Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Tamtama Měli tvořit základova slova, oddělovat mořem, přípony, předpony, koncovky. Něco bylo jednoduché, ale něco opravdu netuším.
@Tamtama dělá z tebe pěkného deb.la
Aby měl klid tak tě něco ofotil a ty v klidu. I když velmi podezřelé ne
To j tak hloupý že si myslel že se to nedozvíš? tak asi jako. s prvnákem vše kontrolovat když sám na vše kašle
Rozhodně po takovém lhaní bych na něj nešla v klidu. dělá si z tebe srandu ![]()
@Tamtama píše:
@Sára 1 absolutně netuším, nikdy si je nezapisoval. Co jste měli v češtině?
@Moise jak konkrétně by ten ceres vypadal? Třeba tady dělám něco blbě.
Hlasitě
Měli jsme ho tu zrovna včera. Prostě dát najevo, že přeťápl nad únosnou mez a že se fakt hodně zlobíš.
@Moise takže bys křičela? Protože kvůli úkolům jsem řvala poslední 4 roky a 2 měsíce.
To na mě pak buď řve zpátky nebo se rozbreci a triskne dveřmi nebo dělá, že mě neslyší (to mě vždycky vytoci úplně do běla).
Jak v takových případech reagovat, aby ze mě neměl srandu? A abych zároveň já neměla zatmění a nezabila ho.
@Tamtama jen takový nápad. Zkusila jsi mu ukázat důsledky toho, co se stane, když tobě se nechce něco dělat? Nastavit zrcadlo? U nás to celkem zabralo. Přišel, že nemá trenky. Tak jsem mu řekla, že neperu, protože se mi nechce. Jemu se nechce dělat úkoly, mně se nechce prát. Celkem na mě koukal a divil se, co se děje, ale ani pak jsem nevyprala a musel si vyprat sám. Pak jsem nenakoupila, takže k snídani neměl to, co má rád. Aby viděl, že i dospělí lidé něco musí a veškeré chování má své důsledky. Pak jsme to řešili a udělali jsme soupis toho, kdo co musí doma dělat, aby vše fungovalo. A vysvětlila jsem mu, že on musí dělat úkoly, protože když ho honím, nemám čas na další věci a beru to nejméně důležité pro sebe - nehraju si, nepeču, nevařím, nenakupuju…
Po tomto maléru bych mu udělala doma teror. Denně bych chtěla zápis, co má za úkoly. Klidně se domluvit s učitelkou. U nás funguje, že syn zapíše a učitelka mu tam hodí podpis, že si to zapsal (nekontroluje).
Na tvém místě bych se zkusila obrátit někam pro pomoc. U nás funguje tým duševního zdraví a středisko výchovné péče. Pracují s celou rodinou a hledají řešení, jak všem pomoci.
@Tamtama tak to je masakr. Musíš být úplně zbitá. U nás by udělal coro moro chlap.
@Anonymní píše:
@Tamtama jen takový nápad. Zkusila jsi mu ukázat důsledky toho, co se stane, když tobě se nechce něco dělat? Nastavit zrcadlo? U nás to celkem zabralo. Přišel, že nemá trenky. Tak jsem mu řekla, že neperu, protože se mi nechce. Jemu se nechce dělat úkoly, mně se nechce prát. Celkem na mě koukal a divil se, co se děje, ale ani pak jsem nevyprala a musel si vyprat sám. Pak jsem nenakoupila, takže k snídani neměl to, co má rád. Aby viděl, že i dospělí lidé něco musí a veškeré chování má své důsledky. Pak jsme to řešili a udělali jsme soupis toho, kdo co musí doma dělat, aby vše fungovalo. A vysvětlila jsem mu, že on musí dělat úkoly, protože když ho honím, nemám čas na další věci a beru to nejméně důležité pro sebe - nehraju si, nepeču, nevařím, nenakupuju…
Po tomto maléru bych mu udělala doma teror. Denně bych chtěla zápis, co má za úkoly. Klidně se domluvit s učitelkou. U nás funguje, že syn zapíše a učitelka mu tam hodí podpis, že si to zapsal (nekontroluje).
Na tvém místě bych se zkusila obrátit někam pro pomoc. U nás funguje tým duševního zdraví a středisko výchovné péče. Pracují s celou rodinou a hledají řešení, jak všem pomoci.
Za pokus to stojí. Ale některé děti to nepochopí. Nevidí ty paralely a berou to jako naschvál. A jen to dál rozvíjí konflikt. Nechápou to ani někteří dospělí ( zkoušela jsem to u ex, to je taky diagnóza jedna radost).
@andelka83 píše:
Za pokus to stojí. Ale některé děti to nepochopí. Nevidí ty paralely a berou to jako naschvál. A jen to dál rozvíjí konflikt. Nechápou to ani někteří dospělí ( zkoušela jsem to u ex, to je taky diagnóza jedna radost).
Ano, přesně tak. On ty důsledky nechápe nebo nechce chápat. Tohle u nás vedlo jen k většímu boji na všech frontách. Pak nechodil ani domů ze školy, toulal se. Takové věci jsem čekala až tak za 6 let. ![]()
@Tamtama
Přeji pevné nervy. Já je taky kolikrát nemám. Kolikrát se rozciluji.
Něco řeknu a moje děti jsou jak hluché. Zároveň mladší je až přecitlivělý. On to dělat nechce, občas, když si neví rady, tak trpí, často se mu u toho chce brečet, ale snaží se to zakrýt. Čtení ho nebaví a nemůžeme najít nic, aby aspoň chvilku v klidu četl. Starší mi řekne, že to umí a pak je to tragédie.
@andelka83 píše:
Za pokus to stojí. Ale některé děti to nepochopí. Nevidí ty paralely a berou to jako naschvál. A jen to dál rozvíjí konflikt. Nechápou to ani někteří dospělí ( zkoušela jsem to u ex, to je taky diagnóza jedna radost).
Taky mam tu zkusenost, ze nechape. Alespon v tomto veku
@Tamtama @Moise to je hrozný co? A pak vám někdo řekne, že máte nevychované dítě a je to chyba rodičů. Přitom člověk dělá co nejvíc může. A to je to u nás slabý odvar jak jinde a jsme na to tři.