Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Já si myslím, že je to hodně o povaze a taky o tom co si ten otec může dovolit. Můj manžel má z předešlého vztahu dítě. Je mu sotva 30 a má ruce v háji, nadosmrti má papíry, že může maximálně sedět na vrátnici nebo dělat něco lehkého. Což už platově nikdy nedosáhne na to co měl předtím kdy tvrdě makal rukama. A proč to má? Protože se snažil zabezpečit rodinu a dopřát i prvnímu dítěti a prostě se sedřel. Teď už bohužel. Tolik bolesti co si protrpěl, tolik nocí co bolestí nespal… Pak operace, rehabilitace, o práci přišel. A myslíš, že to ex zajímalo? Když čekal na peníze z okresní správy a přišli na konci měsíce a já pouze rodičák a zpozdilo se výživné tak malém zakousla i mě. A pokud by po něm chtěla přispět nějakou vyšší částkou na něco tak bohužel nemůže. A stejně vím, že i když o jeho stavu ví tak by si všude stěžovala jaký je haj.zl, že děcku nedá peníze. Proto se já teď musím kousnout a pustit se do oboru, se kterým nemám zkušenosti, ale jsou v něm slušné peníze. A teď nastává ten otazník… Když on si to že svého platu nemůže dovolit a potom já ano tak co dělat… Zaplatit to ze svého? I když se ke mě nechovají hezký a ex mi neudělá nic dobrého? Dítě tu radši zmiňovat nebudu, taky bod mrazu. Prostě někdy to není o tom, že ten rodič nechce, ale prostě nemůže.
tak mas pravdu i me tema smerovalo na dcery- tudiz ex tveho muze… plati stejny scenar, jak vychovane syny a dcery,protoze vim, ze i Baby jsou a dokazi byt neuveritelne mrchy, obzvlaste kdyz maji jako zbran dite. Mam syna i dceru…u obojiho bude platit stejny scenar..tak jak on umyje nadobi, tak ona namontuje zarovku a budu se je snazis privest k tomu, ze je v partnertvi jedno, kdo co udela, ale aby to delali stejnym dilem a to myslim sakra kus cesty predemnou
a mam strach, ne ze ne…
Nevím, jak to napsat srozumitelně, ale řekla bych, že z části je to výchovou a z části dobou. Je to šílený tlak okolí, všechno se na nás valí a opravdu si myslím, že je to taky způsobeno šílenou rychlostí, jakou se k nám dostávají informace, jak jednoduše se k nim můžeme dostat atd. Ono být informován může být nejen k užitku, ale i na škodu. A je hodně lidí, co se v tom prostě ztratí a nedokážou rozlišit, co je v pořádku a co už ne. Asi to není úplně srozumitelně, co zde píšu, ale prostě díky internetu může každý v podstatě vidět všechno a hned a hodně lidí to prostě všechno hned chce, jak materiálně tak třeba nějaký styl života atd. Pak je spousta lidí frustrovaná, že to nemají, nebo na to nemají, a už se vezou. Vznikají hádky ve vztazích a třeba i jinak fajn chlap spadne někam, kde by jinak třeba nebyl, prostě i když byl třeba dobře vychovaný, nevydrží ten tlak a podlehne, to se může stát i ženě.
Nevím, no. Prostě šíleně rychlá doba. Nechci, aby to znělo nějak blbě, ale prostě dřív nebyly mobilní telefony, internety, lidi byli spolehlivější, víc spolu mluvili, víc si věřili, víc se setkávali, vztahy byly tak nějak pevnější? Nevím, no. Vždyť mrkněte na diskuse tady, co jen kvůli blbýmu Facebooku se rozejde lidí, protože ona si tam píše s tím a má tam fotku toho a toho a lajkla to a to… Prostě dřív nebyly ty lákadla, kterým lidi lehce podlehnou…
Jela jsem tuhle vlakem, všichni v ruce chytrý telefon (i ti, co jeli spolu) a nikdo si s nikým nepovídal…
A to nejsem nějaká odpůrkyně moderních technologií, sama jsem na internetu závislá a Facebook hojně používám:-).
