Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A máš nějaký čas, kdy se věnuje jen synovi? To je moc důležité. Třeba když mladší spí, tak nevarit, neuklizet, ale opravdu se mu věnovat.
Dudlík bych vzala ven, zkus aby ho on sám dal třeba popelarum.
Na okolní svět se vykaslete, není to jednoduché, ale hlavní jsou naše děti a ne co si myslí ostatní. Zhodnotte to jako máma, která zná své děti nejlíp a pokud synovi dudlík pomáhá, tak bych to nehrotila na silu, aby na tom nebyl třeba hůř..
Spíš bych možná řešila proč dcera pláče? Chápu miminko, ale ve 13 měsících už mi přijde, že má nějaký problém?
Vzala bych syna do postele, chytla za ruku, objala, at spi s tebou a ne sam.
Zapremyslej, co potrebuje, co by mu prineslo stabilitu.
Dudlik je nahrazka za neco, co mu chybi.
@Anonymní píše:
@Apsalar ano to máte pravdu jen okolní svět mě tlačí že už je veliky a že není jediný co má sestru Talhlen brzy ale i detka dokorka mi řekla že byl syn šikovný a že vrátil dokážu že ho něco brzdí a musíme přijít na to co co se mu děje
Mám výčitky svědomí co jsem mu to udělala že jsem nepockala že jsme si s partnerem nedávali pozor a na poprvé se to podařilo
Na jednu stranu jsem ráda že mám drží brzy po sobě jen mi je líto syna
Moje dcera k tomu potrebovala dospet, vzit a nic nerict mi prijde tvrde, nemam rada kdyz jsi jako dospely neco na detach vynucuju. Sama mi ho pak dala ve 3 letech 4 mesicich. Ca2-3× tydne jsem ji rikala ze uz je velka ze dudlicek je pro miminka ale bez tlaku a v klidu, az sama prisla ze ho da radeji miminkum. Trvalo to dlouhooooo…:Ale chapala to pak jako svoje rozhodnuti.
Okoli rikalo se divilo ze ma jeste dudlika i kdyz od 2 let jen na noc, melo tendence to komentovat… vzdy jsem diskuse utla zmenou tema, pokud se k tomu nekdo vracel dala jsem na jevo ze to je moje vec.,, ja to pomalu resim po svem tak to prosim neres,,
Vzdycky jsem si rikala ze je zase sikovnejsi v necem jinem …
@Apsalar opravdu nevím proč pláče nic se jí nelíbí začíná se vzteka je to opravdu bezmoc kdy nevím co už dělat
Paní doktorka říkala že některé děti jsou více uplakane
@Lucie_Sx ano to máte pravdu určitě nemá pozornosti jako dřív už neni sám a nese to hůř
Me přijde že ho něco trápí ale nevím co nemluví o to těžší je na to prijit
On do dcery hodně strká boucha ji
Myslím že to je žárlivost
Ano věnují se mu chodím sním sama ven hrají si sním a teď jsme ho zapsala do kroužku budu tam chodit sním nemá rád cizí děti
Cvičení se jmenuje montieresovo procvicovacka nauč mě jak to zvládnou sám vypadá to moc hezky
@Anonymní píše:
@Apsalar ano to máte pravdu jen okolní svět mě tlačí že už je veliky a že není jediný co má sestru Talhlen brzy ale i detka dokorka mi řekla že byl syn šikovný a že vrátil dokážu že ho něco brzdí a musíme přijít na to co co se mu děje
Mám výčitky svědomí co jsem mu to udělala že jsem nepockala že jsme si s partnerem nedávali pozor a na poprvé se to podařilo
Na jednu stranu jsem ráda že mám drží brzy po sobě jen mi je líto syna
Ne jen křivé zuby. Může mít z toho i špatné mluvení. Na sání je velký. Nemůže se donekonečna utěšovat cucáním něčeho. Nenásilně to asi nepůjde. Ustřihnout kousíček, že se porouchal a pak vzít.
