vymanit…
Je to se mnou marný asi…
@Masina píše:
Já se vždycky musím smát, když čtu příspěvky typu: proč musíš mít tolik dětí, proč jsou tak blízko za sebou, cos jako čekala?
My máme také víc dětí poměrně rychle za sebou a myslím, že je to skvělé, neměnila bych ani za nic. A pokud si člověk na nic nestěžuje, tak řada lidí jen čeká, až se ta fajn situace změní, dojde na jejich slova a mohou vyložit ten obrovský triumf. Protože člověk, když si zakládá rodinu, musí přece počítat se vším, co se v následujících šestadvaceti letech může stát. Že se narodí nespavec, že se poslední dítě narodí postižené, že v té grupě těch dětí bude dítě, se kterým se budu muset 3 hodiny denně učit, že si zlomím nohu, utrpím infarkt, že mě opustí manžel, že přijde válka, hladomor, zemětřesení, tsunami… Pravda je taková, že v nějaké době děláme rozhodnutí a to rozhodnutí má nějaké následky na doživotí. Můžeme si zvolit příliš náročnou školu, dostat se v práci do blbého kolektivu, špatně investovat peníze, zamilovat se do člověka, který nám v následujících letech udělá ze života peklo. Můžeme si všechno důkladně promyslet a stejně se to naše rozhodnutí ve finále může ukázat jako to nejhorší. A co hůř, někdy je to jako na houpačce. Chvilku nám přijde, že to byl dobrý nápad, pak se ukáže že se nám to zas až tak nevyplatilo, o rok později už je to zas fajn. A lidi okolo se ve chvíli, kdy se zrovna nedaří, hned strašně rádi přihlásí, aby nás upozornili, že jsme s tím před XY lety museli počítat, že to tak dopadne, že jo. Oni by si to jinak rozmysleli.
To je přesný
Ženská nechávej ty děti spát ve školce a odpočiň si. Že brečí a nechce je jasné, když si nezvyknul a nezvykne si jinak než pravidelností. Plus je zásadní s ním o tom nijak nediskutovat a nesmlouvat. Dneska spíš, nic se neděje, vím, že to zvládneš, vidíme se po keramice, tady máš plyšáka, pusa a čau. Žádné ptaní jestli by to teda dneska už nechtěl zkusit apod.
@Kryptozoo píše: Ženská nechávej ty děti spát ve školce a odpočiň si. Že brečí a nechce je jasné, když si nezvyknul a nezvykne si jinak než pravidelností. Plus je zásadní s ním o tom nijak nediskutovat a nesmlouvat. Dneska spíš, nic se neděje, vím, že to zvládneš, vidíme se po keramice, tady máš plyšáka, pusa a čau. Žádné ptaní jestli by to teda dneska už nechtěl zkusit apod.
No to taky sedí, to jsem celá já…diskuze, příprava na všechny možný situace…mě je to hrozně líto, to já nedám…možná po prázdninách…já už jsem kdysi řekla že můžou být rádi že mají maminku doma a můžou chodit po o
navíc teď jak zlobí a perou se a já pak volam urvana manželovi tak ten pak před nima řekne jezisi dej ty kluky do školky na celej den, proc pro ně behas když se pak takhle chovají
a já si říkam že to je moje chyba, že se jich takhle zbavím a budu se mazlit s miminkem a oni tam budou smutný…Teda hlavně ten 5tilety…SEM MARNÁ ![]()
Každopádně teď v pátek bude 5tilety poprvé spát…kvůli kojeneckymu plavání…doufám že nevymeknu a nepotahnu na plavání mimino i jeho ![]()
Ale připravuju ho na to už měsíc a zatím se tváří že ok…zezacatku brečel…teď vypadá smireny tak snad necouvne…ani on ani já ![]()
Jejej, školkový věk a nemoci jsou záhul, já to moc dobře znám. My jsme bývali také pořád nahromadě. Přetrpte to, ono bude líp. Ta imunita se zocelí a s nástupem do školy to bude lepší.
Jinak já byla hodně šťastná v době, kdy k nám chodila paní na úklid
Nepomohlo by ti to? Může chodit jednou týdně na větší úklid, vytření bytu atd. a vy si pak pojedete po zbytek týdne jen údržbu.
@Anonymní píše:
Každopádně teď v pátek bude 5tilety poprvé spát…kvůli kojeneckymu plavání…doufám že nevymeknu a nepotahnu na plavání mimino i jeho
Ale připravuju ho na to už měsíc a zatím se tváří že ok…zezacatku brečel…teď vypadá smireny tak snad necouvne…ani on ani já
Pokud si budeš jistá, dítě to zvládne.