@Magdaleeena jo Rada prohlasuju, ze nejsem pro trapeni…tudiz kdyz bych nevidela vychodisko jako, nemakacenko, zarlivec, zavisak, de.bil..odejdu a ze jsem to nevedela driv a pred deckem* kolikrat se chlap zmeni az po… a zacne „honit“ mladi. No ja bych mu neasistovala, ja se Zivota nebojim, ani jako samozivitelka dvou deti(kdybych byla) ja pres vsechnu lasku ve vztahu mam i penize na " co by kdyby"
@Fazulina taky pravda..Pekny priklad byl (teda blbej ale syn to miluje) Wall-E kdy dva jedou vedle sebe, ale mluvi pres pocitac..taky pravda, rychla doba nahrava…
@Amys píše:
@svycarka Já myslím, že kromě povahy se dost projevuje i rodina jako taková. A ten, kdo je v páru dominantnější tak nějak prosadí praktiky ze své původní rodiny do té nové. Někdy to možná zkusí udělat jinak, než dělali rodiče, ale nakonec k tomu sklouzne. A dle mého to platí o obojím pohlaví. Bohužel většinou ti dominantnější bývají muži a to je dost dáno i tím, že ač se nám to nelíbí, tak nejvíc je všude rozšířen spíš patriarchát. Já už od malinka dětem vštěpuju, že až si jednou budou vyhlížet životního partnera, tak ať si hodně všímají, jak se chová k ostatním členům rodiny, hlavně k rodičům. Já to dost podcenila a spoustu věcí jsem brala na lehkou váhu, teď pěním, když tam vidím ten vliv. Manžel se sice snaží, ale prostě je vidět, jak je to v něm navěky zakódované… U nich vládl pevnou rukou chlap a i když se snaží to dělat jinak, tak mu to nejde a má tendence nás všechny vždycky dotlačit k tomu, co chce on, ať už vědomě nebo nevědomě. Co se financí týče, tak radši nekomentuju. Není to ani dobré, ani špatné, je to někde uprostřed. Aneb jak jsem si to zařídila, tak to mám.
Vychova neni vsemocna, dle vyzkumu ma na patlogick chovani atd, velky vliv genetika, mnohem vice nez se predpokladalo, ale samozrejme i vzorce chovani v rodine, kdyz je v rodine nasilnik, tak je obrovska pravdepidobn.ze dite bude agresor nebo obet.
@Ellusa vim… kolikrat mam ten pocit z muze..natolik on to pak dokaze vynahradit ci jak to spravne nazvat. Vis, kolikrat tapu a bojim se (nadnesene) do budoucna, ja byla sakra skaut
prvni mobil, obrovsky hit v 16-.cti co mi koupila segry ze svycar, pocitac nam blikal a preskakoval a s prvni laskou jsem si jeste psavala na intru dopisy. Nevim kolikrat jak jit s dobou.Muz rika „dovol“ dnes to ma kazdy a ja rikam, ne, les mu da vic a navic s kamaradem nez bitva na PC. Budu asi staromodni tchyne ![]()
@svycarka píše: ..tak se nejak ptam, sebe sama a vas…co tu cteme temata, ze pritel neprispiva na vlastni dite, byt s partnerkou zije, vydelava, ona tahne z rodicaku vse, on nekoupi blbou zidli…posilani na potrat, planovane ditko a otocka o 360 a mohla bych pokracovat…kdo je vychoval(nejde mi otaznik). rika se, ze deti(a je to tu hodne pouzivane) prebiraji priklady ze zivota svych rodicu, reseni situaci. Tak kde se berou takovy pito.mci Opravdu za to muze vychova, nebo to dite nekde proste nabere vlastni smer…Ptam se, jestli se nahodou nesnazim zbytecne![]()
(tema zlehcujici smajlik)
Já si myslím, že dítě spíš přejímá, co vidí u rodičů. Podle toho si zvolí svého životního partnera, jaký vztah vidí u rodičů, takový trochu očekává i u sebe. Někdy s tím chce člověk bojovat, ale je to hodně těžké - prostě tuhle rodinnou výchovu máme v sobě a i když jí potlačujeme, vždycky se někde ukáže.