@Anonymní píše:
Ano věnují se mu chodím sním sama ven hrají si sním a teď jsme ho zapsala do kroužku budu tam chodit sním nemá rád cizí děti
Cvičení se jmenuje montieresovo procvicovacka nauč mě jak to zvládnou sám vypadá to moc hezky
Montessori byla pedagožka a žena.
Přidávám se do skupiny vyvětlit, vzít a nevrátit. Bude to pro tebe několik srdcervoucích dní, ale ve výsledku to pomůže všem. Včetně syna, který se zbaví závislosti, což je přece úleva.
Takhle velký už sát nepotřebuje a zkus se na to podívat obráceně-ne jako na věc co mu přináší klid a pohodu.
Aspoň u nás to tak bylo-od určitěho věku byl dudlík jen zlo, musel se furt hledat, já se furt strachovala abychom nedejbože někam neodjeli bez něho, malá se budila kdykoliv v noci zjistila že ho nemá a nemohla ho najít.
Když dudlík zmizel byla to úleva HLAVNĚ pro ni ![]()
@Kryptozoo ano bude to úleva i pro mě asi tak 1000× denně mu podávám dudlicek hledat dudlicek jestli když někam jedeme máme dudlík a nehledě na to že jak cuca ten dudlicek začíná mu smrdet s pusinky jak je veliky a to mu je vyhazuji a každý měsíc kupují nový i tak
Teď je syn nemocný až bude zdraví vezmu mu dudlík a dáme zajickovi pak koupíme odměnu a bude to
Plakakat bude 100% máme doma opravdu závisláka
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx ano to máte pravdu určitě nemá pozornosti jako dřív už neni sám a nese to hůř
Me přijde že ho něco trápí ale nevím co nemluví o to těžší je na to prijit
On do dcery hodně strká boucha ji
Myslím že to je žárlivost
Nejde o pozornost. Opravdu se mu nemuzes venovat 24/7. Jde o to, aby vedel, ze kdyz ho cokoliv trapi, tak jsi tam pro nej. Potrebuje stabilitu, pocit bezpeci a fyzicky kontakt (zjednodusene).
@Lucie_Sx ano snažím se mám malou v nositku se synem si hraji abych měla volné ruce oblékám ho chovám ho ale je docela těžký má 14kg a dcera 9kg a tahám je na ruce aby byli oba spokojen x
Vari semnou kreslíme si ale u ničeho nevydrží moc dlouho hračky ho moc nebaví, snažím se jak nejvíce můžu jen mám někdy myšlenky jestli jsem dobrá máma jestli jsem nezklamala svoje děti taková ta běžná starost
Moc děkuji
Můj syn ho měl nakousnutý, tak jsem ho prostě roztrhla a podala mu tu polovinu bez špičky, že už to nejde dudat. Zkusil to, ani mu to nešlo udržet v pusince. Úplně klidně jsem mu vysvětlila, že už dudu není, už je rozbitý a oba jsme ho spolu vyhodili do koše. První noc plakal dost, druhý den se po něm ještě sháněl a chtěl ho hledat v koši a třetí den už byl v klidu. A já mu pořád v klidu říkala, že už není. Měl asi rok a půl a dudlík na spaní. Za zády bych mu ho nevyhodila. Přiznám se, že jsem taky ukápla slzu jak mi ho bylo líto a kdybych doma měla nový, tak mu ho snad dám. Ale teď jsem ráda, že to máme za sebou.
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx ano snažím se mám malou v nositku se synem si hraji abych měla volné ruce oblékám ho chovám ho ale je docela těžký má 14kg a dcera 9kg a tahám je na ruce aby byli oba spokojen x
Vari semnou kreslíme si ale u ničeho nevydrží moc dlouho hračky ho moc nebaví, snažím se jak nejvíce můžu jen mám někdy myšlenky jestli jsem dobrá máma jestli jsem nezklamala svoje děti taková ta běžná starost
Moc děkuji
Nechapeme se.
Podle me je prehnana pece a 150% pozornost spatne.
O cem mluvim je, ze on musi mit pocit stability a bezpeci a tvuj zajem, kdyz ho neco trapi.
„Snazit se jak nejvic muzu“ je spatne.