Dobrý večer, prosím anonymně, nebudu se vymlouvat, ano, je mi to nepříjemné psát pod nickem, nechci, aby si mě rodina příp. spojila…
Otázka je jasná: Jak moc hlídáte své pětileté
děti?Já se přiznám, že nejsem matka roku, klidně dítě vypustím
ven na dvůr a nechám ho si samotného hrát (vidím na něj z kuchyně,
takže vím, kde je a co dělá, ale za zadečkem mu nestojím), takže
perfektní v tomto ohledu nejsem a nechci teda ani moralizovat, ale… jsem
vyloženě zděšená, jak mého stejně starého synovce (5 a 1/4 r.) nechá
švagrová klidně celé dopoledne pobíhat samotného po zahradě, aniž by na
něj viděla, nebo aspoň občas vykoukla, co dělá. Okna, kde se zdržuje
(kuchyň) mají situovaná na opačnou stranu. Bydlíme kousek od nich - ona
s tchyní (svou maminkou) v jednom domě, my o 4 domy dál. Má (taky)
kromě staršího ještě mladší holku (1 rok), je pořád s ní, což je
pochopitelné, ale co se malá narodila, přijde mi, že vůbec neřeší, co
dělá starší. Minulý týden jsme ho sundávali z dědova kombajnu, kam
(prý najednou) sám vylezl a nemohl dolů, teď o víkendu se ve stodole
rozplácl na kole - samo že nikdo nikde, přitom tchyně i švagrová jsou
obě zavřené doma. Už se k nim bojím chodit, protože to není na moje
nervy. Kdykoliv k nim s dětmi přijdeme (chtějí si spolu pochopitelně
hrát), najdeme V. samotného někde v dílně apod., takže mám pak na
starost i jeho. Nemáme zas tak vřelé vztahy, abych mohla jeho mamince
říct, že se mi to nezdá, a vím, že to ani není moje věc, ale prostě mi
to přijde vzhledem k temperamentu toho kluka (pěkný divočák) dost
riskantní. Manželovi se to taky nelíbí, tak se snažil promluvit aspoň
s rodiči (tchyní a tchánem), jestli by kluka nemohli víc hlídat, ale prý
už je velký a že je to v pořádku. Víc asi dělat nemůžeme, nebo ano?
Fakt se jim nechci míchat do života, já na to nemám právo a jsem taky
pořád sama na dvě děti, ale toho kluka je mi kolikrát až líto. Plaším zbytečně? Mám to nechat být? Rozum
říká, že ano.