S blbým chlapem bych si dítě nepořídila, i kdyby to znamenalo zůstat sama. To raději matka samoživitelka.
Zeny
ale ja vyrustala v rodine kde matka utikala, otec alkoholik a presto, ze si dam Rada vinko, vim kde mam hranice a od deti neutikam, nebiju je(na na pr.del mladej Dostal, ale to me fakt Dostal),nekricim, staram se…vyrustani ve spatne parte…jak to, ze jsem normalnichtela jsem byt jina.. a co kdyz muj vychovany syn bude mit pocit, ze mu neco uteklo a dcerka, ze nebudu souhlasit s tehotenstvim v 15-cti… jak jde doba kupredu a ja zacinam byt fakt pozadu. ja chci mit skauty a prvni tanecni a prvni svereni se o lasce. Mam pocit, ze se to moje deti neuci jinde(skola, kamaradi) a ja nic nezmuzu. Depresivni ![]()
Tož to já si myslím také.. ale přijde mi „nepatřičné“ se distancovat od toho, co bylo, ustřihnutím třebas dětí.. ale netýká se to jen jich.. dluhy, děti, i ten rozchod je dnes jednodušší, změna statusu na FB
Nadsázka. Já už jsem psala několikrát, že žijeme v úžasné době a zeměpisné šířce.. a ty vymoženosti a možnosti se snadno stanou i prokletím. Tak nějak jsem docela zvědavá, co dál, kam až, ten vývoj jde poslední desítky let neuvěřitelně rychle, jsem zvědavá, kam až se dá dojít a jestli se to projeví nějakým návratem.. ale kam zase - kam až
, aby nebyl zase druhý extrém..
@svycarka píše:
@Magdaleeena jo Rada prohlasuju, ze nejsem pro trapeni…tudiz kdyz bych nevidela vychodisko jako, nemakacenko, zarlivec, zavisak, de.bil..odejdu a ze jsem to nevedela driv a pred deckem* kolikrat se chlap zmeni az po… a zacne „honit“ mladi. No ja bych mu neasistovala, ja se Zivota nebojim, ani jako samozivitelka dvou deti(kdybych byla) ja pres vsechnu lasku ve vztahu mam i penize na " co by kdyby"
Já myslím, že za to hodně může Tvá povahy, geny.. Dříve se udávalo méně, ale tuším teď cca 80% je Ti dáno do vínku.. Samozřejmě těch 20 může být natolik podstatných spolu s dalším formováním. Ale podle mě je pro život celkem nevýhoda, když máš dáno do vínku v povaze „třtina ve větru se klátící“.. To potom můžeš být v ledasčems geniální nebo být dobrák od kosti (každý, holt, nemůžeme být chytrej), ale prostě v kombinaci s tou povahou třtiny
A těch povahových vlastností, které Ti ztíží život může být více, v kombinaci s tím, že Ti třebas bude někdo v počátku životu neustále umetat cestu a pak je vymalováno.. Zase obráceně, jsou lidi, kteří už od narození „mají smůlu“ a přesto dokáží prožít krásný život, dle sebe i jiných, či někomu k tomuto pocitu napomoci..
Mno, je to na každém, život zkrátka není fér.. Za mě je nejpodstatnější si poradit v krizových situacích a třebas se i splést, ale tak nějak si zachovat tvář
, rozhodnout se člověk může špatně, ale je potřeba se k tomu postavit tak, aby se za nemusel stydět a začít klidně někde jinde a jinak.
@svycarka píše:
Zenyale ja vyrustala v rodine kde matka utikala, otec alkoholik a presto, ze si dam Rada vinko, vim kde mam hranice a od deti neutikam, nebiju je(na na pr.del mladej Dostal, ale to me fakt Dostal),nekricim, staram se…vyrustani ve spatne parte…jak to, ze jsem normalnichtela jsem byt jina.. a co kdyz muj vychovany syn bude mit pocit, ze mu neco uteklo a dcerka, ze nebudu souhlasit s tehotenstvim v 15-cti… jak jde doba kupredu a ja zacinam byt fakt pozadu. ja chci mit skauty a prvni tanecni a prvni svereni se o lasce. Mam pocit, ze se to moje deti neuci jinde(skola, kamaradi) a ja nic nezmuzu. Depresivni
@svycarka Verim, ze za to muze casto vychova a hlavne nefungujici rodinny vzor. Takze za me - bude hur. Osobne se budu snazit detem co nejvic predat prave rodinny vzor, aby vedeli, co si nechat/nenechat libit a co je ve vztahu dvou lidi „normalni“. Tento server je dobrym odstrasujicim prikaldem.