Musíš si to nastavit v hlavě ty sama. Děti poznají, když matka si není jistá v kramflecích. A proč by skoro roční mimino nemělo mít nárok mít taky mámu v klidu a v pohodě? Užít si plavání sám s mámou?
5 letemu se při spaní nic nestane. ![]()
Můžou být doma s urvanou mámou, co toho má plný zuby, to je tedy pro ně fakt terno.
Takhle to zní, že problém není v těch třech dětech, ale ve tvé hlavě.
@g.sandova píše:
@Kaktusanda takhle mi malého odmítají někdy i tři děti naráz
Nechtějí ho u sebe, v obýváku ho zabaví.
Nejlepší je jít ven, venku jsou ochotný ho bavit, ale zase musím přiznat, že dostat starší ven se mnou už je někdy potíž
S dcerou je to podle toho jakou má zrovna náladu, někdy vyletí ven jak torpédo a někdy se připravujeme třičtvrtě hodiny a neobejde se to bez scény ale teď už jí naštěstí láká sluníčko.
@Anonymní píše:
No to taky sedí, to jsem celá já…diskuze, příprava na všechny možný situace…mě je to hrozně líto, to já nedám…možná po prázdninách…já už jsem kdysi řekla že můžou být rádi že mají maminku doma a můžou chodit po onavíc teď jak zlobí a perou se a já pak volam urvana manželovi tak ten pak před nima řekne jezisi dej ty kluky do školky na celej den, proc pro ně behas když se pak takhle chovají
a já si říkam že to je moje chyba, že se jich takhle zbavím a budu se mazlit s miminkem a oni tam budou smutný…Teda hlavně ten 5tilety…SEM MARNÁ
V podstatě máš pravdu - jsi marná
To nemyslím ve zlém, prostě ses rozhodla, že se dětem plně obětuješ - holt někdo to tak má, no ![]()
V každém případě máš sice možná dobrý pocit sama ze sebe, jak jim dáváš maximum, ale podle toho, co tu píšeš, jim ve skutečnosti děláš medvědí službu… aby pětiletý kluk, za rok školák, cvičil s maminkou natolik, že ta si netroufne nechat ho přes odpočinek ve školce, protože by mu tam bylo smutno, to je tedy dost síla ![]()
Je úplně normální být unavená z běžného denního provozu se třemi dětmi - ale u tebe to přerůstá do fáze, kdy sebou necháváš cloumat sem tam, jak které z tvých dětí zrovna napadne. Možností, jak si odpočinout a nabrat energii, by se našlo dost, tvoje situace je snadno řešitelná - jen holt, ty jsi zcela dokonalou ukázkou hesla „kdo chce, hledá způsoby - kdo nechce, hledá důvody“.
@Kaktusanda píše:
S dcerou je to podle toho jakou má zrovna náladu, někdy vyletí ven jak torpédo a někdy se připravujeme třičtvrtě hodiny a neobejde se to bez scény ale teď už jí naštěstí láká sluníčko.
Jenže dceři je 12, nejstarší 18, mají už jiné zájmy
@Anonymní píše:
Každopádně teď v pátek bude 5tilety poprvé spát…kvůli kojeneckymu plavání…doufám že nevymeknu a nepotahnu na plavání mimino i jeho
Ale připravuju ho na to už měsíc a zatím se tváří že ok…zezacatku brečel…teď vypadá smireny tak snad necouvne…ani on ani já
Hele děláš si to sama
@Anonymní píše:
Jojo on mi to říkal…jestli to zvládnu, to třetí miminkojako jo, kouka po jiný práci, ale přeci jen pracuje v Německu a ty výhody, příplatky…prostě máme vysoký nároky…kdyby sehnal něco blíž u hranic může denně dojíždět ale zatím to je tak…
Já si vždycky přála holčičku tak ji teda do třetice mám, jaký jsem si to udělala…
To byl takový výkřik do tmy, pomocí mi asi není
Tak vidis, holcicka vysla
, znam take co chteli holcicku a maji proto uz 4 kluky fakt, a naopak kamos, chteli kluka a maji tri holky, pak uz to radeji vzdali.
Tak začala bych tím, že bych si pro ty školkové chodila před zavíračkou a ne po obědě. Tak budeš mít alespoň chvilku času na to hodit domácnost do pucu a chvilku si oddychnout.