@Magdaleeena píše:
Jenže děti si pořizujeme napořád.
Kdo by v případě tohoto dítka měl „živit a šatit“?
Samozřejmě - pokud nebude mít prokazatelně dostatečný příjem ze zdravotních důvodů, matka může zažádat o pomoc stát.
Ty jsi, předpokládám, věděla, že si bereš muže „se závazkem“ a z toho vyplývají jemu a nyní i Tobě povinnosti
Respektive - kdo si myslíš, že by toto dítě měl živit?
Ahoj, tvůj příspěvek mě trošku zarazil. Přece ten otec nemohl předpokládat, že bude mít zdravotní problémy a nebude po nich už moct tolik vydělávat. To jako znamená, že když on nemůže tak to musí táhnout ta jeho nová? Pochopila bych výpomoc při alimentech i když i toto se mi moc nelíbí, ale radši pustit pár stovek než mít na krku exekuci, ale živit to dítě mají pouze rodiče, nikdo jiný tu povinnost nemá a pokud si děcko řekne o něco drahého, matka na to mít nebude, otec ze zdravotních důvodů také ne tak se prostě děcko musí uskromnit. Hold v této situaci by na to nebylo ani kdyby měl rodiče spolu. A navíc věci jako tábor, kroužek, nový mobil třeba nejsou životu důležité a když rodiče nemají tak není jediný důvod, aby to táhla nextka. Nechci se tě nějak dotknout nebo tak to ne, ale mám taky chlapa s dítětem a manžel má nemoc z povolání, sice platově je jen o tři tisíce níž než předtím, měl štěstí na místo, které sehnal, ale kdyby tam musel skončit tak já bych rozhodně exce žádné peníze nedávala kdyby on neměl. Možná jak říkám příspěvek na alimenty a to jen proto, aby mi nešli pak po mém příjmu a majetku exekutoři. Ale zase my máme hodně špatné vztahy s druhou stranou. Ale jak jsi napsala, že i té nové vyplývají povinnosti vůči toho děcka. bohužel s tím s tebou nemohu souhlasit, že zákona má povinnost jen k manželovi a svým dětem ne jeho.
@lilith1 píše:
Vychova neni vsemocna, dle vyzkumu ma na patlogick chovani atd, velky vliv genetika, mnohem vice nez se predpokladalo, ale samozrejme i vzorce chovani v rodine, kdyz je v rodine nasilnik, tak je obrovska pravdepidobn.ze dite bude agresor nebo obet.
Právě… Ruku v ruce se zděděnou povahou a příkladem v rodině vznikají šílené kombinace. Já se snažím, co to jde, ale mám trošku obavy, jestli to zvládnu. Hlavně syn je urputný po tatínkovi
Budou to s ním mít ženy těžké. Snažím se mu to vysvětlovat, dokud mě poslouchá, tak snad si z toho něco vezme i do budoucna, až už budeme jen ti blbí rodiče, co ničemu nerozumí ![]()
Za mého dětství jsem měla ve tride jednoho spoluzaka cerstve rozvedenych rodicu, jedni se rozvadeli, jeden mel maminku svobodnou matku, jedna spolužačky měla podruhé v danou maminku a nevlastniho sourozence.
A dnes ti cerstve skolkové dite rekne, ze se má, protože ma 4 babicky, vypočítá Ti, kolik ma vlastních, polovlastnich a zcela nevlastních sourozencu.
Rodinný model se zcela rozpada, „pujcovani ditete“ a vyrizovani si uctu pres dite vychove neprispiva, vlivem doby spolu lide netravi cas, nekomunikuji, vztahove veci resi pres sms a facebook.